Ve studii se autor věnuje možnostem aplikace Rorschachovy metody při posuzování traumatické zkušenosti. Snaží se utřídit dosavadní poznatky o obrazu posttraumatických jevů v Rorschachově metodě. Konstatuje, že projevy traumatizace jsou v Rorschachově metodě podloženy v několika základních rovinách psychického fungování. Jedná se o proměnné spojené s nižší výkonností kognitivních schopností, proměnné spojené se zhoršenou afektivní kontrolou a známkami úzkostného prožívání. Charakteristickým znakem je taktéž dlouhodobá projekce témat, která s traumatem souvisí, interpretace mnohoznačného podnětu s odkazem na vzpomínky na traumatizující událost., The study focuses on possibilities of application of Rorschach method in assessing traumatic experience. Author tries to organize existing knowledge about the image of posttraumatic phenomena in Rorschach method. The author notes that the symptoms of trauma are in Rorschach evidence-based in several basic levels of psychological functioning, i. e. variables associated with lower cognitive performance, variables associated with poor affective control and signs of anxious experience. One of characteristic features is also a long-term projection of topics associated with trauma, the interpretation of ambiguous stimulus with reference to the memories of the traumatic event., and Martin Lečbych.
Předložená studie se zabývá analýzou preference odpověďových kategorií v testu prostorové představivosti, který je součástí Testu studijních předpokladů (TSP). Test studijních předpokladů je sestaven z položek s jednou správnou odpovědí a čtyřmi distraktory. Výzkumný soubor tvořilo 2001 osob (52 % žen). Pomocí IRT modelu pro nominální kategorie bylo analyzováno pět testových položek. Pro jednotlivé odpověďové kategorie byly zjištěny pravděpodobnosti jejich volby podmíněné úrovní sledované schopnosti. Na základě těchto informací byly odvozeny hypotézy o roli distraktorů v rámci fungování položek. Výsledky psychometrické analýzy jsou diskutovány společně s informacemi získanými od autorského týmu TSP a testovaných osob, které se k testu mohly vyjádřit prostřednictvím oficiálního internetového diskusního fóra., Objectives. The presented study analyzes the preference of response categories in spatial reasoning test. The goal is to enhance comprehension of test behavior of respondents that deter-mines the choice of certain response category in multiple choice items. Subjects and setting. The sample consisted of 2001 subjects (52 % females), who attended entrance exams to Masaryk university, i.e. the Learning Potential Test. Each of the items in the test consisted of one correct answer and four distractors. Five items of the Spatial reasoning subtest were analyzed. Statistical analysis. Using IRT Nominal Categories Model, for each response category conditional probabilities of their preference based on ability level estimate were computed. Results. On the basis of acquired information the authors suggested hypotheses about the roles of distractors in items. These hypotheses were further discussed in conjunction with in-formation from test items reviewers and test-takers, who had the possibility to comment test items through official internet discussion forum. Study limitations. Suggested hypotheses about test behavior need to be further investigated., Petr Květon [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Problematika schém ako kľúčovej poznávacej štruktúry jedinca je predmetom štúdia viacerých vedných disciplín. V psychológii sa ňou zaoberajú tak kognitívni, ako aj klinickí a sociálni psychológovia. Prezentovaná práca sa zameriava na teoretické spracovanie problematiky schém z pohľadu relevantných prístupov súčasnej psychológie a psychoterapie. V úvode sa podáva širší pohľad na históriu pojmu schéma s dôrazom na prínos prác C. F. Bartletta a A. T. Becka. Popisujú sa tiež koncepty schém, ktoré boli v klinickej psychológii študované pod inými názvami (napr. objektové vzťahy v dynamickej psychoterapii, introjekcia u O. Kernberga, dekonštrukcia a externalizácia v systemickej a naratívnej psychoterapii, prerámovanie v strategickej a komunikačnej terapii Palo Alto, introjekty v geštalt psychoterapii). Osobitný priestor sa venuje novšej problematike tzv. raných maladaptívnych schém amerického psychológa a psychoterapeuta J. E. Younga. Špecifiká tohto prístupu sa približujú prostredníctvom štyroch základných oblastí a pojmov, ktorými sa vymedzuje: rané maladaptívne schémy, schémové domény, zvádacie štýly a schémové mody. V závere sa načrtávajú implikácie aj pre novšie smery psychologického bádania, akým je napríklad pozitívna psychológia., Schemas as the key cognitive structure of individual are the object of study of several fields of science. In psychology this belongs to the domain of cognitive, as well as clinical and social psychology. The presented study focuses on the theory of the schemas from the aspect of relevant approaches of contemporary psychology and psychotherapy. The history of the schema concept is introduced from a wider perspective, with emphasis on the contribution provided especially by works of C.F. Bartlett and A.T. Beck. Moreover, described are also schema approaches that have been known and studied in clinical psychology under different terms (e.g., introjection in O. Kernberg, deconstruction and externalization in systemic and narrative psychotherapy, reframing in Palo Alto strategic and communication therapy, and such). Individual attention is given to the newer concept of the early maladaptive schemas defined by the American psychologist and psychotherapist Jeffrey E. Young. Specific features of this approach are described by 4 basic fields and concepts that he defines (early maladaptive schemas, schema domains, coping styles and schema modes). Conclusion suggests also implications for newer trends in psychological study, e.g., positive psychology., and Jana Kordačová.
Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností úspěšnosti řešení jednotlivých položek testu prostorové představivosti s ohledem na povahu položek z hlediska nároků na verbálně- analytické či vizuálně-analogové mentální operace. Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo 1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu. Analyzována byla data ze subtestu prostorová představivost. Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové představivosti odráží nejen úroveň prostorové představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického myšlení. Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza latentních tříd pro identifikaci latentních tříd respondentů v kombinaci s dalšími standardními statistickými postupy. Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány s ohledem na úroveň schopnosti řešit úlohu za pomoci mentální manipulace s představou či analytickým postupem založeným na rozložení obrazové úlohy do sledu jednoznačných výroků. Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím údaje z reálné testové situace přijímacího řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních procesů uplatňovaných při řešení položek testu prostorové představivosti za pomoci metody introspekce., Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities. Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were analyzed. Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic thinking. Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied. Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image into sequence of propositions. Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities., Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil., and Obsahuje seznam literatury