Léčba metastazujícího kolorektálního karcinomu v posledních 10 letech významně pokročila od jednotně aplikované chirurgické a chemoterapeutické léčby přes zavedení biologické léčby, testování biomarkerů, a tím k individualizaci péče. Došlo také ke značnému rozvoji resekčních technik a k výraznému posunu směrem k moderním metodám konverze neresekabilního nálezu jaterních metastáz na resekabilní. Léčba pacienta s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC) není tedy už jen v rukou zkušeného onkologa, ale spíše individualizovaným postupem, o kterém rozhoduje a který v průběhu léčby přehodnocuje mezioborový tým. Ten zahrnuje nejen onkology a chirurgy, ale také radiology, patology, gastroenterology či další obory podílející se na řešení průvodních chorob a vedlejších účinků léčby., The treatment of metastatic colorectal cancer has made significant progress in the last ten years, from a uniformly applied surgical and chemotherapeutic management to the introduction of biological therapy to biomarker testing and thus individualization of care. There have also been considerable advances in the resection techniques and a major shift towards modern methods of converting a re-resectable finding of liver metastases to a resectable one. The treatment of a patient with metastatic colorectal cancer (mCRC) is no longer only in the hands of an experienced oncologist, but rather is an individualized strategy decided upon and reappraised in the course of the treatment by an interdisciplinary team. It includes not only oncologists and surgeons, but also radiologists, pathologists, gastroenterologists or other specialists involved in the management of concomitant diseases and side effects of treatment., Zuzana Zafarová, and Literatura
Plicní karcinomy jsou z onkologických onemocnění nejčastější příčinou smrti, nemalobuněčný plicní karcinom je nejčastějším histologickým typem plicního tumoru. Gefitinib je prostředkem biologické léčby pokročilého a metastatického nemalobuněčného plicního karcinomu u pacientů s aktivační mutací receptoru pro epidermální růstový faktor v první linii léčby, tzn. u chemonaivních pacientů. Kazuistika se zabývá dvěma případy pacientů léčených gefitinibem s podobnými vstupními parametry a odlišným efektem léčby., Lung carcinoma is the most common cause of death among cancer patients. Non-small-cell-lung cancer is the most frequent histological type of lung carcinoma. Gefitinib is intended for biological treatment of locally advanced or metastatic non-small-cell-lung cancer in patients with activation mutation of epidermal factor growth receptor, in first line of treatment, without previous chemothrapy. Case study discusses two patients treated with gefitinib, with similar initial parameters, but diferent outcomes of the treatment., Ondřej Venclíček, Marcela Tomíšková, Jana Skřičková, Jitka Hausnerová, Mojmír Moulis2 Blanka Robešová, Monika Bajerová, Dana Dvořáková, and Literatura 9
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť výskyt komplikácií v závislosti od veku a pohlavia pacientov, od dĺžky zavedenia stimulačnej elektródy, od zvolenej cesty prístupu zavedenia stimulácie u pacientov hospitalizovaných na Oddelení arytmií a koronárnej jednotky v Univerzitnej nemocnici Martin. Metodika: Pre zber potrebných údajov sme použili obsahovú analýzu zdravotnej dokumentácie, nemocničný informačný systém, pozorovanie na základe vypracovaného záznamového hárku. Údaje sme analyzovali pomocou deskriptívnej a induktívnej štatistiky. V sledovanom súbore bolo 38 pacientov od 58 rokov do 93 rokov. Pacienti boli akútne prijatí na Jednotku intenzívnej starostlivosti za účelom realizácie dočasnej kardiostimulácie, ktorá bola užívaná v priemere 5,28 ± 2,33 dní. Výsledky: Na základe spracovania údajov sme u 17 pacientov zistili výskyt komplikácií, pričom najčastejšou komplikáciou bola lokálna infekcia. Štatistickou analýzou sme zaznamenali významné vzťahy medzi dĺžkou zavedenia stimulačnej elektródy a výskytom lokálnej infekcie, kde nám vznikla silná signifikantná korelácia r(S) = 0,518 na hladine významnosti p = 0,001 a rovnako pri výskyte hematómu sme zaznamenali koreláciu r(S) = 0,329 na hladine významnosti p = 0,023. Záver: Analýzou získaných údajov sme identifikovali najčastejšie vyskytujúce sa komplikácie v spojitosti s dočasnou kardiostimuláciou. Najčastejšie sme zaznamenali výskyt lokálnej infekcie, ktorý súvisí s následnou ošetrovateľskou starostlivosťou, ale aj s významnými prediktormi, ktoré môžu do značnej miery ovplyvniť ich vývoj., Aim: The aim of our study was to determinate the incidence of complications depending on the age and gender of patients, duration of implantation of stimulation electrode, of selected access point of implementation stimulation in patients hospitalized at the Arrhythmia unit and Coronary care unit in University hospital in Martin. Methods: For the collection of required data we have used content analysis of medical records, hospital information system, surveillance based on own designed sheet. The data were analysed using descriptive and inductive statistic. The sample consisted of 38 patients in the range from 58 to 93 years of age. Patients were acutely admitted to ICU with the aim of realization of temporary cardiac pacing, which lasted 5.28 ± 2.33 days in average. Results: On the basis of processed data, we found incidence of complications in 17 patients, where the most frequent complication was local infection. Using statistical analysis we found a significant relationship between duration of implementation of stimulation electrode and incidence of local infection, which resulted in strong significant correlation (r(S) = 0.518, p = 0.001) and similarly, we noted correlation in the incidence of haematoma (r(S) = 0.329, p = 0.023). Conclusion: Using analysis of the obtained data we have identified the most frequently occurring complications in conjunction with the temporary cardiac pacing. Most often we have noted the incidence of local infection that is associated with subsequent nursing care, but also with significant predictors, which can greatly affect its development., Ľubomíra Ježová, Ľubica Vengrínová, Katarína Žiaková, and Literatura 11
Cíl: Cílem studie bylo zjistit potencionální riziko hypertenze u dětí ve věku 14 – 15 let dvojím standardním měřením krevního tlaku a zmapovat moţný vztah mezi hodnotami krevního tlaku dětí a jejich vybranými sociodemografickými faktory a tělesnými parametry. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 143 ţáků 8. a 9. tříd základních škol v Ostravě zapojených do projektu Zdravá škola. Data byla získána měřením fyziologických funkcí a antropometrických dat a doplňujícími otázkami na vybrané rizikové faktory kardiovaskulárních chorob. Výsledky: Měření krevního tlaku (TK) proběhla opakovaně, při druhém měření byla prokázána odlišnost naměřených hodnot TK mezi pohlavími, kdy u chlapců byly hodnoty TK vyšší neţ u děvčat. Bylo potvrzeno, ţe na hodnoty TK má vliv pohybová aktivita, a to zejména u dětí s vysokými hodnotami BMI. U normálních hodnot BMI korelace mezi hodnotou krevního tlaku a pohybovou aktivitou nebyla statisticky významná. Z rizikové skupiny 14 dětí s rodinnou predispozicí hypertenze bylo evidováno 29 % dětí s průměrnou hodnotou TK v pásmu pro 95. percentil (hypertenzní hodnoty) vzhledem k danému věku, pohlaví a výšce. Závěr: Výskyt vysokého TK byl četnější u dětí s nadváhou a obezitou. Pohybová aktivita ovlivňovala hodnotu krevního tlaku, zvláště pak právě u dětí s nadváhou a obezitou, kdy hodnoty TK u těchto dětí, které necvičily, byly vyšší neţ u dětí cvičících. Pravidelným měřením a správným zhodnocením TK můţe sestra včas zachytit děti a adolescenty s rizikovými parametry., Aim: The aim of the thesis is to examine potential risk of hypertension in children aged 14 - 15 years by two standard measurements of blood pressure and to find out possible relation between values of blood pressure in children and their selected socio-demographic factors and physical parameters. Methods: The research was carried out on 143 pupils from elementary schools in Ostrava, which participate in the project „Zdravá škola“(Healthy School). The data were obtained from measuring of physiological functions, survey of anthropometric data and further questions focused on particular risk factors for cardiovascular diseases. Results: The second measurement revealed a difference in values of blood pressure between sexes, when boys had higher blood pressure than girls. The research confirmed that blood pressure is influenced by physical activity, especially in children with high value of BMI. In children with lower values of BMI, the correlation between the value of blood pressure and physical activity was not statistically relevant. From a high-risk group of 14 children with genetic predisposition, 29% of children had average value of blood pressure in range of 95. percentile (hypertension) given age, sex and height. Conclusion: The occurrence of high blood pressure is common in children who suffer from overweight and obesity. The value of blood pressure is influenced by physical activity, especially in overweight and obese children, when value of blood pressure in the children who did not practice, were higher in children than exercisers. Regular check-ups and proper evaluation of measured blood pressure in children and adolescents can contribute to early revelation of children and adolescents with high-risk parameters of blood pressure., Alena Petzuchová, Darja Jarošová, and Literatura 16
73 letý diabetik a hypertonik s 1 den trvajícím bolestivým otokem levé dolní končetiny bez dušnosti byl odeslán na radionuklidovou flebografii a scintigrafii plicní perfuze k vyloučení hluboké žilní trombózy. Na obrazech plicní perfuze byla dobře vidět akumulace 99mTc makroagregátu albuminu v játrech, akumulace v jiných orgánech nebyla zachycena. To vzbudilo podezření na přítomnost portokaválních zkratů. Na následném CT vyšetření byl diagnostikován karcinom ledviny, který se šířil ledvinnou žílou do dolní duté žíly. Pacient zemřel ještě před plánovanou operací., A 73-year-old man with a history of diabetes and hypertension was admitted with a 1-day history of painful swelling of the left leg, but no dyspnea. He was referred for radionuclide venography/lung scan to exclude deep venous thrombosis. On the pulmonary images the liver could be clearly seen but no other organ was identified. This raised the suspicion for a cavoportal shunt. Renal carcinoma with extension into the right renal vein and the IVC superior to the renal vein was then confirmed on CT scan. The patient died before surgery could be performed., Otto Lang, and Literatura 5
Sexualita patří mezi základní atributy kvality života. Sexuální dysfunkce jsou přítomny u všech věkových skupin, u žen fertilního věku se nejčastěji setkáváme s poruchami sexuální touhy, vzrušivosti, orgasmu a bolestmi při sexuálních aktivitách. V řadě případů se nejedná o problém ženy samotné, proto je velmi žádoucí, aby byl partner pacientky součástí diagnosticko-terapeutického procesu již od počátku. Tento článek přináší základní informace o sexuálních dysfunkcích žen fertilního věku, jejich etiologii, diagnostice a současných možnostech léčby., Sexuality is one of the basic part of quality of life. Sexual dysfunctions are presented in all female age groups, fertile women suffer mainly from sexual desire, arousal, orgasm and pain disorders. It is usually not only a female problem, her partner should take a part in diagnostic-therapeutic process from the beginning. This article brings a basic information about sexual disorders of fertile women, their etiology, diagnostics and actual therapeutic options., Petra Vrzáčková, Jiří Sláma, and Literatura 27
Z 20 855 nádorů hlavy a krku (HNC), uvedených v registru nádorů ČR v letech 1976–2005 bylo 4 912 vícečetných případů, z toho 3 679 (74,9 %) u mužů a 1 233 (25,1 %) u žen, tj. ze všech hlášených HNC bylo 17,6 % případů u mužů a 19,5 % u žen spojeno s výskytem dalšího nádoru. U mužů bylo 56,3 % primárních a 43,7 % následných HNC, u žen 43,8 % a 56,2 %. Počet primárních HNC rostl během první dekády a pak klesal, počet následných HNC trvale rostl. Ze 14 krajů se vyskytlo 51,6 % vícečetných HNC v pěti krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Praha, Jihočeský, Středočeský). Nejvíce bylo 28,8 % vícečetných nádorů rtů, 11,9 % tonzil a 11,1 % příušní žlázy. Po primárních 2 070 HNC u mužů se vyskytlo 2 436 následných novotvarů za průměrnou dobu 6,7 roku, po primárních 540 HNC u žen 649 dalších novotvarů za 6,9 roku. Z 425 synchronních případů bylo nejvíc nádorů dýchacího systému, kůže a jiných HNC, z 2 660 metachronních případů nádory kůže, dýchacího a trávicího systému. Následným 2 302 HNC předcházelo 2 858 jiných novotarů, nejvíce kůže, dýchacího systému a jiných lokalizací HNC. Očekávané nižší zastoupení pokročilých klinických stadií se nepotvrdilo. Z 2 436 následných novotvarů u mužů a 649 u žen bylo hlášeno po primárních časných stadiích HNC 16,1 % mužů a 18,6 % žen v následném stadiu I, II, 10,7 % mužů a 7,8 % žen ve stadiu III, IV; po pokročilých primárních stadiích HNC bylo 8,2 % mužů a 6,5 % žen v následném stadiu I, II, 8,9 % mužů a 5,2 % žen ve stadiu III, IV; nehlášená stadia představovala u mužů 56,1 %, u žen 61,9 %. Všech 729 dalších pokročilých nádorů (606 mužů, 123 žen) představovalo 3,5 % nemocných s primárním HNC, evidovaných v registru za 30 let, což bylo asi 1 540 nemocných s HNC, postižených dalším pokročilým nádorem z 43 850 HNC za 50 let. K říjnu 2007 přežívalo z primárních HNC 14,7 % mužů a 20,6 % žen a zemřelo 85,3 % mužů a 79,4 % žen. V roce 2015 bude v ČR léčeno téměř 8 tisíc přežívajících s HNC, část z nich s vícečetnými nádory. Naplní se jejich očekávané počty?, A total of 20,855 head and neck cancers (HNC), based in the Czech Cancer Registry in 1976–2005, there were notificated 4,912 multiple cancers, of which were 3,679 (74.9 %) in males and 1,233 (25.1 %) in females, i.e. 17.6 % cases in males and 19.5 % in females of total HNC, affected by other neoplasms. There were 56.3 % primary and 43.7 % subsequent HNC in males, 43.8 % and 56.2 % in females. The number of primary HNC incerased during the first decade and then decreased, the number of subsequent HNC increased steadily. A total of 14 Czech regions were distributed 51.6 % multiple HNC in five regions (Northern and Southern Moravia, Prague, Southern and Central Bohemia). The most frequent were 28.8 % multiple cancers of lips, 11.9 % of tonsils, 11.1 % of parotid gands. The primary 2,070 HNC in males were followed by 2,436 other neoplasms in the average interval 6.7 years; the primary 540 HNC in females were followed by 649 other neoplasms in males in the average interval 6.9 years. The most frequent diagnoses of 425 synchronous cases were cancers of respiratory tract, skin and other HNC, of 2,660 metachronous cases were cancers of skin, respiratory and digestive tract. The subsequent 2.302 HNC were preceded by 2.858 other neoplasms with the most frequent cancers of skin, respiratory tract and other HNC. The expected low representation of advanced clinical stages was not confirmed. Of 2,436 subsequent neoplasms in males and 649 in females were registered after early HNC stages in 16.1 % males and 18.6 % females of stages I, II, in 10.7 % males and 7.8 % females of stages III, IV; after advanced HNC stages were in 8.2 % males and 6.5% females of stages I, II, in 8.9 % males and 5.2 % females of stages III, IV; the unknown stages represented 56.1 % in males and 61.9 % in females of subsequent neoplasms. All 729 subsequent advanced cancers (606 males, 123 females) represented 3.5 % of total registered cases of HNC during 30 years and about 1,540 patients with HNC affected by other subsequent cancer of 43,850 HNC based in the Czech Cancer Registry during half-century. Up to Oct. 2007, of the primary HNC 14.7 % males and 20.6 % females survived, and those 85.3 % males and 79.4 % females died. Nearly 8,000 patients is estimated to be treated for HNC, some of them with multiple cancers, in the Czech Republic in 2015. Will be reached their expected numbers? clinical stages., Edvard Geryk, Jiří Kozel, Theodor Horváth, Petr Kubíček, and Literatura 30
Úspěšná léčba chronické bolesti je základním cílem pro všechny kliniky a algeziology. Neuropatická bolest patří mezi dva základní druhy bolesti, která se objevuje buď samostatně, nebo bývá kombinovaná s bolestí nociceptivní. Velmi často se na léčbě neuropatické bolesti podílí více odborníků, kteří užívají farmakologické postupy společně s invazivními a chirurgickými technikami. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila třístupňový analgetický žebříček s doporučením k užití opioidů v terapii onkologické bolesti a užití silných opioidů k léčbě neuropatické bolesti je dnes plně akceptováno. Autorka článku se zmiňuje o užití základních typů analgetik. Mezi silnými opioidy je poukázáno na oxycodon. Ten je v praxi využíván pro dobrou analgetickou účinnost již v nízkém dávkovacím schématu v kombinaci s gabapentinem. Autorka poukazuje na základní druhy koanalgetik, jež hrají v léčbě neuropatické bolesti významnou roli. V závěru článku jsou krátce popsány dvě kazuistiky onkologických pacientů s řešením léčby neuropatické bolesti., The effective management of chronic pain is a fundamental goal for all clinicians and algesiologists. Neuropathic pain is one of two basic kinds of pain, which appears either separetly or in combination with nociceptic pain. Neuropathic pain is very often treated by group of specialist, who use farmatological procesess in combination with invazive and surgical technigues. The three-step analgesic ladder developed by the Health Organisation (WHO) outlines these opioids in the management of cancer pain, and the application of opioid therapy for the treatment of neuropathic pain. The author focuses on treatment of neuropathic pain, the use different opioid therapy. She emphasized the preference of using oxycodone in the treatment of neuropathic pain and points to the good analgesic efficacy when using low dosis of oxycodon and gabapentin. The author point out the basic kinds of koanalgetics, which are very important treatment in neuropatic pain. At the endauthor concludes the article with two causes of oncologic patients describing solution the treatment of neuropathic pain., Eva Hegmonová, and Literatura 12
Cieľ: Cieľom práce bolo validovať definujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín vybraným súborom slovenských sestier – expertov, teda zistiť, ktoré definujúce charakteristiky sú sestrami povaţované za hlavné a ktoré za vedľajšie. Metodika: Na hodnotenie definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín bol zvolený Fehringov model validity diagnostického obsahu (DCV model). Definujúce charakteristiky hodnotili sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Súbor tvorilo 116 slovenských sestier – expertov. Definujúce charakteristiky boli sestrami hodnotené na Likertovej škále od 1 do 5 (1 – ţiadna významnosť, 2 – malá významnosť, 3 – stredná významnosť, 4 – veľká významnosť, 5 – najväčšia významnosť). Zber údajov prebiehal v období máj aţ október 2010. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky bolo súborom slovenských sestier – expertov zo 17 charakteristík označených 6 charakteristík: zníţený turgor koţe, zníţená diuréza, suché sliznice, zníţené napätie jazyka, zníţená venózna náplň, zníţený krvný tlak. Za vedľajšie definujúce charakteristiky boli označené nasledujúce charakteristiky: zvýšená merná hmotnosť moču, suchá pokoţka, zvýšený hematokrit, slabosť, smäd, oslabený pulz, zníţený objem pulzu (nitkovitý pulz), zvýšená pulzová frekvencia, zmeny v psychickom stave, zvýšená telesná teplota. Charakteristika „náhla strata hmotnosti (s výnimkou tretieho priestoru)“ dosiahla váţené skóre menej ako 0,5. Záver: Súbor slovenských sestier za významné znaky pre určenie ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín povaţuje 6 znakov., Aim: The aim of this study is to validate the defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume by considering a selected sample of Slovak nurse – experts. In other words, to ascertain which defining characteristics are rated by these nurses as major or minor. Methods: Fehring’s Diagnostic Content Validation model (DCV model) was used for validation of this nursing diagnosis. Slovak nurses who met the modified criteria (4 points) recommended by Fehring comprised the sample of experts - a total of 116 Slovak nurses – experts. Defining characteristics were rated by the nurses using Likert’s 5-point scale (1 – not at all characteristic, 2 – very little characteristic, 3 – somewhat characteristic, 4 – considerably characteristic, 5 – very characteristic). Data collection occurred between May and October 2010. Results: Out of 17 defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume, the Slovak nurses’ sample classified six cues as major: decreased skin turgor, decreased urine output, dry mucous membranes, decreased tongue turgor, decreased venous filling, and decreased blood pressure. The following cues were classified as minor defining characteristics: increased urine concentration, dry skin, elevated hematocrit, weakness, thirst, decreased pulse volume and pressure, increased pulse rate, changes in mental status, increased body temperature. The weighted score of the defining characteristic „sudden weight loss (except in the third space) was less than 0.5. Conclusion: The Slovak nurses’ sample studied considered six characteristics as important in justifying the nursing diagnosis Deficient Fluid Volume., Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, and Literatura 29
The study deals with expectations of patients - future consumers of health care services provided in hospitals. Authors of this study propose about how the fulfilled or unfilled expectations can influence the patient’s satisfaction with provided health care. There is also suggested to what categories those expectations most often belong and to what extent is possible in common conditions of Czech hospitals the patient’s expectations comply, Kalábová L., Křečková Tůmová N., Zlámal J., and Literatura