Článek se zabývá problematikou určení místa bydliště dítěte v aktuální právní úpravě. Upozorňuje na pojetí práva určit místo bydliště podle dřívější právní úpravy a především zdůrazňuje možné problémy a otázky, které se v souvislosti s novou právní úpravou mohou vyskytnout.Vedle důvodů, které
mohou ke změně místa bydliště dítěte vést, a následků, které taková změna může přinést jak pro dítě, tak pro rodiče, do jehož péče dítě nebylo svěřeno, se článek zaměřuje na otázky, kterými se soud v řízení o významné záležitosti dítěte bude muset zabývat. Stěžejní část je zaměřena na problém, jak by měl soud ve věci rozhodovat, jak by měl být správně formulován návrh a zda bude řízení o významné záležitosti dítěte vhodným řešením pro všechny situace. Poukázáno je rovněž na problematickou vykonatelnost soudního rozhodnutí o významné záležitosti dítěte. Autorka nastiňuje podobnost řízení o navrácení dítěte v případech mezinárodních únosů dětí a řízení o určení místa bydliště dítěte v případě, že došlo ke změně místa
bydliště dítěte bez souhlasu druhého rodiče.Rovněž je představeno řešení této problematiky podle německého a rakouského práva.V závěru autorka doporučuje možná a vhodná řešení pro předcházení konfliktním situacím. and The article deals with the question of determining the place of residence of a child according to current legislation. It refers to the conception of the right to determine the place of residence according to formal legal regulations and then it highlights possible problems and questions that can occur in connection with the new legal regulation. The article discusses reasons leading to the change of a child’s place of residence and consequences of such a change for the child and for the second parent (the one who doesn’t live together with the child). Then, the article focuses on the questions
the court needs to solve in the proceeding about matters significant for the child. The fundamental part of the article focuses on the following problems: How should the court make decisions, how should the petition be drawn up correctly and whether the proceedings about matters significant
for the child are a suitable solution for these situations. The article also points out problems with feasibility of court decisions in such cases. The authoress mentions the parallel with cases of concerning the return of a child in of the events of international child abductions and court proceeding about the determination of child’s residence in cases when the place of residence changed without second parent approval. At the end, the solution according to the German and the Austrian law is presented. Finally, the authoress recommends possible and suitable solutions for the prevention of conflict situations.
Ve své kariéře dětského psychologa jsem měl spolu se svými kolegy a přáteli tři zvláštní příležitosti. Dvacet let jsem (mezi jiným ovšem) vyšetřoval děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, tj. v dětských domovech. Pak po dalších třicet let jsem se jednak více zabýval dětmi, které novou rodinu získaly, tj. dětmi v pěstounské péči a v adopci, jednak dlouhodobým sledováním dětí vyrůstajících sice ve vlastních rodinách, avšak za nepříznivých či problematických psychosociálních podmínek. Tyto děti jsou dnes už dávno dospělé, mají své vlastní děti a dovedou se ve zpětném pohledu zamyslet nad svým dosavadním životem. Že mnohé z nich byly nepříznivými okolnostmi nepříznivě ovlivněny, je celkem samozřejmé. Vždy znovu nás však překvapí, že jsou děti, které vyrůstají za týchž nepříznivých podmínek, avšak negativně ovlivněny nejsou! Jsou „vzdorné“ vůči nepříznivým podmínkám - jsou „vulnerable but invincible“, jak by řekla paní Emmy Werner (1982), žijící klasik studií o tzv. resilienci. Které jsou to faktory, jež mají funkci protektivní či dokonce ameliorativní, takže chrání jedince před nepřízní osudu, kompenzují negativní vlivy a vedou k pozitivním výsledkům tam, kde bychom to na podkladě předchozích zkušeností rozhodně nečekali? and Zdeněk Matějček.
Rozchod rodičů je proces, který dlouhodobě ovlivňuje životy všech zúčastněných. Cílem studie je popsat rozchod rodičů z pohledu dítěte. Vnímání rodiny dětmi jsme zkoumali pomocí metody FAST. Děti stavěly typickou, ideální a konfliktní reprezentaci rodiny. Porovnávali jsme skupinu 15 dětí v situaci rozchodu rodičů a skupinu 19 dětí ve stabilním rodinném prostředí bez vážných rodičovských konfliktů, průměrný věk dětí z obou skupin je 9,5 let (rozpětí 5-15 let). Zajímali jsme se o členství v rodině, kohezi a popis konfliktů v rodině. Děti v situaci rozchodu rodičů popisovaly nižší kohezi nejenom ve vztahu mezi rodiči, ale i mezi sebou a oběma rodiči. To je v souladu se zjištěními, která poukazují na horší kvalitu rodičovství po rozchodu rodičů. Děti, jejichž rodiče se v době sběru dat rozcházeli, zahrnovaly do rodiny příbuzné nad rámec primární rodiny. Členství těchto lidí v rodině ale nebylo trvalé. Zdá se, že tyto děti hledají oporu v dalších vztazích v širší rodině, nebo nahrazují kvalitu (zhoršení vztahů po rozchodů rodičů) kvantitou ve vztazích. Popisují také rodinné konflikty s horším výsledkem a nepopisují účinné strategie řešení konfliktů. and The divorce of parents is a situation which in the long term affects life of everyone involved. The aim of this study is to describe the parents’ divorce from the child’s point of view. The perception of the family by children was examined by the FAST method. The children presented a typical, an ideal and a conflict representation of the family. We compared the group of 15 children in a divorce situation with the group of 19 children in stable family environment without significant parental conflicts. The average age of children in both groups was 9,5 years (range 5 – 15 years). We were interested in the family members, cohesion and the description of family conflicts. Children in parents’ divorce described a lower cohesion not only in the parents’ relationship but also between themselves and both parents. This supports the spillover concept in the family and is in harmony with findings, which point out the inferior quality of parenthood after the divorce. Children, whose parents were in the process of divorce during the collecting of data, included into the family also relatives outside the primary family. However, their membership in the family was not permanent. It seems that these children are seeking for support in relationships within the extended family or they substitute the quality (the worsening of quality after the divorce) by quantity in relationships. They also describe family conflicts with worse results, and they don’t describe effective strategies of solving conflicts.
Tato přehledová studie se zaměřuje na morální kognici v kontextu šikany na základní škole. Vychází převážně ze současné odborné literatury. Shrnuje vybrané teoretické a empirické poznatky a načrtává možné směry dalšího zkoumání. Článek se zabývá jednak atribucí příčin šikany, jednak morálními aspekty motivace jednotlivých účastníků šikany. V rámci druhého tématu stať postupně sleduje tři provázané oblasti: normativní oblast (normy, hodnoty a přesvědčení), oblast empatie a nakonec Bandurův koncept morální vyvázanosti.
Cíle: Cílem studie bylo sledovat a analyzovat vztah mezi kvalitou života, vnímanými sociálními vztahy a sociální exkluzí u českých dětí. Soubor a metoda: Sledovaný soubor činil 4 782 dětí ve věku 11, 13 a 15 let z 86 náhodně vybraných škol České republiky. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Hypotéza: Sociální vztahy významně ovlivňují subjektivně prožívanou kvalitu života u dětí. Statistická analýza: Analýza dat byla provedena v programu NCSS 2007, použity byly metody deskriptivní statistiky, χ² test nezávislosti v kontingenční tabulce, Fisherův přesný test, dvouvýběrový T-test, neparametrický Kolmogorovův-Smirnovův test, analýza rozptylu s následným mnohonásobným porovnáváním a korelační analýza (Pearson). Výsledky: Průměrná hodnota vyjadřující vnímané vztahy v rodině byla u celého souboru 7,6 (škála 0 - 10). Hodnocení vztahů statisticky významně záviselo na pohlaví a věku (chlapci a mladší děti hodnotily vztahy lépe). Děti, které uvedly, že se cítí často osamělé, současně je pro ně obtížné nebo velmi obtížné hovořit s matkou o věcech, které je trápí, těžko si nacházejí přátele a nejsou mezi vrstevníky oblíbené, uváděly statisticky významně častěji nižší hodnoty na sledovaných vybraných škálách kvality života. Vnímání štěstí u dětí, které udávaly problémy ve vztazích, statisticky významně souviselo s množstvím společně stráveného času v rodině, se spokojeností se svým životem, vírou v sebe sama a v budoucnost a s vnímaným smyslem života. Omezení studie: Kvalita života, sociální vztahy a sociální exkluze byly analyzovány pouze na základě vybraných kategorií otázek a na základě subjektivního vnímání dětí. and Social relationships as an important factor in children‘s quality of life
Objectives: The goal of the study was to assess the relation between quality of life and perceived social relationships and social exclusion in Czech children.
Subjects and setting: A total number of 4 782 children aged 11, 13 and 15 years out of 86 randomly selected schools in theCzech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) in May 2006 by means of standardized questionnaires.
Hypotheses: Social relationships have an important effect on subjectively perceived quality of life in children.
Statistical analyses: Statistical analyses included descriptive analysis, the χ² test of independence in contingency tables, Fisher’s test, two samples T-test, the Kolmogorov-Smirnov test, analyses of variance with post-hoc test, and correlational analyses (Pearson) using the NCSS 2007 program.
Results: The average value of perceived family relationships was 7,6 (scale 0-10) amongst all of the sample cases. Assessment of relationships was significantly associated with age and gender. Children who perceived themselves as lonely and stated that it is difficult for them to communicate with their mothers about things that trouble them, and that it is also difficult for them to find friends and who felt that they are not popular among their peers gave significantly lower values on the chosen quality of life scales. The feeling of happiness in children with problematic relationships was significantly associated with the amount of time spent with their family, satisfaction with one’s life, self-confidence, trust in the future and perception of life.
Study limitation: Quality of life, social relationships, and social exclusion were analysed on the basis of selected question categories and subjective perception of children.
Fatty acid (FA) profiles as potentially relevant components of Crohn’s disease (CD) have been insufficiently analysed. We sought to explore the plasma profiles of n-3 and n-6 polyunsaturated fatty acids (PUFAs) in newly diagnosed untreated active CD. We included 26 consecutive CD pediatric patients (<19 years) and 14 healthy controls (HCs). Disease characteristics, including inflammatory markers, dietary histories, and the Pediatric Crohn’s Disease Activity Index (PCDAI), were obtained. The profiles of plasma FAs in plasma lipid classes were analysed by gas chromatography with FID detection of methyl esters. The erythrocyte sedimentation rate, C-reactive protein level and fecal calprotectin level (all p<0.001) were significantly higher in CD patients than in HCs. Most changes were observed in plasma phospholipids (PLs), such as a higher content of n-3 and changes in n-6 long-chain PUFAs in the CD group. The CD group had a lower ratio of n-6/n-3 PUFAs in PLs (p<0.001) and triacylglycerols (TAGs) (p<0.01). Correlations of the FA content in plasma PLs with disease activity scores of CD were also observed, which were positive for the sum of monounsaturated fatty acids (MUFAs) as well as oleic acid (18:1n-9) (both p<0.05). The metabolism of PUFAs is significantly altered even in treatment-naïve newly diagnosed active pediatric CD, and the content of major FAs in PLs correlates with disease activity and inflammatory markers, thus probably contributing to the still unclear early disease pathogenesis., Jan Schwarz, Marek Vecka, František Stožický, Renáta Pomahačová, Barbora Staňková, Eva Tvrzická, Marcela Kreslová, Romana Zahálková, Josef Sýkora., and Obsahuje bibliografii
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury