Search

Start Over Subject 17

2. 2X2 achievement goal orientations and self-handicapping

Creator:
Akin, Ümran
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, výkonová orientace, sebeznevýhodňování, mnohonásobná regresní analýza, achievement goal orientations, self-handicapping, multiple regression analysis, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cílem výzkumu bylo ověřit vztahy mezi výkonovou orientací a sebeznevýhodňováním. Výzkumný soubor sestával z 355 studentů Sakarya University v Turecku. 201 z nich byly ženy, 154 muži a průměrný věk byl 20,2 roku. Škála 2X2 výkonové orientace a škála sebeznevýhodňování byly použity jako míry. Vztahy mezi výkonovou orientací a sebeznevýhodňováním byly zkoumány pomocí korelační analýzy a mnohonásobné regresní analýzy. Výsledky ukázaly, že sebeznevýhodňování korelovalo pozitivně s cíli vyhýbat se učení a vyhýbat se výkonovým situacím a negativně s cíli přikročit k učení a přikročit k výkonovým situacím. Podle výsledků regresní analýzy bylo sebeznevýhodňování predikováno cíli vyhýbat se učení a vyhýbat se výkonovým situacím. Dále se ukázalo, že cíle přikročit k učení a přikročit k výkonovým situacím predikovaly sebeznevýhodňování negativně. Cíle přikročit k učení/vyhýbat se učení a přikročit k výkonovým situacím/vyhýbat se výkonovým situacím vysvětlily 69 % rozptylu sebeznevýhodňování., The aim of this research was to examine the relationships between achievement goal orientations and self-handicapping. The sample of study consists of 355 university students from Sakarya University, Turkey. 201 participants were female and 154 were male, the mean age was 20.2. The 2X2 Achievement Goal Orientations Scale and the Self-handicapping Scale were used as measures. The relationships between achievement goal orientations and self-handicapping were examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results showed that self-handicapping correlated positively with learning-avoidance and performance-avoidance goals and negatively with learning-approach and performance-approach goals. According to regression results, self-handicapping was predicted positively by learning-avoidance and performance-avoidance goals. Further learning- approach and performance-approach goals predicted self-handicapping in a negative way. Learning-approach/avoidance and performanceapproach/ avoidance goals have explained 69% of the variance in self-handicapping. The results should not be generalized either to all university students or to other student population. Secondly, as correlational statistics were utilized, no definitive statements can be made about causality. And last, the data are self-reported., Ümran Akin., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Absence symptomů deprese u dětí po léčbě nádorového onemocnění: posttraumatický rozvoj, nebo represivně adaptivní styl?

Creator:
Komárková, Irena, Marek Blatný, Martin Jelínek, and Tomáš Kepák
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, kvalita života, deprese, psychology, quality of life, depression, děti po léčbě nádorového onemocnění, pozdní následky léčby, childhood cancer survivors, late effects, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cílem studie bylo posouzení přítomnosti depresivní symptomatologie u dětí po léčbě nádorového onemocnění. Soubor tvořilo 91 bývalých dětských onkologických pacientů (47 dívek) ve věku 9 - 19 let. Vyšetření depresivity bylo provedeno v rozmezí dvou až pěti let od ukončení léčby v rámci monitorování pozdních následků léčby a kvality života bývalých dětských onkologických pacientů. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou dětských pacientů s chronickým onemocněním a skupinou zdravých dětí. Vyšetření depresivity bylo provedeno prostřednictvím dotazníku CDI. Přínosem studie je srovnání skupin v rámci jednotlivých subškál dotazníku CDI (špatná nálada, interpersonální problémy, nevýkonnost, anhedonie, negativní sebehodnocení) za účelem přesnější identifikace okruhu případných problémů přeživších. Bývalí dětští onkologičtí pacienti mají významně nižší hodnoty depresivní symptomatologie v porovnání s oběma porovnávacími skupinami. Signifikantně nižší míra depresivity u dětí po léčbě onkologického onemocnění byla identifikována v oblastech špatná nálada, anhedonie a negativní sebehodnocení. Ve shodě se současnými výzkumnými poznatky nabízíme několik možných interpretací získaných výsledků., Objective. The purpose of this study was to explore symptoms of depression in childhood cancer survivors. Sample and setting. The study included 91 childhood cancer survivors (47 girls) aged 9-19. Depressiveness was measured by means of the Children’s Depression Inventory (CDI) within a period of two to five years after treatment completion while monitoring the late effects of oncological treatment and survivors’ quality of life. The data has been compared to a group of child patients with another chronic disease and a group of healthy children (comparison groups). Hypotheses. The aim of the study was to identify whether possible differences between the individual groups of respondents manifest themselves in some specific CDI subscales and thus help better identify possible complaints among the survivors. Statistical analysis. The sum scores for the whole CDI scale and its sub-scales were compared by factor analysis of variance. Results. Former oncological patients (study group) scored significantly lower in the CDI in comparison to both comparison groups, and the analysis of individual CDI subscales has established a significant difference between the study group and the two comparison groups in relation to the Negative Mood, Anhedonia and Negative Self-esteem subscales. The lowest depressiveness scores have been explored on the specified subscales for the cancer survivor group. Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a self-report method was used. CDI data should be verified using projective testing and an interview in future research., and Irena Komárková ... [et al.].
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Adaptace pacientů hospitalizovaných v dětském a adolescentním věku po suicidálním pokusu

Creator:
Jiří Koutek and Jana Kocourková
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, adolescence, psychopatologie, sebepoškozování, psychology, psychopathology, self-mutilation, suicidální pokus, katamnesa, psychosociální adaptace, suicide attempt, catamnesis, psychosocial adaptation, self-harm, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
2005 po suicidálním pokusu byl zaslán anonymní katamnestický dotazník, zaměřený na psychosociální adaptaci, psychopatologické projevy včetně suicidálního jednání. Návratnost činila 29 %, resp. 38 % ze všech dosažitelných. 23 % souboru je nezaměstnaných. 68 % mělo někdy přání být mrtvý nebo ublížit si, 36 % si dělalo plány na suicidium, 18 % se opět o ně pokusilo, jeden respondent opakovaně. U 41 % se vyskytovalo sebepoškozování, u 36 % bylo užití drog v posledním roce, 27 % pije vícekrát týdně alkohol, 73 % kouří cigarety. Pouze menšina (36 %) byla po propuštění v psychiatrické péči, i když tato byla doporučena ve všech případech. Uváděné obtíže svědčí o trvajícím suicidálním riziku., Anonymous catamnestic questionnaire, focused on psychosocial adaptation and psychopathological symptoms including suicide behaviour was sent to 77 patients hospitalized in 2004-2005 after a suicide attempt. Return of the questionnaire was 29 %, precisely 38% of those within reach. 23 % of the sample are unemployed. 68 % have sometimes wished to be dead or to hurt themselves, 36 % have made suicide plans, 18 % repeated suicide attempt, one respondent repeatedly. In 41 % self-harm occurred, 36 % have taken drugs in the course of last year. 27 % drink alcohol more than once a week and 73 % smoke cigarettes. Even though a psychiatric follow-up had been recommended to every patient discharged from the clinic, only a minority of them (36 %) underwent it. To conclude, the reported problems indicate a persistent suicide risk., Jiří Koutek, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Adaptácia a orientačné overovanie psychometrických charakteristík Testu životnej orientácie LOT-R

Creator:
Kövérová, Miroslava and Ján Ferjenčík
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, dispositional optimism, adaptation of LOT-R, positive psychology, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Štúdia informuje o výsledkoch slovenskej adaptácie Testu životnej orientácie LOT-R. V jej rámci bola overovaná faktorová štruktúra nástroja a zisťované informácie týkajúce sa jeho reliability a validity. Údaje získané od 226 stredoškolákov (119 chlapcov, 107 dievčat) vo vekovom rozpätí 16-19 rokov boli s pomocou balíka IBM Amos podrobené dvom konfirmatórnym faktorovým analýzam testujúcim plauzibilitu jednofaktorového a dvojfaktorového modelu štruktúry LOT-R. Výsledky preukázali, že formálne spĺňali oba modely v uspokojivej miere kritériá pre ich prijatie ako vzájomne si konkurujúce reprezentácie faktorovej štruktúry nástroja. Napriek tomu, že dvojfaktorové riešenie reprodukovalo pôvodné údaje s vyššou mierou presnosti, možno ho pre vysokú koreláciu medzi oboma faktormi a sémantickú homogénnosť položiek považovať zrejme skôr za artefakt zodpovedajúci existencii raz pozitívne, inokedy negatívne artikulovaných položiek, než reflektovanie kvalitatívne dištinktívnych dimenzií. Výsledky tak okrem iného demonštrujú potrebu zohľadňovať v obdobných analýzach nielen úzko ohraničené štatisticko-matematické hľadiská, ale prinajmenej v rovnakej miere aj logické a sémantické kritériá. V druhej časti príspevku sú prezentované výsledky overovania reliability a validity získané z údajov 54 vysokoškolských študentov. Dosiahnuté test-retestové korelácie naznačujú na vysokú stabilitu výsledkov v čase (rtt = 0,77 po troch týždňoch, rtt = 0,76 po dvoch mesiacoch a rtt = 0,68 po troch mesiacoch od prvého merania). Akceptovateľná bola i zistená vnútorná konzistentnosť testu (alfa koeficient = 0,73)., a2_Napokon, výsledky korelácií medzi LOT-R a štyrmi inými vybranými metodikami ziťujúcimi mieru subjektívnej pohody, sebahodnotenia, nádeje a úzkostlivosti priniesli podporu pre závery o konvergentnej a diskriminačnej validite LOT-R ako nástroja identifikujúceho dispozičný optimizmus., Paper brings information about Slovak adaptation of Life Orientation Test (LOT-R). In this framework, both, factor structure of instrument and reliability and validity of LOT-R were examined. The data obtained from 226 high school students (119 boys, 107 girls) in the age range 16-19 years were put through two confirmatory factor analyses in order to test plausibility of one-factor versus two-factor model for LOT-R factor structure. Results showed that both models fulfill acceptably criteria for their confirmation as concurring factor representations of LOT-R structure. Although the two-factor model reproduced original data with a higher accuracy, this solution should be considered rather as an artifact of differently articulated items (positively and negatively) but holding semantics of the same quality. Very high correlation between both factors which was found in confirmatory analysis supports this issue, too. In second part of paper, results of reliability and validity examinations (based on the data received from the sample of 54 university students) are reported. Test- retest correlations show that LOT-R results are sufficiently stabile over time (rtt = 0.77 for three weeks span, rtt = 0.76 for two months span and rtt = 0.68 for three monhts span). Also internal consistency of the test was acceptable (Alpha coefficient = 0.73). Finally, correlations between LOT-R and four other instruments measuring subjective well-being, self-esteem, hope and anxiosity have offered support for convergent and discriminatory validity of the LOT-R as an instrument measuring dispositional optimism., and Miroslava Kövérová, Ján Ferjenčík.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Agresivní chování dospívajících: prevalence a analýza vlivu faktorů z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy

Creator:
Ladislav Csémy, Tamara Hrachovinová, Čáp, Petr, and Olga Starostová
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, adolescenti, rodina, adolescents, family, agresivní chování, dospívající, vrstevnické vztahy, násilí vůči učitelům, aggressive behavior, peer relationships, aggression toward teachers, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1771 to 2020

View larger »