Online psychoterapie je dnes respektována jako svébytné uspořádání psychosociální léčby. V současnosti se pozornost výzkumníků zaměřuje především na její efektivitu. Autoři nabízejí přehled 30 studií zabývajících se účinností online psychoterapie. Shromáždili ty výzkumy, v nichž se ověřovala účinnost jedné ze tří základních forem online léčby: svépomocný online psychoterapeutický program bez kontaktu s terapeutem, svépomocný online psychoterapeutický program s minimálním kontaktem s terapeutem a online psychoterapie s terapeutem. Většina studií zkoumala efektivitu KBT intervencí, které trvaly v rozmezí 6–8 týdnů. Účinnost se dnes ověřuje nejčastěji porovnáním s kontrolními skupinami, tvořenými budoucími pacienty na čekací listině. Dvě třetiny studií zahrnuly do výzkumného designu i následné sledování respondentů, nejčastěji po dobu 3–6 měsíců. Ve všech sledovaných studiích se online psychoterapeutické intervence ukázaly jako efektivní prostředek léčby dané psychické poruchy. Ve výzkumech, které zahrnuly kontrolní skupinu, se vždy ukázalo, že absolvování online programu přineslo respondentům více úlevy než zařazení do kontrolní skupiny. Studie, které porovnávaly online intervence s léčbou tváří v tvář, došly ve všech případech k závěru, že obě dvě formy terapie jsou stejně efektivní., Online psychotherapy is now a respected mode of psychosocial treatment. Nowadays the attention of researchers is primarily focused on its effectiveness. Authors provide an overview of 30 studies dealing with the effectiveness of online psychotherapy. They collected surveys focused on the effectiveness of one of three basic forms of online therapy: self-help online psychotherapy program without contact with a therapist, self-help online psychotherapeutic program with minimal contact with the therapist and online psychotherapy with a therapist. Most studies examined the effectiveness of CBT intervention which lasted between 6-8 weeks. Efficiency was mostly measured by the comparison with control groups, made up of patients on the waiting list. Two thirds of the studies included in the research design follow up of the respondents, mostly for 3-6 months. In all the studies online psychotherapeutic interventions proved to be effective means of mental disorders treatment. Studies which included a control group have always shown that completion of the online treatment brought more relief than inclusion in the control group. Studies comparing the online intervention to face to face treatment came in all cases to the conclusion that the two forms of therapy are equally effective., Zbyněk Vybíral, Petra Vondráčková., and Obsahuje seznam literatury
Práce informuje o literárních údajích z neuropsychologické literatury a popisuje situaci hlavně v USA, Austrálii, Anglii, Německu a Španělsku. Výzkum a praxe především v posledních dvaceti letech přinesly podstatný pokrok a došlo k vypracování řady kvalitních metod. Jde o problém významný nejen pro forenzní neuropsychologii, ale také pro běžnou klinickou psychologickou praxi. Zkoumání validity odpovědí by se mělo stát i v ČR podstatnou součástí neuropsychologického a psychologického posuzování, umožňuje zpřesňovat nálezy, a tím zlepšovat diagnostiku a další práci s pacienty nebo klienty. Jsou dále podány informace o autorem vyzkoušených metodách., The paper brings information concerning the literary figures from neuropsychological bibli-ography and describes namely the situation in the U.S.A.. Australia, England. Germany, and Spain. The research and practice especially in last twenty years brought essential progress and many high quality methods were elaborated. The problem is significant not only for the fo-rensic neuropsychology but also for the ordinary clinical practice. The examination of validity of responses should become the substantial part of neuropsychological and psychological assess-ment in the Czech Republic, too. It enables to make the findings more precise and thereby to Improve the diagnostics and further work with patients or clients. The information about meth-ods examined by the author is also presented., Jan Preiss., and Obsahuje seznam literatury
Otázka, jak prosperují děti po rozvodu svých rodičů je závažná, protože rozvodovost je vysoká. Funkční rodina je považována za jeden ze základních předpokladů zdárného vývoje dítěte. Proto vzbuzuje rozvod a události s ním spojené stálou intenzivní pozornost. Základní otázka je, jak rozvod ovlivňuje zdravotní stav a prosperitu dětí. Metaanalýzy výsledků studií konstatují, že děti z rozvedených rodin zakoušejí častěji obtíže v chování a přizpůsobení v dětství, adolescenci a až do dospělosti. Na porozvodových situacích je nejnápadnější velká rozmanitost způsobů, jak se s nimi rodiče i děti vyrovnávají. Závažným negativním faktorem je porozvodový rodičovský konflikt. Reakce dětí na rozvod a porozvodový rodičovský konflikt závisí na jejich věku. Vážné emoční problémy a problémy s chováním má 20 až 25 procent dětí z rozvedených rodin ve srovnání s 10 procenty dětí z nerozvedených rodin., Question after prosperity of children after parental divorce is important as divorce rate is high. Functional family is regarded as one of most important prerequisites of children prosperity. Thats why divorce invites intensive attention. The fundamentals question is how divorce influences the health and prosperity of children. Metanalysis of divorce studies find the children from divorced families experiences more frequent behavioral and adjustment problems. Most striking is the after divorce conditions and the way the children and parents challenge them vary to a great extend. The serious negative factor is the after divorce conflict. Child reaction to divorce and post divorce conflict depends on their age. Serious emotional problems have 20 to 26 percent of children in comparison to 10 percent of children form intact families., Josef Pavlát., and Obsahuje seznam literatury
Narcismus je forma nezdravé sebelásky, často se spojuje s nedostatkem empatie k druhým, s arogancí, s přehnaným sebevědomím, nebo naopak velmi nízkým sebevědomím. První koncept narcismu představil v roce 1914 Sigmund Freud, který předpokládal, že všichni se rodíme do stavu tzv. primárního narcismu. Freud považoval narcismus za patologický až v dospělosti - takzvaný sekundární narcismus. Podle současných poznatků, doložených především Kernbergem a několika dalšími autory, je přiměřená míra narcismu vlastní každému jedinci, a náleží k ní i určitá adaptabilita, která napomáhá seberealizaci a uskutečňování životních cílů. V tomto kontextu autoři rozlišují normální osobnost, osobnost s narcistickými rysy a narcistickou poruchu osobnosti jako psychiatrickou diagnózu. Rozložení narcistických rysů v populaci se zkoumalo v mnohých studiích, které často poukazují na vztah narcismu a rizikového chování. Další studie poukazují také na možný vznik narcistické poruchy osobnosti, nebo narcistických rysů jako následek nepřiměřené rodičovské výchovy nebo traumatického stresu. Článek předkládá systematický pohled na vývoj konceptu narcismu, především v kontextu psychodynamické teorie., Narcissism is a form of unhealthy self-love, often associated with lack of empathy for others, the arrogance or very low self-esteem. The concept of narcissism was first introduced in 1914 by Sigmund Freud, who assumed that everyone is born into a condition called primary narcissism. Freud regarded narcissism as pathological lately in adulthood - the so-called secondary narcissism. According to the current knowledge, supported mainly by Kernberg and several other authors, an adequate level of narcissism is inherent in every individual, and it is connected to some degree of adaptability, which facilitates self-actualization and realization of life goals. In this context we distinguish normal personality, personality with narcissistic traits and narcissistic personality disorder as a psychiatric diagnosis. Distribution of narcissistic personality traits in the population was examined in many studies. They showed especially the relationship of narcissism and risk behavior. Other studies pointed to the possible development of narcissistic personality disorder, or narcissistic features as a result of inadequate parenting education or traumatic stress. The paper presents a systematic overview of the evolution of the concept of narcissism, especially in the context of psychodynamic theory., Petra Sélešová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj osobnosti jsou v souvislosti s rakovinovým onemocněním dva často zmiňované fenomény. Cílem této studie je podat přehledný souhrn vybrané aktuální literatury k tématu a naznačit nově se otevírající pohled na možnost propojení obou jevů. Představujeme nejen integrativní přístup ke studované problematice, ale nastiňujeme i nová témata a směry dalšího výzkumu. Závěrem stručně informujeme o probíhajícím brněnském výzkumném projektu QOLOP, který se studiem obou jevů zabývá na populaci dětských onkologických pacientů a jejich rodin., Both the posttraumatic stress and the posttraumatic growth are often cited in relation to cancer. The aim of this paper is to give a review of current research in this field and briefly outline new perspective on possible connections between these concepts. The integrative approach has been presented in this review as well as new challenges and directions for future research. The basic information about ongoing QOLOP study on posttraumatic stress and growth in pediatric oncology patients and their families is provided in a nutshell at the end., Alena Slezáčková, Martin Loučka, Kateřina Bartošová., and Obsahuje seznam literatury
Ve studii se autoři zabývají prožitkem vdovství u starších lidí. Zachycují měnící se pohledy na zvládání zármutku a dokumentují posun v pohledech na efektivní strategie, které k němu vedou. Současné teorie kladou důraz na jedinečnost prožitku každého člověka, a proto připouštějí, že není možný přesný odhad průběhu vyrovnávání se se ztrátou životního partnera. Posun je patrný zejména v hodnocení důležitosti vzpomínek na zemřelého, resilienci a rozdílů mezi komplikovaným a nekomplikovaným truchlením. Pozornost věnují autoři také copingovým strategiím ovdovělých lidí, změně vztahů s blízkými lidmi, vnímané kvalitě manželství a existenciálnímu rozměru vyrovnávání se se ztrátou životního partnera., The study is focused on the experience of widowhood among the elderly. The changing views on coping with grief and related effective strategies are described. Contemporary theories emphasize the uniqueness of such an experience for each person and abandon the idea of strict predicting the shape of coping with the loss. The changes in assessment of importance of memories, resilience and differences between complicated and non-complicated mourning are argued. The study also deals with coping strategies of the widowers, change in relationships with the close ones, perceived quality of the marriage and existential dimension of coping with the loss of a spouse., Lenka Pauknerová, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Jazyková abstraktnost je formálním aspektem jazyka vyjadřovaným pomocí různých lingvistických kategorií – sloves, přídavných a podstatných jmen. Jednotlivé lingvistické kategorie a jejich vliv na závěry vyvozované ze sdělení definuje model lingvistických kategorií (LCM). LCM postuluje dialektický vztah mezi jazykem a kognitivními procesy. Zabývá se nejen vlivem jazykové abstraktnosti na závěry vyvozované příjemci, ale i motivací mluvčích pro výběr různých lingvistických kategorií. Strategické používání jazyka se projevuje v lingvistickém zkreslení založeném na sociální žádoucnosti a v lingvistickém zkreslení založeném na očekávání. Aktivace jazykové abstraktnosti probíhá během kódování i komunikace informací v závislosti na aktuálních potřebách mluvčích. Ačkoliv je její úroveň manipulována za účelem dosažení komunikačních cílů, uniká vědomé kontrole mluvčích i jejich posluchačů. Role jazykové abstraktnosti v přenosu a udržování stereotypních přesvědčení a předsudků je diskutována v závěru studie., Language abstractness is a formal aspect of language expressed with different types of linguistic categories – verbs, adjectives and nouns. Linguistic category model (LCM) defines the particular linguistic categories and their effect on cognitive inferences. LCM postulates a dialectic relationship between language and cognition. It deals not only with inferences resulting from different levels of language abstractness in listeners but also with cognitive processes leading to use of different linguistic categories in speakers. Strategic language use manifests in linguistic intergroup bias and linguistic expectancy bias. Language abstractness is activated during encoding and communication of information depending on actual speakers, needs. Despite the fact that the level of language abstractness is manipulated in order to achieve communication goals, it escapes a consciouss control of both speakers and listeners. The role of language abstractness in stereotype transmission and maintenance is discussed., Sylvie Graf., and Obsahuje seznam literatury
Článek se zabývá hlavními fyzikálními a fyziologickými determinantami výkonnosti člověka v kosmu a zároveň poukazuje na doposud méně reflektované psychické souvislosti pobytu jedince v tomto extrémním prostředí. Největší pozornost věnuje problematice mikrogravitace, radiace a cirkadiánních rytmů s důrazem na adaptační změny nejen ve fyziologických a psychofyziologických, ale především v psychických procesech. Zaobírá se otázkou pozměněné kvality zpracovávaných informací v prostředí mikrogravitace, a izolace od běžných podnětů a ukazatelů a navozuje otázku dostupnosti a adekvátnosti signálů nejenom pro kognitivní, ale i afektivní a konativní procesy. Autorka soudí, že vedle fyziologické a psychofyziologické adaptace na kosmické prostředí nutně dochází i k adaptaci psychické, respektive k adaptaci psychických procesů. Stať dospívá k závěru, že k plnějšímu pochopení adaptace kognitivních, afektivních a konativních procesů je potřeba především hloubkových kvalitativních šetření průběhu psychické adaptace jedinců pobývajících v kosmu., This paper deals with the main physical and physiological determinants of human performance during a spaceflight and also addresses so far insufficiently discussed psychological context of being in this extreme environment. The greatest attention is paid to the issue of microgravity, radiation and circadian rhythms, with emphasis on the adaptive changes in physiological and psycho-physiological processes. The study explores the issue of data acquisition and the quality of information processing under the condition of isolation and confinement from natural stimuli and indicators. In this way, the paper further deals with the signals available to crew members about the changes in their cognitive, affective and motivational processes. The paper claims that besides the physiological and psycho-physiological adaptation to the space environment, psychological adaptation necessarily goes on at the same time It is concluded that the in-depth qualitative investigation of the psychological adaptation could provide a more complete understanding of the accommodation of cognitive, affective and motivational processes during spaceflights., Iva Poláčková Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Článek přináší přehled rizikových a protektivních rodinných faktorů spojených s konzumací alkoholu dětmi a adolescenty. Jeho cílem je identifikovat, popsat a srovnat výsledky výzkumů zabývajících se rodinnou strukturou, styly výchovy, nastavováním pravidel a kontrolou jejich dodržování, rodinnými vazbami, komunikací a konzumací alkoholu v rodině. Výzkumy byly hodnoceny podle typu projektu, věku účastníků, kritérií pro znáhodnění výzkumných souborů a účinků rodinných faktorů predikujících konzumaci alkoholu dětmi a adolescenty. Systematický přehled uvedených výzkumů ukazuje, že nejvíce pozornosti ve výzkumech rodinných rizikových a protektivních faktorů je věnováno konzumaci alkoholu v rodině, rodičovské kontrole, rodinným vazbám a komunikaci rodičů s dětmi. Specifické kombinace a interakce těchto faktorů způsobují, že každý faktor může být hodnocen jako rizikový i protektivní podle různých rodinných situací., The study presents a review of risk and protective family factors associated with alcohol use among children and adolescents. The aim is to identify, describe and contrast research results regarding family structure, parental styles, monitoring and setting rules, attachment, communication and alcohol consumption in family. Studies were classified according to their research design, age group of participants, criteria for sample randomization and effects of family factors predicting use of alcohol among children and adolescents. The systematic overview of presented studies shows that most attention in family risk and protective factors research is focused on alcohol consumption in family, parental monitoring, attachment and parent-child communication. Specific combinations and interactions of these factors cause that every factor can be evaluated as risky and protective according to different family situation., Lenka Čablová, Michal Miovský., and Obsahuje seznam literatury
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury