Osobní pohoda a její vybrané souvislosti u souboru zdravotních sester
Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod. and Objectives. The presented paper is focused on the issue of well-being, which is considered as one of the most important sources of the quality of life. The concept of well-being is understood as the combination of feeling good and functioning effectively, and paper is related to the specific features of the sense of personal well-being and satisfaction with life in a sample of Czech nurses, the largest group in health care that is active in all aspects of the health care system.
Sample and setting. A sample of 337 (mostly) Czech nurses (average age 34 years) has been surveyed with a set of questionnaires (Satisfaction with Life Scale, Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; a list of stressful items and ways of coping with stress).
Research questions and hypotheses. It was supposed that the most important stressors for nurses are overburdening, tiredness and low level of financial compensation. The majority of the sample of nurses will show the high-risk level of life events score. The substance of the influence of stressors on our sample of nurses is connected with the influence of age and life events.
Statistical analysis. Correlation analysis, factor, and regression analysis were employed. Results. Results show a considerably wide scope of stressors that were considered important by our sample of nurses. Stressors from the area of interpersonal relationships, inadequate financial assessment, large work load (or more precisely overburdening) and tiredness connected with it were discovered. As for the results dealing with the sphere of life events, it is obvious that more than one half of the studied sample (55.5 %) show non-risk dynamics of life, filled by life events within the frame of the evaluated period of twelve months and with a resulting score up to 150 points, but 16.2 % nurses fall into the range from 150 – 199 pofints, 19.2 % into the range from 200 – 299 points, which is a very high level, showing the demanding level of lie dynamics of almost one fifth of the studied sample, and 9.1 % of nurses shows the level of this dynamics even in the range over 300 points. The results of further statistical procedures (factor and regression analyses) showed that nurses within our sample are extremely demanding, both from the point of view of the distribution of stressors that are connected with their work, and from the point of view of mutual relations between the influence of stressors, age and life events.
Study limitations. The results of the study are restricted by the scope of the studied sample, its demographic features, but also by the methods used.
Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především dva významní fyzikové N. Bohra W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská interpretace je veskrze problematickým a především Heisenbergovým produktem z let padesátých. Jednou z hlavních motivací, kvůli níž vystoupil s tzv. kodaňskou interpretací, byla obrana vůči množícím se kritikám obhájců kvantové teorie. Jelikož mezi členy tzv. kodaňské školy nepanovala žádná jednotná či nerozporná interpretace kvantové mechaniky, zaměřuje se poslední část příspěvku na několik vybraných rozdílů hlavně mezi Bohrovým a Heisenbergovým výkladem kvantové teorie., The article focuses on the misleading story of the so-called Copenhagen interpretation of quantum mechanics. The interpretation was allegedly created as unitary or consistent and shared by its founders in 1927 by virtue of the so-called Copenhagen spirit of quantum theory. The paper is based on the role which two leading figures, Niels Bohr and Werner Heisenberg, played in this story. The first part of the article introduces variations of what is considered to be Copenhagen interpretation. The second part reveals that while quantum mechanics had originated in the 1920s, the Copenhagen interpretation was mainly a problematic Heisenberg’s product of the 1950s. One of his main motivations for the introduction of Copenhagen interpretation was to set up a defence against increasing criticism of the supporters of quantum theory. Since there was no unitary or consistent interpretation of quantum mechanics among members of the so-called Copenhagen school, the last part of the paper focuses on several differences primarily between Bohr and Heisenberg’s interpretation., Filip Grygar., and Obsahuje bibliografii
In May 1980, the WEDOC-1 was carried out covering 14 simultaneous stations and establishing a first link between observatories in Western and Eastern Europe. In order to improve the results of WEDOC-1 using a better station configuration and refined software and calibration techniques a second campaign WEDOC-2 was initiated by Graz (Austria) and Penc (Hungary). The configuration comprized 27 stations in 18 countries which carried out simultaneous Doppler observations from September 6th to 16th, 1983. Four different calibration campaigns were used to estimate receiver and program biases. Station coordinates have been computed by means of the programs GEODOP in Graz and SADOSA in Budapest. and V maje 1980 g. byla osuščestvlena kampanija "WEDOC-1", v kotoruju vključilos' 14 stancij. Vpervyje osuščestvlena privjazka meždu observatorijami Zapadnoj i Vostočnoj Jevropy. Čtoby ulučšit' rezul'taty kampanii "WEDOC-1" vtoraja kampanija "WEDOC-2" byla osuščestvlena observatorijami Grac (Avstrija) i Penc (Vengrija) s ulučšennoj konfiguracijej stancij, ulučšennym obespečenijem i technikoj kalibrovki. Konfiguracija vključila 27 stancij v 18 stranach, kotoryje vypolnili sinchronnyje nabljudenija s 6 - 16 sentjabrja 1983 g. Primenili četyre raznych kampanii kalibrovki, čtoby ocenit' pograšnosti prijemnika i vyčislitelnoj programmy. Koordinaty stancij byli vyčisleny s pomošč'ju programm GEODOP v Grace i SADOSA v Budapešte.
The Czech dissident movement included thinkers who searched for a morally pure, parallel polis, and who felt comfortable within its isolation. The philosophers of Charter 77 (Jan Patočka and Ladislav Hejdánek especially), by contrast, rejected the idea of being morally superior to their opponents. It is interesting to consider where Václav Havel stands at this crossroads. Havel very much cooperated with the above-mentioned philosophers and was inspired by them in his own writing and agency. On the other hand, Havel undoubtedly performed a certain moral-existential concept of dissent. In this paper I examine Havel’s existential concept. In particular, after distinguishing between two existential approaches in Havel’s writings, I analyse two fundamental philosophical critiques of Havel in the work of Ladislav Hejdánek. According to Hejdánek, Havel 1) identifies intellectuals with non-politicians, i.e. he is governed by the incorrect dualism of the political versus the non-political, and 2) is self-focused and moralising, i.e. he keeps too much within his own self (subjectivity) and “a given” (existent, objective) world. Given this critique, I will systematise Hejdánek’s objections and suggested solutions. In the first case, I see the solution in a more detailed distinction: we should distinguish between politics and non-politics (intellectuals) but also non-political politics. In the second case, we should look for the essence (focal point) of man not in his morality but outside it: man should orient himself “out of his self”.