Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování., a1_Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES)., a2_Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics., and Lucie Foltová, Šárka Portešová, Lubomír Kukla.
Současné údaje o vysoké prevalenci (až 1% populace) poruch autistického spektra (PAS) stimulují výzkum časné identifikace těchto poruch. Článek představuje přehled současných poznatků o časné autistické symptomatologii a metodách časné diagnostiky PAS. Podrobně jsou popsány hlavní screeningové studie provedené celopopulačně či na souboru mladších rizikových sourozenců dětí s PAS. Diskutovány jsou parametry screeningových nástrojů Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified – Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) a First Year Inventory (FYI). V závěru je shrnut význam časné intervence., Current findings on high prevalence (up to 1%) of autism spectrum disorders (ASD) encourage further research in the field of early identifica(ion of these disorders. The article presents a review of current knowledge on early autistic symptomatology as well as on the methods of early diagnosis of ASD. Main screening studies carried out both on general population and sam- pies of high-risk siblings of children already diagnosed with ASD are analysed. Pararneters of following screening tests are discussed - Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified- Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) and First Year Inventory (FYI). In the end of the article the importance of early intervention is emphasized., Štěpánka Beranová, Michal Hrdlička., and Obsahuje seznam literatury
The aim of the study was to translate the Intrapersonal Curiosity Scale (InC) into the Czech language and to verify its factor structure and psychometric properties on the sample of grammar school students in the Czech Republic. The Intrapersonal Curiosity Scale InC is a 12-item tool that measures the tendency to inquisitively explore own identity and inner experience in order to better understand own inner self. The sample consisted of 1020 participants, of which 353 (34.6%) were boys, 665 (65.2%) were girls, and two participants (0.2%) did not state their sex or age. The authors compared several considered models using CFA. The results suggest that the original theoretical model, which calculates the total InC score as the sum of three mutually correlated subscales EPI, ROP and UEM, is still uncertain in the Czech version verified on a group of adolescents. In the authorsʼ opinion, the version with three factors with minor corrections fits to the data best of all compared models, although with a lack of evidence for the unidimensionality of the overall InC scale. In this model, verification of the weak invariance of the measurements was achieved when comparing girls and boys using MGCFA. Significant correlations of latent scores of EPI, ROP and UEM subscales with other assessed constructs were found., Cílem studie bylo adaptovat Škálu intrapersonální zvídavosti (Intrapersonal Curiosity, InC) do českého jazyka a ověřit její faktorovou struk-turu a psychometrické vlastnosti na souboru studentů gymnázií v České republice. Škála intrapersonální zvídavosti InC je 12položkovým nástrojem, který zachycuje tendenci zvídavě zkoumat svoji identitu a vlastní prožívání s cílem lépe porozumět vlastnímu nitru. Výběrový soubor tvořilo celkem 1020 participantů, z toho bylo 353 chlapců (34,6 %), 665 dívek (65,2 %) a dva participanti (0,2 %) svůj gender ani věk neuvedli. V rámci analýz autoři pomocí CFA porovnávali několik uvažovaných modelů. Výsledky naznačují, že původní teoretický model, který počítá celkový skór InC jakou součet tří vzájemně korelovaných subškál EPI, ROP a UEM, je u české verze ověřované na souboru adolescentů nejistý. Verze se třemi faktory dle názoru autorů odpovídá s drobnými korekcemi datům nejlépe ze všech porovnávaných modelů, byť s nedostatkem důkazů pro unidimenzionalitu celkové škály InC. Na tomto modelu bylo dosaženo ověření slabé invariance měření při porovnávání dívek a chlapců pomocí MGCFA. Byly nalezeny významné korelace latentních skórů subškál EPI, ROP a UEM s ostatními posuzovanými konstrukty., Martina Friedlová, Zuzana Vaculčíková Sedláčková, Miroslav Charvát., and Obsahuje bibliografické odkazy
a1_Bolest je signál ohrožení organizmu. Váže pozornost, narušuje probíhající psychické procesy a vyvolává strach, který neuropsychicky zesiluje bolest, působí hyperestézii a negativní nabuzení (arousal). Kognitivní hodnocení bolesti jako ohrožení vyvolá také strach. Výsledný strach je tedy generovaný neuropsychicky („reflexně“) i kognitivně. Strach, vyvolaný oběma mechanizmy, narušuje zvládání bolesti (coping). Selháváním procesu zvládání vzniká úzkost, zlost a deprese a dále nepříznivé hodnocení vlastní schopnosti zvládat bolest a spokojeně žít. Na předpokladu těchto procesů, jejichž podstatné segmenty byly testované strukturálním modelem EQS, je založen Dynamický model psychologických procesů při chronické bolesti (DM). Původní DM, podobně jako další současné modely chronické bolesti lze považovat za modely lokálně nezávislé (tedy vysvětlené „ze sebe sama“). V této práci jsou analyzovány „spouštějící“ procesy DM, pocit bolesti a kognitivní zpracovávání bolesti, a oběma procesy vyvolaný strach. Protože tyto procesy probíhají v rámci osobnosti jako vyššího psychologického celku, autoři rozšiřují původní předpoklad DM o rys úzkosti, jako další podmínku toho, jak silný bude strach, vyvolaný bolestí a jejím kognitivním zpracováním. Na souboru 272 pacientů s nemaligní bolestí, věk M = 47,93 (SD = 10,73) roků, trvání bolesti v letech = 11,06 (SD = 9,57), byl postupně testován odpovídající regresní model: K původním nezávisle proměnným, faktorům Bolest (Intenzita bolesti, Nepříjemnost bolesti) a Kognitivní zpracovávání bolesti (Očekávání bolesti v budoucnu, Vina druhých aj.), byla nově zavedena „vnější“ proměnná, Rys úzkosti, a vypočítána lineární regrese na Strach z bolesti., a2_Po redukci modelu s 8 měřenými hodnotami (CFI = 0,81) na 5 měřených hodnot (CFI = 0,84) přistoupili autoři k zařazení další proměnné (tj. mimo původní DM), kovariancí mezi (reziduální variancí) Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti. Tento model se dobře shoduje s daty (CFI = 0,95). Předpoklad přímého vztahu mezi Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti tak významně zvyšuje shodu modelu s daty. Strach z bolesti je tedy nejvíce podmíněn kognitivně, a to očekáváním, že bolest potrvá, a přisuzováním viny za bolest druhým. Efekt dispoziční úzkosti je dvojí: a) Strach z bolesti je specifický projev dispoziční úzkosti při bolestivém stavu, b) dispoziční úzkost ovlivňuje nastavení kognitivních procesů a vede k očekávání bolesti v budoucnosti, a tím ke strachu z bolesti. Pocit bolesti, atribut bolestivého stavu, tyto procesy spouští. Efekt intenzity a nepříjemnosti bolesti na strach z bolesti je malý., b1_Pain represents a signal that an organism is in danger. It attracts attention, it disturbs ongoing mental processes and it brings about fear. In addition, cognitive appraisal of the pain brings about fear as well. The resulting fear triggers coping. If the coping fails, it is followed by anxiety, anger, depression and negative evaluation of one‘s ability to cope with the pain and to live well. Assumption of the processes forms the basis of the Dynamic Model of Psychological Processes in Chronic Pain (DM). The original DM, similarly to other recent models of chronic pain, may be considered a locally independent model (i.e., explained “by itself”). The present paper contains an analysis of “triggering” processes of the DM, the feeling and cognitive processing of the pain, as well as the fear caused by both processes. In addition, the DM assumption is expanded by an “external” variable – Trait Anxiety – representing another condition of the fear. In a group of 272 patients with non-malignant pain (age: M=47.9, SD=10.7 years; duration of pain: M=11.1, SD=9.6 years), the authors gradually tested the regression model: together with the original DM factors of Pain (Pain Intensity, Pain Unpleasantness, and Cognitive Processing of Pain) a new “external“ variable Trait Anxiety was entered and the linear regression on the Fear of Pain was calculated. After reducing the model containing 8 measured values (CFI=0.81) to a model having 5 measured values (CFI=0.84), additional variables were included and covariance between Permanence of Pain and Trait Anxiety was computed. Resulting model fits the data very well (CFI=0.95). The assumption of a direct relationship between the Permanence of Pain and Trait Anxiety significantly increases correspondence of the model with the data., b2_ The results show that the fear of pain is primarily cognitively dependent on expectation that pain will last in future and that pain is blamed on the others. Two effects of Trait Anxiety in the Fear of Pain were found: a) the Fear of Pain represents specific manifestation of Trait Anxiety under pain conditions, b) Trait Anxiety influences cognitive setting, which leads to expectation that pain will last and it thus creates Fear of Pain. The effect of Pain Intensity and Pain Unpleasantness on the Fear of Pain is small., Petr Knotek, Helena Knotková, Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury