Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Cytochrome P450s (P450s) involved in insecticide resistance reduce the efficacy of insecticide-based vector control by rendering vector control ineffective. They are recorded in many species of vectors and have various constitutive and insecticide induction profiles. In this study, the isolation and prediction of the structure of a P450 from a strain of Aedes aegypti originating from Malaysia is reported. Quantitative mRNA expression of this gene and a previously reported P450, CYP4H28v2, in the developmental stages of the mosquito after exposure to sub-lethal concentrations of insecticides is also reported. The isolated P450, CYP4H31v2, is an allelic variant of CYP4H31 and contains several conserved motifs of P450s. The secondary structure of the protein is mostly made up of alpha helices and random coils. The tertiary structure was generated using homology modeling and was of good quality based on structure validation using protein structure assessment tools. CYP4H28v2 and CYP4H31v2 were differentially expressed in the developmental stages of the vector, with a significantly increased expression in adult males. The genes were significantly over-expressed in larvae exposed to deltamethrin and permethrin for 6 h. In the DDT-treated larvae, only CYP4H31v2 was significantly over-expressed after a 6 h exposure. Under-expression of the genes was predominant in larvae treated with the organophosphates malathion and temephos. Though the functions of these P450s are unknown, their response to induction by exposure to insecticides indicates the likely involvement of these genes in insecticide tolerance. and Fatma M. A. El-Garj, Mustafa F.F. Wajidi, Silas W. Avicor.
V ČR a Polsku se v posledním období významným zahraničněpolitickým i vnitropolitickým tématem stal záměr vlády USA umístit v těchto zemích některé komponenty budovaného amerického systému obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám, který by podle deklarovaného záměru měl chránit kontinentální území Spojených států před případným útokem prostřednictvím menšího počtu raket dlouhého doletu z tzv. „ničemných států“ (rogue states), jak je označuje americká administrativa. Vlády ČR a Polska byly v tomto směru nedávno oficiálně americkou stranou požádány diplomatickou nótou o jednání v této záležitosti. V případě Polska by se mělo jednat o odpalovací zařízení raket určených k ničení mezikontinentálních balistických střel, na českém území by pak měl být dislokován radar, jehož prostřednictvím protiraketový systém vyhledává nepřátelské střely a navádí na ně své rakety. Probíhající diskuse jak uvnitř obou oslovených středoevropských států, tak i na mezinárodním foru zřetelně ukazují, že jak konkrétní plán umístit základny antibalistické obrany v ČR a Polsku, tak zejména samotný záměr budovat byť i jen omezený systém strategické obrany tohoto druhu, představuje závažnou, značně citlivou a kontroverzní otázku s globálním dosahem. Pochopitelný a průběžně sílící zájem o věc projevují také obyvatelé obou zemí. A právě postojům české a polské veřejnosti k celému projektu, jejich aktuálnímu stavu a také možnému dalšímu vývoji se bude věnovat tento text., The text focuses on public opinion in Czech Republic and Poland relating to the plan of U.S. government to locate some parts of U.S. national missile defence in these countries. It describes and compares main shifts of developments of public attitudes in both countries to the project as well as to eventual referendum in this matter within the period up to the first half of 2007. The text shows main demographical, societal and political differences in both countries and discusses reasons and motives behind particular attitudes of Czech and Polish citizens., Jan Červenka., and Seznam literatury
Classical biological control is an important means of managing the increasing threat of invasive plants. It constitutes the introduction of natural enemies from the native range of the target plant into the invaded area. This method may be the only cost-effective solution to control the rapidly expanding common ragweed, Ambrosia artemisiifolia, in non-crop habitats in Europe. Therefore, candidate biocontrol agents urgently need to be assessed for their suitability for ragweed control in Europe. A previous literature review prioritized the host-specific leaf beetle Ophraella slobodkini as a candidate agent for ragweed control in Europe, whereas it rejected its oligophagous congener O. communa. Meanwhile, O. communa was accidentally introduced and became established south of the European Alps, and we show here that it is expanding its European range. We then present a short version of the traditional pre-release risk-benefit assessment for these two candidate agents to facilitate fast decision-making about further research efforts. We selected two complementary tests that can be conducted relatively rapidly and inform about essential risks and benefits. We conducted a comparative no-choice juvenile performance assay using leaves of ragweed and sunflower, the most important non-target plant, in Petri dishes in climatic conditions similar to that in the current European range of O. communa. This informs on the fundamental host range and potential for increasing abundance on these host plants. The results confirm that O. slobodkini does not survive on, and is hence unlikely to cause severe damage to sunflower, while O. communa can survive but develops more slowly on sunflower than on ragweed. In parallel, our species distribution models predict no suitable area for the establishment of O. slobodkini in Europe, while O. communa is likely to expand its current range to include a maximum of 18% of the European ragweed distribution. Based on this early assessment, the prioritization and further assessment of O. slobodkini seem unwarranted whereas the results urgently advocate further risk-benefit analysis of O. communa. Having revealed that most of the European area colonized by ragweed is unlikely to be suitable for these species of Ophraella we suggest the use of such relatively short and cheap preliminary assessment to prioritise other candidate agents or strains for these areas., Suzanne T. E. Lommen, Emilien F. Jolidon, Yan Sun, José I. Bustamante Eduardo, Heinz Müller-Schärer., and Obsahuje bibliografii
Cílem Rortyho článku „Analytická a konverzační filosofie“ je nahrazení distinkce mezi analytickou a kontinentální filosofií rozlišením mezi filosofií analytickou a filosofií konverzační. Tím dojde při nahlížení rozdílu mezi oběma typy filosofie k odstranění geografického hlediska, které, ač samo o sobě poskytuje určitou možnost rozlišit jednotlivé typy filosofů, není dle Rortyho ve skutečnosti určující. Tento rozdíl spočívá především v odlišném náhledu filosofie na sebe samotnou, na smysl a cíle své práce. Spočívá v odpovědi na otázku, zda filosofie může něco poznávat takové, jaké to doopravdy je, či nikoli a zda se může vydat po cestě vědy, či by měla naopak vnímat sebe sama spíše jako konverzaci a rozvíjení kulturního uvažování., The aim of Rorty’s article Analytic and conversational philosophy is to replace the distinction between analytic and continental philosophy with a distinction between analytic and conversational philosophy. This is achieved through a perception of the difference between the two types of philosophy that rejects the geographical viewpoint which, though it may provide a certain possibility of distinguishing the specific types of philosophy, is not in Rorty’s view really decisive. The difference consists above all in the distinctive view of philosophy of itself, and of the sense and aim of its endeavour. It consists in the response to the question of whether philosophy can or cannot know something as it really is; whether it can follow the path of science; or whether it should rather perceive itself as a conversation and an opening up of cultural reflection., and Richard Rorty.
Mnoho vědeckých jmen ptáků je odvozeno od antických mýtických jmen. Důvodem je mimo jiné to, že bohové za trest nebo z dalších příčin proměňovali mýtické postavy v ptáky. Příklady uvádí druhý díl seriálu., Many scientific names of birds are derived from ancient Greek and Roman mythical names. One of the reasons is that gods used to turn mythical characters into birds as a punishment or for other causes. The examples are given in the second part of the series., and Tomáš Pavlík.
Mytogenní vědecká jména plazů často pocházejí od antických nestvůr a podsvětních bytostí. U obojživelníků se setkáváme s vodními božstvy a nymfami. Názvy ryb bývají odvozeny na jedné straně od mýtických oblud, na straně druhé pak od krasavic a krasavců., Mythical scientific names of reptiles are often inspired by ancient monsters and underworld beings. Among amphibians we can meet water gods and goddesses, and nymphs. The names of fishes are frequently derived either from mythic monsters or from beauties and heroes., and Tomáš Pavlík.