In the Newtonian theory of gravity, exact solutionsof the two-body problem are well known, while in general relativity we expect that periodic solutions cannot describe isolated systems. In the presented paper we give a rigorous proof of the non-existence of asymptotically flat periodic solutions to Einstein's equations. Moreover, we introduce several mathematical methods used in the proof., V newtonovské teorii gravitace jsou dobře známá přesná periodická řešení dvoučásticového systému, zatímco v obecné teorii relativity očekáváme, že periodická řešení Einsteinových rovnic nemohou popisovat izolované systémy. V článku podáváme rigorózní důkaz neexistence asymptoticky plochých periodických řešení Einsteinovych rovnic a vysvětlujeme matematické metody v důkazu použité., Martin Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
Periodická tabulka prvků, jež je jedním z vrcholných systemizačních počinů celé přírodovědy, je tradičně spojována se jménem Mendělejevovým. U příležitosti jejích stopadesátých narozenin je kromě nezpochybnitelných, široce známých a uznávaných zásluh tohoto ruského učence namístě připomenout i nezanedbatelný podíl jeho předchůdců, současníků a následovníků., Aleš Lacina., and Obsahuje bibliografické odkazy
První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury
Cílem textu je seznámit čtenáře se vznikem a principem periodického zákona a jeho přímou aplikcí, tj. periodickou tabulku prvků. První část textu se věnuje spojitosti mezi protonovým číslem a chemickými vlastnotmi prvků. Ve druhé části jsou poznatky z první části uvedeny do souvislostí s nejdůležitějšími atomárními vlastnostmi prvků: atomovým poloměrem, elektronegativitou, ionizační energií a elektronovou afinitou. Text je doplněn o řadu poznámek pod čarou, které rozšiřují nebo doplňují výklad. Poznamenejme ještě, že čtenář zběhlý v angličtině může další informace najít na anglické odnoži Wikipedie pod heslem Periodic table (http://en.wikipedia.org/wiki/Periodic_table)., Vít Svoboda., and Obsahuje bibliografii