Studie přibližuje jedno z možných řešení složitého vztahu mezi psychologickým výzkumem a psychologickou praxí - přístup, který se nazývá psychologie založená na důkazech. Je inspirován obdobnými snahami v medicíně, ale v psychologii nabývá specifických odstínů. Studie přibližuje historické kořeny, zrod a současnou podobu medicíny založené na důkazech. Na příkladu Americké psychologické asociace ukazuje, jak tento přístup postupně inspiroval jednotlivé psychologické obory. Studie charakterizuje různé úrovně aplikace, počínaje politikou založenou na důkazech až po empiricky podloženou intervenci. Nejvíce pozornosti věnuje psychologické praxi založené na důkazech. S odkazem na práci Hoagwooda a Johnsona přibližuje pět přístupů, které se objevují: 1. akademický přístup, 2. empiricky validizovaný přístup, 3. terapii založenou na důkazech, 4. multidisciplinární přístup, 5. školně-psychologický přístup. Podrobněji rozebírá dvě ze tří složek praxe založené na důkazech: výzkumné důkazy a expertnost psychologa. V závěru studie diskutuje slabá místa a problémy, které se při aplikaci psychologie založené na důkazech vynořují., The overview study brings closer one of possible solutions of complicated relation of psychological research to psychological practice, the approach called evidence-based psychology. It is inspired by the analogical effort in medicine but in psychology it gains specific nuances. The study mentions the historical roots, the birth, and the contemporary form of evidence-based medi cine. It shows how this approach inspired one by one the particular psychological fields on the example of American Psychological Association. Different levels of application are characterized, starting by evidence-based policy to empirically based intervention. Most attention is paid to evidence-based psychological practice. Referring to the work of Hoagvvfrood and Johnson it brings Closer five emerging approaches: 1. The academic approach, 2. Empirically validated approach, 3. Evidence-based therapy, 4. Multidisciplinary approach, 5. School psychological approach. Two of three components of evidence-based practice are analyzed in detail: research evidence and psychologist's expertise. In the conclusion, weak points and problems emerging during the application of evidence-based psychology are discussed., Jiří Mareš, Vladimír Kebza., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. Cílem této studie bylo: a) ověření diagnostické kvality jednotlivých položek Edinburgh Handedness Inventory (EHI) a b) určení vhodného počtu kategorií preference ruky v dětské populaci. Soubor. Celkem 366 účastníků (178 chlapců a 188 dívek) náhodně vybraných ze základních škol v Praze participovalo na této studii. Věk dětí se pohyboval od 8 do 12 roků a žádný z účastníků nevykazoval intelektové ani jazykové nedostatky. Statistická analýza. Rating scale model byl použit pro hodnocení diagnostické kvality jednotlivých položek v inventáři. Příslušný počet kategorií preference ruky na základě výsledků EHI byl stanoven pomocí analýzy latentních tříd. Chi-kvadrát testy a vnitrotřídní korelační koeficient byly použity pro další vyhodnocení získané kategorizace preference ruky., a2_Výsledky. Byly identifikovány dvě položky (zametání koštětem a otevírání krabice), které porušují Raschovy vlastnosti Rating scale modelu. Dále byly zjištěny dvě skupiny dětí, které jsou charakteristické konzistentním použitím buď pravé, nebo levé ruky (praváci a leváci) a skupina s nekonzistentní preferencí (nevyhranění). Výsledky studie naznačují, že hodnoty laterálního kvocientu LQ = 0 ± 60 a LQ = 0 ± 70 lze doporučit pro zařazení jedince do skupiny nevyhraněných. Omezení studie. Ve studii nebylo hodnoceno, zdali preference indikovaná v dotazníku odpovídá preferenci při reálně prováděných činnostech. Použití formátu odpovědí se třemi kategoriemi by mohlo být považováno za další omezení, jelikož původně navrhovaný nástroj využívá pět kategorií., b1_Objectives. The aim of this study was: a) to verify the diagnostic quality of the Edinburgh Handedness Inventory (EHI) items and b) to determine an appropriate number of hand preference categories in a children population. Sample and setting. A total of 366 participants (178 boys and 188 girls) randomly selected from elementary schools in Prague, Czech Republic participated in this study. Children’s age ranged from 8 to 12 years and none of the participants has reported any intellectual or language deficiencies. Statistical analysis. Polytomous item response theory model (Rating scale model) was used to evaluate the diagnostic quality of particular items in the inventory. Appropriate number of handedness categories based on the EHI results was determined using latent class analysis. Chisquare tests and intra-class correlation coefficient were used for further evaluation of the obtained handedness categorization., b2_Results. Two items (using a broom and opening a box) that violated the Rasch properties of the Rating scale model were identified. Two classes that were characterized by the predominant use of either right or left hand (right-handers and left-handers) and a class with inconsistent hand-preference (mixed-handers) were stated. Results of the study suggest that values of laterality quotient LQ=0±60 and LQ=0±70 could be recommended for assigning individuals into the mixed-handedness class. Study limitation. It was not assessed whether self-reported hand preference is in accordance with the real hand preference for the EHI items/ activities. Using a response format with three categories could be seen as another limitation since the originally proposed instrument utilized five categories., Martin Komarc, Ivana Harbichová, Jiří Tichý., and Obsahuje seznam literatury
a1_Ciele. Štúdia poukazuje na negatívne zmeny v prežívaní jednotlivcov so sclerosis multiplex (SM). Zisťuje mieru a charakter distresu; objasňuje vplyv fyzického postihnutia a potenciálnych psychosociálnych prediktorov – neistoty, sebaúčinnosti, sociálnej opory a zmyslu života. Cieľom je vytvorenie modelu, ktorý poskytne komplexnejší obraz o vzťahoch medzi skúmanými premennými. Súbor a metóda. Výskumný výber tvorí 356 pacientov z USA, Slovenska a Českej republiky, ktorí boli oslovení prostredníctvom internetu. Respondentom bola administrovaná séria dotazníkov v troch jazykových verziách – Hospital Anxiety and Depression Scale, sebahodnotiaca verzia Kurtzkeho škály EDSS, Škála spokojnosti so životom, Škála neistoty v chorobe, Škála sebaúčinnosti pre SM pacientov, Škála životnej zmysluplnosti a Multidimenzionálna škála vnímanej sociálnej opory. Štatistická analýza. V súlade s cieľom bola zvolená postupnosť od komparačnej a korelačnej analýzy, cez hľadanie potenciálnych mediátorov až po navrhnutie a testovanie modelov metódou štrukturálneho modelovania. Záver. Výsledky potvrdzujú, že ochorenie sclerosis multiplex je spojené so zvýšeným rizikom vzniku psychického distresu. Pri tom bol poukázaný signifikantný vzťah so závažnosťou postihnutia, ako aj so zvolenými psychosociálnymi premennými. Konečným výsledkom je model, v ktorom sebaúčinnosť predstavuje mediátor vplyvu neistoty a zmyslu života na distres, zatiaľ čo sociálna opora vystupuje ako nezávislý prediktor. Poznatky o ochrannej funkcii psychosociálnych premenných vytvárajú základ pre plánovanie terapeutických intervencií s dôrazom na kognitívno – behaviorálne postupy a využitie podporných skupín. Obmedzenia. Internetový výskum je spojený s určitými rizikami v dôsledku absencie priameho kontaktu s respondentom., a2_Nedostatkom je tiež použitie sebaposudzujúcej škály pri hodnotení zdravotného stavu. Zapojenie ďalších prediktorov, najmä osobnostných čŕt a vlastností prostredia, môže prispieť k spresneniu vytvoreného modelu., b1_Objectives. Study provides a view of negative emotional changes experienced by individuals with multiple sclerosis (MS). After exploring degree and character of distress it clarifies the influence of physical impairment and potential psychosocial predictors – uncertainty, self–efficacy, social support and life meaning. The aim is to identify a model offering more complex view of relationships between the variables. Subjects and setting. Sample consists of 356 MS patients from USA, Slovakia and Czech Republic, recruited via internet suffering from various forms of MS. The set of questionnaires in three language versions were administrated – Hospital Anxiety and Depression Scale, self– assessment version of Kurtzke Scale, Satisfaction with Life Scale, Uncertainty in Illness Scale, Self–efficacy scale for MS patients, Life Meaningfulness Scale and Multidimensional Scale of Perceived Social Support. Statistical analysis. Following the aim of study multi–step analysis was proposed starting with comparative and correlation analysis and continues through potential mediators search up to construction and testing of certain models using structural equation modeling. Results. The results confirm that MS patients are at higher risk of psychological distress. Statistically significant relationships with the degree of impairment as well as the psychosocial variables were observed. In the best–fitting model self–efficacy mediates the influence of uncertainty and meaning of life, while social support is an independent predictor of distress. The knowledge of protective function of psychosocial variables creates theoretical basis for therapeutic interventions planning, underlining the CBT approaches and utilization of support groups. Study limitation. Certain disadvantages of internet research are connected with absence of direct contact with respondent., b2_Limitations of self–assessment of health status are also considered. Further specification of model may be obtained by adding more predictors, especially personality and environmental variables., Jana Vindišová., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. Cílem práce je zjištění determinant etnických stereotypů. Pozornost je věnována zejména stereotypům Romů a Vietnamců v českém prostředí. Soubor a podmínky. Prvního výzkumu se zúčastnil soubor 198 studentů a studentek ze tří různých pražských humanitně orientovaných vysokých škol. Druhého výzkumu se zúčastnil soubor 46 studentů a studentek ze dvou humanitně orientovaných pražských vysokých škol. K měření explicitních etnických stereotypů a postojů autoři použili otevřený dotazník, k měření implicitních postojů afektivní priming. Kromě toho použili ve druhém šetření škály tradičního a moderního rasismu a protestantských a humanisticko-rovnostářských hodnot. Hypotézy. V prvním šetření byly testovány dvě hlavní hypotézy. Podle první z nich je jednou z klíčových dimenzí atributů etnických stereotypů dimenze reflektující hodnoty protestantské pracovní etiky (pracovitost, šetrnost, askeze atp.). V souladu s tím (2. hypotéza) bude hodnocení jednotlivých etnických kategorií (včetně vlastní) závislé na umístění na této dimenzi. Ve druhém šetření autoři testovali dvě další hypotézy. Podle první z nich budou konzervativní jedinci připisovat Romům tím negativnější atributy, čím negativnější k nim budou mít implicitní postoje. Podle druhé hypotézy budou liberální jedinci připisovat Romům atributy, jejichž valence bude inkongruentní s jejich implicitními postoji. Statistické analýzy. V prvním šetření byla obdržená data analyzována především pomocí korespondenční a faktorové analýzy. Ve druhém šetření byla data nejprve podrobena psychometrickým analýzám a poté analyzována v sérii korelačních a regresních analýz. Výsledky. Výsledky statistických analýz jsou s hypotézami v poměrně dobré shodě., a2_Omezení. Protože se šetření zúčastnili studenti a studentky humanitních oborů, kteří mohou být více výkonově orientovaní a kteří rovněž mohou mít zčásti odlišné stereotypy a postoje k Romům a Vietnamcům než jiné subpopulace, je otevřenou otázkou, na jaké subpopulace lze naše zjištění extrapolovat., b1_Goal. The goal of the study is to find the determinants of ethnic stereotypes. The attention is paid namely to the stereotypes of Roma and Vietnamese in the Czech environment. Sample and conditions. 198 students of humanities from three Prague universities took part in the first study. 46 students of humanities from two Prague universities took part in the second study. For measuring the explicit ethnic stereotypes and attitudes the open questionnaire was used, for measuring the implicit attitudes the affective priming was used. Except of that in the second study the scale of traditional and modern racism and the scale of protestant and humanistic egalitarian values were used. Hypotheses. Two main hypotheses were tested in the first study. According to the first one the key dimension of attributes of ethnic stereotypes is the dimension reflecting values of protestant work ethics (diligence, frugality, austerity). In accordance with it (the second hypothesis) the evaluation of particular ethnic categories (including the one´s own) depends on the position on this dimension. In the second study, next two hypotheses were tested. According to the first one the conservative people attribute to Roma the more negative attributes the more negative implicit attitudes to them they have. According to the second hypothesis the liberal people attribute to Roma the attributes with valence that is incongruent with their implicit attitudes., b2_Statistical analysis. In the first study, the data were analyzed by the means of correspondence and factor analyses. In the second study, the data were first psychometrically analyzed and then analyzed in the series of correlation and regression analyses. Results. The results of statistical analyses are relatively well fitting the hypotheses. Limits. The students of humanities who can be more achievement oriented and can have partly different stereotypes and attitudes to Roma and vietnamese than other subpopulations were taking part in the studies. The question to which subpopulations the findings can be generalized remains thus open., Karel Hnilica, Lia Radová., and Obsahuje seznam literatury
Zisťovanie kvality života pomocou tradičných kvantitatívnych nástrojov spočíva v predložení zoznamu položiek a vychádza sa z predpokladu, že pokrývajú väčšinu dôležitých aspektov kvality života všetkých osôb a zároveň, že položky majú pre každú osobu rovnakú dôležitosť. Individualizované nástroje naopak predpokladajú, že rôzne aspekty života majú pre rôzne osoby odlišnú dôležitosť a zahŕňajú iba oblasti, ktoré sú pre kvalitu života osoby subjektívne významné. V príspevku sú analyzované psychometrické vlastnosti reprezentantov obidvoch prístupov: dotazník WHOQOL-BREF a GPGI boli porovnávané z hľadiska reliability a validity na vzorke 86 adolescentiek. Na základe získaných výsledkov možno konštatovať: a) povaha celkového skóre individualizovaného nástroja (GPGI) nedovoľuje hodnotiť jeho reliabilitu prostredníctvom koeficienta konzistencie, testretestová reliabilita je rovnaká ako v prípade tradičného nástroja, b) stredne vysoké korelácie GPGI so škálami WHOQOL-BREF poukazujú na to, že obidva nástroje nemerajú identické aspekty kvality života, c) korelácie individualizovaného nástroja s jednopoložkovými škálami subjektívnej pohody sú porovnateľne vysoké so škálou prežívanie, zatiaľ čo ostatné tri škály WHOQOL-BREF s nimi nekorelujú, resp. korelujú nízko, čo poukazuje na fakt, že GPGI korešponduje so subjektívnou pohodou, zo štyroch škál WHOQOL-BREF iba jedna, d) skóre GPGI nediferencovalo medzi chorými a zdravými osobami, avšak škála fyzické zdravie z WHOQOL- BREF je na aktuálne fyzické rozpoloženie opytovaných osôb senzibilná. Diskutované sú nepotvrdené očakávané prednosti individualizovaného nástroja a spôsob získavania jeho celkového skóre., Objectives. Detection of quality of life by means of traditional quantitative measures lies in presenting a list of items and is based on the assumption that they cover majority of important aspects of quality of life for all persons, and that the items are of identical significance for each person. In contrast, individualised measures presuppose that different aspects of life are of different importance for different persons, and include only areas which are subjectively significant for a person´s quality of life. Sample and setting. The paper analyses psychometric qualities of representatives of both approaches: the WHOQOL-BREF and GPGI questionnaires were compared from the viewpoint of their reliability and validity on the sample of 86 adolescent females. Results and limitations. On the basis of the acquired results it is possible to state that a) the nature of the overall score of the individualised instrument (GPGI) does not make it possible to assess its reliability by means of consistency coefficient, test-retest reliability is identical with that of traditional instrument, b) medium scale correlations GPGI with WHOQOL-BREF scales demonstrate that both instruments do not measure identical aspects of quality of life, c) correlations of the individualised measure with single-item scales of subjective well-being are comparable with the domain psychological, while the other three WHOQOL-BREF scales do not correlate with them, or exhibit low correlations, which points to the fact that GPGI corresponds with subjective well-being, of four WHOQOL-BREF scales only one, psychological, d) GPGI score does not differentiate between sick and healthy persons, although the physical health WHOQOL-BREF scale is sensitive to the current physical state of the questioned persons. It is discussed the unconfirmed advantages of the individualised measure and the method of acquisition of its overall score., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Ve své kariéře dětského psychologa jsem měl spolu se svými kolegy a přáteli tři zvláštní příležitosti. Dvacet let jsem (mezi jiným ovšem) vyšetřoval děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, tj. v dětských domovech. Pak po dalších třicet let jsem se jednak více zabýval dětmi, které novou rodinu získaly, tj. dětmi v pěstounské péči a v adopci, jednak dlouhodobým sledováním dětí vyrůstajících sice ve vlastních rodinách, avšak za nepříznivých či problematických psychosociálních podmínek. Tyto děti jsou dnes už dávno dospělé, mají své vlastní děti a dovedou se ve zpětném pohledu zamyslet nad svým dosavadním životem. Že mnohé z nich byly nepříznivými okolnostmi nepříznivě ovlivněny, je celkem samozřejmé. Vždy znovu nás však překvapí, že jsou děti, které vyrůstají za týchž nepříznivých podmínek, avšak negativně ovlivněny nejsou! Jsou „vzdorné“ vůči nepříznivým podmínkám - jsou „vulnerable but invincible“, jak by řekla paní Emmy Werner (1982), žijící klasik studií o tzv. resilienci. Které jsou to faktory, jež mají funkci protektivní či dokonce ameliorativní, takže chrání jedince před nepřízní osudu, kompenzují negativní vlivy a vedou k pozitivním výsledkům tam, kde bychom to na podkladě předchozích zkušeností rozhodně nečekali? and Zdeněk Matějček.