Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept "realistického“ výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd., This study reviews the book: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. It concentrates mainly on one part of Fleck’s account: on the analysis of the ways foundations and philanthropic organizations profiled and shaped the research agenda and the politics of knowledge in the social sciences. It is demonstrated how the definition of science promoted in the 1920’s by major American philanthropic foundations fundamentally changed the very idea of research and produced many institutional innovations. The relation of philanthropy and social scientific research is pursued both in a general sense, in terms of formative ideas in, uencing the development of social sciences and the actual scientific practice, and in relation to various national research traditions, the role of individual foundations and the activities of foundations aiming to promote their conception of scientific research. A special attention is paid to the Rockefeller Foundation, as its concept of “realistic” research significantly in, uenced the institutional history of the social sciences. This study also focuses on the style of writing, which is employed in contemporary texts on the history of foundations, especially in comparison with the still prevailing accent on the study of social science’s intellectual history., and Jan Balon.
CEFRES Platform and its new premises within the Czech Academy of Sciences were inaugurated on October 7-8, 2015. In 2015, theCAS built a brand newlibrary in order to hostCEFRES’smore than 6,000 volumes alongwith its teamand Prague’s Francophone readers. The new library was inaugurated during a ceremony in the presence of French Ambassador Jean-Pierre Asvazadourian, President of CAS Jiří Drahoš and Rector of Charles University Tomáš Zima. CEFRES (French Research Center in Humanities and Social Sciences) was founded in Prague in 1991 with the aim to restart scientific exchanges between France and Central Europe as the latter underwent major changes after the fall of communism. One of CEFRES’s tasks since then has been to build up a network of research teams between France, the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. and Luděk Svoboda.
Stejnojmenný seminář se z iniciativy Grantové agentury ČR uskutečnil 20. května 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Jako hlavní řečníci vystoupili prof. Štěpán Jurajda a doc. Daniel Münich z CERGE-EI (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR) a prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR. Grantová agentura ČR jako nejvýznamnější poskytovatel účelových finančních prostředků v oblasti základního výzkumu tímto seminářem poukázala na význam společenských a humanitních oborů a na dopad jejich výsledků. Téma bylo zvoleno i s ohledem na to, že jde o faktor, který hraje významnou roli při přípravě a hodnocení grantových projektů. and Jaroslav Pánek ; autor úvodu Pavel Baran.
Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu "formální epistemologie“. Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených – především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních., The aim of the article is to provide a critical analysis of predictions that concern the future of social sciences suggested by Ladislav Kvasz as a part of his project “formal epistemology”. In relation to the issue of paradigm change Kvasz’s model of dynamics in the scientific field offers an alternative to Kuhn’s theory of scientific revolutions. The article inquires the nature of the mechanism of changes in the field and what can therefore be predicted from such model – especially concerning social sciences. This is achieved with the help of Michel Foucault’s historical method, which emphasizes the need to avoid false continuities in explaining the development of a scientific discipline, which is going through deep discontinuities on its epistemic level. Special attention is given to the connection between predictions and the possibility of distinguishing epistemologically and sociologically graspable features of science. The adequacy of working with social sciences using tools Kvasz had developed focusing on formal disciplines is therefore identified as a decisive point., and Markéta Patáková.