V ČR a Polsku se v posledním období významným zahraničněpolitickým i vnitropolitickým tématem stal záměr vlády USA umístit v těchto zemích některé komponenty budovaného amerického systému obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám, který by podle deklarovaného záměru měl chránit kontinentální území Spojených států před případným útokem prostřednictvím menšího počtu raket dlouhého doletu z tzv. „ničemných států“ (rogue states), jak je označuje americká administrativa. Vlády ČR a Polska byly v tomto směru nedávno oficiálně americkou stranou požádány diplomatickou nótou o jednání v této záležitosti. V případě Polska by se mělo jednat o odpalovací zařízení raket určených k ničení mezikontinentálních balistických střel, na českém území by pak měl být dislokován radar, jehož prostřednictvím protiraketový systém vyhledává nepřátelské střely a navádí na ně své rakety. Probíhající diskuse jak uvnitř obou oslovených středoevropských států, tak i na mezinárodním foru zřetelně ukazují, že jak konkrétní plán umístit základny antibalistické obrany v ČR a Polsku, tak zejména samotný záměr budovat byť i jen omezený systém strategické obrany tohoto druhu, představuje závažnou, značně citlivou a kontroverzní otázku s globálním dosahem. Pochopitelný a průběžně sílící zájem o věc projevují také obyvatelé obou zemí. A právě postojům české a polské veřejnosti k celému projektu, jejich aktuálnímu stavu a také možnému dalšímu vývoji se bude věnovat tento text., The text focuses on public opinion in Czech Republic and Poland relating to the plan of U.S. government to locate some parts of U.S. national missile defence in these countries. It describes and compares main shifts of developments of public attitudes in both countries to the project as well as to eventual referendum in this matter within the period up to the first half of 2007. The text shows main demographical, societal and political differences in both countries and discusses reasons and motives behind particular attitudes of Czech and Polish citizens., Jan Červenka., and Seznam literatury
osobní bibliografii Františka Knoppa sestavila Stanislava Sýkorová ; uspořádali Pavel Janáček, Petr Šámal, Aleš Zach ; úvodní medailon napsal Vladimír Just., Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík., Anglické resumé, and born digital
Tento článek používá empirická data za účelem kontextualizace a shrnutí postojů Čechů ke slovenštině a jejich představ o znalosti slovenštiny. Klade si dále za cíl osvětlit změny, které nastaly po roce 1989, a přispět v obecnějším smyslu k existujícím poznatkům o česko-slovenských jazykových vztazích. Zároveň také usiluje o vyzdvižení obtížnosti při vymezení statutu dvou zeměpisně přilehlých kontaktních jazyků, jejichž identitu mluvčí definují ve stejné míře pomocí sdílené politické a historické zkušenosti (zejména ve dvacátém století) a jejich etnických, kulturních a jazykových rozdílů. Evidence je primárně shromážděna ze dvou celonárodních výzkumů, provedených pro autora v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.: „Postoje českých mluvčích k lexikálním výpůjčkám“ (dále jen „Postoje“) a „Češi a slovenština“. Obsah a metodologie těchto výzkumů jsou založeny na různé řadě diachronních a synchronních dat, zejména pak studie z roku 1971 v Institutu pro výzkum veřejného mínění (předchůdce CVVM), a tří rozsáhlých průzkumů Evropské unie., This study employs a r ange of up-to-date statistical information, including the findings of two nationwide sur- veys conducted on the author’s behalf, to evaluate current perceptions of Slovak in the Czech Republic. Where appropriate, the results are compared with the evidence of other questionnaires (including Tejnor: 1971)., and Tom Dickins.
Článek se zaměřuje na popis základních charakteristik české náboženské scény a ukazuje, že tradiční pohled na českou společnost jako vysoce sekularizovanou plně nevystihuje vztah české populace k náboženství. V první části článku pracujeme s tradičními měřítky religiozity, jakými jsou náboženské vyznání a návštěvnost bohoslužeb. Vycházíme z dat ze Sčítání lidu a ISSP 2008 a ukazujeme, že zatímco návštěvnost bohoslužeb je v české společnosti dlouhodobě stabilní, podíly vyznávajícího obyvatelstva klesají. Pokles však zasahuje především velké církve s masovým členstvím, zatímco menší denominace se těší dynamickému růstu. V druhé části textu se zabýváme obsahy náboženské víry tak, jak je zachycuje ISSP 2008. Ukazujeme, že většina respondentů sice nevěří v Boha, ale víra v magii (např. horoskopy, léčitele) je v české společnosti vysoce rozšířená. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že víra v magii je typická především pro východoevropské země., The article focuses on the description of the Czech religiosity. It shows that Czech society is not as secularized as it is often argued. First part of the article analyzes the traditional measures of religiosity: church affiliation and church attendance. Using data from the Census and ISSP 2008, we show that the level of church attendance is relatively stable in the Czech society but the self-declared church affiliation is decreasing. However, the decrease affects mainly large churches with mass membership while smaller denominations enjoy dynamic growth. The second part of the article focuses on the religious beliefs in the ISSP 2008 survey. We show that the majority of the respondents did not believe in God but the belief in magic is very common in the Czech society. International comparison illustrates that the magic is typical for East European countries., and Dana Hamplová.
Článek má dvě části. V první části se pokouší podat širší přehled o empirickém sociologickém výzkumu v České republice na základě dostupných dat z databází vědy a výzkumu. V textu jsou pak uvedeny hlavní producenti empirických výzkumů v ČR a také tematické zaměření těchto výzkumů. V druhé části článku je popsán přístup k již dostupným datovým zdrojům, zejména k těm souborům, které jsou uloženy v Sociologickém datovém archivu. Jsou také popsána významná mezinárodní šetření, která proběhla na území ČR a přístup k datovým souborům vzniklých v jejich rámci., The text has two parts. The first part attempts to give a broader overview of empirical sociological research in the Czech Republic on the basis of available data from project databases. The main producers of empirical research in the Czech Republic and the thematic focus of this research are then analyzed. In the second part of the article the access to the already available data sources is described, especially to those data files that are stored in the Sociological Data Archive. Important international surveys, which took place also in the Czech Republic and access to data files from this projects is then presented., and Tomáš Čížek.
Pro vězení je na rozdíl od jiných institucí příznačné, že za svými zdmi shromažduje chovance nedobrovolně. Veškerý čas a aktivity vězňů jsou striktně strukturovány. Autoritě instituce, která za své svěřence přebírá zodpovědnost a tím pádem i možnost sankcionovat nežádoucí chování, jsou podřízeny veškeré aspekty života (některé aspekty, jako je např. rodinný život, jsou pak ze života v lůně totální instituce zcela vyňaty). Odsouzený má pouze omezený manévrovací prostor pro prosazení svých zájmů. Navíc vězení představuje značnou zátěž nejen pro odsouzené, ale klade vysoké nároky také na vězeňský personál, jenž má za úkol starat se o izolaci a převýchovu vězňů., The article concern on the prison system. In the first part are described attitudes of public opinion towards crime and prison system. Not only in the terms of causes of criminal behavior. It also brings an evaluation of particular conditions and facilities which are available or which would be hypothetically available for prisoners in contemporary Czech prison system. The second part brings information about prison from prisoners point of view. It sums up the particular needs and problems resulting from imprisonment. And the third part comes with a c omparison of prisoners and public opinion attitudes on some moral dilemmas of chosen kinds of human behavior., and Michal Veselský.
Stáří a stárnutí jedinců jsou bezpochyby fenomény, které zaujímaly významné místo ve společnosti již v dobách dávno minulých. Během 20. století však nabrala otázka stárnutí nového rozměru, neboť začala nově přesahovat z úrovně individuální na úroveň celospolečenskou. V důsledku zlepšování některých společenských podmínek (např. lékařské péče, životního stylu, hygieny, životní úrovně atd.), jež bylo nastartováno již zhruba na počátku 19. století, dochází k odsouvání úmrtí do vyšších věků, a lidé tak žijí déle. V moderních společnostech je tento jev obvykle doprovázen poklesem porodnosti a plodnosti. Kombinace těchto dvou faktorů pak ve svém konečném důsledku způsobuje proces, který nazýváme demografickým stárnutím. Obecně je tedy třeba rozlišovat dva pohledy na problematiku stárnutí. První pohled se zaměřuje na tzv. stárnutí individuální, druhý přístup se zabývá demografickým stárnutím lidských populací, ovšem je zřejmé, že obě dvě hlediska jsou mezi sebou navzájem provázaná. Podobně tomu bude i v následujícímpříspěvku, jenž se bude zabývat nejen přehledem problematiky demografického stárnutí, ale dotkne se také otázek o dlouhověkosti a kvalitě života, které se dostávají do popředí v souvislosti s tematikou stárnutí jednotlivců., Old age and aging of individuals are phenomenons that took important place in society as early as former times. During twentieth century the question of aging got new meaning, because it newly started to overreach from individual level to all-society. As a result of improvement of some social conditions (f.e. medical care, lifestyle, hygiene, living standard etc.), that was already initiated approximately at the beginning of the nineteenth century, dying started to be moved to higher age and people live longer. In modern societies this event usually goes with decline of natality and fertility. In final effect combination of these two factors causes the process that is known as demographic aging. In general we have to distinction between two views of problems of aging. The first view is focused on individual aging, the second one on demographic aging of human population. But it is clear that both of these views relate to each other. Similarly this article offers the roundup of problems of demographic aging, but also gives a touch of questions about longevity and quality of life, that gain ground in connection with theme of individual aging., Michaela Dimitrová., and Seznam literatury
The article stands as the fourth part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the phase of editing the response. Major moments and processes are explained that affect the shape of final answer at this stage and the narrow relationship of these facts to the nature and quality of survey data is pointed out. Step by step those phenomenons like rounding of numerical answers, the effect of answering scales in terms of its range, frequency, polarity or response order are elaborated and facts like response styles, range-frequency effect or positivity bias are mentioned. In the end, the problem of social desirability and its influence onto final answer is addressed, as well as some opportunities of elimination. Described aspects are related mainly to the distinction between factual and attitudinal questions, nonetheless in the course of presentation there are mentioned also particularities of some other question formats., Jak bylo v předchozích částech seriálu několikrát zmíněno, dosažení rozhodnutí ještě není definitivní tečkou za procesem zodpovídání výzkumného dotazu. V poslední fázi kognitivních procesů musí respondenti takto dosaženou odpověď většinou ještě nějakým způsobem upravit. Například je třeba výsledek hledání v paměti a rozhodování přizpůsobit některé z možností, kterou nabízí dotazník, nebo se respondent rozhodne svou výpověď modifikovat k sociálně přijatelnější podobě. Také v této fázi tedy dochází k přímému vlivu kognitivních aspektů na podobu výsledné odpovědi a také zde je tedy vhodné zkoumat, které procesy a faktory mohou odpověď ovlivnit a jaké dopady to může mít na povahu a kvalitu dat získaných v rámci dotazníkového šetření., Jiří Vinopal., and Seznam literatury