Search

Start Over Subject autonomie Date Unknown

22. Pojetí autonomie v moderní bioetice a jeho dopady na teorii informovaného souhlasu

Creator:
Doležal, Adam
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
autonomie, autenticita, bioetika, informovaný souhlas, svoboda vůle, autonomy, authenticity, informed consent, share decision making, and free will
Language:
Czech
Description:
Respect for patientʼs autonomy is a key requirement of every ethical and legal codes. But what does it mean, autonomy? What concept of autonomy shall we choose? In modern bioethics, two concepts of autonomy dominate. The first is the so-called default theory created by Tom Beauchamp and James Childress, the second is the so-called split-level autonomy theory, sometimes referred to as the theory of authenticity. The first concept is derived from the concept of negative autonomy, the second is the idea of a positive interpretation of this word. The proven thesis of this article is that respect for that patient default autonomy is a necessary but not sufficient condition for an ethical relationship between the doctor and the patient. Respect for patient authenticity on the other hand cannot be a necessary condition for this ethical relationship, but it should be the ideal that a physician should seek to achieve, the moral of aspiration. Choosing one of these two concepts of autonomy has also key impact on the theory of informed consent, which will be proved as well. and Respekt k autonomii pacienta je klíčovým požadavkem plynoucí ze současných etických i právních kodexů. Není však zcela jisté, jaký koncept autonomie má být zvolen. Z toho plyne řada nejasností i pro teorii informovaného souhlasu. V současné moderní bioetice dominují dvě koncepce autonomie. První je tzv. defaultní teorie vytvořená Beauchampem a Childressem, druhá je tzv. teorie stupňovité autonomie, někdy nazývaná jako teorie autenticity. První koncepce je odvozena od koncepce tzv. negativní autonomie, druhá naopak předpokládá pozitivní výklad tohoto slova. Prokazovaná teze tohoto článku je ta, že respekt k tzv. defaultní autonomii pacienta je nutnou, nikoliv však postačující podmínkou pro etický vztah lékaře a pacienta. Respekt k stupňovité autonomii pacienta naopak nemůže být nutnou podmínkou pro etický vztah lékaře a pacienta, nicméně je klíčem pro dosažení tzv. morálky aspirace, ideálu, který by se měl lékař snažit dosáhnout. Výběr konceptu autonomie má pak zásadní dopady i na teorii informovaného souhlasu.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

24. Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem

Creator:
Sikora, Ondřej
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filosofická víra, zjevení, rozumová víra, autonomie, philosophical faith, revelation, rational faith, autonomy, philosophischer Glaube, Offenbarung, Vernunftglaube, and Autonomie
Language:
Czech
Description:
Studie porovnává Jaspersův motiv filosofické víry s Kantovou koncepcí rozumové víry v kontextu jejich zapuštění do celku filosofického rozvrhu. Porovnání se zaměřuje na dvě otázky: vedle filosofického založení motivu víry je to její vztah k víře náboženské. Celková podobnost obou koncepcí je založena ve stanovisku autonomie. Ve vztahu k první otázce se Kantova koncepce, jejíž podoba je až důsledkem vypracovaného etického rozvrhu, ukazuje být přísnější a radikálnější než původnější Jaspersovo východisko založené v teoretické reflexi dimenze „objímajícího“. Ve vztahu ke druhé otázce se ukazuje, že protikladnost obou stanovisek je pouze vnějšková: Kantova racionalizace křesťanství i Jaspersova relativizace jsou důsledky autonomní rozumové víry, která tak zůstává v napětí vůči tradičně religióznímu stanovisku., The study compares Jaspers’ motif of philosophical faith with Kant’s conception of rational faith in the context of their incorporation into the whole philosophical program. The comparison focuses on two issues: alongside the philosophical founding of the motif of faith is its relationship to religious faith. The general similarity of the two concepts is based on the standpoint of autonomy. In relation to the first question, Kant’s conception, the form of which is the by-product of an already developed ethical program, is shown to be stricter and more radical than Jaspers’ more original starting point that was based on the theoretical reflection of the dimension of “embracing.” In relationship to the second question, it is demonstrated that the contradiction of both positions is only external: Kant’s rationalization of Christianity and Jaspers’ relativization are the consequences of an autonomous, rational faith, and thereby remain in a state of tension with the traditional religious position., and In der vorliegenden Studie werden Jaspers´ Motiv des philosophischen Glaubens und Kants Konzept des Vernunftglaubens im Kontext ihrer Einbettung ins philosophische Gesamtkonzept miteinander verglichen. Schwerpunkt dieses Vergleichs sind zwei Fragen, nämlich die philosophischen Grundlagen des Glaubensmotivs und die Beziehung zwischen philosophischem und religiösem Glauben. Die Ähnlichkeit beider Konzepte basiert auf dem Standpunkt der Autonomie. In Bezug auf die erste Frage erweist sich Kants Konzept, das erst durch die Erarbeitung eines ethischen Entwurfs Gestalt annimmt, als strenger und radikaler als Jaspers´ in der theoretischen Reflexion der „allumfassenden“ Dimension begründeter Ausgangspunkt. In Bezug auf die zweite Frage zeigt sich, dass beide Standpunkte nur äußerlich gegensätzlich erscheinen: Kants Rationalisierung des Christentums und Jaspers´ Relativisierung sind Folgen eines autonomen Vernunftglaubens, der einen Gegenpol zum traditionellen religiösen Standpunkt darstellt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

25. Spoluvlastnické předkupní právo v rovině právní normy a v rovině právnědogmatické jako gordický uzel zdejší civilistiky?

Creator:
Kober, Jan
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
statutory pre-emptive rights of co-owners, co-ownership, law of property, civil law – disputes of legal scholarship, retract, Czech Republic, svoboda vůle, autonomie, civilní právo deliktní, ekonomická analýza práva, and korektivní spravedlnost
Language:
Czech
Description:
Studie podává kritický přehled vývoje československého právního diskursu nad spoluvlastnickým předkupním právem (zákonným předkupním právem spoluvlastníků) od počátku 50. let XX. stol. do současnosti, vztahující se k po delší čas diskutované otázce, zdali také bezplatné převody spoluvlastnického podílu mohou být podřazeny uvedenému spoluvlastnickému předkupnímu právu. Spoluvlastnické předkupní právo má své kořeny ve starším právu ssutí (retraktu), avšak jeho moderní znovuzrození v českém právním řádu je spojeno se švýcarským Civilním zákoníkem (ZGB) z roku 1912. Jeho vlivem došlo postupně kvelké vlně znovuoživení tohoto institutu napříč Evropou: počínaje Tureckem,Lichtenštejnskem a Ruskem, později se rozšířivší do Československa,Maďarska, Jugoslávie, Bulharska, Norska, Německé demokratické republiky, Litvy, Estonska a jiných zemí. Článek se rovněž zaměřuje na argumentační strategie českých odpůrců institutu, včetně jejich zjednodušujícího nálepkování institutu coby „socialistického“, navzdory jeho dlouhé historii a přestože představuje stabilní součást právního řádu zemí jako Švýcarsko, Španělsko či Norsko, jakož i navzdory skutečnosti, že ještě mnohem více dalších zemí užívá institut pro některé zvláštní právní vztahy (např. v oblasti zemědělského vlastnictví).Převážně technická otázka po vhodnosti či nevhodnosti institutu a jeho případně možného právního tvaru či variet byla v rámci českého odborného diskursu znesnadňována a narušována vnášením vágních ideologických tvrzení. Článek se kloní k názoru, že spoluvlastnické zákonné předkupní právo může být významným prvkem, zvyšujícím právní jistotu spoluvlastníků. Mimo jiné jím dochází k vyvažování některých negativních stránek spoluvlastnictví.Postavení spoluvlastníka je stabilnější a právně jistější, což činí spoluvlastnění atraktivnějším zvláště pro malé spoluvlastníky. Z této příčiny článek stručně kritizuje nový zdejší OZ a jím přivozené změny, dalekosáhle omezující tento právní institut a podržující jej v omezené míře pouze pro některé zvláštní právní poměry. and This paper gives a critical overview of the evolution of the Czech and Czechoslovak legal discourse on the legal institute of the statutory pre-emptive rights of co-owners since the 1950s, especially in relation to the long-disputed question as to whether the unpaid property transfers (gifts) shall be subordinated under this pre-emption. This statutory pre-emptive right has its roots in the older right of retract, but its modern re-emergence in the Czech legal order is connected with the modern Swiss Civil Code of 1907 (1912). Its influence has started a great wave of the revival of this institute across Europe: starting with Russia, Liechtenstein and Turkey, and later spreading to Czechoslovakia,Hungary,Yugoslavia, Bulgaria,Norway, German Democratic Republic, Lithaunia, Estonia and other countries. The article also focuses on the argumentation strategies of Czech adversaries of this legal institute, including the simplifiing tactics of labelling it as “socialist” despite of its long history and despite of the fact, that it represents a stable component of the law in countries such as Spain, Switzerland and Norway, and that many more countries are using this institute in certain special legal relationships (especially in agricultural co-ownership). The predominantly technical question of the suitability or non-suitability of this legal institute in its many forms has been largely undermined by the introduction of vague ideological assertions into the scholarly debate in the Czech Republic. The article argues that the statutory pre-emptive rights of co-owners might play an important role in increasing legal certainty of co-owners and, by this, in counterbalancing someof more negative aspects of co-ownership and making it more stable and attractive for small co-owners. For this reason, the paper criticises the new Czech Civil Code and its changes, liquidating this legal institute and retaining it only for two special legal relationships.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

28. Transplantace orgánů – etické a právní aspekty

Creator:
Doležal, Adam
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
transplantace, bioetika, důstojnost, autonomie, rovnost, and kritérium smrti
Language:
Czech
Description:
Autor se v tomto článku upozorňuje na problémy související s transplantacemi, současnými zásadami, které provázejí transplantační operace, a některými úskalími právní úpravy. Kromě právní analýzy je řešena i etická analýza tohoto palčivého problému. V textu se tak autor zabývá zejména lidskou důstojností, rovností, autonomií vůle, spravedlností a právem na život a na zdraví a jejich interpretačním rámcem v kontextu s transplantacemi. V závěru poukazuje článek na filosofickou problematičnost stanovení kritéria pro určení smrti, což dopadá na současnou transplantační praxi. and Author in this article deals with issues related with organ transplantation and current leading principles in transplant laws and ethics. In this paper author analyzes issues of human dignity, equity, justice, autonomy, right to life and right to health and their context in transplant ethics. Finally this article shows some philosophical issues concerning the correct definition and standard for human death and closely connected questions with organ transplantation.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

30. Utilitarismus, nacismus a eutanazie

Creator:
Tomáš Hříbek
Type:
article, studie, studies, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, eutanazie, philosophy, sebevražda za asistence lékaře, utilitarismus, deontologie, autonomie, paternalismus, nacismus, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Článek je odpovědí prof. Munzarové, jež kritizovala mou obhajobu sebevraždy za asistence lékaře. Článek upozorňuje na nedostatky v replice prof. Munzarové, jež plynou z autorčina podceňování normativní teorie. Mezi tyto nedostatky patří: přehlížení argumentů oponenta; zpochybňování morálního kreditu nositelů konkurenční teorie (utilitarismu) namísto její kritické analýzy; nevyjasněná vlastní teoretická východiska (lavírování mezi paternalismem a autonomií, vydávání „principu dvojího účinku“ za stanovisko zdravého rozumu); nepřesvědčivá verze „argumentu kluzkého svahu“ (ignorování diametrálních rozdílů mezi současnými požadavky některých pacientů na asistovanou smrt a nacistickým programem nedobrovolné eutanazie)., The article is an answer to prof. Munzarová who criticised my defence of physician‑assisted suicide. The article points to shortcomings in the reply of prof. Munzarová which flow from the author’s underestimation of normative theory. Among these shortcomings are the ignoring of the arguments of her opponent; her calling into question the moral credit of the proponents of the competing theory (utilitarianism) rather than a critical analysis; unclear theoretical principles (a switching between paternalism and autonomy, the presentation of the “principle of double-effect” as the standpoint of common sense); an unconvincing version of the “argument of the slippery slope” (ignoring the diametrical differences between the contemporary demand of some patients for assisted death and the Nazi programme of involuntary euthanasia)., and Tomáš Hříbek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public