Cíl práce: Porovnat studium na vybraných lékařských fakultách se zvláštní zřetelem na výuku biochemie a klinické biochemie. Materiál a metody: Sumarizace zkušeností učitelů, výstupy z diskusí, sylaby přednášek, seminářů a praktických cvičení. Výsledky: Doporučení k rozšíření: počtu kazuistik, hodinové dotace molekulární biologie, aktuálních diagnostických schémat, interaktivnosti seminářů a využívání e-learningu. Závěr: Prosazuje se předmětově orientovaná výuka lékařství s důrazem na semináře a omezováním praktických cvičení z biochemie a klinické biochemie., Objective: To compare studies at selected Medical Schools with special regard to biochemistry and clinical biochemistry teaching. Material and Methods: Summary of teachers’ experience, conclusions of discussions obtained during personal visits, curricula with lectures, seminars and practical courses. Results: Recommendation to extend clinical biochemistry teaching in the number of clinical cases, overall number of hours for molecular biology, up-to date diagnostic flow charts, interactivity of the seminars, taking advantage of e-learning. Conclusion: Up-to-date trend in biochemistry and clinical biochemistry teaching represents subject-oriented studies with emphasis on seminars and reduction of practical courses., Petr Štern, B. Trnková, I. Šebesta, and Lit. 1
Cíl studie: Monitorování akutní a chronické kardiotoxicity antracyklinů pomocí biochemických markerů – N-terminálního pro brain natriuretického peptidu (NT-proBNP), kardiálního troponinu T (cTnT) a myokardiálního izoenzymu kreatinkinázy (CK-MB mass). Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 26 pacientů s nově diagnostikovanou akutní leukémií (15 mužů a 11 žen, průměrný věk 46,2 ± 12,4 let). Pacienti byli léčeni 2–6 cykly chemoterapie (CHT) obsahující antracyklinový preparát v celkové kumulativní dávce 464,4 ± 117,5 mg/m2. Vyšetření biochemických markerů a echokardiografické vyšetření bylo provedeno vstupně, po první CHT s antracykliny, po poslední CHT s antracykliny a s odstupem přibližně 6 měsíců po ukončení léčby. Výsledky: Vstupní koncentrace NT-proBNP byla 117,7 ± 46,4 ng/l, hodnoty byly mírně zvýšené u 3 pacientů (nad 100 ng/l pro muže, nad 150 ng/l pro ženy). Po podání první CHT s antracykliny došlo k vzestupu na 299,7 ± 176,2 ng/l. Po poslední CHT s antracykliny byla koncentrace NT-proBNP 287,1 ± 147,4 ng/l. S odstupem 6 měsíců po ukončení léčby byla průměrná koncentarce NT-proBNP 362,5 ± 304,9 ng/l, zvýšené hodnoty byly u 16 pacientů. Rozdíly v NT-proBNP byly statisticky významné v porovnání se vstupní hodnotou (p < 0,001). Prokázali jsme korelaci mezi NT-proBNP a poruchou systolické a diastolické funkce levé komory (LK) na echokardiografii. Koncentrace cTnT byly negativní (pod 0,01 μg/l) během léčby u všech pacientů, s odstupem 6 měsíců po léčbě byly pozitivní u 3 pacientů. Koncentrace CK-MB mass byly během léčby i s odstupem po léčbě negativní (pod 4,94 μg/l) u všech pacientů. Závěr: Naše výsledky potvrzují, že onkologická léčba obsahující antracykliny má toxický účinek na srdce, který se projevuje jak během léčby (akutní kardiotoxicita), tak během sledování po léčbě (chronická kardiotoxicita). Dochází ke změnám biochemických markerů funkčního poškození myokardu (elevace NT-proBNP svědčící pro akutní a chronickou neurohumorální aktivaci) a ke zhoršování ukazatelů systolické i diastolické funkce LK na echokardiografii. U asymptomatických pacientů jsou tyto změny považovány za známku subklinické kardiotoxicity. Tyto nálezy představují riziko pro rozvoj manifestní kardiotoxicity v podobě srdečního selhání v budoucnosti a vyžadují další sledování v čase. Podle našich výsledků léčba antracykliny ani při vyšších kumulativních dávkách nevede k akutnímu poškození struktury kardiomyocytů., Objective: Monitoring of acute and chronic cardiotoxicity of anthracyclines with biochemical markers – N-terminal pro brain natriuretic peptide (NT-proBNP), cardiac troponin T (cTnT) and myocardial izoenzyme of creatine kinase (CK-MB mass). Setting: University of Defence in Brno, Faculty of Military Health Sciences in Hradec Králové, Department of Field Internal Medicine, Charles University in Prague, Medical Faculty in Hradec Králové and Faculty Hospital Hradec Králové, Department of Internal Medicine II – Clinical Hematology, Department of Internal Medicine I, Institute of Clinical Biochemistry and Diagnostics, Department of Gerontology and Metabolic Care. Patients and Methods: Twenty six consecutive patients treated for newly diagnosed acute leukemia were studied. The patients consisted of 15 males and 11 females with the mean age of 46.2 ± 12.4 years. The patients were given 2–6 cycles of chemotherapy (CT) containing anthracyclines in the total cumulative dose of 464.3 ± 117.5 mg/m2. Evaluation of biochemical markers and echocardiography were performed at the baseline, after first CT with anthracyclines, after last CT with anthracyclines and circa 6 months after completion of the treatment. Results: Mean baseline NT-proBNP concentration was 117.7 ± 46.4 ng/l, values were slightly elevated in 3 patients (above 100 ng/l for male, above 150 ng/l for female). After the administration of the first CT with anthracyclines, NTproBNP elevation to 299.7 ± 176.2 ng/l was observed. After last CT with anthracyclines, NT-proBNP concentration was 287.1 ± 147.4 ng/l. Six months after completion of the treatment, NT-proBNP concentration was 362.5 ± 304.9 ng/l, values were elevated in 16 patients. Changes in NT-proBNP were statistically significant in comparison with the baseline value (p < 0.001). We found correlation between NT-proBNP and systolic and diastolic left ventricular (LV) dysfunction on echocardiography. CTnT concentrations were negative (bellow 0.01 μg/l) during the treatment in all patients. Six months after the treatment, cTnT became positive in 3 patients. CK-MB mass concentrations remained negative (bellow 4.94 μg/l) in all patients during the treatment and the follow-up.Conclusion: Our results show that oncology treatment containing anthracyclines has a toxic effect on the heart, which becomes manifest both during the treatment (acute cardiotoxicity) and during the follow-up (chronic cardiotoxicity). We found changes in biochemical markers of functional myocardial damage (NT-proBNP elevations showing acute and chronic neurohumoral activation) and deterioration of diastolic and systolic LV function on echocardiography. In asymptomatic patients, these changes are regarded as subclinical cardiotoxicity. These findings represent the risk for manifestation of cardiotoxicity in terms of heart failure in the future and require further follow-up. According to our results, anthracycline treatment – even in higher cumulative doses – does not lead to acute damage of cardiomyocyte structure., Jan M. Horáček, R. Široká, D. Rajdl, and Lit. 35
Cíl práce: Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT II) představuje nejzávažnější komplikaci pacientů léčených heparinem, zprostředkovanou autoimunním mechanismem. Objevuje se přibližně u 0,5–5 % nemocných. V laboratorní diagnostice HIT II jsou k dispozici testy s rozdílnou diagnostickou efektivitou k HIT II: 14C-serotonin release test, imunochemické stanovení protilátek proti komplexu heparin/PF4, agregace trombocytů a průtoková cytometrie. Cílem předkládané práce bylo vyvinout chromatografické stanovení (HPLC) s elektrochemickou detekcí (EC) a ověření klinického využití v diagnostice HIT II. Materiál a metody: Byly vyšetřeny dvě skupiny probandů. První skupina sledovaných pro suspektní podezření na HIT II, druhá skupina kontrolní s léčbou nebo bez léčby heparinem. Uvolněný serotonin byl vyšetřen pomocí nově vyvinuté HPLC-EC metody. Výsledky: Metoda poskytuje uspokojivé analytické charakteristiky s pracovním rozsahem 5–7000 nmol/l a limitem detekce 1 nmol/l. Přesnost v sérii, vyjádřená variačním koeficientem, byla CV = 7,7%, mezi sériemi CV = 12% při koncentraci serotoninu 1460 nmol/l. Závěr: Prezentovaná studie popisuje dostatečně rychlou, neradioaktivní HPLC-EC metodu ke stanovení uvolněného serotoninu pro včasnou diagnózu heparinem indukované trombocytopenie typu II., Objective: Heparin-induced thrombocytopenia (HIT II) is an immune-mediated disorder observed in up to 0.5–5% of heparin-treated patients. Laboratory testing for the diagnosis of HIT II includes a 14C-serotonin release test, PF4/heparin enzyme-immunoassay, platelet aggregation and flow cytometric assay with various specificities or sensitivities for the diagnosis of HIT II. The aim of this work was to develop an HPLC method with electrochemical detection (EC) and prove the possibility of using a non-radioactive serotonin release test for the diagnosis of HIT II. Material and Methods: Two groups were tested. First group of patients suspect for HIT II, and second control group with or without heparin therapy. Serotonin release was analyzed by a newly developed HPLC-EC method. Results: Analytical performance of this method was satisfactory. The method was linear from 5 to 7000 nmol/l with a limit of detection of 1 nmol/l. The intra- and inter-assay coefficients of variation were 7.7% and 12%, respectively, for a concentration of serotonin 1460 nmol/l. Conclusion: In the present work we describe rapid, non-radioactive, specific and sensitive HPLC-ED methods to determine serotonin release from the donor platelets., Kateřina Andelová, Jakub Minář, S. Králová, Renáta Hrabcová, Martin Radina, Marcela Kučerová, and Lit.: 9
Fyzická aktivita je nedílnou součástí léčby diabetes mellitus 1. typu (DM1T) a diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Program pravidelné fyzické aktivity přizpůsobený přítomným komplikacím je doporučován všem diabetikům. Diabetes mellitus se stal problémem také moderní kardiologie a zcela specifickým onemocněním, zvláště pro unikátní vývoj akcelerované aterosklerózy. Dlouhodobý trénink vyvolává dlouhodobé pozitivní účinky na glykemii a inzulinovou senzitivitu. Je nepochybné, že fyzická aktivita hraje klíčovou roli v regulaci tělesné hmotnosti a redukci tukových zásob u diabetiků se všemi příznivými důsledky, v terapii i prevenci metabolického syndromu, manifestaci diabetu i snížení metabolického a kardiovaskulárního rizika u diabetiků. Přestože má fyzická aktivita u diabetu mimořádně příznivé účinky na organizmus, má také svá úskalí ? rizika, o kterých by měl být pacient poučen. Rizika při akutní zátěži se týkají především pacientů s medikamentózní terapií. Možným komplikacím spojeným s fyzickou zátěží je nutno předcházet vhodnou edukací pacientů. Přibývá nesporných dokladů o tom, že pravidelná fyzická aktivita přispívá k primární a sekundární prevenci u metabolického syndromu, diabetu, zvláště diabetu 2. typu a obezity, a je spojena se sníženým rizikem předčasné smrti. Ukázalo se, že fyzická aktivita zlepšuje tělesnou kompozici. Souhrnně lze říci, že pouze určitá kvalitativně i kvantitativně přesně determinovaná, individuálně koncipovaná a pravidelně prováděná tělesná zátěž může u poučeného pacienta plnit léčebný záměr. Programy fyzické aktivity by měly oslovovat všechny věkové skupiny diabetiků, jelikož rizika chronických onemocnění, zvláště kardiovaskulárních, u diabetiků s věkem stoupají., Jaroslav Rybka, and Lit. 10
Metabolická porucha cukrů, tuků a aminokyselin významně ovlivňuje fyzickou výkonnost diabetiků 1. a 2. typu. Velmi je v poslední době studován též vliv přívodu mastných kyselin do svalu a steatózy kosterního svalstva na vznik a rozvoj inzulinové rezistence. Dalším důležitým mechanizmem, který ovlivňuje udržení svalové hmoty a její výkonnost, je transport hořčíku a jeho dostupnost ve svalové tkáni. Hořčík je v populaci průmyslově rozvinutých zemí nedostatkovým prvkem a jeho deplece se projevuje funkčními poruchami svalu zvláště u diabetiků., Zdeněk Zadák, and Lit. 4