Rakovina je druhá nejčastější příčina smrti v rozvinutých i rozvíjejících se zemích světa. Vyskytuje se u lidí různého věku, ale zatížení se zvyšuje zejména s věkem. Psychologické, behaviorální a sociální faktory hrají důležitou roli v etiologii rakoviny a její léčbě a slouží i jako účinné nástroje při jejím zvládání. Článek proto vede k lepšímu porozumění psychologických a sociálních procesů ovlivňujících rakovinu a jejich efekt na zdraví jedince. V úvodu popisuje biopsychosociální model rakoviny a obhajuje ho jako důležitou vědeckou a klinickou metodu. Dále diskutuje roli psychologických faktorů při propuknutí rakoviny, jejím průběhu a léčbě a jejich vliv na mortalitu. Ukazuje normální a maladaptivní psychologické reakce v jednotlivých stadiích onkologického onemocnění a komorbiditu s psychiatrickými onemocněními. Článek tak ilustruje nutnost multidisciplinárního přístupu v diagnostice i léčbě., Cancer is the second leading cause of the death in the world´s developed and underdeveloped countries. Occurs in people of all ages, but the incidence increases with the age. Psychological, behavioral and social factors play critical roles in cancer etiology and its treatment and are instrumental in an individual´s adjustment to cancer. This article consequently leads to better understanding of the psychological and social processes influencing cancer and health outcomes. Describes in introduction biopsychosocial model of cancer and defends it as a necessary contribution to the scientific clinical metod. Farther discusses the role of psychological factors in breakout of cancer, in its history and treatment and its influence on mortality. Indicates common and maladaptive psychological reactions in single stages of oncological illness and comorbidity with psychiatric disorders. The article that way illustrates the importace of multidisciplinary approach in assessment and also in treatment of cancer., Jaroslava Raudenská, and Lit.: 20
Paliativní péče klade důraz na kvalitu života nemocného a saturaci jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. V zahraničí se používají nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v onkologické či paliativní péči, které pomáhají zdravotnickým pracovníkům porozumět specifickým potřebám pacientů, které by mohly být předmětem profesionální individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat měřící nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči, porovnat je s doporučenými postupy pro tvorbu měřících nástrojů v paliativní péči a s českou verzí dotazníku PNAP. V elektronických databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health a Web of Knowledge) bylo nalezeno a dále podrobněji analyzováno 12 měřících nástrojů. Český dotazník PNAP pokrývá velkou část nejčastěji měřených potřeb i doporučení plynoucích ze směrnic pro měření potřeb v paliativní péči, které byly vytvořeny na základě vědeckých důkazů., Palliative care emphasizes quality of life of the ill and the saturation of his bio-psycho-social and spiritual needs. Abroad are used tools for assessing needs of patients in oncological or palliative care, which helps to health workers to understand the specific needs of patients that could be subject to professional individualized care. The aim of this review is to analyse measuring tools for assessing needs of patients in palliative care, to compare them with recommended procedures for creation of measurement tools in palliative care and with Czech version of the questionnaire PNAP. In the electronic databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health and Web of Knowledge) was recovered and further analysed in detail 12 measuring tools. Czech questionnaire PNAP covers a large part of most often measured needs and recommendations arising from the directives for the measurement of needs in palliative care, which were created on the basis of scientific evidence., Radka Bužgová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, Darja Jarošová, and Literatura
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie, The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study, and Kateřina Skřivanová, Tomáš Svěrák, Dagmar Brančíková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Marcela Bendová, Luboš Minář, Eva Holoubková, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková, Ladislav Dušek
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
Porozumění psychologickým a spirituálním aspektům nádorové bolesti je především hledáním odpovědí na základní existenciální otázky člověka, na základní principy osobnostního zrání i neurotického vývoje, na nevědomé adaptivní i maladaptivní (psychopatologické) obranné mechanizmy v mezních situacích. V neposlední řadě hledáním kontextů, ve kterých se nemocný nachází s ohledem na svou osobní historii a společenství, ve kterém žije. Systematická a podpůrná psychoterapie, pastorační péče i psychiatrická intervence jsou standardními postupy. V léčbě závažné psychopatologie u nádorové bolesti se s rozvojem psychofarmak otevírají nové možnosti., In order to understand the psychological and spiritual aspects of cancer pain, it is essentials to seek answers to fundamental existential questions, core principles of personal growth as well as neurotic developement, and unconscious adaptive and maladaptive defence mechanisms in traumatic situacions. Finally, it is also necessary to take into account the circumstances of a patient’s condition in relation to their personal history and the community which they belong to. Systemic and supportive psychotherapy, pastoral care and also psychiatric interventions are standard operation procedures. Development of psychotropic drugs opens new possibilities for the treatment of psychopatology related to cancer pain., Marie Blažková, and Literatura 9
Koncept chování typu C definovala Lydia Temoshoková v roce 1981. Chování typu C je charakterizováno potlačováním a neprojevováním negativních emocí, zvláště pak hněvu, zachováváním zdání klidu a příjemnosti a orientací na potřeby druhých více než potřeby osoby samotné. Celosvětově však dochází k zaměňování pojmů „chování typu C“ za neadekvátně užívaný pojem „osobnost typu C“ či „cancer-prone personality“. Toto stanovisko si dovolujeme tak jasně postulovat na základě konzultace s autorkou pojmu, Lydií Temoshokovou. Misinterpretace pojmu chování typu C vedla také k přesvědčení, že tento typ chování může jedince predisponovat ke vzniku nádorového onemocnění. Avšak koncept chování typu C popisuje copingovou strategii, která má, dle dosavadních výzkumů, vliv na rychlejší progresi nádorového onemocnění a onemocnění HIV následkem ovlivňování funkce imunitního systému. Diskutujeme obtíže s výzkumem chování typu C a představujeme metodu Vignette Similarity Rating Method (VSRM) vyvinutou Lydií Temoshokovou jako možný nástroj k výzkumnému zachycení chování typu C., The Type C concept was first described by Dr. Lydia Temoshok in 1981. The Type C is characterized by suppression and non-expression of negative emotions, especially by suppressing anger, maintaining a facade of contentment and being more concerned about the needs of other people than about one’s own needs. The term „Type C“ has been worldwide confused with inadequate terms „Type C personality“ or „cancer-prone personality“. We only allow ourselves to postulate this statement so strongly after having consulted the issue directly with Dr. Lydia Temoshok, the author of the term. The misinterpretation of the type C behaviour pattern led to a belief that this type of behaviour can predispose development of cancer in a person. However, according to existing research, the Type C concept describes a coping strategy that causes a faster progression of cancer and HIV due to changes in the immune system. We discuss obstacles with the Type C research and we introduce the Vignette Similarity Rating Method (VSRM), a method developed by Dr. Lydia Temoshok, enabling detection of the Type C behaviour pattern in a research., Peterková, H., Skřivanová, K., Brančíková, D., Bendová, M., Anderková, Ľ., and Literatura
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
Cílem pilotní studie bylo vyhodnotit kvalitu života (Quality of Life – QoL) u pacientek s karcinomem prsu ve vztahu k léčebným modalitám a jejich kombinacím. Ve studii QoL participovalo 71 pacientek s karcinomem prsu, QoL byla hodnocena pomocí Amerického dotazníku zdraví (SF36), Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). Průměrná doba od diagnózy do doby hodnocení QoL ve výzkumném souboru byla 4,5 roku. Statistická významnost rozdílů v kvalitě života mezi pacientkami s různou léčbou byla testována Mannovým-Whitneyovým testem pro jednotlivé typy terapie a Kruskalovým-Wallisovým testem pro kombinace terapie. Vztah mezi kvalitou života a léčebnou modalitou byl zjištěn pro dotazník SF36 – pro dimenzi emocionální funkční role a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049), pro dotazník FACT-B – fyzický stav a chemoterapii (vyšší kvalita života u pacientek bez chemoterapie, p = 0,012), pro FACT-B – sociální/rodinný stav a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,036), pro FACT-G skóre a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049) a dále pro Dotazník životní spokojenosti – pro dimenzi zdraví a kombinaci léčby (nejvyšší kvalita života u kombinace operace, chemoterapie, radioterapie, biologické a hormonální terapie, nejnižší u kombinace předešlých bez biologické terapie, p = 0,027). Pro úplnost uvádíme typ a četnost vedlejších efektů léčebných modalit. Zjistili jsme vyšší QoL u operovaných pacientek a nižší QoL u pacientek vystavených chemoterapii, avšak naše závěry vyžadují další výzkumná ověření. Klíčová slova: karcinom prsu – kvalita života – onkologická léčba – vedlejší efekty léčby, The aim of the pilot study was to assess quality of life (QoL) in patients with breast carcinoma in relation to treatment modalities and their combinations. A total of 71 patients with breast carcinoma participated in this study. QoL was assessed using the 36-item Short-Form Health Survey (SF-36), Life Satisfaction Questionnaire and Czech research version of Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). The average time from diagnosis at the time of QoL assessment was 4.5 years. Mann-Whitney U test was used to test the differences in QoL between groups of patients with different type of therapy and Kruskal-Wallis test for combinations of therapies. A relation between quality of life and a treatment modality was found for questionnaire SF 36 – for the dimension of emotional functional role and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.049), for questionnaire FACT-B – physical condition and chemotherapy (higher quality of life in patients without chemotherapy, p = 0.012), for FACT-B – social/family condition and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.036), for FACT-G score and operation treatment (higher quality of life in operated patents, p = 0.049) and further for Life Satisfaction Questionnaire – for the dimension of health and treatment combination (the highest quality of life in case of the combination of operation, chemotherapy, radiotherapy, biological and hormonal therapy, the lowest quality of life in case of the combination of the previous without biological therapy, p = 0.027). Additionally, we described type and occurrence of side effects of treatment modalities. Generally we found higher QoL in operated patients and lower in patients who underwent chemotherapy, however our findings require further research verifications. Key words: breast carcinoma – quality of life – oncological treatment – treatment side effects, and Kateřina Skřivanová, Ľubomíra Anderková, Dagmar Brančíková, Marcela Bendová, Nela Elfmarková, Tomáš Svěrák, Hana Peterková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Luboš Minář, Ladislav Dušek
Nádorová onemocnění jsou vážný medicínský a společenský problém. Podle evropských statistik se v současné době daří vyléčit přibližně 45 % všech pacientů, u nichž bylo nádorové onemocnění diagnostikováno. Nezastupitelnou úlohu v procesu ošetřovatelské péče sehrává sestra, která pomáhá pacientům zvládat jejich nelehkou životní situaci. Článek je zaměřen na některé psychosociální aspekty při ošetřování pacientů s onkologickým onemocněním a zvládání bolesti u těchto nemocných., Tumour diseases represent a serious medical and social problem. According to European statistics currently about 45% of all patients, who have been diagnosed with cancer, can be cured. The nurse who helps the patients cope with their uneasy life situation plays an unsubstitutable role in the process of nursing care. The paper is focused on some psychosocial aspects in nursing of patients with oncology diseases and pain management in these patiens., Eva Zacharová, and Literatura