Záměr. Cílem studie byl vývoj a ověření psychometrických parametrů obecného nástroje pro odhad empatie. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 823 studentů medicíny (583 studentek a 240 studentů; průměrný věk 21,75; SD = 1,97; rozsah 19 – 29 let) 1. až 6. ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci zimního semestru. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána explorační faktorovou analýzou a nálezy následně ověřovány konfirmační faktorovou analýzou. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem a vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt délky studia byl zkoumán Jonckheer-Terpstra testem, vliv identifikace na odpovědi studentů GLM procedurou a vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-S ověřován MRA. Výsledky. Explorační a následně i konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa resp. 0,67, 0,75, a 0,63. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt sebeidentifikace respondentů i délky studia, ačkoli statisticky významný, byl bez praktického dopadu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JESP-S cca 19 % variance. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě., Objectives.. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general naire for estimation of empathy. Subjects and setting: The sample consisted of the first to sixth year students of the Medical School Palacky University Olomouc (N = 823; 240 men, 583 women; average age 21,75: SD= 1 97; range 19 - 29 year. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis: Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Subsequently the structure of questionnaire was verified using CFA. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Effect of length of study was examined by Joncicheer-Terpstra test and influence of identification on students' responses was tested by the GLM procedure. Relationship between the JSPE-S and the DE14 was examined by the MRA. Results: Exploratory and subsequently conformatory factor analysis supported our presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect, Cronbach coefficient alpha was 0,67, 0,63, and 0,75, respective The structure of questionnaire was from the viewpoint of gender invariant and the effect of respondents' self-identification responses although statistically significant was of no practical consequence. Questionnaire DE14 shared cca 19 % of variance with the JSPE-S. Study limitation: (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the findings are limited to a sample of medical students., Lýdie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíl. Autoři v článku shrnují nejrozšířenější postupy testování neuropsychologického konstruktu figurální fluence a představují základní východiska pro tvorbu Olomouckého testu figurální fluence. Soubor a design studie. Celkem bylo Olomouckým testem figurální fluence vyšetřeno 215 osob. U osob starších 60 let byl proveden screening syndromu demence metodami ACECZ a MMSE. Studie zahrnula tři soubory: 146 dobrovolníků neklinické populace bez známek kognitivního deficitu, 39 osob s rizikem kognitivního deficitu (pozitivní screening syndromu demence prostřednictvím MMSE a ACE-CZ) a 30 pacientů s prokázaným syndromem demence. Tyto soubory byly porovnány s ohledem na základní parametry Olomouckého testu figurální fluence., a2_Statistická analýza a výsledky. Chronologický věk u neklinické populace koreluje statisticky signifikantně negativně s celkovým výkonem v testu a s počtem perseverací, a statisticky významně pozitivně s počtem let vzdělávání. Mezi výkonem žen a mužů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Index celkového výkonu statisticky významně odlišuje výkon neklinické populace od populace rizikové a klinické. U osob starších 60 let existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi celkovým výkonem v testu a screeningovými testy na syndrom demence. Dílčí proměnné autoři diskutují s ohledem na potřeby klinické praxe. Limity studie. Mezi limity studie patří nenáhodný výběr motivované populace dobrovolníků a nevyrovnané zastoupení osob ve věkovém rozpětí 31–50 let vzhledem k počtu osob v dalších věkových skupinách., b1_Objectives. The authors try to summarize the most influential possibilities for testing the neuropsychological construct of figural fluency. Sample and setting. 215 persons were assessed by Olomouc test of figural fluency. Persons older than 60 years were screened for syndrome of dementia by methods ACE-CZ and MMSE. In the study, three samples were used: 146 volunteers of nonclinical population without evidence of cognitive deficit, 39 of those at risk of cognitive deficit (positive screening for sy. dementia through the MMSE and ACE-CZ) and 30 patients with proven sy. dementia. These samples were compared with respect to the basic parameters of the Olomouc figural fluency test., b2_Statistical analysis and results. It was found that chronological age in non-clinical population is statistically significantly negatively correlated with the overall performance of the test and the number of perseveration, and significantly positively with the number of years of education. Performance of women and men is not statistically different. Index of overall performance statistically significantly differentiates performance of non-clinical population and both clinical populations. Among persons aged over 60 years statistically significant positive correlation of overall performance in the test and screening tests for dementia syndrome was found. Partial variables are discussed syndrome the needs of clinical practice. Study limitations. Among limits of the study non-randomized selection of research population and unequal distribution of participants in the age range 31-50 years due to the number of persons in other age groups can be mentioned., Martin Lečbych., and Obsahuje seznam literatury
Odpúšťanie patrí medzi psychologické javy, ktorým dlhú dobu nebola venovaná primeraná pozornosť psychologických štúdií. Situácia sa mení s rozmachom aplikovanej pozitívnej psychológie a vzhľadom k tomu je tematika odpúšťania aktuálne vo svete predmetom interdisciplinárneho štúdia. Príspevok poukazuje na potenciál procesu odpustenia ako jednej z intervenčných techník v poradenstve a psychoterapii, ktorého cieľom je zlepšenie psychologického zdravia klienta. Odpustenie môže byť jednou z možností redukcie negatívneho afektívneho aspektu utrpenia psychického zranenia obete. Príspevok najprv poukazuje na podstatu odpustenia v poradenstve a psychoterapii, následne definuje odpustenie vzhľadom na fázy procesu odpustenia a popisuje proces odpustenia podľa R. D. Enrighta. Prezentuje modely procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii s ohľadom na zdravotný aspekt odpúšťania a neodpúšťania. V závere sú uvedené niektoré výsledky výskumov zaoberajúcich sa intervenč- nými programami modelu procesu odpustenia v rámci kvality života človeka, konkrétne jeho fyzického a duševného zdravia. Okrem toho sa príspevok pokúsil naznačiť silné a slabé stránky procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii na základe troch prístupov k odpusteniu v psychoterapii. Ukazuje sa nádej, že tento jav sa stáva predmetom intenzívneho psychologického štúdia nielen v zahraničí, ale aj v Čechách a na Slovensku., Forgiveness is one of the psychological phenomena, which did not received adequate attention in psychological studies for a long time. The situation is changing due the rise of applied positive psychology and thus the topic is the subject of interdisciplinary studies in the world. This paper points to the considerable potential of the process of forgiveness as one of the intervention techniques in counseling and psychotherapy, which aims to improve the psychological health of the client. Forgiveness can be one of the options how to reduce the negative affective aspect of suffering the psychological injury of a victim. First, it is pointed to the essence of forgiveness in counseling and psychotherapy, then, the forgiveness is defined regarding the phases of forgiveness and the process of forgiveness is described according R. D. Enright. The process models of forgiveness in counseling and psychotherapy are presented regarding the health aspect of forgiveness and non-forgiveness. In the conclusion, some results of studies dealing with intervention programs of process model of forgiveness in the field of quality of life, namely physical and mental health, are mentioned. Besides that, the author tries to outline the strengths and weaknesses of the process of forgiveness in counseling and psychotherapy based on three approaches to forgiveness in psychotherapy. The hope turns out that this phenomenon will become the subject of deeper psychological study not only abroad but also in the Czech and Slovak Republics., Ivana Prešinská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
a1_Ciele. Cieľom štúdie bolo analyzovať vzťah medzi percipovaným stresom a životnou zmysluplnosťou na súboroch mladších a starších dospelých a analyzovať možný moderačný efekt osobnostných čŕt v tomto vzťahu. Výskumný súbor. Výskumný súbor zahŕňal dva podsúbory: 303 mladých dospelých s vekovým priemerom 21,56 roka, kde bolo zastúpených 47 % mužov, a 190 starších dospelých s vekovým priemerom 63,91 roka so zastúpením 27 % mužov. Metódy. Na meranie percipovaného stresu bola použitá Škála percipovaného stresu (Cohen et al., 1983). Životná zmysluplnosť bola meraná Škálou životnej zmysluplnosti (Halama, 2002a, 2008) a päť veľkých osobnostných čŕt dotazníkom NEO-FFI, ktorého pôvodní autori sú Costa a McCrae (1992) a autormi slovenskej verzie Ruisel a Halama (2007). Štatistická analýza. Použitá štatistika zahŕňala t-testy pre dva nezávislé súbory na porovnanie rozdielov, Pearsonove korelačné koeficienty na identifikovanie vzťahov medzi premennými a viacnásobnú hierarchickú regresnú analýzu pre identifikáciu moderačného efektu., a2_ Výsledky. Porovnanie podsúborov ukázalo, že starší dospelí skórujú vyššie v prívetivosti aj v svedomitosti a nižšie v percipovanom strese, extraverzii a otvorenosti. Korelačná analýza ukázala v oboch podskupinách stredne vysoké korelácie medzi zmysluplnosťou a percipovaným stresom. Čo sa týka piatich osobnostných faktorov, zmysluplnosť v oboch podskupinách korelovala stredne vysoko s neurotizmom, extraverziou a svedomitosťou. Moderačná analýza u mladých dospelých odhalila ako moderátory vzťahu medzi percipovaným stresom a zmysluplnosťou črty extraverzia a prívetivosť. U starších dospelých to bol neurotizmus. Obmedzenia výskumu. Obmedzenia výskumu sú nelongitudinálny dizajn a dominancia žien v podsúbore starších dospelých., b1_Objectives. The goal of the study was to analyse the relationship between perceived stress and life meaningfulness in two samples: young adults and the elderly, and to analyse moderation role of the personality traits in this relationship. Sample and setting. The research sample included two subsamples: 303 young adults with mean age 21,56 years and 47% of males, and the 190 elderly with mean age 63,91 years and 27% of males. Methods. To measure perceived stress, Perceived Stress Scale (Cohen et al., 1983) was used. Level of meaning in life was measured by Life Meaningfulness Scale (Halama, 2002a, 2008) and big five personality traits by NEO Five Factor Inventory originally authored by Costa and McCrae (1992) and Slovak version by Ruisel and Halama (2007). Statistical analysis. The statistics used in the study included t-tests for comparisons score across two samples, Pearson correlations for identification of the relationships between measured variables and multiple hierarchical regression analysis for moderation analysis., b2_Results. The comparison analysis showed that the elderly scored higher in agreeableness and conscientiousness, and lower in perceived stress, extraversion and openness. Correlational analysis shows medium correlation between meaningfulness in life and perceived stress in both subsamples. Concerning the big five traits, meaningfulness correlated in both subsamples modestly with neuroticism, extraversion and conscientiousness. Moderation analysis in young adults revealed that extraversion and agreeableness acted as moderators of the relationship between stress and meaningfulness. In the subsample of the elderly, neuroticism was identified as moderator. Study limitation. The limitations of the study are its non-longitudinal design and the predominance of females in the sample of the elderly., Peter Halama, Katarína Kettner, Lenka Lesayová., and obsahuje seznam literatury
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury
Když benevolence zraňuje ženy a favorizuje muže: účinky ambivalentního sexismu na aspirace na vůdcovství Literatura o ambivalentním sexismu ukázala, že benevolence vůči ženám může být dokonce škodlivější než otevřené nepřátelství, protože není jasně rozpoznatelná jako druh předsudku, a tak je obtížnější s ní bojovat. Podobně benevolence vůči mužům predikuje vnímanou oprávněnost genderové hierarchie. Účinek sexismu na mužské a ženské aspirace na vůdcovství však ještě nebyl zkoumán. Účastníci studie (N = 101) byli poučeni o sexismu (hostilním vs. benevolentním) vůči vlastnímu pohlaví. Výsledky ukázaly, že benevolence podporuje možnost udržení vůdcovské role u mužů, ale odrazuje ženy od vůdcovských pozic. Ženy dokonce považují benevolentní a hostilní postoje vůči ženám za podobné předsudky. Muži naopak vymezují hostilní sexismus vůči mužům jako více předsudečný než benevolentní postoje., Literature on ambivalent sexism has shown that benevolence toward women can be even more pernicious than explicit hostility because it is not clearly recognizable as a form of prejudice and thus it is more difficult to combat. Similarly, benevolence toward men predicts the perceived legitimacy of gender hierarchy. However, the effects of sexism on men’s and women’s leadership aspiration have not been studied yet. In the present study participants (N = 101) were primed with sexism (Hostile vs. Benevolent) toward their own gender. Results showed that benevolence fosters the possibility of holding a leadership role for men, but harms women from leader positions. Moreover, women consider benevolent and hostile attitudes toward women as similarly prejudiced. On the contrary, men define hostile sexism toward men as more prejudiced than benevolent attitudes., Chiara Rollero, Angela Fed., and Obsahuje seznam literatury