Malířská výzdoba hlavního sálu sestávala nahoře z pilířové arkády s erby, okna začleněna do malovaného architektonického rámce., Sedláček 1923#, s. 15., Poche 1977#, 147-148., and Malby byly renovovány v letech 1908-1913 (R. Říhovský), došlo ke zkreslení původní výzdoby.
HZT: Zámek kol. 1650-1675, malby ve slavnostním sále, sochy-kašny Jan Brokoff. Vlček 1994: 1669 A.de Porta plány a stavitel Santin Bossi až do 1675. 1680 dostavba J.B.Matheyem zahradní průčelí. štuky Gio Spezza, sochy Jan Brokoff, otec, 1697 zahradní schodiště. 1723 úpravy, 1766-68 další, též 1787 zahrada změněna v park. Nejhodnotnější hlavní sál se štukovou výzdobou a malbami. Podel HZTvrze: Zámek návrh asi Antonio da Porta. činnost stavební 1655, 1660-1669 Santino Bossi, 1672 štuky a malby, 1675 dokokončen. Dále 1791 zahrada, chrámky, divadlo, 1850 další úpravy v zahradě. Výzdoba: štuky asi Joan Spatze 1684-1685- Atlanti a jiné antické figury, ve velkém sále mythologické výjevy na stropě, malby nástěnné- bitevní scény podle obrazů Werftena, vestibul- alegorie Východ a Západ Slunce; sochy 1687 kašna - Polyfémos, Odysseus, Mars, Juno. Nadvorní křídlo kašna, sochy Polyfénos, Odysseus (Brokoff), Sál v přízemí Atlanti, niky s antickými sochami v nadživotní velikosti, štukové reliéfy, nástropní malba. and Hrady, zámky a tvrze; Vlček 1994, s. 139
Bohatá výzdoba, salla terrena, fresky Tencala, mythologické náměty, sochy, VENUŠE, ATHÉNA, na balustrádě David Weiss z Wiener Neustadtu, 1654. 16 kamenných bust římsko-německých císařů v nikách. Salla terrena 1657, štuky Francesco Bossi, malby Tencala: klenba s lunetami Trojská válka, Afrodita, Paridův soud, Héra, Tencala to udělal podle výzdoby vily Tiziana, dělal i v Uhrách pro Esterházy, ve Vídni pro uherskou šlechtu Batthyany.
Dvoupatrový dům, dříve hotel, dnes čínská restaurace v 1. patře. V bývalé hodovní síni v 1. patře a na stěnách schodiště malby kol. 1576. and Poche 1977#, s. 219.
Stavba druhého nádvoří v letech 1506 - 1513, patrně za účasti U. Pesnitzera z Burghausu. Průjez do Horního hradu a některé fasády vyzdobeny za vedení Gabriela de Blonde: Přední nádvoří - Malby s figurálními a architektonickými motivy: Planety, alegorie, scény z římské historie, asi 1577. Půrkrabství (postaveno 1578) , 1580 Dolní Hrad, Horní hrad vymaloval Blonde 1590; Dolní hrad vymaloval B. Beránek-Jelínek; 1682-87 adaptace pod vedením Giacoma de Maggi; malby figurální a arch. motivy (obnoveny 1842 a 1908 L. Kubou). Zadní nádvoří - chiaroscurové malby - Planety, Sedm Ctností, Ovidiovy Metamorfózy, 1588. Malby na fasádě dolního hradu tzv. Hrádku a věže (zbudovaná 1580) - malby B. Beránek-Jelínek, 1590. and Poche 1977#, s. 215.
Výmalba věže malíř Bartoloměj Beránek-Jelínek figurální motivy, míněny jako sochy, štětcem doplněny architektonické stavební články. Věž byla ve své době velmi obdivována (zmiňuje se o ní Balbín 1679)
Rožmberské pokoje výzdoba interiéru Gabriel de Blonde, v jednom pokoji napodobil tapiserie, ve druhém krajiny se starozákonními výjevy podle Josta Ammana (ilustrace k Feyerabendově bibli)
Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Lovecký zámek v obci Diana u Rozvadova, 1720, (stavba připsána Santini Jan Blažej Aichl (1677 - 1723), malby 1742 klasicistní v prvním patře ústřední pavilon s nástěnnou malbou (1788-91?), v hlavním sále na stropě a na stěnách.Diana. and Hrady, zámky a tvrze
Zámek stavební činnost od 1585 - 1630. Renes. sgrafita kolem celé stavby 1590, rest. 1886 Kirchnerem. Stropy s barokními malbami: Hostina na Olympu (podle mědirytu M. Küsela zobrazujícího výjev opery Il pomo d´oro, uvedené ve Vídni r. 1668, alegorie a postavy antických bohů, Paridův soud, Průvod Fauna a Fauny, Láomedón a Hésioné, antičtí bohové, Merkur a Argus, Dračí setba (Kadmos a vojsko z dračích zubů) , Vertumnus a Pomona (1690?, V dalších místnostech fresky Symbolů podle Sadelerových ilustrací k Symbola varia od J. TZypotia a O. Strady z poč. 17. století, erotické emblémy (rady příštímu vládci) podle mědirytů E. Quellina a P. Danoota k Symbola Christiano-Poetica od Diega Saavery Fajarda, vyd. 1640. and Poche 1977, s. 318.
Nástropní freska v oválném štukovém rámu. Figurální scéna v krajině, na terase zámku, v dálce vchod do podsvětí, vpravo Proserpína trhá ze stromu ovoce, uprostřed v popředí výr - Askalafos., Poche 1977#, s. 318., and Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Ovidiových Metamorfóz. Syn boha Acherontu a podsvětní nymfy Orfny byl proměněn ve výra.
Nástěnná malba. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy. Jedním z nich je i výjev v krajině se stromem, na břehu vodní plochy s rákosím a zapadadjícím sluncem (?) sedí v popředí v loďce muž a žena v objetí., Krsek 1981, 9; Audiová 2005, 73; Togner 2010, 65., and Výjev je považován za zobrazení Acis a Galateii, kompozice však kopíruje Correggiova Jupisera objímajícího v podobě oblaku Io (1531-1532).
Nástropní malba. V obdélném štukovém rámu stojící nahá postava, hlavu obrácenou vzhůru, v levé ruce drží luk, na zádech toulec (?). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální výjev ve štukovém rámu - vlevo běží nahý mladík s křídly, Amor, před ním prchá nahá dívka, její nohy a ruce se mění ve strom. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální scéna v krajině, zápas dvou mužů. Vlevo klečící muž, hlava skloněná k yemi, nad ním stojí druhý muž, který jej tluče kamenem ? and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Po stranách oválného medailonu da obdélné štukové rámce, v nich vlevo scéna v krajině, dvě postavy zahalené do drapérie, za sebe hází kameny, vpravo pokračuje výjev zrozením lidí z těchto kamenů., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Druhá část výjevu byla interpretována jako vzpoura Gigantů, ale jmohlo by se jednat spíše o pokračování scény předešlé, která se vztahuje k příběhu Deukaliona a Pyrrhy. Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina na břehu jezírka, v pozadí stromy. Uprostřed kompozice skupina nahých žen, a na břehu psi., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Patrně se jedná o výjev ilustrující příběh Diany a Aktaiona, který sice na obraze chybí, ale téma identifikují lovečtí psi přibíhající k lázni nymf. Scéna s koupajícími se nymfami je
Nástropní malba. Štuková kartuš s figurálním výjevem - uprostřed sarkofág s výkem, kolem stojí pět žen, které naříkají., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Výjev je interpretován jako příběh krále Erechthea.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině na břehu řeky. V popředí Herkules (lví kůže, luk) střílí na kentaura, který prchá, s Deianeirou na zádech, v řece., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V dolní polovině hořící hranice, na ní leží Herkules, nad hranicí zobrazeno jeho vstoupení na Olymp, kde jej přijímá Jupiter., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev - dole žena ležící na oblaku tváří dolů, nad ní se vznáší Jupiter, v pravici žezlo, v levé ruce nad hlavou drží blesky., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, mladík pronásleduje medvěda, střílí na něho z luku., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině na břehu řeky. Na břehu vlevo Létó s dětmi, vpravo v rákosí sedlák proměňovaný v žábu., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Dnes majetek města Holešov (od 1650 Jan hrabě z Rottalu, cís. tajný rada ve Vídni, poslední majitelé hrabata z Vrbna). Čtyřkřídlá budova se středovým arkádovým dvorem a šestibokými věžemi v rozích. Od 1651 stavba barokní: Ital Filibert Luchese (stavěl cís. hrad ve Vídni), dokončil G.P. Tencalla, z té doby zahrada (po 1650), dále též H. Cavalli, Arkádový dvůr (dvoupatrový) v nádvoří, v severním křídle u průjezdu do zahrady salla terrena s bohatou výzdobou: nástropními malbami a štukovou výzdobouz Ovidiových proměn, Zeus, bohyně, múzy s individulaizovanými rysy tváří (rodové Rottalové?). H. Cavalli z MiIána Nástropní malby: asi Andromeda a Peseus??, a jiné, štuky, asi ze třetí čtvrtiny 17. století, před pol. 18. stol nástěnné malby ve druhém patře východního křídla: Proměny, trojská válka, 1797 nástěnné malby empirové také antické (Vrbnové majitelé 1814-1962). Výzdoba čestný sál: štuky čtyř gigantů, divadelní sál ze druhé pol. 17. století. V 1. patře náboženský námět (po 1674), ve druhém patře nástěnné malby grisailová iluzivní nápodoba štuků sochařské náměty a reliéfy 1797 13 juni John(ann) Switak Pinx(it). Fotky nástropní malby na internetu (holesov.jinak.cz), dále o historii aprůzkumu www.holesov.cz/zamek/barok.php. Salla terena nástropní štuková výzdoba v medailonech malby. Celkem 15 sálů s nástropními malbami téma antická mytologie. and Hrady, zámky, tvrze, 1981; Audyová 2005#, 17-19, 52-75.
Nástropní malba. Vlevo dvě figury - jeden muž (?žena) sedí drží kopí, na zemi leží dvě batolata, druhý muž se k němu naklání, v ruce kopí, lesní roh (?) vpravo rákosí a dva putti jedoucí na psovi ? vlčici ?, za nimi sokl se sochou říčního božtva (Tiber)., Gogela , s.11; Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Scénu je interpretována jako Meleagros a Atalanta, případně Venuše a Adonis (Audyová, s. 61), jedná se však o
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba, ve štukové kartuši. Na oblaku kráčí Minerva, štít, přilba s péry, v ruce meč, který napřahuje k blížící se ženské postavě. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástěnná malba. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy. Jedním z nich je i výjev v krajině s postavou sedícího mladíka shlížejícího se ve vodní hladině., Krsek 1981, 9; Audiová 2005, 73; Togner 2010, 65., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Uprostřed stojí trojice nahých bohyň: Venuše, Juno, Minerva, vpravo Paris se zlatým jablkem v ruce., Audyová 2005#, 52-75, and Togner 2010#, 64
Nástěnná malba v kruhovém štukovém rámu. Figura stojící nahé ženy - Andromeda, ruce připoutané ke skalisku, u jejích noéhou dva putti. Po její pravici v oblacích přilétá Perseus, pod ním se noří z moře drak. Ústřední motiv Persea a Andromedy doprovázejí další čtyři medailony s výjevy: Diana v lázni, Únos Ganymeda, Narcis, Galateia a Pygmalion (?)., Audyová 2005#, 73, and Togner 2010#, 65.
Nástropní malba. Figurální scéna v lesní krajině s fontánou. Před fontánou lev, směrem k lesu prchá Tisbé, za ní vlaje ztracený závoj., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V obdélné štukovém rámu figurální scéna na břehu řeky. V rákosí se ukrývá Satyr, pozoruje muže s plnovousem, který drží v náručí nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální výjev ve štukovém rámu: vlevo dva satyrové, jeden z nich nese na ramenou nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina se stromem a oblaky, v oblacích orel unášející chlapce. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Ve šukovém rámu figurální scéna v oblacích - vůz tažený koňmi, ve voze Plútó a Proserpína, pod vozem v rákosí nymfy., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval některým z ilustrovaných vydání Ovidiových Metamorfóz (tisky podle předloh J. W. Baura).
Nástropní malba. V osmibokém štukovém rámu je zobrazena figurální scéna v krajině - pod baldachýnem zavěšeným na větvi stromu sedí nahá dívka se šňůrou perel na krku. Vpravo Venuše, nahá, leží na červené drapérii, za ní sedí Adonis. V popředí toulec se šípy, luk. Kolem dvojice dva putti (věnec, luk). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Ve foyer, z něhož se vstupovalo do hlavního (tzv. heraldického sálu) výhodního křídla, se dochovaly fragmenty bohaté malířské výzdoby. Na jižní stěně přléhající k heraldickému sálu byly dveře původně rámované malovanou sloupovou edikulou, nad sloupem napravo je zachován putto na koni. Nad dveřmi je znak Viléma a Anny z Biebersteinu s věží uprostřed. Po stranách jsou fragmenty krajin se stavbami. Na západní stěně je nad dveřmi namalován vyhlídkový pavilon nad městem, na střeše jsou hudebnící, v arkádách je hodující společnost. and Nástěnná malba je výjimečná tím, že zobrazuje nejen v té době módní vyhlídkový pavilon s portikem, ale i jeho funkci (hodujícíc společnost, hudebníci).
Skizy vytvořené pro freskovou výzdobu stropů Černínského paláce v Praze: Herkules a Antaios. and Pražské paláce 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Na stropě sala terreny fresková výzdoba: cyklus Báj o Vlastě - Vlasta, dívčí válka. and Báj o dívčí válce, válce žen proti mužům, má předobraz v antickém mýtu o Amazonkách, jejichž vůdkyní byla Antiope (Vlasta).
1666-1685, itlaský architekt Giovanni Batista Maderna (autor Černínského paláce v Praze), soubor fresek a plastik antická mythologie a Ovidius-Metamorfózy. Tři sály- Nástropní malby a štuková výzdoba: Flora, svatba Zeus a Hera, shromáždění bohů.
V 1. patře hlavní sál, v rozích fresky alegorie čtyř živlů (Neptun, Vulkánova dílna - Vulkán kuje pro Venuši Aeneovu zbroj)., Poche 1978#, s. 335., and Anděl 1984#, 294-296.
UmPamČ: 1558 podle plánů B. Wohlmuta přestavba, pak 1560-1564 stavební úpravy vedené U. Aostallim, od 1592 - 1598 M. Burminem., další přestavby a úpravy - klasicistní 1767 (patrně A. Hafeneckerem). Nástěnné malby kol. 1700 antické alegorie čtyř živlů, mythologické výjevy kol. 1700, dále Perseus a Andromeda, milostné mythologické výjevy. HZT: Zámek 1696, malby nástropní mythologické náměty, alegorie, ze 2. pol. 18. stoeltí veduty. V parku sochy M.B.Braun, Jan Brokoff, 1722-1732 roční doby, alegorie. Nástropní malby 18. století 7 polí s mythologickými výjevy v severním průčelí, ve 2. patře 9 polí (vojenské), 5 polí mythologické výjevy. Sochy v parku I. Platzer na schodišti 1775, na terase alegorie, sfingy, putti, živly, 12 měsíců (Podzim..). alej s několika sochami., Poche 1978, s. 334 - 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, s. 123-124.
Fresková výzdoba stropu. Ve 2. patře sál ve středním traktu Apoteóza Jana Šporka (otce Františka Antonína) jako bitva u svatého Gottharda na řece Raabu., Poche 1978#, s. 335., and Anděl 1984#, 294-296.
Zbytky nástěnných maleb v interiéru. Nahá žena sedí na šnekovité lastuře (ulitě mořského plže rodu NERITIDAE), otáčí trup a hlavu k levému rameni, v pravé ruce drží pádlo, u jejích nohou putto s prstem na ústech (Venuše). Nahý mladík sedí na lastuře mořského plže, je zobrazen zezadu, v pravé ruce drží pádlo, kterého se přidržuje putto. (Nerites). Nahý vousatý muž sedí na ulitě mořského plže, na levém rameni drží nádobu ze které vylévá vodu, u jeho nohou putto, který se opírá o prvek iluzivní architektury (Okeanos). Nahá žena v oblacích, dívá se dolů, má rozpuštěné vlasy, kolem ní poletují tři putti s křídly motýlů (Berenice)., Hosák 1981#, 153-156., Wächter 2007#., and O lásce Venuše a Nerita: Claudius Aelianus: Peri zóón idiotétos (O zvláštnostech zvířat).
Antonio della Porta 1662 - 1676, 1683, freskové obrazy napodobující krajiny s antickými zříceninami dle Piranesiho, mythologické výjevy., bitevní scény, alegorie. Zahradní pavilon z 1. čtvrtiny 18. století, mythologické scény (J.J. Čech ?pol. 18. stol.?) and Sedláček, Hrady, zámky a tvrze díl XIV; UmPamČ 2, s. 382
Sál předků - bohatá výzdoba nastěnné a nástropní malby 1725 autor František Řehoř Ignác Eckstein, apoteóza rodu Sérenyi (Chronos, Apollon, Večernice); štuky representačních interiérů 1723-5 Giovanni M. Fontana. and Hrady, zámky a tvrze 1981, s. 158-9; Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
Pův. renesanční, barokizovaný, tzv. Italský pokoj - malby: Jiří Hisler- ve štukovém zrcadle na stropě Vulkánova dílna (fragment Hörtlovy signatury?)podle rytin J. Habermanna.Lovecký salon: trůnící Diana (J.G.Hörtl, nebo Hertl), zámecká obrazárna 111 obrazů též mythologické náměty., Poche 1978#, 411-414., and Klasicistní výzdoba jeviště.
Španělský sál, na nástropní fresce příchod Octavia I. Piccolominiho na Olymp. Na Olymp věčné slávy ho uvádí Mars, Saturn (Chronos), Minerva a Ctnosti., Wachsmanová 1957#., and Svobodová, Křížová 2003#.
Dnes pivovar?. Postaven 1738, Jan Ignác Gemrich z Neuberga, nástropní malby v 1. patře - mythologické výjevy od V.V. Reinera: Bakchus a menáda, dívky s putti. and UmPamČ 2, s. 403
Štuková výzdoba v interiéru a nástěnné malby (D. Rossi a G.B. Bianchi 1654-1661; malby F. Harovník 1657-1660 na námět Trojské války, Aeneův příchod do Latia, Smrt Lukrecie, Únos Sabinek, Smrt Dido, alegorie boje a vítězství, války a míru, hojnosti, Úrody, Apoteoza rodu Lesliů.
Balkónový sálStrop tohoto sálu byl v rámci barokních úprav v polovině 60. let 17. století vyzdoben mytologickými a alegorickými scénami, jejich autorem je český umělec Václav Fabián Harovník and Vlček 2000#, 203-208.
Císařský, hlavní sál. Zachovány jen zlomky původní bohaté ikonografie. Postavy římských (a německých) císařů. Proklamace kontinuity panovníků od antiky po současnost, oslava panovníků habsburského rodu.Tento typ výzdoby má kořeny v římské literatuře (Suetonius). Rekonstrukce ideového plánů, původně se výmalba skládala ze tří sérií: A. 6 (nebo 16?) postav panovníků s příslušnými osobními impresami, B. čtyři emblémy v supraportách, C. 54 emblémů v okenních výklencích. Z panovníků lze rekonstruovat pouze 3. A) Albert II. habsburský (ruka v brnění držící šíp a hesla TOLLE MORAS. Inspirace v Terziových imagines gentis Austriacae (zrcadlově převráceně). Dále jen části obrazů. B). asi Rudolf II. (zachován orel se šípem v pařátu a devízou ADSIT. C). Petr IV., král Aragonie, Valencie a Baleárských ostrovů (zeměkoule s korunou a žezlem nad nimi holubice Ducha sv. a text TE GVBERNATORE. Emblémy v supraportách dnes nedochované (pouze fragm. textů a) ERICULA (?) a POTENTISSIMVS AFFECTVS AMOR (toto podle Vergilia, Aeneis, Andrea Alciati použil jako mottop č. 105 Emblemat) Emblém ve čtvrté supraportě s mottem ASSIDVITATE (podle S. Pertasancty, De Symbolis Heroicis Libri IX., Antwerpiae, 1634, zobrazuje Jásona držícího zlaté rouno, tím poukazuje k emblémům v předsálí). Dále emblémy podle knihy Impres "z muzea Ottavia Strady" vydané poprvé v Praze v letech 1601 -1603. (1) Holubice Ducha sv. se srdcem a korunou COR PRINCIPVM IN MANV DEI EST, (2) Palma s břemenem zavěšeným na jedné z větví INCLINATA RESVRGO, (3) Sloup s překříženým mečem a křížem IN FIDE ET IVSTITIA FORTITUDO, (4) Věž větrů VNDIQUE FRVSTRA, (5) Slunečnice (měsíček?) otáčející se za sluncem NON INFERIORA SECVTVS, (6) Ruka s mečem nad hořícím oltářem HIS GRAVIORA .Další opět podle Petrasancty: (1) Zápalná šňůra s mottem VIVIT AD EXTREMUM jkao "Symbolum constantiae in benevolentiam inter amicos vel coniuges"; (2) Kameny a páka s mottem SVB PONDERE LEVIS, (3) asi fontána s mottem EXTULIT ET SVSTINET. Další emblém s mottem VICTRIX FORTUNAE SAPIENTIA podle předlohy v knize Rollenhagenově z roku 1611. Poslední jen nápis EX MILLIEBVS VNVS (vzor nezjištěn). Okřídlená zeměkoule s hadem, mečem a dvěma vavřínovými větvemi., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Předsálí hlavního sálu paláce. Emblém s mottem. Úder ocílky o křesadlo s mottem ANTE FERIT QUAM FLAMMA MICET. Evidentně podle Francesco Terzio, Imagines Gentis Austriacae ,1558 (Impresa). Emblém vztažen k Řádu zlatého rouna (V.E. Lobkowicz od roku 1643), Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Předsálí hlavního sálu paláce. Emblém s mottem. Polena plápolající v krbu s mottem NEC PROPE NEC PROCUL. Evidentně podle Francesco Terzio, Imagines Gentis Austriacae ,1558 (Impresa)., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Hlavní sál - jídelna, 19 polí s figurální výzdobou. Výjevy na stropě ve štukových rámech: 2. Hostina pozemšťanů., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Výmalba paláce hlavní sál a předsálí (Fabián Šebastián Václav Harovník), štuky (Giovanni Battista Galli). Výzdoba: triumfální průvod římských, Caesarových, legií- vojevůdce na voze, vojáci nesou model brány dobytého města, v čele ukořistěný slon. Na stropě hlavního sálu Apollon a Múzy, Parnas; Olympané; Ganymed, Únos Evropy, Apollon a Dané, Venuše a Adonis, putti roční doby - podle starších dobových grafických předloh. Šroněk-Konečný: Emblémy s mottem podle Impres (Imagines gentis Austriacae, 1558, Francesco Terzio). Malby v sálech navazují na listy Mantegnových triumfů Caesara, Pražské paláce 1973#, s. 24, 139, obr. 22, 23; Šroněk-Konečný 1995, s. 433-441., and Vlček 2000#, 203-208.
Hlavní sál - jídelna, 19 polí s figurální výzdobou. Výjevy na stropě ve štukových rámech: 1. Parnas s Pegasem a pramenem Hippokréné, Apollón a Múzy., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.
Předsálí hlavního sálu paláce. Na stropě v oválném štukovém rámu triumfální průvod. Vojevůdce na slavnostním voze v doprovodu hudebníků a vojáků, nesou model dobytého města, v čele průvodu ukořistěný slon. Malba má blízko k další práci téhož autora (výmalba sálu na zámku Nové Město nad Metují). Obě jeho práce navazují na kolekci grafických listů A. Mantegni Caesarův triumf., Šroněk, Konečný 1995#., and Vlček 2000#, 203-208.