The article pursues how the concept of „social cohesion“ is understood by the Czech public. Firstly, the respondents predominantly do not know the concept; in addition spontaneous answers to the open-ended questions show that different meanings are associated with this concept. The second part analyses the battery of statements “what creates a cohesive society”. Three latent dimensions were identified: values of reciprocity and equality, collective identity and European liberalism. We can consider them general value orientations to arrangement of social relations. Only the first dimension is very weakly linked with the position in society. Correlations with political orientations and preferences, albeit weak, corroborate two-dimensionality of political values of the Czech population. In general, we can find two basic meaning spheres in public opinion, how should be achieved a cohesive society: consensus (a unity of values, common goals) and ”functional interpersonal relations” (social justice, solidarity, mutual assistance, decency and confidence)., V tomto článku sledujeme, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti. Pojem sociální soudržnost se objevuje ve veřejném diskursu teprve v posledních několika letech a to především v souvislosti s politikou Evropské unie a vládním programem. Dá se říci, že se vyskytuje především v rámci odborné debaty, do běžného jazyka v odpovídajícím významu jako redukce nerovností, především regionálních, a vytváření společných evropských institucí rozhodně neproniká (podrobněji k prakticko-politickému konceptu koheze viz [Šafr, Sedláčková 2006]). Nicméně, samotný pojem „soudržnost“ ve vztahu k druhým lidem a jako charakteristika sociálních pout je čas od času v běžném diskursu používán, a to ve smyslu pospolitosti ať už národní nebo ve vztahu ke sportu jako týmová jednota. V běžném jazyce tak používáme pojmu soudržnost obyčejně ve významu pojmu solidarita, tedy jako „soudržnost, pospolitost; vzájemnou podporu, svornost, pocit sounáležitosti, ochotu k vzájemné pomoci a podpoře“ [Linhart et al. 2003: 345]., Jiří Šafr., and Seznam literatury
Jedním z hlavních analytických konceptů kulturalistického přístupu, který studuje užití populární kultury jako specifické jednání, je pojem „kulturní občanství“. Tento text se proto v následujících částech bude zabývat shrnutím významů tohoto pojmu (včetně jeho okolí) a pokusí se jej – ačkoli se s ním dosud pracovalo jen při studiu protiváhy hegemonie ve formálně demokratických společnostech – transplantovat do oblasti užití televizní popkultury v autoritářském socialistickém systému. Jak autoritářský socialismus operoval se samotným pojmem „občanství“? Mělo vůbec užívání pojmu „občanství“ v Československu v období normalizace nějaké opodstatnění? Lze snad najít dokonce nějaké „skuliny“, kudy docházelo k průsaku jednání do sociální struktury tak, že můžeme hovořit o kulturním občanství? Je legitimní očekávat, že pojem „kulturní občanství“ se stane senzitizujícím konceptem a zbystří naši schopnost vidět torza autonomního jednání v rámci struktury autoritářského socialistického systému? To jsou témata, s nimiž se bude tato teoretická stať postupně vyrovnávat., This theoretical essay explores the concepts of cultural and popcultural citizenships in connection with the period of state socialism in 70s and 80s in Czechoslovakia. The main intention is to test the potential of the concept of popcultural citizenship, which is inspired by John Hartley's “do-it-yourself citizenship”. Another aim is to examine textual properties of so called “normalization” television serials with regard to the extent to which it allowed for semiosis to be controlled by the viewers. The article summarizes theoretical debate of the main concepts as a starting point for further audience research., and Irena Reifová.
The paper discusses the uses of the concept of the political in both feminist political theory and mainstream postfoundational political theory, and its implications for feminist political theorizing today. In feminist theory, the concept primarily emerged as a counter -reaction to the disputed foundations of feminism, the subject of women. The political was identified with contingency and contingent foundations; however, no thorough exploration of the term was carried out within the field of feminist theorizing. The mainstream postfoundational political theory rests in identifying political difference, i.e. a difference between the ontic level of politics and its foundations on ontological level. I introduce Mouffe’s notion of agonism as an exemplary normative theory of political difference. Next to it I juxtapose Jacques Rancière’s approach which attempts to undermine the distinctions on which ontological political differences are based. His account of politics seems to point beyond ontologization of politics and, instead, focuses on the immanent plane of politics, in which the given, the visible can be merely recomposed. In conclusion I link his account to that of Linda Zerilli’s political judgment, and argue for a feminist political philosophy and theory without the need for a purified founding concept of the political., Ľubica Kobová., and Obsahuje bibliografii
The article is based on the importance of the political culture in czech public opinion. Following the data obtained at Public Opinion Research Centre´s polls the author analyse how critical are czech citizens when talking about political culture of most of politically active people. The fi rst part of the article is devoted to the explanation of the concept of political culture and its use in sociological and politological theory., Markéta Škodová., and Seznam literartury
The paper examines the non/reception of gender equality as a legitimate topic of science policy in the Czech Republic. Despite much criticism from experts and research that shows that there are major problems with gender equality, state oicials and institutions remain resistant to the issue. he policies of inactivity are studied from the perspective of a constructivist policy analysis. he aim of the paper is to show how discursive practices of institutions and understandings of the issue constitute gender equality as something that is completely on the periphery of or even outside science itself. hus, logically, gender equality is pushed outside the remit of science policies. If gender equality is thematised at all, it is reduced to the issue of women in science. Such an understanding of gender equality signiicantly narrows down the space in which concrete political measures can be made, and determines which activities are acceptable and which are not., Hana Tenglerová., Poznámky, Obsahuje bibliografii, and Anglický abstrakt a klíčová slova