Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
Práce se snaží přispět k odstranění diskrepance mezi datováním mužských a ženských hrobů na velkomoravských pohřebištích, její příčinou je mj. pozdní datování veligradského šperku. Zabývá se několika stratigraficky nízko uloženými hroby ze Starého Města Na valách, které obsahují vyspělý veligradský šperk. Některé jeho typy vykazují podobnost se šperkem známým z pozdně avarského prostředí, což ukazuje, že veligradský šperk existoval již od počátku velkomoravského období a zřejmě ještě dříve. Vedle Starého Města lze i na některých venkovských pohřebištích (Dolní Věstonice, Prušánky) vyčlenit skupinu ozdob, které tvoří náplň tzv. předköttlašského horizontu, známého z pohřebišť typu Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn a datovatelného do 4. čtvrtiny 8. století. Sledováním výskytu ozdob typických pro tento horizont lze na raně středověkých pohřebištích na Moravě a jihozápadním Slovensku vyčlenit ženské hroby, které byly uloženy v průběhu staršího velkomoravského období. and On the female jewellery of the Early Great Moravian period. This article aims to contribute to removing the discrepancy between the dating of male and female graves from Great Moravian cemeteries, amongst the causes of which is the late dating of the Veligrad jewellery set. It considers several, stratigraphically low-lying graves from Staré Město – Na valách that contain mature Veligrad jewellery; several of the types display similarities to jewellery known from the Late Avar milieu, which indicates that Veligrad jewellery existed at the beginning of the Great Moravian period and apparently even earlier. It is not only to Staré Město but also to several rural cemeteries (Dolní Věstonice, Prušánky) that the group of decorations comprising the fill of the “pre-Köttlach“ horizon, known from cemeteries of the Sopronkőhida-Pitten-Pottenbrunn type and dated to the last quarter of the 8th century, can be assigned. By following the appearance of decorations typical of this horizon it is possible for Early Medieval cemeteries in Moravia and South- West Slovakia to distinguish female burials interred during the Early Great Moravian period.