Podstatná první část článku se zabývá totalitou v jejích aspektech filozofických, sociologických a psychologických. Ve druhé části článku je demonstrován cíl a průběh tzv. normalizace na příkladu pražské filozofické fakulty UK.V článku se věnuje zvýšená pozornost fenoménu strachu jako základnímu předpokladu fungování totalitních systémů. Dále se upozorňuje na skutečnost, že prvky totalitarismu mají v sobě také režimy demokratické. Toho si všiml už před 90 lety Alexis de Tocqueville, francouzský historik a politik, když v polovině 19. století pobýval ve Spojených státech a studoval tamní právě se rodící demokratické zřízení. K jeho zásluhám patří mj. první pokusy o vymezení povahy demokratického despotismu. Ten je blíže vymezen jako destrukce lidské psychiky, rezignace člověka na výkon jeho svobodné vůle a další povahové vlastnosti, jako je sklon ke kvietizmu. Následující poměrně rozsáhlá část textu se týká problematiky hodnot. Výklad je přednostně založen na publikaci od brněnského právníka Vladimíra Čermáka. Logicky se věnuje prvořadá pozornost hodnotám svoboda, rovnost a spravedlnost. Filosofické hledisko je v článku zastoupeno pohledem filozofa Ladislava Tondla. Poslední část prvního dílu článku obsahuje přehled metod, užívaných psychology a sociology k empirickému zkoumání hodnotových orientací.Celá druhá část článku se opírá o důkladnou sociálněkulturní analýzu období tzv. "norma-lizace" (1969-89). Analýzu uskutečnili mladí historici FF UK v knize Náměstí Krasnoarmějců 2. Z této knihy o 400 stranách v tomto Souhrnu pokládá autor za velmi žádoucí přiblížit čtenářům následující text, který byl nazván (pouze pro účel tohoto článku) jako Poučení: Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)., Totalitarianism and its philosophical, sociological and psychological aspects are a subject matter of a substantial first part of the article. The second part of the article is more specific, as it demonstrates the goals and the course of the so-called "normalization" on the example of the Faculty of Arts of the Charles University, Prague. A great deal of attention is devoted to the phenomenon of fear, which is a fundamental prerequisite of totalitarian systems. Further, it is pointed out that even democratic regimes possess some totalitarian elements, which has been pointed out already by Alexis de Tocqueville, the French historian who personally studied the nascent democratic regime in the 19th century United States. Among de Tocqueville’s merits are the first attempts to define the nature of democratic despotism. Democratic despotism is defined in terms of destruction of the human psyche, resignation to the exercise of one’s free will and such additional character traits, as the tendency to quietism (calm acceptance of things as they come). The following, relatively extensive part, is devoted to values. The explanation of values is based primarily on a publication by the Brno lawyer Vladimír Čermák. Logically, the values of freedom, equality, and justice receive the main attention. The philosophical perspective of the article is represented by views of the philosopher Ladislav Tondl. The first part of the article is concluded by an overview of methods which psychologists and sociologists use to empirically assess value orientations. The second part of the article deals with a thorough socio-cultural analysis of the so-called "normalization" period (1969-1989). Its analy-sis has been recently carried out by young historians of the Faculty of Arts of the Charles University and it resulted in a book listed in the References. In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”, Jan Srnec., and Obsahuje bibliografické odkazy
Párová terapia zameraná na emócie (Emotion focused couples therapy alebo Emotionally focused therapy for couples, EFTC) je krátkodobá, spravidla trvajúca 8 až 20 stretnutí, štruktúrovaná terapia pôvodne vytvorená 1980-tych rokoch Leslie Greenbergom a Sue Johnsonovou. Je to jeden z najviac empiricky validizovaných druhov párovej terapie. Výskumne bolo zistené, že 70 - 75 % párov, ktoré prejdú EFTC, sa zotavia z distresu, a dokonca tieto výsledky sú stabilné v čase. Spolu s ďalšími výskumnými zisteniami EFTC spĺňa kritéria empiricky podloženej liečby. Štúdia načrtáva teoretické východiská tejto párovej terapie, ktorá je u nás relatívne neznámou, a jej špecifiká. Podrobne sa zaoberá jednotlivými fázami a krokmi terapeutického postupu spolu s vysvetlením rozličných druhov párových cyklov a procesom zmeny. Záverom prináša prehľad doterajších výskumných zistení ohľadom EFTC, ktoré zhrňujú výskumy efektu terapie, metaanalýzy, štúdie efektívnosti nákladov a výskumy procesu zmeny v terapii, výskumy efektívnosti tejto párovej terapie na rozličných vzorkách populácie a v špecifických životných situáciách., Emotion focused couples therapy or Emotionally focused therapy for couples (EFTC) is short-term 8 to 20 sessions, structured therapy originally developed in 1980’s by Leslie Greenberg and Sue Johnson. It is one of the most empirically based types of couple therapy. Research has found that 70-75% of couples who undergo EFTC, will recover from distress, and these results are tested as stable over time by follow-up. All together with other research findings, EFTC meets the criteria for evidence based treatment. Study outlines the theoretical background of this couple therapy, which is relatively little known to Slovak and Czech therapists, and its differences comparing to other marital therapies. The contribution discusses the various phases and steps of the therapeutic process and explains the different kinds of dyadic cycles and process of change. In conclusion, it provides an overview of current research findings regarding EFTC that summarize effect size research, meta-analyzes, studies of costeffectiveness research and change process in therapy, research of the effectiveness of the therapy for different samples of the population and people in specific situations., and Júlia Halamová.
The concept of personal identity has recently come to play an increasingly important role in bioethical discussion concerning the beginning and end of human life. This study does not aim to represent the whole range of applications of theories of personal identity to bioethics. It focuses only on the beginning of human life, namely on the question of the moral acceptability of abortion. The author begins by describing an argument rejecting the acceptability of abortions which has been advanced by P. Lee, and it is shown that the validity of this argument depends on a certain conception of personal identity. Then the author briefly defines the psychological approach to personal identity, and he points to its weaknesses. There follows a discussion of the theory of animalism which claims that our persistence in time does not comprise any psychological factors. The conclusion of the article deals with various theories of moral status and indicates the inadequacy of functional criteria in accounting for the moral point of view. The article finishes by stating that the moral status of human beings should be founded on the concept of human dignity. If the considerations in the study have been set out correctly then they justify the following conclusion: abortions are morally unacceptable., David Černý., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Much of the recent debate over the moral permissibility of abortion focuses on the question of whether the foetus is or is not a person, i.e. the only entity endowed with moral rights including the right to life. The article traces this line of thought in several key figures in the debate (Thomson, Tooley, Warren and Brody). However, I consider this way of argumentation as both inappropriate and misleading; in the second half of the article I offer arguments against using the concept of person in this debate., Jakub Jirsa., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Príspevok sa zaoberá komparáciou definovania a konceptuálneho vymedzenia pojmov kognitívny proces, kognitívna funkcia a kognitívna schopnosť. Načrtáva kategorizáciu kognitívnych procesov na horizontálnej i vertikálnej úrovni. Špecifikuje tri prístupy k definovaniu pojmu kognitívna funkcia vo vzťahu k definovaniu pojmu kognitívny proces. Na kognitívnu funkciu je nazerané ako na úlohu alebo algoritmus, kognitívny proces predstavuje skôr priebeh danej funkcie. Kognitívna schopnosť následne vyjadruje možnosť, prípadne kvalitu procesu alebo funkcie. Rozdiely medzi kognitívnymi procesmi a funkciami a ich vzťah je vysvetlený na základe kritérií rýchlosti, viditeľnosti a hierarchie. V záverečnej časti príspevok analyzuje rozdiel medzi pojmom kognitívny proces a kognitívna schopnosť. Teoretický rámec vymedzenia a analýzy pojmov je reprezentovaný okrem psychológie aj pomocou matematiky. Je pritom vzatý do úvahy aj jazykovedný základ uvedených pojmov. Príspevok reaguje na potrebu precízovania odbornej terminológie v rámci prieniku psychologických pojmov do diskurzov spoločenských vied., The paper deals with the comparison of defining and conceptual delineating the concepts cognitive processes, cognitive functions, and cognitive abilities. The categorization of cognitive processes on horizontal and vertical level is sketched. Three approaches to defining the concept of cognitive function in the relation to defining the concept of cognitive process are specified. The cognitive function is regarded as a task or algorithm, the cognitive process presents rather the course of the given function. The cognitive ability expresses the alternative or the quality of the process or function. The differences among cognitive processes and functions and their relations are explained on the basis of criteria of speed, visibility, and hierarchy. In the concluding part, the paper analyzes the difference between the concept of cognitive process and cognitive ability. The theoretical framework for delineation and analysis of concepts is represented besides psychology also by means of mathematics. The linguistic basis of mentioned concepts is also taken into account. The paper responds to the need to precise the terminology in the scope of breakthrough of psychological concepts into the social sciences discourses., autoři., and Obsahuje seznam literatury
Sociální kognicí, tedy způsobem, jakým si lidé představují, vnímají a vyvozují závěry o duševních a emocionálních stavech druhých lidí, se zabývá několik teorií. Mezi nejvlivnější patří Teorie mysli (ToM), méně známý je koncept interpersonální decentrace (ID), kterou Feffer definuje jako schopnost brát v úvahu vlastní pocity a myšlenky zároveň s pocity a myšlenkami druhého. Autoři provedli výzkum ID u 50 hospitalizovaných pacientů s poruchou psychotického spektra (z toho 45 se schizofrenií) s cílem popsat jejich výkony v oblasti ID, ověřit vztah mezi mírou ID a vybranými proměnnými, a srovnat zjištění se studiemi realizovanými na jiných populacích. K posuzování míry ID využili Tematický apercepční test (TAT), konkrétně následujících deset karet: 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF. Získaných 500 příběhů vyhodnotili dle manuálu z hlediska ID. Výzkumný soubor tvořilo 36 mužů a 14 žen ve věku 19-70 let s průměrnou délkou vzdělání 12 let. Celkově byla míra ID u hospitalizovaných pacientů stabilně velmi nízká a statisticky signifikantně nižší, než ukazují dostupná data jiných klinických skupin. Toto zjištění je v souladu s poznatky ToM. Výsledky v oblasti ID v rámci zkoumaného souboru nesouvisí s pohlavím, vzděláním, přítomností partnerského vztahu a závažností, což podporuje hypotézu, že jde o stabilní osobnostní rys osob se schizofrenií, a může se jednat o prodrom psychotického onemocnění. Tento závěr by byl v souladu s neurovývojovou hypotézou schizofrenie, avšak vyžaduje další ověření, nejlépe longitudinální výzkum dětí od předškolního věku do dospělosti., Objectives. The purpose of this study was to describe interpersonal decentering (ID), a less know concept of social cognition, in patients with schizophrenia. Sample and setting. The research sample included 50 hospitalized patients (36 males, 14 females) with phychotic spectrum disorder (45 with schizophrenia) aged 19-70. For assessment of ID ten cards of the Thematic Apperception Test (TAT): 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF were used. 500 TAT stories were collected and scored according to the manual of ID. Hypotheses. The aim was to describe the performances of ID, verigy the correlation between ID and selected variables, and compare the findings with studies realized in other populations. Statistical analysis. To verify the hypotheses, Pearson's correlation coefficient and Student's t-test were calculated. Results. The levels of ID in the sample were consistently very low and statistically significantly lower than the available data of other clinical groups. This finding is consistent with the findings of other concepts of social cognition, e.g. Theory of Mind. Results of ID in the sample were not significantly related to gender, education, presence of partner relationship and severity of disorder. This findings support the hypothesis that ID is a stable personality trait of people with schizophrenia, and may be prodrom of psychotic illness. Study limitation. The main limitation of the study is that all participants were inpatients and their ID results might differ from the outpatient population. The conclusion corresponds with the neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia but requires further verification, prefarably longitudinal research of children from preschool age to adulthood., Martin Lečbych, Kristýna Hosáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cíle studie. Výzkum se zaměřuje na zjištění souvislostí mezi rozvodovými postoji, vybranými vlastnostmi rodičovského konfliktu, vnímanou kvalitou vztahu k otci a rodičovskou kooperací. Cílem bylo také zjistit, jak se liší rozvodové postoje mladých dospělých z rozvedených a úplných rodin. Soubor a postup výzkumu. Výzkumu se účastnilo 497 vysokoškoláků (z toho 315 žen) ve věku od 20 do 30 let. 68,6 % tvořili respondenti z úplných rodin, 28,6 % z rozvedených rodin a 2,8 % respondentů uvedlo jinou možnost. Všem byly administrovány dotazníky IPPA, CPIC, CBQ a dotazník zjišťující rozvodový postoj. Hypotézy. Předpokládalo se, že rodičovský konflikt a vztah k otci jsou významnějšími prediktory rozvodového postoje než zážitek rozvodu rodičů a že při kontrole těchto proměnných nebudou mít lidé z rozvedených rodin pozitivnější postoj k rozvodu. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí lineární a hierarchické regrese a t-testů. Výsledky. Byl podpořen předpoklad, že vztah k otci predikuje rozvodový postoj a to společně se zážitkem rozvodu. Kooperace mezi rodiči se ukázala jako významný prvek, který predikuje kvalitu vztahu k otci posuzovanou mladými dospělými a mediuje souvislost mezi rodičovským konfliktem a rozvodovým postojem. Lidé z rozvedených rodin projevili pozitivnější postoje k rozvodu než lidé z rodin úplných. Omezení studie. Největší limity studie představuje lavinový výběr výzkumného souboru a použití metod, jež nebyly standardizovány pro české mladé dospělé., Objectives. The research focuses on the relationship between attitudes toward divorce, perceived parental conflict, father-child relationship quality and parental cooperation. The aim of the study was also to find out whether there is a difference between young adults, divorce attitudes from intact and divorce families. Sample and setting. Research sample included 497 undergraduates (including 315 women) at the age between 20 and 30. 68,6% of sample was from intact families, 28,6% from divorced families and 2,8% reported different option. All respondents were tested using the IPPA, CPIC, CBQ and attitude toward divorce questionnaire. Hypotheses. Parental conflict and quality of father-child relationship were expected to predict divorce attitudes more likely than the experience of parental divorce itself. It was also expected that young adults from divorced families don’t have more positive divorce attitude compared to young adults from intact families. Statistical analysis. The hypotheses were tested using linear and hierarchical regressions and t-tests. Results. The quality of father-child relationship and experience of parental divorce were found to predict young adults, divorce attitudes. The parental cooperation was found to predict quality of father-child relationship perceived by young adults and to mediate a relationship between parental conflict and divorce attitudes. Young adults from divorced families had more positive attitudes toward divorce than young adults from intact families. Study limitation. Snowball selection of respondents and the use of nonstandardized methods for Czech young adults represent the limits of the study., Eliška Horská, Lenka Lacinová., and Obsahuje seznam literatury