Number of results to display per page
Search Results
20442. Toulavé zprávy v novinách
- Creator:
- Laurin, Arne
- Publisher:
- Vlastním nákladem
- Format:
- print and 35 s.
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Noviny. Tisk. Žurnalistika, žurnalistika, 12, and 070
- Language:
- Czech
- Description:
- Arne Laurin., "Toulavé zprávy" jest rozšířený otisk autorovy studie, která vyšla po prvé v týdeníku Přítomnost, ročník IV., číslo 49 ze dne 15. prosince 1928. Dvě stě exemplářů vytiskl "Orbis" ... podle osnovy Arthura Novákas o vánocích 1928 na náklad Arne Laurina, Vl. jméno autora: Lustig, Arnošt, and Na patitulu: Srdečné přání k Novému roku 1929 posílá p. prof. Klírovi Arne Laurin (vlastnoruční věnování a podpis autorův)
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20443. Toulcové aloe
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20444. Továrna na právo: Otázka politické reprezentace v polské Třetí republice
- Creator:
- Kurczewski, Jacek
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- This article can be described as a legal-sociological take on the constitutional norm that defines the character of political representation in democratic Poland. Although this norm refers to the purely representative character of democracy, it differs from the expectations of society, which regards elected representatives as dependent on the will of the electorate even beyond election day. Research shows that elected representatives have very varied opinions on their role. When they consider the voting prerogatives of national minorities or the quota representation of women, it is sociographic representation that they have in mind. As for the representation of opinion, they agree on some points and differ over others, recognising the latitude of their mandate, supporting referenda, but also limiting their legal significance. They also describe the subject of representation and the nature of the ties it is based on in different ways. Some feel themselves entirely dependent on society, while others aim to express the interests of only certain segments of society. This leads to the claim that such variability in conceptions and interpretations is the strength of representation. Sociologists in general, and sociologists of law in particular, must bear this fact in mind when interpreting the process that takes place within the great legislative factory.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20445. Towards detecting and measuring ballot stuffing
- Creator:
- Vorobyev, Dmitriy, Kejak, Michal, Univerzita Karlova. Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium, and Národohospodářský ústav (Akademie věd ČR)
- Publisher:
- CERGE-EI
- Format:
- electronic and 29 s.
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Volby, volební kampaně, referenda, volby, volební podvody, modelování a simulace, 324, 342.841, 519.86/.87, (048.8), and 15
- Language:
- English and Czech
- Description:
- Dmitriy Vorobyev ; editor: Michal Kejak. and born digital
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20446. Towards modal worlds
- Creator:
- Luelsdorff, Philip A.
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- English and Czech
- Description:
- Jednotlivci mají nesmírně velké systémy modálních znalostí a domněnek - systémy toho, co a je a co není možné, a systémy toho, co je a co není nutné. Takové individualizované systémy modálních znalostí a domněnek se nazývají "modálni světy." V tomto článku se ukazuje, že modalita plyne z kauzace, že modálni "implikace" a "vyplývání" je třeba chápat jako modálni determinovanost, že modálni slovesa nefungují sama o sobě, nýbrž zároveň s jinými prostředky, že modálni znalosti lze pojednat, že existují plochy modálni stability a že některé modálni znalosti jsou explicitní a jiné implicitní. Článek uzavírá návrhem reprezentace modálních znalostí a domněnek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20447. Toyen a Mnemosyne
- Creator:
- Bydžovská, Lenka
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Tři obrazy z pozdního období Toyen - V určitou chvíli (1963), Tajný pokoj bez zámku (1966) a Na zámku Silling (1969) - se vyznačují nápadným společným rysem: do každého z nich je vlepena černobílá reprodukce barokního nebo antického sochařského díla s mytologickým námětem. Článek zkoumá postupy, jimiž si Toyen přisvojovala příklady ze starého umění, zabývá se jejím výběrem mytických ženských hrdinek a zamýšlí se nad významem znázornění sochy v malbě. Nejradikálněji zacházela Toyen se zvolenou předlohou v obraze V určitou chvíli, neboť přerušila původní mytologický příběh, obsažený v Berniniho sousoší Apollon a Dafne, osamostatnila přízrak zděšeně prchající ženy a přetočila svůj výstřižek o devadesát stupňů. Navázala na podněty, na které upozornil Salvador Dalí v koláži Fenomén extáze (1933), do níž zapojil snímek "hysterické sochy" z Gaudího architektury. V následujících dvou obrazech Toyen ponechala reprodukovaná díla v původní podobě a pouze je zasadila do souvislostí spjatých s vlastními naléhavými tématy, ať šlo o představu erotizace světa v případě sousoší Amora a Psyche z vykopávek v Ostii (viz Tajný pokoj bez zámku), nebo o těsné sepětí ženy s nebezpečnými přírodními silami, jak je znázornil mélský reliéf Peleus a Thetis (viz Na zámku Silling). Otázka, jakou funkci mají převzaté motivy v obrazivosti Toyen a proč se rozhodla zpřítomnit je prostřednictvím černobílých reprodukcí soch z minulých staletí, odkazuje k Warburgovým formulím patosu. Předstupeň k pracím Toyen lze spatřovat v jeho výkladu, že užití grisaillové techniky pro ztvárnění antických námětů v renesanční malbě mělo udržet antiku v psychické, metaforické a typologické distanci. Zároveň však Warburga zaujal utopický rozměr grisaille, přenášející silné prvotní vášně do arkadického duševního prostoru. Zdá se, že podobné cíle, ovšem za použití moderní techniky koláže, sledovala intuitivně i Toyen. and Three paintings from Toyen's late period - At a Given Moment (1963), A Secret Room without a Lock (1966) and At Silling Castle (1969) - stand out due to a conspicuous trait they share: pasted into each is a black-and-white reproduction of a Baroque or ancient statue with a mythological motif. This article explores the methods Toyen used to appropriate instances from the art of old; it deals with her selection of mythical female figures and contemplates the significance of depicting sculpture in paintings. Toyen was most radical with the original she selected for the painting At a Given Moment, in which she intervened in the primordial mythological story embodied in Bernini's Apollo and Daphne, appropriating the spectre of the fleeing woman and rotating the cut-out ninety degrees. She was thus alluding to subjects which Salvador Dalí had drawn attention to in The Phenomenon of Ecstasy (1933), a collage in which he included a photograph of a 'hysterical or ecstatic statue'. In the other two paintings, Toyen left the reproduced image in its original form and simply inserted it into a set of relationships intertwined with her own pressing themes, whether that meant her desire to eroticize the world in case of Amor and Psyche, excavated at Ostia (see A Secret Room without a Lock), or the tightly interwoven relationship between woman and dangerous natural forces, as portrayed in the Melian relief of Peleus and Thetis (see At Silling Castle). The question regarding the function of the borrowed motifs in Toyen's imaginary world and why she decided to bring them into the present using black-and-white reproductions of sculptures from bygone centuries recalls Warburg's Pathosformen (pathos formulas). Certain precedents relating to Toyen's approach may be seen in the interpretation that the use of the grisaille technique to shape the antique subjects in Renaissance painting was meant to maintain antiquity at a typological distance. At the same time, however, Warburg was captivated by the Utopian dimension of grisaille. It seems that Toyen had similar aims, although she pursued them intuitively, using modern collage techniques.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20448. Trable britských veverek
- Creator:
- Reif, Jiří
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20449. Tracheální žábry potápníků
- Creator:
- Nedvěd, Oldřich
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
20450. Tradice a norma v lidové kultuře
- Creator:
- Skalníková, Olga
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- ethnographic research, folk culture, social norms, social coexistence, traditional village lifestyle, and traditional knowledge
- Language:
- Czech
- Description:
- Der vorliegende Aufsatz konzentriert sich auf die Frage der Lebensfähigkeit der Tradition unter jenen Volkschichten, die nicht im ländlichen Milieu leben, stellt Erwägungen über die Stabilität und Entwicklung der Normen an, die diese Schichten anerkennen und sich danach richten. Als grundlegende Voraussetzungen für die Entwicklung und Lebensfähigkeit der Tradition umreisst die Verfasserin drei Faktoren: eine zahlenmässig kleine Gruppe, deren Mitglieder einander kennen und durch verwandschaftliche und nachbarliche Beziehungen zueinander gehören, Stabilität dieser Gruppe, soziale und professionelle Homogenität. Diese Merkmale findet sie auf Grund zahlreicher Untersuchungen im Milieu der Arbeiter-Vorstadthäuser (der sog. Pawlatschenhäuser), wo die Arbeiter-, Handwerker- und Angestelltenfamilien lebten, die in der ersten, höchstens in der zweiten Generation vom Lande, aus niedrigeren sozialen Schichten stammten. Der Übergang der Landbevölkerung in die Stadt, ihre Ansiedlung, hatte grösstenteils eine analoge Entwicklung. In die Stadt wanderten junge Leute ab, für die einziger Anhaltspunkt, und dies nicht immer, jemand von den Verwandten oder Freunden war, der bereits in der Stadt angesiedelt war. Beweise hierfür liefern zahlreiche Aufzeichnungen in den Volkszählungsbögen. In dieser ersten Periode können wir schwerlich eine Lebensfähigkeit der Traditionen verfolgen. Der Angehörige des ländlichen Kollektivs wird in der Stadt zunächst zum einsamen Einzelgänger, der aus dem bekannten Milieu, aus den Gewohnheiten herausgerissen wird, wonach sich sein Leben bisher richtete. Bei einigen rief diese Herausgerissenheit das Gefühl der Befreiung von der festen Ordnung hervor, durch die er in der Gemeinde und Familie gebunden war. In der Regel verwandelt sich das Gefühl der Befreiung in ein Gefühl der Verlassenheit und in ein Streben nach Verwurzelung. Er sucht Verwandte, Bekannte, Leute aus seiner Heimatgegend auf. Auch dies wird durch die Materialien in den Archiven bestätigt. Die Verwurzelung in der Familie und die Ansiedlung fördern die Rückkehr zu den Traditionen., Günstig wirkt die Nachbarschaft anderer Familien, die solche Traditionen haben. Wenn das Milieu nicht günstig ist, erhalten sich die Traditionen nur im Familienmilieu, nach aussen findet eine Anpassung an die Umgebung statt. In jenen Häusern, wo sich ein Kollektiv von Mietern konzentrierte und konsolidierte, das eine positive Beziehung zu den Traditionen hatte, entwickelten sich Normen des Zusammenlebens, die jenen in der ländlichen Gemeinschaft nicht unähnlich sind. Worin beruhten diese Normen? In der Verpflichtung, die Mieter zu grüssen (Grussgemeinschaft), in den sich aus der Nachbarschaft der Mieter ergebenden Kontakten. Diese Nachbarschaft war zweistufig: unmittelbar, in Beziehung zu den Nachbarwohnungen oder den Gängen, und weitergehend, indem sie alle Hausbewohner umfasste. In der unmittelbaren Nachbarschaft war die Beteiligung der Mieter an Familienangelegenheiten (Geburt eines Kindes, Hochzeit) selbstverständlich, dieser gesellschaftliche Kontakt reichte von unformellen tagtäglichen Unterredungen und Unterhaltungen bis zu gemeinsamen Feiern bedeutsamer Tage und Ereignisse, an denen das gesamte Nachbarkollektiv des Hauses teilnahm (Namenstagsfeier, Sternsingen, Osterbescherung). Die nachbarlichen Beziehungen waren in den Frühjahrs- und Sommermonaten intensiver, wo die Möglichkeit beständiger Kommunikation auf den gedecken Gängen (Pawlatschen) bestand. In den Wintermonaten kam man nicht in den Wohnungen zusammen, zum Unterschied von den ländlichen Gepflogenheiten (Spinnen, Federschleissen). Diese Normen des Zusammenlebens nahmen ihren Ausgang von der traditionellen Lebensart auf dem Lande. Sie bestätigen die Prämisse, dass eine durch ähnliche Abstammung, durch nachbarliche Beziehungen und ähnliche soziale Einstufung verbundene kleine lokale Gruppe in der Stadt ein günstiges Milieu für die Aufrechterhaltung und Entfaltung der Traditionen abgab., and Článek zahrnuje poznámkový aparát
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public