Radiologické metody a postupy se staly neodmyslitelnou součástí screeningu, diagnostiky, terapie a managementu onemocnění pacientů s kolorektálním karcinomem. Do popředí zájmu se dostávají CT kolonografie (virtuální kolonoskopie) v rámci screeningu, metody kontrastního ultrazvuku ke zrychlení diagnostického postupu a magnetická rezonance zejména v precizní diagnostice jaterního postižení a lokálního stagingu karcinomu rekta. V posledním desetiletí se etablovaly radiologické intervenční metody určené pro ty nemocné, u kterých standardní řešení selhává. Intervenční radiologie tak rozšiřuje možnosti léčby u pacientů s diseminovaným kolorektálním karcinomem (ve stadiu IV). Terapeutické invazivní metody při terapii metastatického postižení jater mohou být buď intravaskulární (chemoembolizace a regionální chemoterapie, předoperační embolizace portální žíly), nebo perkutánní (především radiofrekvenční termoablace). Tyto metody je možné využít jak v rámci downstagingu onemocnění se záměrem umožnění kurativní resekce, tak v rámci paliace onemocnění., Radiological methods and procedures have become an inseparable part of the screening, diagnosis, therapy and disease management of patients with colorectal cancer. Major areas of interest are CT colonography (virtual colonoscopy) during screening, contrast-enhanced ultrasound in speeding up diagnostic procedures and magnetic resonance imaging, especially in the precise diagnosis of liver disease and local staging of rectal cancer. Radiological interventional methods have been more established in the last decade, as they are suitable for those patients where a standard solution fails. Interventional radiology extends the treatment options for patients with disseminated colorectal cancer (at stage IV). Invasive therapeutic methods in the treatment of liver metastases can be either intravascular (chemoembolization and regional chemotherapy, preoperative portal vein embolization) or percutaneous (particularly radiofrequency thermoablation). These methods can be used within downstaging of disease to allow curative resection, as well as in palliation of the disease., Tomáš Andrašina, Vlastimil Válek, Igor Kiss, Aleš Neumann, and Lit.: 21
Cíl: Otoskleróza je autozomálne dominantné ochorenie s variabilnou penetráciou a expresiou, charakterizované dystrofiou enchondrálnej vrstvy kostného puzdra labyrintu. Ochorenie sa typicky manifestuje prevodovou poruchou sluchu za celistvou blankou bubienka, ale môže sa manifestovať aj percepčnou alebo zmiešanou poruchou sluchu. Metódy a výsledky: Otosklerózu rozdeľujeme na dve základné formy, fenestrálnu a retrofenestrálnu (kochleárnu). Diagnóza otosklerózy sa stanoví na základe anamnézy (rodinná anamnéza), spektra audiologických vyšetrení a zobrazovacími metódami. Dominantné postavenie v zobrazení má HRCT spánkových kostí. HRCT pomáha potvrdiť diagnózu otosklerózy, vylúčiť iné príčiny prevodovej poruchy sluchu za celistvou blankou bubienka a určiť rozsah postihnutia labyrintu. Záver: Predmetom skúmania je vzťah rozsahu postihnutia labyrintu a stavu sluchu pr, Aim: Otosclerosis is an autosomal dominant disease with variable penetrance and expression. It is characterized by dystrophy of enchondral layer of otic capsule. Otosclerosis typically presents with conductive hearing loss and intact tympanic membrane. Sensorineural or mixed hearing loss may be present in some cases. Methods and results: Otosclerosis is categorized into two major groups, fenestral and retrofenestral (cochlear). The diagnosis of otosclerosis is based on history, series of audiologic tests and imaging modalities. HRCT is imaging modality of choice. HRCT helps to establish diagnosis of otosclerosis, excludes other cause of conductive hearing loss with intact tympanic membrane and allows grading of otosclerosis. Conclusion: The size and localisation of otosclerotic labyrinth impairment imaged by HRCT in corelation with level of hearing in diagnosis is the aim of this study., Katarína Sláviková, Zuzana Líšková, Miroslav Malik, Zuzana Kabátová, Milan Profant, and Literatura