V poslední době jsme získali z laboratoře v Groningen nová konvenční radiocarbonová data pro několik lokalit magdalénienu. Spolu s ostatními dosud známými daty z moravského magdalénienu jsme je podle kalibrační křivky INTCAL 04 převedli na data kalibrovaná. Na jejich podkladě jsme přehodnotili dosavadní představy o chronologické pozici magdalénienu na Moravě. and New conventional radiocarbon data have been recently obtained from the Groningen laboratory for several Magdalenian sites of Moravia. These, together with the dates previously known for the Moravian Magdalenian, have been converted into calibrated dates using the INTCAL 04 calibration curve. On this basis earlier conceptions of the chronological position of the Magdalenian in Moravia have been re-evaluated.
Článek seznamuje s kolekcí forem z Prostějova – Kostelecké ulice. Exempláře jsou významné velmi dobrým stavem dochování, některými unikátně zachovanými stopami výrobně-technologického rázu, ikonografií a v neposlední řadě i různou mírou tvůrčí invence autora. Vedle výtvarně suverénně provedeného, nadstandardně kvalitního portrétního poprsí tvoří kolekci zlidovělý motiv jezdce na koni, k němuž je znám analogický kachel. Třetí exemplář představuje nenáročnou vegetabilní variaci. Výrobně-technologické aspekty a formální podoba naznačují původ všech těchto forem v jedné dílně. Datování exemplářů je možné klást do počátku 2. pol. 16. století. and The article covers the collection of moulds from Kostelecká St. in the city of Prostějov, Central Moravia. The specimens are important in terms of their very good state of preservation, some uniquely preserved traces of manufacturing and technological elements, their iconography and, last but not least, in terms of the ingenuity of the creator of the specimens. Over and above the masterful work and top quality of a portrait bust, the collection comprises a folk-like motif of a rider on a horse, an analogy of which is known from a stove tile. The third specimen features a simple plant variation. Their manufacturing and technological aspects, and formal appearance indicate that all these moulds come from one workshop. Dating of these specimens indicate an origin in the second half of the 16th century.
Informace o nové sídlištní lokalitě na střední Moravě, která má počátek na konci stupně LT B2 a rozkvět v období LT C1-2, v jehož závěru osídlení na ní končí. Nálezy ukazují, že jde o důležité výrobní a obchodní centrum nadregionálního významu, srovnatelné s nedalekým oppidem Staré Hradisko, které na ně časově navazuje. Na rozdíl od Starého Hradiska se silnými vazbami především na českou bójskou oblast vykazuje lokalita Němčice silný vztah k střednímu Podunají s kontakty se slovinským a severoitalským územím. Příčinu časově následné existence obou mocenských center s výrazně odlišnými nadregionálními vazbami lze spatřovat s největší pravděpodobností v závažných historických změnách ze závěru 2. stol. př. n. l., spojených s pohyby germánských kmenů na našem území. Z lokality pochází doposud největší a skladbou nejvýznamnější soubor mincí z doby laténské nejen na Moravě, ale i v celém středodunajském prostoru. Doposud evidovaných 424 mincí lze rozdělit do tří skupin: domácí keltské, cizí keltské a jiné (antické) ražby. and Information regarding a new settlement site in central Moravia, which appeared at the end of the LT B2 phase and flourished in the LT C1-2, when occupation ended. The finds indicate that this was an important production and trading centre of supra-regional importance, comparable to the nearby oppidum at Staré Hradisko, to which it is related in time. Unlike Staré Hradisko, with its strong links above all to the Bohemia Boii territory, the site of Němčice displays a marked relationship with the Danube basin, with contacts to Slovene and northern Italian territories. The cause underlying the successive existence of the two power centres, with their conspicuously different supra-regional ties, is most likely associated with the major historical changes that took place at the close of the 2nd century BC, with the influx of Germanic tribes into what are now the Czech Lands. This site has yielded what is thus far the largest and, in terms of composition, most significant collection of La Tène coins not only from Moravia but from anywhere on the Middle Danube. The 424 coins identified thus far can be divided into three groups: domestic Celtic, foreign Celtic and other (ancient) mintings.
Nehrazená sídlištní lokalita Němčice na Moravě poskytla doklady existence dosud nejstarší sklozpracující dílny v laténské Evropě, zhotovující nejpozději v LT C1 a dále v LT C2 artefakty označované často jako „keltské sklo“. Soubor více než 2000 ks skel odtud obsahuje nejen stovky finálních produktů – náramků, kroužků, rozdělovačů a korálků, ale v hojné míře i sklářský odpad, polotovary, zmetky a kusy surového skla. Série vzorků skel z Němčic a dalších evropských nálezů byla podrobena analýzám SEM-EDS a NAA. Jejich výsledky potvrdily stejné chemické složení výrobní komponenty a finálních výrobků z lokality i shodu se současnými soubory laténských skel. Porovnání přírodovědných a archeologických dat ukazuje možnosti a limity využití použitých typů analýz pro jednotlivé aspekty studia skel z laténského období. and The open settlement of Němčice in Moravia (Czech Republic) provides evidence of local glass-working, the earliest so far identified in La Tène Europe. By the LT C1 period at the latest the workshop produced artefacts usually classified as “Celtic glass”. The assemblage of over 2000 objects includes not only hundreds of finished products such as glass bracelets, rings, spacers and beads, but also a considerable quantity of glass-working waste, semi-products and raw glass. A series of glass samples from Němčice and other European sites were submitted to SEM-EDS and NAA analyses. Their results confirmed the similar chemical composition of the glass-working component and finished products from the site to that of other La Tène glass assemblages. Comparison of chemical and archaeological data points to the significance and limits of the applied analytical methods for different aspects of pre-Roman glass research.
Studie se zabývá antropologickým zhodnocením a vzájemným srovnáním dvou raně středověkých populací z katastru obce Dolní Věstonice s cílem zasadit je do širšího kontextu již dříve paleodemograficky vyhodnocených moravských populací. Celkem bylo prozkoumáno 883 kosterních pozůstatků jedinců z pohřebiště Dolní Věstonice – Na Pískách (9. až první polovina 10. stol.) a 129 jedinců ze hřbitova na Vysoké Zahradě (datovaných především do 12. století). Na základě diagnózy pohlaví a věku těchto populací byly sestrojeny úmrtnostní tabulky; získaná data srovnána s osmi dalšími pohřebišti. Populace střední doby hradištní (9. až první polovina 10. stol.) představují z hlediska paleodemografických charakteristik variabilnější celek, což se mj. projevilo nižším průměrným věkem naděje dožití při narození a vyšší dětskou úmrtností. Úmrtnostní charakteristiky mladohradištních souborů (druhá polovina 11. až 12. stol.) použitých při srovnání byly vždy relativně příznivější; lidé se oproti starším historickým obdobím dožívali vyššího věku. and This study comprises an anthropological evaluation, and the mutual comparison, of two Early Medieval populations from the Dolní Věstonice cadastre, with the aim of placing them within the broader context of previously palaeodemographically classificated Moravian populations. In all, the skeletal remains of 883 individuals from the cemetery at Dolní Věstonice – “Na Pískách” (9th first half of 10th century) and of 129 individual from the cemetery at Dolní Věstonice – “Vysoká Zahrada” (12th century). On the basis of the diagnoses of gender and age, these populations were arranged into a mortality table. In order to compare living conditions, the data obtained were contrasted to those from eight other cemeteries. The population of the Middle ‘Hillfort’ period (9th-first half of 10th century) is, from the perspective of its palaeodemographic characteristics, the more variable whole, which is expressed amongst other things by the low average life expectancy at birth and a greater child mortality rate. The mortality characteristics of the Late ‘Hillfort’ period (second half of 11th-12th century) assemblage were in all ways comparatively better: people lived to a greater age than in the earlier period.
Jedním z témat archeologické antropologie je studium vztahu člověka a artefaktu. Z tohoto hlediska je také možné studovat problematiku rekonstrukce středověkých opevnění. Výzkumu raně středověkých opevnění se věnovala řada badatelů, ale jen v některých případech interpretace dospěla až do stádia návrhu celkové kresebné rekonstrukce fortifikace. Z hlediska hájitelnosti těchto zařízení lze posuzovat rekonstrukce z pohledu vztahu hradby a lidského těla. Na některých kresebných rekonstrukcích podoby vrcholně a pozdně středověkých opevnění se na náspu objevují opevňovací prvky v podobě palisády. Ty nejsou spolehlivě doloženy a jejich existence by byla z hlediska obranyschopnosti kontraproduktivní. and One of the subjects of archaeological anthropology is the study of the relationship between man and artefacts. From this perspective it is also possible to study questions surrounding the reconstruction of medieval fortifications. A number of researchers have studied Early Medieval fortifications, but only in several instances has the interpretation reached the stage of drafting the overall graphic reconstruction of these fortifications. From the perspective of the defensibility of these structures, it is possible to assess the reconstruction from the point of view of the relationship of the walls and the human body. Fortifying elements in the form of palisades appear on the ramparts in several of the graphic reconstructions of the High and Late Middle Age fortifications. These are not reliably documented, and their existence from a defence perspective would be counterproductive.
Sídelní cluster Jarošov II představuje jednu z nejdůležitějších sídelních aglomerací na Uherskohradišťsku. V roce 2005 proběhly výzkumy dvou částí tohoto clusteru – Podvršťa a Kopaniny. Ve výkopu v trati Kopaniny byly objeveny ojedinělé kosti spolu s hrotitou čepelí, z čehož je zřejmé, že nálezový horizont pokračuje výše do svahu. Výzkum v trati Podvršťa potvrdil hypotézu o přítomnosti dvou kulturních horizontů, které je možno rozlišit, pokud se v průběhu terénních prací zaměříme na mikrostratigrafii. Kalibrovaná radiokarbonová data naznačují rozdíl ~1200 let v sedimentaci obou vrstev a časově korespondují s grónskými interstadiály v období před 33 000 a 31 000 lety. Zatímco materiál z jednotlivých vrstev vykazuje pouze drobné odlišnosti, výrazné rozdíly jsou patrné při srovnání kolekcí z Podvršti s ostatními lokalitami v oblasti (např. Boršice-Chrástka). Litologický výzkum, doplněný měřením magnetické susceptibility a celkového obsahu karbonátů, přinesl doklady plošné geliflukce – významného fenoménu, který způsoboval resedimentaci kulturních vrstev během pozdního kyslíkového izotopového stupně 3 (v době před 26 000 až 33 000 lety) v sídelním clusteru Jarošov II. and The Jarošov II settlement cluster represents one of the most important settlement agglomerations in the Uherské Hradiště area. Two units of this cluster – Kopaniny and Podvršťa – were reopened for excavation in 2005. A trench in a field at Jarošov-Kopaniny revealed a small collection of osteological material, supplemented by a pointed blade, indicating that the area with finds continues upslope. Excavations in a field at Podvršťa verified the hypothesis that it is possible to separate two layers when focusing on microstratigraphy during fieldwork. Calibrated radiocarbon dates indicate a difference of ~1200 years between sedimentation of the layers, and correspond well to the Greenland interstadials around 33 and 31 ka BP. The material from these layers shows only minor differences in the lithic industry and osteological material. On the other hand, the Jarošov-Podvršťa material shows significant differences to that from other sites in the area (e.g. Boršice-Chrástka). Lithological research combined with magnetic susceptibility and total carbonate content measurements yielded evidence for sheet gelifluction slope transport as an important phenomenon in the re-sedimentation of the late MIS 3 (26–33 ka BP) cultural layers at the Jarošov II settlement cluster.
Příspěvek je stručnou bilancí stavu bádání o poloze raně středověkých mocenských center na území Brna a v jeho nejbližším okolí. Zvýšená pozornost je věnována mladohradištnímu období, kdy je Brno podle písemných pramenů jedním z nejdůležitějších hradů moravských údělníků. Archeologický výzkum se však stále vyrovnává s problémem jeho lokalizace, popř. s možnými přesuny rezidenčních areálů. Autorka se snaží na základě dosavadních poznatků předběžně analyzovat, zda je u známých raně středověkých lokalit (Staré Brno, Dornych, historické jádro města) doložena přítomnost vyšší společenské vrstvy, popř. o jaké funkci u nich lze uvažovat. and This contribution is a brief overview of the state of research into the location of the early medieval power centres on the territory of Brno and in its immediate environs. Greater attention is paid to the Late ‘Hillfort’ period, when according to written sources Brno was one of the most important strongholds of the appanaged prince of Moravia, although archaeology is still coming to terms with the question of its actual location, or the possible shifting of the residence. This article attempts on the basis of knowledge available to date to preliminarily assess whether there is evidence from any of the known Early Medieval localities (Old Brno, Dornych, the historic city core) for the presence of upper social classes, or of the functions that they might have fulfilled.
Dandelions (Taraxacum) of the section Erythrosperma were studied in Moravia, Czech Republic, where both sexual diploid and apomictic polyploid species occur. Diploid species T. erythrospermum grows in the warmest part of southern Moravia and is confined to natural dry grasslands, whereas some apomictic species have ranges extending up to the submontane regions and prefer ruderal habits. Altogether, 21 apomictic types were found repeatedly but only seven were identified as previously described species: T. arcuatum, T. danubium, T. lacistophylloides, T. parnassicum, T. plumbeum, T. proximum and T. scanicum. Descriptions, notes on variation and distribution in Moravia, dot maps and pictures are given for eight species.