V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Ve své kariéře dětského psychologa jsem měl spolu se svými kolegy a přáteli tři zvláštní příležitosti. Dvacet let jsem (mezi jiným ovšem) vyšetřoval děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, tj. v dětských domovech. Pak po dalších třicet let jsem se jednak více zabýval dětmi, které novou rodinu získaly, tj. dětmi v pěstounské péči a v adopci, jednak dlouhodobým sledováním dětí vyrůstajících sice ve vlastních rodinách, avšak za nepříznivých či problematických psychosociálních podmínek. Tyto děti jsou dnes už dávno dospělé, mají své vlastní děti a dovedou se ve zpětném pohledu zamyslet nad svým dosavadním životem. Že mnohé z nich byly nepříznivými okolnostmi nepříznivě ovlivněny, je celkem samozřejmé. Vždy znovu nás však překvapí, že jsou děti, které vyrůstají za týchž nepříznivých podmínek, avšak negativně ovlivněny nejsou! Jsou „vzdorné“ vůči nepříznivým podmínkám - jsou „vulnerable but invincible“, jak by řekla paní Emmy Werner (1982), žijící klasik studií o tzv. resilienci. Které jsou to faktory, jež mají funkci protektivní či dokonce ameliorativní, takže chrání jedince před nepřízní osudu, kompenzují negativní vlivy a vedou k pozitivním výsledkům tam, kde bychom to na podkladě předchozích zkušeností rozhodně nečekali? and Zdeněk Matějček.
a1_Úvod. Štúdia sa zaoberá výskumom reziliencie ako črty u uchádzačov o štúdium psychológie na Katedre psychológie FF UK v Bratislave v roku 2012. Metódy. 609 uchádzačov vyplnilo okrem vedomostnej a výkonovej skúšky aj Škálu reziliencie (Wagnild, Young, 1993). O niekoľko mesiacov (v prvom roku ich štúdia) 52 z prijatých uchádzačov vyplnilo v sérii dvoch retestov výkonový variant prijímacej skúšky a taktiež ďalšie dotazníky – Škála reziliencie, Connor-Davidson Resilience Scale, MOS Social support scale, Life Orientation Test-Revised a Rosenbergovu škálu sebaúcty. Hypotézy. Autori predpokladali, že úspešní uchádzači skórujú vyššie v Škále reziliencie a signifikantný vzťah medzi rezilienciou a výkonom v testoch. U prijatých uchádzačov očakávali stabilitu skóre v Škále reziliencie v čase a taktiež dobrú konvergentnú a obsahovú validitu. Štatistická analýza. Autori použili korelačnú a regresnú analýzu. Prostredníctvom konfirmačnej faktorovej analýzy analyzovali štruktúru Škály reziliencie., a2_Výsledky. Vyššia úroveň reziliencie nesúvisela s lepším skóre na prijímacích pohovoroch. Škála reziliencie vykazuje veľmi dobré psychometrické vlastnosti. Škála je dostatočne reliabilná α = 0,818. Skóre zároveň signifikantne koreluje s konštruktmi ako optimizmus, sebaúcta, sociálna opora a zároveň s Connor-Davidsonovej škálou reziliencie, čo poukazuje na jej dobrú konvergentnú validitu. Limity štúdie. Použitie Škály reziliencie je limitujúce v dôsledku formulácie položiek, nakoľko je veľmi ľahké odpovedať takým spôsobom, aby človek pôsobil veľmi rezilientne. Vo vysoko kompetitívnom prostredí, ako sú prijímacie pohovory, môže situačný kontext a motivácia významne ovplyvniť výsledky., b1_Objectives. The study focuses on resilience in candidates for study of psychology in Dpt. of Psychology, FF UK Bratislava in 2012. Sample and setting. 609 candidates filled in besides the series of knowledge and performance tasks also Resilience Scale (Wagnild, Young, 1993). 52 of successful candidates (several months later during the 1st year of the studies), in the series of two retests filled in performance part of original exam and also further questionnaires - Resilience Scale, Connor-Davidson Resilience Scale, MOS Social Support Scale, Life Orientation Test-Revised and Rosenberg Selfesteem scale. Hypotheses. It was expected that successful candidates will have higher score on the Resilience Scale and the significant relationship between resilience and performance task. Good testretest reliability, content and concurrent validity of Resilience Scale in successful candidates was expected, too. Statistical analysis. The series of correlational and regression analyses were conducted using confirmatory factor analysis to assess factor structure of the Resilience Scale., b2_Results. Higher score on the Resilience Scale was not associated with performance on the tests. Resilience Scale shows good psychometric properties. Scale is reliable enough (α=0,818). Score on the Resilience Scale significantly correlates with optimism, self-esteem, social support and also with Connor-Davidson Resilience Scale which points on good concurrent validity of the Resilience Scale. Study limitation. The limitation of using examined Resilience Scales is formulation of items – it is too easy to answer in such a way, that you “look” very resilient. In highly competitive setting such as entrance exams are, the situational context and motivation significantly affect the results., Barbora Mesárošová, Michal Hajdúk, Anton Heretik ml., and Obsahuje seznam literatury
Článek přináší přehled rizikových a protektivních rodinných faktorů spojených s konzumací alkoholu dětmi a adolescenty. Jeho cílem je identifikovat, popsat a srovnat výsledky výzkumů zabývajících se rodinnou strukturou, styly výchovy, nastavováním pravidel a kontrolou jejich dodržování, rodinnými vazbami, komunikací a konzumací alkoholu v rodině. Výzkumy byly hodnoceny podle typu projektu, věku účastníků, kritérií pro znáhodnění výzkumných souborů a účinků rodinných faktorů predikujících konzumaci alkoholu dětmi a adolescenty. Systematický přehled uvedených výzkumů ukazuje, že nejvíce pozornosti ve výzkumech rodinných rizikových a protektivních faktorů je věnováno konzumaci alkoholu v rodině, rodičovské kontrole, rodinným vazbám a komunikaci rodičů s dětmi. Specifické kombinace a interakce těchto faktorů způsobují, že každý faktor může být hodnocen jako rizikový i protektivní podle různých rodinných situací., The study presents a review of risk and protective family factors associated with alcohol use among children and adolescents. The aim is to identify, describe and contrast research results regarding family structure, parental styles, monitoring and setting rules, attachment, communication and alcohol consumption in family. Studies were classified according to their research design, age group of participants, criteria for sample randomization and effects of family factors predicting use of alcohol among children and adolescents. The systematic overview of presented studies shows that most attention in family risk and protective factors research is focused on alcohol consumption in family, parental monitoring, attachment and parent-child communication. Specific combinations and interactions of these factors cause that every factor can be evaluated as risky and protective according to different family situation., Lenka Čablová, Michal Miovský., and Obsahuje seznam literatury
Jedním z nejzřejmějších důsledků rozvodu je ekonomický sestup. Rozvedené ženy a jejich děti jsou často chudé, soudí se, aby vymohly alimenty. Rozvod často ženy vede k nutnosti vydělávat peníze. Role osamělého rodiče je vyčerpávající a plná problémů. Vzhledem k poklesu životní úrovně, ztrátě přátel, posunu v rolích a přetížení není překvapivé, že rozvedení trpí psychickými problémy. Dalším důsledkem rozvodu je omezení či ztráta kontaktů s členy rodiny manželského partnera. Mizejí i přátelé, zvláště když přátelství bylo navázáno během manželství a bylo sdíleno s partnerem. Ve srovnání se sezdanými mají rozvedení i více problémů se somatickým stavem a dožívají se nižšího věku. Za těmito rozdíly ve zdravotním stavu je spojitost mezi rozvodem a úrovní imunity. Porozvodová adaptace probíhá složitěji a obtížněji u žen. Nasvědčuje tomu komplikovanější sociální a osobní situace žen, které žijí trvale s dětmi z rozvedeného manželství. Psychické symptomy jako je prožitek bolesti a strádání a deprese většinou mizí v období dvou až čtyř let po rozvodu. Někteří rozvedení se s rozvodem vypořádají rychle, pro další je rozvod nicméně tak negativní události, že se s ní vypořádávají velmi dlouho. Jsou rozvedení, kteří se s rozvodem nevypořádají nikdy. Odhaduje se, že to je asi desetina rozvedených. Opakované soudní spory pramení z psychických obtíží rodičů. Porozvodová adaptace je u značné části rozvedených pomalá a obtížná. Za zvládnutý lze považovat rozvod, kdy manželé kromě vyřešení bytové, finanční, sociální, výchovné i partnerské situace zvládli i vnitřní, citové a sexuální odpoutání a nalezli novou perspektivu svého života, porozvodovou identitu a uspokojivý životní styl., One of the most clear consequences of divorce is downward economic mobility. Divorced women and their children are often poor and engage in legal battle to get alimony. Role of a single parent is exhausting, full of problems. Taking in account the decrease of standard of living, loss of friends, shift in roles and overlode there is no surprise the divorced adults suffer from psychic problems. Further consequence of divorce is reduction or lost of contacts with former in-laws. The friends disappear especially in a case friendship was gained during matrimony and was shared with the partner. Compared with married the divorced have more problems with somatic health and experience shorter life. Behind those differences in health there is connection between divorce and level of immunity. Post divorce adaptation is more complicated and difficult for women. It is in the consequence of more complicated social and personal situation of women, who live with children from divorced matrimony. Psychic symptoms as experience of pain, suffering and depression disappear mostly in two to four years after divorce. Some divorced survive divorce quickly for another divorce is such a negative event that they cope with it an long time. There is a group of divorced which never adjust. It is about one tenth of divorced. Prolonged engagement in legal battles is due to psychical problems of parents. It is clear that the post divorce adjustment is for great deal of divorced slow and difficult. Divorce can be taken as well mastered in a case parents succeed to solve their housing, social educational and partner situation and succeed even in inner emotional and sexual breakaway and find the new live perspective, post divorce identity and satisfactory lifestyle., Josef Pavlát., and Obsahuje seznam literatury
Ve studii se autor věnuje možnostem aplikace Rorschachovy metody při posuzování traumatické zkušenosti. Snaží se utřídit dosavadní poznatky o obrazu posttraumatických jevů v Rorschachově metodě. Konstatuje, že projevy traumatizace jsou v Rorschachově metodě podloženy v několika základních rovinách psychického fungování. Jedná se o proměnné spojené s nižší výkonností kognitivních schopností, proměnné spojené se zhoršenou afektivní kontrolou a známkami úzkostného prožívání. Charakteristickým znakem je taktéž dlouhodobá projekce témat, která s traumatem souvisí, interpretace mnohoznačného podnětu s odkazem na vzpomínky na traumatizující událost., The study focuses on possibilities of application of Rorschach method in assessing traumatic experience. Author tries to organize existing knowledge about the image of posttraumatic phenomena in Rorschach method. The author notes that the symptoms of trauma are in Rorschach evidence-based in several basic levels of psychological functioning, i. e. variables associated with lower cognitive performance, variables associated with poor affective control and signs of anxious experience. One of characteristic features is also a long-term projection of topics associated with trauma, the interpretation of ambiguous stimulus with reference to the memories of the traumatic event., and Martin Lečbych.
Předložená studie se zabývá analýzou preference odpověďových kategorií v testu prostorové představivosti, který je součástí Testu studijních předpokladů (TSP). Test studijních předpokladů je sestaven z položek s jednou správnou odpovědí a čtyřmi distraktory. Výzkumný soubor tvořilo 2001 osob (52 % žen). Pomocí IRT modelu pro nominální kategorie bylo analyzováno pět testových položek. Pro jednotlivé odpověďové kategorie byly zjištěny pravděpodobnosti jejich volby podmíněné úrovní sledované schopnosti. Na základě těchto informací byly odvozeny hypotézy o roli distraktorů v rámci fungování položek. Výsledky psychometrické analýzy jsou diskutovány společně s informacemi získanými od autorského týmu TSP a testovaných osob, které se k testu mohly vyjádřit prostřednictvím oficiálního internetového diskusního fóra., Objectives. The presented study analyzes the preference of response categories in spatial reasoning test. The goal is to enhance comprehension of test behavior of respondents that deter-mines the choice of certain response category in multiple choice items. Subjects and setting. The sample consisted of 2001 subjects (52 % females), who attended entrance exams to Masaryk university, i.e. the Learning Potential Test. Each of the items in the test consisted of one correct answer and four distractors. Five items of the Spatial reasoning subtest were analyzed. Statistical analysis. Using IRT Nominal Categories Model, for each response category conditional probabilities of their preference based on ability level estimate were computed. Results. On the basis of acquired information the authors suggested hypotheses about the roles of distractors in items. These hypotheses were further discussed in conjunction with in-formation from test items reviewers and test-takers, who had the possibility to comment test items through official internet discussion forum. Study limitations. Suggested hypotheses about test behavior need to be further investigated., Petr Květon [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Záměry. Cílem studie bylo: (a) ověřit faktorovou strukturu českých překladů Baron-Cohenových inventářů AQ, SQ a EQ; (b) zkoumat rozdíly v autistických rysech, empatii a systemizaci mezi studenty exaktních a humanitních věd i mezi muži a ženami; (c) hledat možné korelace mezi skóry v Baron-Cohenových dotaznících a pěti obecnými dimenzemi osobnosti, měřenými NEO-FFI. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 268 studentů Přírodovědecké fakulty UP a 348 studentů Filozofické fakulty UP. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky s pomocí webové aplikace. Statistická analýza. K ověření faktorové struktury Baron-Cohenových inventářů byla použita konfirmační faktorová analýza. Účinek pohlaví, oboru studia a jejich interakce byl zkoumán s pomocí ANOVY. Vztah mezi měřenými proměnnými byl zjišťován na základě výpočtu Pearsonovy korelace. Možné zkreslení opakovaného testování bylo korigováno Bonferroniho metodou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila čtyřfaktorový model SQ a třífaktorový model EQ. Do určité míry také podpořila pětifaktorový model AQ. Studenti exaktních věd měli signifikantně vyšší skóry v Kvocientu systemizace než studenti humanitních oborů. Ženy skórují významně výše než muži v Kvocientu empatie a níže v Kvocientu systemizace. Autistické rysy, měřené AQ, záporně korelují s empatií i dimenzí extraverze NEO-FFI a záporně s neuroticismem. Úroveň empatie koresponduje s extraverzí. AQ negativně koreluje s EQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na dvou fakultách jedné moravské univerzity. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace., Objectives. The study was aimed: (a) to verify the factor structure of Czech translations of the Baron-Cohen’s inventories AQ, SQ, and EQ; (b) to explore the differences in autistic features, level of empathy and systemizing between the exact sciences and humanities students, and between men and women; (c) to find possible correlation among the scores in Baron-Cohen’s questionnaires and five general personality dimensions, measured by NEO-FFI. Sample and setting. The research sample consisted of 268 students from the Faculty of Science PU and 349 students from the Philosophical Faculty PU in Olomouc. Women comprised 75 % of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Confirmatory factor analysis was used to verify the factor structure of the Baron-Cohen’s inventories. Effects of gender, field of study, and their interaction on dependant variables were explored by ANOVA. The relationships between measured variables were examined by Pearson’s correlation. The potential bias of repeated testing was corrected by Bonferroni’s method. Results. CFA confirmed the four-factor model of SQ, and the three-factor model of EQ. It also revealed support for the five-factor model of AQ. The exact sciences students scored significantly higher on the Systemizing Quotient than humanities students. Women are significantly higher than men on the Empathy Quotient and lower on the Systemizing Quotient. The autistic features, measured by AQ, negatively correlate with NEO-FFI dimension Extraversion and positively with Neuroticism. The level of empathy appeared to correspond to the Extraversion. AQ correlated negatively with EQ. Study limitation. The study was realised at two faculties of one Moravian university. There was a greater proportion of women (75%) than men in the research sample. Data were collected using web application., Daniel Dostál, Alena Plháková, Tereza Záškodná., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy