The Triangle cemetery in Prague-Střešovice was the only preserved part of the great burial site from the 9th–10th century AD; this site was partially destroyed beginning in the 18th century by the extraction of clay for the Strahov brick factory. A total of 49 graves, all dated to the 10th century, were uncovered in the preserved part of the cemetery in 2012. Children’s grave no. 16 was the richest of the children’s graves and the second richest of all graves in the cemetery. A total of 19 silver jewels were found in the grave: kaptorga – amulet container, beads, hollow spherical pendants – gombiks. A technical study was performed to describe the construction of the different types of jewels and identify the material used to manufacture them. The artefacts were examined with a stereomicroscope, subjected to X-ray radiography and observed and analysed with scanning electron microscopy coupled with energy-dispersive X-ray spectrometry (SEM/EDS). A replica provided practical information about the time of realisation of each type of jewel. Analogies from the technical and thematic points of view were further searched. The set of jewellery comes from the production of the Prague workshop which enriched the tradition of Great Moravian jewellery with new elements inspired by cultural influences from the west, east and south. and Pohřebiště Triangl bylo jedinou zachovanou částí velkého středohradištního pohřebiště ničeného od 18. století těžbou hlíny pro strahovskou cihelnu. V poloze Triangl bylo v roce 2012 prozkoumáno 49 číslovaných hrobů s výbavou datující je do 10. století. Dětský hrob 16 byl nejbohatší z dětských pohřbů a druhý nejbohatší celkově, bylo v něm nalezeno 19 kusů stříbrných šperků – kaptorga, korálky a gombíky. Technologický rozbor šperků má za cíl poznat způsob výroby jednotlivých typů a určit suroviny použité při jejich výrobě. Předměty byly zkoumány pomocí optické stereomikroskopie, rentgenografie a elektronové rastrovací mikroskopie ve spojení s energiově disperzní spektroskopií (SEM/EDS). Byly vyhledány analogie, co se týče technologie výroby i použitých výzdobných motivů. Replika poskytuje představu o čase potřebném k výrobě každého jednotlivého typu šperku. Soubor šperků pochází z produkce pražské dílny, která tradici velkomoravského šperkařství obohatila o nové prvky inspirované kulturními vlivy ze západu, východu i jihu.
Článek přináší informace o nálezech štípané industrie v hrobech pohřebiště Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince. Pohřebiště ze starší doby bronzové bylo zkoumáno v letech 2012 až 2015; je tvořeno kostrovými hroby s nitransko-únětickými charakteristikami. Štípanou industrii lze jednoznačně identifikovat jako složku materiálního projevu nitranské kultury. Zjištěnou kolekci štípané industrie tvoří z 84 % kamenné projektily – hroty šípů. Byla provedena morfotypologická a traseologická analýza a zčásti rekonstruován jejich operační řetězec. Naše výsledky přispívají novými daty k poznání sociální dynamiky tohoto turbulentního období a nastavují odlišný obraz než dosud publikované analýzy projektilů z Moravy, čímž dokládají zřejmě odlišnou roli lukostřelby v jednotlivých ekonomicko-politicko-sociálních strukturách tehdejších společností, které identifikujeme jako tzv. archeologické kultury. and The article offers comprehensive information on chipped stone industry found in graves of the cemetery at Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince, South Moravia (Hodonín distr.). The Early Bronze Age burial ground has been explored from 2012 to 2015; it comprises inhumation graves with characteristic features of Nitra and Únětice cultures. Chipped stone industry can unequivocally be classified as one of the material displays of the Nitra culture. The collection of chipped stone industry found consists by 84 % of lithic projectile points – arrowheads. Morpho-typological and use-wear analyses were carried out and the operational sequence was partly reconstructed. Our results contribute with new data to the knowledge of social dynamics in this turbulent period and show a different picture than the hitherto published analyses of arrowheads from Moravia, whereby they probably attest that archery has played a different role in individual economic – political – social structures of the then societies, whom we identify as the so-called archaeological cultures.
Region při soutoku Labe a Vltavy s rozsáhlou sídelní aglomerací na křižovatce dálkových cest přináší v archeologických nálezech svědectví o přítomnosti význačných jedinců společnosti z pozdní doby halštatské a časně laténské. Upozornit lze v této souvislosti především na dvě pohřebiště z počátku doby laténské a sídlištní objekt z pozdní doby halštatské v k. ú. Hořín a Vlíněves. Kostrové hroby se železným drátem na lebkách prozrazují pokrývky hlavy ve tvaru listovité koruny. Pohřbené osoby patřili k aristokracii a zastávali zřejmě i kněžské funkce. Dvě etruské bronzové mísy ze žárového hrobu poukazují na významnou polohu lokality u křižovatky důležitých jantarových cest. Bronzová tulejka antropomorfního tvaru nalezená v sídlištním objektu Ha D2–3 byla součástí ozdobného zakončení vrcholku picího rohu. Kování picích rohů doložená v sídlištním prostředí jsou velmi vzácná a prozrazují přítomnost elity společnosti. Symbol adoranta umístěný na vrcholu prestižní picí nádoby otevírá problematiku kultovní symboliky, kterou se práce v širších souvislostech zabývá. and The region at the confluence of the Elbe and Vltava rivers, with a vast settlement agglomeration at the crossroads of long-distance routes, has produced archaeological finds testifying to the presence of distinguished individuals in late Hallstatt and Early La Tène society. Strong evidence comes from two cemeteries dating to the beginning of the La Tène period and a settlement feature from the late Hallstatt period in the cadastral territories of Hořín and Vlíněves. The iron wire found on skulls in inhumation graves indicates headdresses in the shape of a foliate crown. The buried individuals were members of the aristocratic elite and apparently also served a clerical function. Two Etruscan bronze bowls from a cremation grave are evidence of the significant location of the site at the crossroads of important amber routes. A bronze anthropomorphic socket found in an Ha D2–3 settlement feature formed part of the decorative tip of a drinking horn. The metal fittings of drinking horns documented in the settlement environment are highly rare and indicate the presence of elite members of society. The symbol of an adorant on the top of a prestigious drinking vessel opens the subject of the ritual symbolism addressed in broader contexts in this article.
Development-led excavation in Rousínov in 2017 uncovered a La Tène cemetery in which 30 graves were excavated. Out of these, two exceptional graves, a rich female inhumation and a warrior’s cremation grave, are discussed in detail in this paper. In addition to typological determination of artefacts, the paper includes the results of a survey and conservation work on metal artefacts and anthropological analysis. The inhumation burial of a gracile woman at the age of about 30 years (H823) contained, among other things, a complete bimetallic chain-belt; its furnishing can be dated to LT B2/C1. The warrior’s cremation contained, among other things, an undeformed sword in its scabbard and a spear-head with an exceptionally decorated socket; the grave goods date to LT C1.
Článek se zabývá vývojem pohřebních aktivit v lokalitě Velké Žernoseky (okr. Litoměřice) zkoumané již na konci 19. a na počátku 20. století. Nachází se zde především pohřebiště únětické kultury a také největší skupina hrobů baalberské fáze kultury nálevkovitých pohárů v Čechách. Cílem studie je sledovat vzájemnou interakci těchto kultur v rámci pohřebního areálu, ve které hrály důležitou úlohu mohylové náspy. Druhým tématem je vnitřní rozdělení únětického pohřebiště do několika skupin, které může odrážet pohřební aktivity jednotlivých rodin. Analýza prostorového rozmístění baalberských hrobů a orientace a zahloubení únětických hrobů ukazuje, že hroby kultury nálevkovitých pohárů byly původně kryty mohylami, do nichž byla později zapuštěna část únětických hrobů. Pohřebiště únětické kultury je členěno do několika oddělených skupin, které reprezentují jednotlivé rodiny. and The article addresses the history of burial activities at the Velké Žernoseky site (Litoměřice district), which was investigated as far back as at the end of the 19th century and the beginning of the 20th century. The site primarily involves a Únětice culture cemetery as well as the largest group of graves from the Baalberg phase of the Funnel Beaker culture in Bohemia. The aim of the work is to study the interaction between the cultures in the burial grounds, where barrows played an important role. The second subject is the internal division of the Únětice culture cemetery into several groups, a situation that could reflect the burial activities of individual families. An analysis of the spatial organisation of the Baalberg phase graves and the orientation and depth of the Únětice culture graves indicates that the Funnel Beaker culture graves were originally covered by barrows into which some Únětice culture burials were later made. The Únětice culture cemetery is divided into several separate groups representing individual families.
The article deals with the ideas of afterlife belonging to the individual eschatology of the Islamic tradition, the moment of death, the meaning and specific forms of ritual cleansing of a deceased Muslim. Furthermore, space is also given to the specific
significance of funeral prayers, the burial itself and rituals accompanying or immediately following the burial. Customs
and ceremonies pertaining to the moment of death and subsequent rituals associated with the burial are limited to the Sunni tradition of the Hanafi and Shafi’i rites of Muslims living in Syria and the Czech Republic.
.
Při analýze pohřebiště ze starší doby bronzové ve Vliněvsi (střední Čechy, okr. Mělník) byla zkoumána variabilita typů milodarů v hrobech různého pohlaví a věku. Krom jiného se ukázalo téměř výhradní zastoupení tyčinkových náramků v dětských hrobech. Rozborem všech dostupných nálezů tyčinkových náramků v hrobech únětické kultury v Čechách se tato vazba ukázala jako nenáhodná. Autoři diskutují hypotézu o spojení náramků s obdobím nedospělosti a s ním souvisejícími přechodovými rituály, případně ochrannou funkci těchto předmětů. and During an analysis of the Early Bronze Age burial site in Vliněves (central Bohemia, Mělník district), the variability of types of goods in graves of different sex and age was examined. Among other things, the study showed an almost exclusive representation of bar bracelets in the graves of juvenile individuals. An analysis of all available bar bracelet finds in Únětice culture graves in Bohemia suggested that this connection was not random. The authors discuss the hypothesis of the connection of the bracelets with the period of adolescence and related rites of passage, possibly the protective function of these artefacts.