La fin rapide de la Céramique Linéaire est décrite en Europe centrale, Hongrie comprise. Une attention particulière est consacrée à la corrélation entre les diverses analyses factorielles de décors céramiques, pour établir une chronologie inaccessible à la datation 14C. Contrairement à l’usage, cette chronologie est également fondée sur l’évolution de la forme de bottier haute et sur les sériations des mobiliers et rites funéraires. Cette crise finale de la Céramique Linéaire, connue par les charniers d’habitat et qui dure à peine plus d’un siècle, a en effet laissé, dans les cimetières, de multiples marques tant matérielles que sociales. Elle est à l’origine de la cohabitation et de l’affrontement des mondes ancien et nouveau et elle déclenche la colonisation de nouvelles terres. Deux siècles avant cette crise, un scénario identique a pu se dérouler à la fin de la Céramique Linéaire I. Les causes de ces événements ne sont pas encore connues. and The rapid end of the Linear Pottery culture is described in central Europe, including Hungary. Particular attention is given to the correlation of various factor analyses of pottery decoration, to establish a chronology unobtainable through 14C dating. Contrary to the usual custom, this chronology is also based on the evolution high shoe–last adze shapes as well as seriations of grave–goods and burial rites. This final Linear Pottery culture crisis, which lasts little over a century and is reflected by mass–graves in settlements, is in fact visible in both material and social evidence from cemeteries. Cohabitation and confrontation of the old and new worlds originate in this crisis, which sets off the colonisation of new land. Two centuries earlier, an identical scenario may have taken place at the end of Linear Pottery I. The causes of these events remain unknown.
Cílem příspěvku je referovat o výsledcích záchranného výzkumu v trase silničního obchvatu Kolína v letech 2008–2009. V předstihu bylo prozkoumáno několik desítek sídlišť a pohřebišť z pravěku a raného středověku, která dokládají téměř kontinuální využívání zdejší krajiny. Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů. Zpracování si vyžádá dlouhá léta, již nyní ale lze konstatovat, že v některých obdobích, zejména v neolitu a eneolitu a v době železné, plnilo dotyčné území centrální funkci se stabilním využíváním některých poloh. and The aim of the work is to report on the results of rescue excavations that took place along Kolín’s by-pass road between 2008 and 2009. Several dozens of prehistoric and early medieval settlements and burial sites were examined in advance; these demonstrate evidence of the almost continuous utilisation of this landscape. The most striking result is the capturing of four Neolithic rondels. The processing work will require many years, but already now it can be said that in some periods, particularly the Neolithic and Eneolithic and in the Iron Age, the said territory played a central role with the steady utilisation of some locations.
Úvodem autor shrnuje současné vědomosti o časovém a prostorovém rozšíření ozdob zhotovených ze schránek mořských mlžů druhu Spondylus gaedoropus L. Dále informuje o spondylových špercích nalezených v hrobech neolitického lidu s lineární keramikou fáze Ib až IIa podle třídění R. Tichého (1962a) a Z. Čižmáře (1998) v tratích „Široká u lesa“ (celkem 96 hrobů) a „Za dvorem“ (dosud celkem 8 hrobů) v lokalitě Vedrovice, okr. Znojmo. Z obou nekropolí pochází celkem 194 kusů spondylových ozdob, 585 kusů ozdob mramorových, 7 kusů ozdob kostěných, 301 provrtaných ulit břichonožců druhu Lithoglyphus naticoides (C. Pfeifer) a 4 jelení špičáky – „grandle“. Vyskytly se následující typy spondylových ozdob: „medailony“, náramky, závěsky: obloukovité, příp. lunicovité, terčovité, čtyřúhelníkovité, trojúhelníkovité, prosté tyčinkovité či „kapkovité“, ploché oválné a v podobě „L“ a korálky: drobné kotoučovité, dvojkonické či „soudkovité“ a nejčastěji válečkovité různých velikostí; korálky se najdou seskupené do celých náhrdelníků, příp. čelenek, nebo i jednotlivě. Spondylové ozdoby byly zpravidla součástí prestižní posmrtné výbavy mužských pohřbů. and In the introduction, the author presents the current state of knowledge concerning the chronological and geographic distribution (figure 1) of decorative objects made from the shells of the marine bivalve Spondylus gaedoropus L. (Willms 1985; Todorova 2000; Kalicz – Szénászky 2001). The author then provides information on jewelry made from Spondylus shells found in Neolithic graves dating to Linear Pottery culture phases Ib and early IIa, based on classifications by R. Tichý (1962a) and Z. Čižmář (1998), from the sites of „Široká u lesa“ (a total of 96 graves) and „Za dvorem“ (a total of 8 graves thus far), near the village of Vedrovice in the Znojmo District (southern Moravia, Czech Republic) (Figure 3). Materials recovered from these two cemeteries include a total of 194 items of Spondylus jewelry, 585 pieces of decorated marble, 7 pieces of decorated bone, 301 drilled shells of the freshwater snail Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer) and 4 red deer canine teeth (table 1). The following types of Spondylus jewelry were found (figure 2): „medallions“ (2: 16, 17), bracelets (2: 18), pendants: arched or lunate (2: 10, 13, 15), target–like (2: 6), quadrangular (2: 7), triangular (2: 8, 9), simple and rod–shaped (2: 12) or „drop–shaped“ (2: 14), flat and oval (2: 5) and L–shaped (2: 11), and beads: small, disc–shaped (2: 1, 2), biconic or „barrel–shaped“ (2: 3) and, most commonly, variously sized cylinders (2: 4, 19). Beads were found grouped together into entire necklaces or headbands as well as individually. Spondylus jewelry was normally included in the funerary goods accompanying prestigious male burials.