V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku.Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 10 Ústavy.Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francií a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu. and In the last years, the relationship between Czech and international law has been substantially redefined. By now, The Czech Republic shall be obliged to respect its undertakings under international law (Art 1-2 Constitution), published treaties ratified upon the consent of the Parliament shall be “the part of the legal order”with precedence over any conflicting provision of the Acts of the Czech Parliament (Art 10 Constitution), and, under the case-law of the Czech Constitutional Court, treaties on human rights shall have the same rank as the provisions of domestic constitutional law. However, legal consequences of these transformations are still subject to debate. This is also true of the liability of the Czech State in tort for breaches of its international undertakings. The present article argues such liability shall be recognized at least with regard to treaties coming in the ambit of Art 10 Constitution. This view is supported by comparison with France and Poland, or States, which, under comparable constitutional setting, have come to recognize such liability in tort, an, also by reference to the rule of law principles which the Czech Constitutional Court views as the key legal
ground for the existence of the State liability in tort.
This paper aims to describe the production of minor items, mostly dress accessories, from non-ferrous metals on a market square to understand how the organization of space looked like and to get an insight of chaînes d’opératoires. Base for this research are numerous production waste finds from excavations which were conducted in Wroclaw at New Market Square – a place which fulfils a role of a market square since the 2nd half of the 13th century to this day. The paper focus on spatial analysis of finds based on proposed ‘typology’of metal scraps in relation to organization of similar production in the whole medieval city. and Článek se zabývá drobnými artefakty (především oděvními aplikacemi) z neželezných kovů, jež pocházejí z prostoru náměstí Nowy Targ ve Vratislavi. Předmětem výzkumu je početný soubor výrobního odpadu z druhé poloviny 13. a ze 14. století. Článek se zaměřuje na prostorovou analýzu různých typologických skupin kovového odpadu ve formě odstřižků a úlomků, a to s přihlédnutím k dokladům obdobné produkce v rámci celého města. Vypracovaná typologie předmětů slouží jako východisko studia funkčního uspořádání tržního prostranství a tzv. operačního řetězce výroby.
Recenzent představuje ediční řadu monografií evropských států „Evropské dějiny ve 20. století“ (Europäische Geschichte im 20. Jahrhundert), kterou v mnichovském nakladatelství C. H. Beck inicioval a řídí odborník na soudobé dějiny Ulrich Herbert a jejíž součástí jsou Borodziejovy dějiny Polska. Podle recenzenta patří k nejinvenčnějším z dosud vydaných svazků řady. Přístup autora, předního polského historika soudobých dějin, k tématu hodnotí jako věcně kritický, z metodologického hlediska kombinující „nové politické dějiny“ se sociálně vnímanými hospodářskými dějinami a aspekty dějin mentalit. Za hlavní přínos pokládá diferencovaný pohled na polské dějiny, zahrnující v sobě pluralitu historických aktérů s jejich rozdílnými záměry a vnímáním reality., The reviewer presents a series of monographs on the history of individual European countries. Called Europäische Geschichte im 20. Jahrhundert (European History in the Twentieth Century), the series was initiated by C. H. Beck, Munich, and is edited by an expert on contemporary history, Ulrich Herbert. The reviewer then considers one of the books in the series, Borodziej’s history of Poland. According to the reviewer, it is among the most inventive of the volumes published so far. Borodziej is a leading Polish scholar of contemporary history, and, according to the reviewer, the approach he takes in the book is factually critical, combining ‘new political history’ with socially perceived economic history and aspects of the history of mentalities. He considers the chief contribution to be its differentiated view of Polish history, comprising a plurality of historical actors with different aims and perceptions of reality., and [autor recenze] Jiří Pešek.
Katherine Terell., Popsáno podle obálky, Pod názvem: Center for Economic Research and Graduate Education. Faculty of Social Sciences. Charles University, and Obsahuje bibliografii
The existence of the Stroke–Ornamented Ware culture north of the Sudetes and Carpathian Mts. has been a rather controversial problem. There appeared doubts as regards the accuracy of distinguishing this culture in certain regions; finally its presence in Poland was questionable. The former conception of its development – at least in South–Western Poland – has been now taken up again. The diversity of natural conditions in which its settlements were placed favoured regional differentiation. The people with stroked pottery spread from upper Oder to the Vistula basin. There were formed some specific peripheral culture groups. They had a nearly contact with the Lengyel and Polgar environments. At the present state of research it is possible to differentiate in Poland two basic development phases of the Stroke–Ornamented Ware culture. Finds from the later phase reveal in the Oder and Vistula basins evident features of the Lengyel–Polgar style. Radiocarbon dates of the sites with Stroke–Ornamented Ware obtained in Poland are within 4970–4670 B.C. and Existence kultury s vypíchanou keramikou severně od Sudetského masivu a Karpat byla dosud spíše kontroverzním problémem. Vyskytly se pochybnosti o správnosti identifikace této kultury v některých regionech; její prezence v Polsku byla nakonec sporná. Na původní koncepci jejího vývoje bylo ovšem nyní – alespoň v jihozápadním Polsku – znovu navázáno. Různé přírodní podmínky, v nichž se její sídliště vyskytovala, přispěly k regionální diferenciaci. Lidé kultury s vypíchanou keramikou osídlili kraj od horní Odry až k pánvi Visly. Tam se zformovaly některé specifické periferní kulturní skupiny, jež měly blízké kontakty s lengyelským a polgárským prostředím. Za současného stavu poznání je možné v Polsku odlišit dvě základní vývojové fáze kultury s vypíchanou keramikou. Nálezy z mladší fáze odhalují v pánvích Odry a Visly zřejmé projevy lengyelsko–polgárského stylu. Radiokarbonová data z polských sídlišť kultury s vypíchanou keramikou se pohybují mezi 4970–4670 B.C.
In 1422-1423 a trial between the Teutonic Order and the Polish Kingdom took place in the presence of the pope´s envoy Zeno. Around 120 witnesses brought by the Polish side confirmed Poland´s rights to the disputed lands (including Pomerania). The author studies witnesses´ claims regarding the early history of Poland, namely its origins and the first decades of the existence of the kingdom. Witnesses recounted the establishment of the kingdom in AD 1000, during the meeting between the Emperor Otto III and Bolesław I Chrobry. They talked about the introduction of a special payment for the pope, the so-called denarius sancti Petri, usually associated with the activity of Kazimierz I, but also about the loss of the royal crown by Polish rulers, usually explained as a punishment for the murder of the bishop of Cracow Stanislaus by the King Bolesław II. According to the author, the witnesses´ knowledge about the beginnings of Poland was rather extensive, although it was very inaccurate. It was superficial, vague, imprecise, or simply false. It seems that the majority of the inhabitants of the Polish Kingdom, including its political and intellectual elites, were only familiar with a few historical characters and events. and Piotr Węcowski.