a1_Bolest je signál ohrožení organizmu. Váže pozornost, narušuje probíhající psychické procesy a vyvolává strach, který neuropsychicky zesiluje bolest, působí hyperestézii a negativní nabuzení (arousal). Kognitivní hodnocení bolesti jako ohrožení vyvolá také strach. Výsledný strach je tedy generovaný neuropsychicky („reflexně“) i kognitivně. Strach, vyvolaný oběma mechanizmy, narušuje zvládání bolesti (coping). Selháváním procesu zvládání vzniká úzkost, zlost a deprese a dále nepříznivé hodnocení vlastní schopnosti zvládat bolest a spokojeně žít. Na předpokladu těchto procesů, jejichž podstatné segmenty byly testované strukturálním modelem EQS, je založen Dynamický model psychologických procesů při chronické bolesti (DM). Původní DM, podobně jako další současné modely chronické bolesti lze považovat za modely lokálně nezávislé (tedy vysvětlené „ze sebe sama“). V této práci jsou analyzovány „spouštějící“ procesy DM, pocit bolesti a kognitivní zpracovávání bolesti, a oběma procesy vyvolaný strach. Protože tyto procesy probíhají v rámci osobnosti jako vyššího psychologického celku, autoři rozšiřují původní předpoklad DM o rys úzkosti, jako další podmínku toho, jak silný bude strach, vyvolaný bolestí a jejím kognitivním zpracováním. Na souboru 272 pacientů s nemaligní bolestí, věk M = 47,93 (SD = 10,73) roků, trvání bolesti v letech = 11,06 (SD = 9,57), byl postupně testován odpovídající regresní model: K původním nezávisle proměnným, faktorům Bolest (Intenzita bolesti, Nepříjemnost bolesti) a Kognitivní zpracovávání bolesti (Očekávání bolesti v budoucnu, Vina druhých aj.), byla nově zavedena „vnější“ proměnná, Rys úzkosti, a vypočítána lineární regrese na Strach z bolesti., a2_Po redukci modelu s 8 měřenými hodnotami (CFI = 0,81) na 5 měřených hodnot (CFI = 0,84) přistoupili autoři k zařazení další proměnné (tj. mimo původní DM), kovariancí mezi (reziduální variancí) Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti. Tento model se dobře shoduje s daty (CFI = 0,95). Předpoklad přímého vztahu mezi Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti tak významně zvyšuje shodu modelu s daty. Strach z bolesti je tedy nejvíce podmíněn kognitivně, a to očekáváním, že bolest potrvá, a přisuzováním viny za bolest druhým. Efekt dispoziční úzkosti je dvojí: a) Strach z bolesti je specifický projev dispoziční úzkosti při bolestivém stavu, b) dispoziční úzkost ovlivňuje nastavení kognitivních procesů a vede k očekávání bolesti v budoucnosti, a tím ke strachu z bolesti. Pocit bolesti, atribut bolestivého stavu, tyto procesy spouští. Efekt intenzity a nepříjemnosti bolesti na strach z bolesti je malý., b1_Pain represents a signal that an organism is in danger. It attracts attention, it disturbs ongoing mental processes and it brings about fear. In addition, cognitive appraisal of the pain brings about fear as well. The resulting fear triggers coping. If the coping fails, it is followed by anxiety, anger, depression and negative evaluation of one‘s ability to cope with the pain and to live well. Assumption of the processes forms the basis of the Dynamic Model of Psychological Processes in Chronic Pain (DM). The original DM, similarly to other recent models of chronic pain, may be considered a locally independent model (i.e., explained “by itself”). The present paper contains an analysis of “triggering” processes of the DM, the feeling and cognitive processing of the pain, as well as the fear caused by both processes. In addition, the DM assumption is expanded by an “external” variable – Trait Anxiety – representing another condition of the fear. In a group of 272 patients with non-malignant pain (age: M=47.9, SD=10.7 years; duration of pain: M=11.1, SD=9.6 years), the authors gradually tested the regression model: together with the original DM factors of Pain (Pain Intensity, Pain Unpleasantness, and Cognitive Processing of Pain) a new “external“ variable Trait Anxiety was entered and the linear regression on the Fear of Pain was calculated. After reducing the model containing 8 measured values (CFI=0.81) to a model having 5 measured values (CFI=0.84), additional variables were included and covariance between Permanence of Pain and Trait Anxiety was computed. Resulting model fits the data very well (CFI=0.95). The assumption of a direct relationship between the Permanence of Pain and Trait Anxiety significantly increases correspondence of the model with the data., b2_ The results show that the fear of pain is primarily cognitively dependent on expectation that pain will last in future and that pain is blamed on the others. Two effects of Trait Anxiety in the Fear of Pain were found: a) the Fear of Pain represents specific manifestation of Trait Anxiety under pain conditions, b) Trait Anxiety influences cognitive setting, which leads to expectation that pain will last and it thus creates Fear of Pain. The effect of Pain Intensity and Pain Unpleasantness on the Fear of Pain is small., Petr Knotek, Helena Knotková, Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Online psychoterapie je dnes respektována jako svébytné uspořádání psychosociální léčby. V současnosti se pozornost výzkumníků zaměřuje především na její efektivitu. Autoři nabízejí přehled 30 studií zabývajících se účinností online psychoterapie. Shromáždili ty výzkumy, v nichž se ověřovala účinnost jedné ze tří základních forem online léčby: svépomocný online psychoterapeutický program bez kontaktu s terapeutem, svépomocný online psychoterapeutický program s minimálním kontaktem s terapeutem a online psychoterapie s terapeutem. Většina studií zkoumala efektivitu KBT intervencí, které trvaly v rozmezí 6–8 týdnů. Účinnost se dnes ověřuje nejčastěji porovnáním s kontrolními skupinami, tvořenými budoucími pacienty na čekací listině. Dvě třetiny studií zahrnuly do výzkumného designu i následné sledování respondentů, nejčastěji po dobu 3–6 měsíců. Ve všech sledovaných studiích se online psychoterapeutické intervence ukázaly jako efektivní prostředek léčby dané psychické poruchy. Ve výzkumech, které zahrnuly kontrolní skupinu, se vždy ukázalo, že absolvování online programu přineslo respondentům více úlevy než zařazení do kontrolní skupiny. Studie, které porovnávaly online intervence s léčbou tváří v tvář, došly ve všech případech k závěru, že obě dvě formy terapie jsou stejně efektivní., Online psychotherapy is now a respected mode of psychosocial treatment. Nowadays the attention of researchers is primarily focused on its effectiveness. Authors provide an overview of 30 studies dealing with the effectiveness of online psychotherapy. They collected surveys focused on the effectiveness of one of three basic forms of online therapy: self-help online psychotherapy program without contact with a therapist, self-help online psychotherapeutic program with minimal contact with the therapist and online psychotherapy with a therapist. Most studies examined the effectiveness of CBT intervention which lasted between 6-8 weeks. Efficiency was mostly measured by the comparison with control groups, made up of patients on the waiting list. Two thirds of the studies included in the research design follow up of the respondents, mostly for 3-6 months. In all the studies online psychotherapeutic interventions proved to be effective means of mental disorders treatment. Studies which included a control group have always shown that completion of the online treatment brought more relief than inclusion in the control group. Studies comparing the online intervention to face to face treatment came in all cases to the conclusion that the two forms of therapy are equally effective., Zbyněk Vybíral, Petra Vondráčková., and Obsahuje seznam literatury
Mobbing (šikanovanie na pracovisku) označuje dlhodobé hostilné správanie na pracovisku, ktoré vedie k negatívnym dôsledkom pre mobbovaných zamestnancov, pracovný kolektív i organizáciu. Výskum v tejto oblasti bol doposiaľ orientovaný primárne na zisťovanie prevalencie a foriem mobbingu, avšak iba málo pozornosti bolo venovanej otázke, ako sa napadnutí zamestnanci voči mobbingu bránia. Cieľom tejto štúdie je zaplniť túto medzeru a prezentovať prehľad výskumných zistení týkajúcich sa reakcií zamestnancov zasiahnutých mobbingom, a to ako vo forme úsilia mobbing zvládnuť (copingové stratégie) a/lebo mu vzdorovať (stratégie rezistencie). Zároveň autorky v nadväznosti na paradigmatický prístup k mobbingu (Samnani, 2013) ukazujú, že coping a rezistencia sú skúmané v rámci troch odlišných paradigiem: funkcionalistickej, interpretatívnej a postmodernej. Diskutujú teoretické a praktické implikácie koexistencie týchto paradigiem a formulujú odporúčania pre budúci výskum., Workplace bullying refers to long-term hostile behavior at work, with highly negative impact on targeted employees, work collectives, and organizations. To date, workplace bullying research has predominantly examined prevalence and forms of bullying. In contrast, considerably less attention has been paid to the ways in which targeted employees defy bullying at work. The aim of this paper is to address this gap by presenting an overview of research findings regarding strategies used by targeted employees to cope with and/or resist bullying at work. Following the paradigmatic approach in workplace bullying research (Samnani, 2013), the authors also show that coping and resistance have been explored within three different paradigms: functionalist, interpretative, and postmodern. They discuss theoretical and practical implications of the coexistence of these diverse paradigms and offer recommendations for future research., Mária Vitková, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Desenzitizace a zpracování pomocí očních pohybů (EMDR) představuje terapeutickou metodu pro léčbu posttraumatické stresové poruchy s empiricky ověřovanou účinností. Výzkumy ukázaly, že EMDR snižuje živost a emocionalitu autobiografických vzpomínek a redukuje psychofyziologické nabuzení vlivem na autonomní nervový systém. Hypotézy o mechanismu účinku EMDR předpokládají aktivaci orientační reakce, procesů duální pozornosti a procesy analogické REM fázi spánku. Předpokládá se, že EMDR vyvolává funkční neurobiologické změny, které zefektivňují zpracování informací v centrální nervové soustavě, především u jedinců s posttraumatickou stresovou poruchou., Eye Movement Desensitization and Reprocessing (EMDR) represents a promising approach to treatment of posttraumatic stress disorder. The empirical findings provide evidence for the effect of EMDR on decreasing of subjectively perceived vividness and emotional burden of autobiographic memories and on reducing arousal of the autonomic nervous system by shifting the balance towards parasympathetic activation. Recent hypotheses suggest that the effects of EMDR rely on neurobiological mechanisms employed in dual focus attention, orienting reflex and REM sleep. This reprocessing seems to provoke a specific neurobiological response that makes the information processing in central nervous system more efficient, particularly in individuals with PTSD., Hana Vojtová, Petr Bob, Radek Ptáček., and Obsahuje seznam literatury
Práce informuje o literárních údajích z neuropsychologické literatury a popisuje situaci hlavně v USA, Austrálii, Anglii, Německu a Španělsku. Výzkum a praxe především v posledních dvaceti letech přinesly podstatný pokrok a došlo k vypracování řady kvalitních metod. Jde o problém významný nejen pro forenzní neuropsychologii, ale také pro běžnou klinickou psychologickou praxi. Zkoumání validity odpovědí by se mělo stát i v ČR podstatnou součástí neuropsychologického a psychologického posuzování, umožňuje zpřesňovat nálezy, a tím zlepšovat diagnostiku a další práci s pacienty nebo klienty. Jsou dále podány informace o autorem vyzkoušených metodách., The paper brings information concerning the literary figures from neuropsychological bibli-ography and describes namely the situation in the U.S.A.. Australia, England. Germany, and Spain. The research and practice especially in last twenty years brought essential progress and many high quality methods were elaborated. The problem is significant not only for the fo-rensic neuropsychology but also for the ordinary clinical practice. The examination of validity of responses should become the substantial part of neuropsychological and psychological assess-ment in the Czech Republic, too. It enables to make the findings more precise and thereby to Improve the diagnostics and further work with patients or clients. The information about meth-ods examined by the author is also presented., Jan Preiss., and Obsahuje seznam literatury
Otázka, jak prosperují děti po rozvodu svých rodičů je závažná, protože rozvodovost je vysoká. Funkční rodina je považována za jeden ze základních předpokladů zdárného vývoje dítěte. Proto vzbuzuje rozvod a události s ním spojené stálou intenzivní pozornost. Základní otázka je, jak rozvod ovlivňuje zdravotní stav a prosperitu dětí. Metaanalýzy výsledků studií konstatují, že děti z rozvedených rodin zakoušejí častěji obtíže v chování a přizpůsobení v dětství, adolescenci a až do dospělosti. Na porozvodových situacích je nejnápadnější velká rozmanitost způsobů, jak se s nimi rodiče i děti vyrovnávají. Závažným negativním faktorem je porozvodový rodičovský konflikt. Reakce dětí na rozvod a porozvodový rodičovský konflikt závisí na jejich věku. Vážné emoční problémy a problémy s chováním má 20 až 25 procent dětí z rozvedených rodin ve srovnání s 10 procenty dětí z nerozvedených rodin., Question after prosperity of children after parental divorce is important as divorce rate is high. Functional family is regarded as one of most important prerequisites of children prosperity. Thats why divorce invites intensive attention. The fundamentals question is how divorce influences the health and prosperity of children. Metanalysis of divorce studies find the children from divorced families experiences more frequent behavioral and adjustment problems. Most striking is the after divorce conditions and the way the children and parents challenge them vary to a great extend. The serious negative factor is the after divorce conflict. Child reaction to divorce and post divorce conflict depends on their age. Serious emotional problems have 20 to 26 percent of children in comparison to 10 percent of children form intact families., Josef Pavlát., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. Cílem této studie je prezentovat původní český dotazník KLI-P, který měří psychosociální klima porodnice z perspektivy rodiček. Soubor a procedura. K účelům kvalitativní analýzy byla zpracována data ze 189 porodních příběhů a 44 polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami. První verze dotazníku byla administrována u vzorku 760 rodiček. Finální verze dotazníku byla ověřována na reprezentativním vzorku 762 českých rodiček. Statistická analýza. Struktura nástroje byla zkoumána explorační a konfirmační faktorovou analýzou. Vnitřní konzistence jednotlivých škál byla měřena Cronbachovým koeficientem alfa. Při ověřování souběžné validity nástroje byly analyzovány korelace jednotlivých škál i hrubého skóru dotazníku s empirickými kritérii v podobě položek zjišťujících celkovou spokojenost žen s péčí v porodnici Pearsonovým korelačním koeficientem. Výsledky. Explorační faktorová analýza dotazníku poukázala na existenci následujících komponent na porodnickém oddělení (PO) i oddělení šestinedělí (OŠ): vstřícnost a empatie zdravotníků, kontrola rodičky a její podíl na rozhodování, podávání informací a dostupnost zdravotníků, nadřazenost a nedostatek zájmu, fyzické pohodí a služby. Konfirmační analýza ukázala, že tyto faktory neposkytují vyčerpávající charakteristiku faktorové struktury dotazníku, nicméně interpretovatelnost a obsahová validita komponent dostatečně motivují jejich použití. Vnitřní konzistence jednotlivých škál měřená Cronbachovým koeficientem alfa se pohybuje od 0,74 do 0,93 pro PO a od 0,73 do 0,93 pro OŠ. Vysoká obsahová a empirická (souběžná) validita a vysoká reliabilita svědčí pro to, že dotazník KLI-P je užitečným nástrojem v klinické praxi i psychologickém výzkumu., a2_Jeho výhodou je rovněž časová nenáročnost a snadný způsob administrace., Objectives. The aim of the study is to present an original Czech questionnaire KLI-P designed to measure the psychosocial climate in maternity hospitals as reflected by the parturients. Subject and setting. Qualitative data analysis of 189 narratives about the childbirth and 44 semistructured interviews was performed. The first version of the KLI-P was administered to 760 parturients. The final version of the KLI-P was verified on a representative sample of the Czech parturients (N = 762). Statistical analysis. Exploratory and confirmatory factor analyses were used to examine underlying structure of the instrument. Cronbach‘s α was calculated to assess the internal consistency of the component scales. To assess the concurrent validity, correlations between questionnaire scales and four empirical criteria items were examined. Results. Exploratory factor analysis of the KLIP identified the following dimensions of psychosocial climate for both delivery (DU) and after-birth units (ABU): helpfulness and empathy, control and involvement in decision-making, communication of information and availability of caregivers, dismissive attitude and lack of interest, physical comfort and services. Cronbach's alpha of individual scales ranged from 0,74 to 0,93 for DU and from 0,73 to 0,93 for ABU. With high content and concurrent validity and high reliability, as well as short and easy administration, the KLI-P appears to be a useful tool for clinical practice and research., Lea Takács [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Předkládaná studie se věnuje specifikům dětské výpovědi. Mapuje možné zdroje její nespolehlivosti (nízká schopnost zapamatovat si a vybavit si události, vysoká sugestibilita, snadnost vzniku falešných vzpomínek, neporozumění pro procesy a interakce v okolí, možnost záměrného lhaní). Jsou uvedeny některé postupy, které mohou pomoci zkvalitnit, nebo naopak znehodnotit informace, podané dítětem. Schopnost dítěte porozumět své vlastní motivaci, prožívání a chování, stejně tak jako chování a prožívání jiných lidí je často zpochybňována. Ukazuje se však, že dětský úhel pohledu na události, které zažívá, a na sociální interakce, kterým je vystaveno, je obohacující. Přináší smysluplné informace, je jedinečný a přispívá jak k pochopení prožívání a chování dítěte a jeho aktuálních potíží, tak ke hlubšímu porozumění rodinným vztahům a jiným skutečnostem., The present study maps the possible sources of unreliability of child,s testimony (lower ability to remember and recall events, high suggestibility, easier formation of false memories, misunderstanding of the processes and interactions in surroundings, probability of deliberate lying) as well as its potential benefits in research and counselling practices. There are some procedures that can help improve or conversely depreciate information given by child. Child,s ability to understand their own motivation, experience and behaviour as well as behaviour and feelings of others are often questioned. But despite all mentioned risks, child,s testimony is very useful not only in judicial proceedings in which the child may be the only witness to the events but also in psychological research and counselling. It turns out that a child is more sensitive to some aspects of family life (conflicts) than an adult and gives even more accurate information than its parents. Child,s view of family life is important for understanding its behaviour and experience., Xenie Uholyeva., and Obsahuje seznam literatury