Acute liver failure (ALF) is a clinical condition with very high mortality rate. Its pathophysiological background is still poorly understood, which necessitates a search for optimal experimental ALF models with features resembling those of the human disorder. Taking into consideration reproducibility of induction of ALF, adequate animal size, cost of animals, the required time gap between insult and death of animals (“therapeutic window”), potential risk to investigator and other aspects, administration of thioacetamide (TAA) in rats is currently most recommended. However, the fundamental details of this ALF model have not yet been evaluated. This prompted us to investigate, first, the course of ALF as induced by intraperitoneal TAA at doses increasing from 175 to 700 mg/kg BW per day. The animals’ survival rate, plasma alanine and aspartate aminotransferase activities, and bilirubin and ammonia levels were determined over the follow-up period. Second, we examined whether Wistar and Lewis rats exhibit any differences in the course of ALF induced by different TAA doses. We found that the optimal dose for ALF induction in rats is 350 mg.kg-1 i.p., given as a single injection. Wistar rats proved more susceptible to the development of TAA-induced ALF compared with Lewis rats. Collectively, our present findings provide a sound methodological background for experimental studies aimed at evaluation of pathophysiology and development of new approaches in the therapy of ALF., E. Koblihová, I. Mrázová, Z. Vernerová, M. Ryska., and Obsahuje bibliografii
Huntingtonova choroba (HD) je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění způsobené zvýšením počtu polyglutaminových repetic (> 35 repetic) v genu pro protein huntingtin. HD je charakteristická pomalými progresivními změnami pohybového aparátu a osobnosti, kdy tyto změny jsou často doprovázeny ztrátou tělesné hmotnosti. Do dnešního dne není znám přesný mechanizmus patofyziologie choroby. Poruchy pohybových funkcí reflektují masivní poškození specifických částí mozku (striatum), které bylo popsáno u pacientů s HD. V roce 2013 Sbodio et al [1] popsali zvýšené množství proteinu Acyl‑CoA binding domain containing 3 (ACBD3) ve striatu HD pacientů. Protein ACBD3 hraje nezastupitelnou roli v mnoha buněčných procesech, a to především díky interakci s různými vazebnými partnery. ACBD3 je esenciální při neuronálním dělení, neurodegeneraci, udržení lipidové homeostáze, stresové odpovědi, virové replikaci, apoptóze, udržení struktury golgiho komplexu. V této práci jsme prokázali nepřítomnost proteinu ACBD3 v mitochondriích v lidských kožních fibroblastech a navíc jsme potvrdili, že změny celkové hladiny proteinu ACBD3 ve fibroblastech HD pacientů nejsou konzistentní., Huntington’s disease (HD) is an autosomal‑dominant neurodegenerative disease caused by the expansion of polyglutamine repeats (> 35 repeats) in the nuclear gene for the huntingtin protein. HD is characterized by slow progressive changes in motor behaviour and personality that are sometimes accompanied by weight loss. To date, the exact mechanisms of HD pathophysiology have not been defined. Impaired motor behaviour reflecting massive and selective destruction of the striatum has been observed in patients with HD. Sbodio et al. [1] reported in 2013 that Acyl‑CoA binding domain containing 3 (ACBD3) protein levels were elevated in the striatum of HD patients and connected with higher neurotoxicity in HD. The ACBD3 protein plays essential roles in many different cellular functions via interactions with a multitude of partners. ACBD3 is involved in neuronal stem cell self‑renewal, neurodegeneration, lipid homeostasis, stress resistance, intracellular vesicle trafficking, organelle maintenance, viral replication and the apoptotic response. Herein, we found that ACBD3 in not present in the mitochondria in skin fibroblasts. Moreover, our findings also revealed that the total cellular level of ACBD3 is not consistent among the fibroblasts of HD patients., and H. Kratochvíľová, M. Rodinova, J. Sladkova, J. Klempir, I. Liskova, J. Motlik, J. Zeman, H. Hansíková, M. Tesarova
V článku s uvedeným názvem, publikovaným ve 3. čísle Čs. čas. fyz. 68, 144 (2018) mne upoutaly (a přiměly k napsání této poznámky) dvě věty: "...Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo, ale nedělejme si iluze, že tento dokument pohne českým vědeckým vesmírem..." a "...pokušení nechat rozhodovat čísla v Česku podivuhodně odolala Akademie věd."..., Jiří Kamarád., and Obsahuje bibliografické odkazy
Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů Praha CZ AA XIV 9 adl. 5, Národní knihovna ČR Praha CZ 52 C 22 adl. 11, Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel DE 240. 80 Quod. (:6:), and BCBT36855