V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.
Zisťovanie kvality života pomocou tradičných kvantitatívnych nástrojov spočíva v predložení zoznamu položiek a vychádza sa z predpokladu, že pokrývajú väčšinu dôležitých aspektov kvality života všetkých osôb a zároveň, že položky majú pre každú osobu rovnakú dôležitosť. Individualizované nástroje naopak predpokladajú, že rôzne aspekty života majú pre rôzne osoby odlišnú dôležitosť a zahŕňajú iba oblasti, ktoré sú pre kvalitu života osoby subjektívne významné. V príspevku sú analyzované psychometrické vlastnosti reprezentantov obidvoch prístupov: dotazník WHOQOL-BREF a GPGI boli porovnávané z hľadiska reliability a validity na vzorke 86 adolescentiek. Na základe získaných výsledkov možno konštatovať: a) povaha celkového skóre individualizovaného nástroja (GPGI) nedovoľuje hodnotiť jeho reliabilitu prostredníctvom koeficienta konzistencie, testretestová reliabilita je rovnaká ako v prípade tradičného nástroja, b) stredne vysoké korelácie GPGI so škálami WHOQOL-BREF poukazujú na to, že obidva nástroje nemerajú identické aspekty kvality života, c) korelácie individualizovaného nástroja s jednopoložkovými škálami subjektívnej pohody sú porovnateľne vysoké so škálou prežívanie, zatiaľ čo ostatné tri škály WHOQOL-BREF s nimi nekorelujú, resp. korelujú nízko, čo poukazuje na fakt, že GPGI korešponduje so subjektívnou pohodou, zo štyroch škál WHOQOL-BREF iba jedna, d) skóre GPGI nediferencovalo medzi chorými a zdravými osobami, avšak škála fyzické zdravie z WHOQOL- BREF je na aktuálne fyzické rozpoloženie opytovaných osôb senzibilná. Diskutované sú nepotvrdené očakávané prednosti individualizovaného nástroja a spôsob získavania jeho celkového skóre., Objectives. Detection of quality of life by means of traditional quantitative measures lies in presenting a list of items and is based on the assumption that they cover majority of important aspects of quality of life for all persons, and that the items are of identical significance for each person. In contrast, individualised measures presuppose that different aspects of life are of different importance for different persons, and include only areas which are subjectively significant for a person´s quality of life. Sample and setting. The paper analyses psychometric qualities of representatives of both approaches: the WHOQOL-BREF and GPGI questionnaires were compared from the viewpoint of their reliability and validity on the sample of 86 adolescent females. Results and limitations. On the basis of the acquired results it is possible to state that a) the nature of the overall score of the individualised instrument (GPGI) does not make it possible to assess its reliability by means of consistency coefficient, test-retest reliability is identical with that of traditional instrument, b) medium scale correlations GPGI with WHOQOL-BREF scales demonstrate that both instruments do not measure identical aspects of quality of life, c) correlations of the individualised measure with single-item scales of subjective well-being are comparable with the domain psychological, while the other three WHOQOL-BREF scales do not correlate with them, or exhibit low correlations, which points to the fact that GPGI corresponds with subjective well-being, of four WHOQOL-BREF scales only one, psychological, d) GPGI score does not differentiate between sick and healthy persons, although the physical health WHOQOL-BREF scale is sensitive to the current physical state of the questioned persons. It is discussed the unconfirmed advantages of the individualised measure and the method of acquisition of its overall score., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Cíle: Cílem studie bylo sledovat a analyzovat vztah mezi kvalitou života, vnímanými sociálními vztahy a sociální exkluzí u českých dětí. Soubor a metoda: Sledovaný soubor činil 4 782 dětí ve věku 11, 13 a 15 let z 86 náhodně vybraných škol České republiky. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Hypotéza: Sociální vztahy významně ovlivňují subjektivně prožívanou kvalitu života u dětí. Statistická analýza: Analýza dat byla provedena v programu NCSS 2007, použity byly metody deskriptivní statistiky, χ² test nezávislosti v kontingenční tabulce, Fisherův přesný test, dvouvýběrový T-test, neparametrický Kolmogorovův-Smirnovův test, analýza rozptylu s následným mnohonásobným porovnáváním a korelační analýza (Pearson). Výsledky: Průměrná hodnota vyjadřující vnímané vztahy v rodině byla u celého souboru 7,6 (škála 0 - 10). Hodnocení vztahů statisticky významně záviselo na pohlaví a věku (chlapci a mladší děti hodnotily vztahy lépe). Děti, které uvedly, že se cítí často osamělé, současně je pro ně obtížné nebo velmi obtížné hovořit s matkou o věcech, které je trápí, těžko si nacházejí přátele a nejsou mezi vrstevníky oblíbené, uváděly statisticky významně častěji nižší hodnoty na sledovaných vybraných škálách kvality života. Vnímání štěstí u dětí, které udávaly problémy ve vztazích, statisticky významně souviselo s množstvím společně stráveného času v rodině, se spokojeností se svým životem, vírou v sebe sama a v budoucnost a s vnímaným smyslem života. Omezení studie: Kvalita života, sociální vztahy a sociální exkluze byly analyzovány pouze na základě vybraných kategorií otázek a na základě subjektivního vnímání dětí. and Social relationships as an important factor in children‘s quality of life
Objectives: The goal of the study was to assess the relation between quality of life and perceived social relationships and social exclusion in Czech children.
Subjects and setting: A total number of 4 782 children aged 11, 13 and 15 years out of 86 randomly selected schools in theCzech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) in May 2006 by means of standardized questionnaires.
Hypotheses: Social relationships have an important effect on subjectively perceived quality of life in children.
Statistical analyses: Statistical analyses included descriptive analysis, the χ² test of independence in contingency tables, Fisher’s test, two samples T-test, the Kolmogorov-Smirnov test, analyses of variance with post-hoc test, and correlational analyses (Pearson) using the NCSS 2007 program.
Results: The average value of perceived family relationships was 7,6 (scale 0-10) amongst all of the sample cases. Assessment of relationships was significantly associated with age and gender. Children who perceived themselves as lonely and stated that it is difficult for them to communicate with their mothers about things that trouble them, and that it is also difficult for them to find friends and who felt that they are not popular among their peers gave significantly lower values on the chosen quality of life scales. The feeling of happiness in children with problematic relationships was significantly associated with the amount of time spent with their family, satisfaction with one’s life, self-confidence, trust in the future and perception of life.
Study limitation: Quality of life, social relationships, and social exclusion were analysed on the basis of selected question categories and subjective perception of children.
Studie se zabývá informovaností, percipovanými změnami ve vztahu s rodiči, problémovým chováním a kvalitou života sourozenců onkologicky nemocných dětí a adolescentů. Výzkum byl proveden s 34 sourozenci ve věku 7 až 16 let (průměrný věk 11,3 let; 19 dívek) v době od 3 do 9 měsíců od stanovení diagnózy sourozenci (průměrná doba 6,6 měsíce). Pro zjištění informovanosti a vztahu s rodiči byl použit dotazník vnímání sourozence (Sibling Perception Questionnaire), problémové chování bylo zjišťováno pomocí dotazníku poruch chování dítěte (Child Behavior Checklist) a kvalita života pomocí Minneapolis-Manchesterského dotazníku kvality života (Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument). Z výsledků vyplývá, že sourozenci jsou poměrně dobře informováni o nemoci a léčbě nemocného sourozence a nemají problémy s chováním. Děti si však přejí, aby s nimi rodiče trávili více času, a adolescenti uvádějí nižší životní spokojenost. Zaznamenali jsme i přítomnost mýtických přesvědčení o nemoci. Limitací studie je efekt samovýběru, z oslovených rodin se výzkumu zúčastnilo pouze 31 %., Objectives. The aim of the study was to explore siblings´ knowledge about cancer, perceived changes in relationship with parents, problem behavior and quality of life of siblings of pediatric oncology patients. Subjects and settings. Subjects were 34 siblings age 7 to 16 (average aged 11.3 years, 19 girls) three to nine months after diagnosis average time from diagnoses 6,6 months). Hypothesis. We expected lower quality of life and higher problem behavior in study sample in comparison to healthy population. Instruments and statistical analyses. Sibling Perception Questionnaire was used for assessing information about disease and relationship with parents, Child Behavior Checklist to assess problem behavior, and Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument to evaluate quality of life. Differences between groups were analyzed using Kruskal-Wallis and Mann-Whitney tests. Results. The results showed that siblings are relatively well informed about the disease and treatment of sick child and that they are not experiencing behavioral problems. However, younger siblings reported the wish to spend more time with their parents and adolescents have lower life satisfaction than comparison groups. Results also showed presence of myths about the disease. Study limitations. The main limitation of the study is effect of self-selection of participants as only 31 % addressed families entered the research., Šárka Kárová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sumarizuje základné poznatky týkajúce sa subjektívne hodnotenej kvality života v seniorskom veku a možnosti jej zisťovania. V dvoch samostatných častiach je uvedený opis kvalitatívnych a kvantitatívnych postupov, pomocou ktorých je možné získať informácie o kvalite života seniorov, a tiež o jej najdôležitejších prediktoroch. V ďalšej časti sa nachádza charakteristika konkrétnych výskumných nástrojov (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL a OPQOL) z hľadiska ich vývoja, štruktúry a psychometrických vlastností, ktoré boli vytvorené pre túto vekovú kategóriu a prehľad zistení, ku ktorým sa na ich základe dospelo. V závere je uvedené stručné zhrnutie a zhodnotenie prezentovaných poznatkov a postupov, najmä z hľadiska ich výhod, nedostatkov a praktického využitia vo vzťahu k seniorom., The paper sums up the basic knowledge concerning subjectively assessed quality of life in senior age and possibilities of its detecting. In two parts, the description of qualitative and quantitative procedures by means of which it is possible to gain information concerning quality of seniors, life and also its most important predictors is presented. Further part deals with characteristics of particular research instruments (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL, and OPQOL) constructed for this age category concerning its development, structure, and psychometric characteristics and overview of findings based on these methods. In the conclusion, brief summary and evaluation of presented knowledge and procedures, namely from the standpoint of its advantages, imperfections, and practical use in seniors is presented., Monika Kačmárová., and Obsahuje seznam literatury
Kvalita života a jej výskum sa od svojich začiatkov v 60-tych rokoch po súčasnosť stala v celosvetovom meradle jednou z najvýznamnejších oblastí záujmu širokého spektra vied. Existujúca rôznorodosť prístupov ku kvalite života a neprehľadné množstvo používaných nástrojov spôsobujú ťažkosti pri rozhodovaní o ich výskumnom a praktickom použití. V posledných rokoch na tento stav reagujú snahy výskumníkov v dvoch rovinách: prvá sa pokúša poskytnúť jednotné východisko, komplexný model pre hodnotenie a meranie kvality života, druhá reprezentuje pokusy usporiadať a utriediť existujúce nástroje na meranie kvality života a poskytnúť hodnotenie ich atribútov. V príspevku je upozornené na obmedzenia, ktoré limitujú ďalší progres v oblasti merania kvality života – ide predovšetkým o existujúcu konceptuálnu a pojmovú inkonzistentnosť a nedostatočné zohľadnenie aktuálnych zistení o odlišných vlastnostiach kognitívneho a afektívneho hodnotenia. V závere príspevku sú navrhnuté konkrétne riešenia týkajúce sa merania subjektívne hodnotenej kvality života., Quality of life and its study became since its beginnings in sixties to nowadays one of the most important fields of interest of wide spectrum of sciences in a worldwide measure. The existing heterogeneity of approaches to quality of life and poorly arranged amount of used instruments cause difficulties in decision making concerning its research and practical use. In last years, the effort of researchers responds to this state on two levels: the first one tries to provide an unified starting point, complex model for evaluating and measuring of quality of life, the second one represents the attempts to organize and classt the existing instruments for measuring the quality oflife and supply the evaluation of its attributes. In the study, it is pointed to the restrictions that limit the further progress in the field of measuring of quality of life - first of all the existing conceptual inconsistency and insufficient taking account of present findings concerning the different properties of cognitive and affective evaluation. In the conclusion, the particular solutions concerning the measurement the subjective evaluated quality of life are suggested., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Odpúšťanie patrí medzi psychologické javy, ktorým dlhú dobu nebola venovaná primeraná pozornosť psychologických štúdií. Situácia sa mení s rozmachom aplikovanej pozitívnej psychológie a vzhľadom k tomu je tematika odpúšťania aktuálne vo svete predmetom interdisciplinárneho štúdia. Príspevok poukazuje na potenciál procesu odpustenia ako jednej z intervenčných techník v poradenstve a psychoterapii, ktorého cieľom je zlepšenie psychologického zdravia klienta. Odpustenie môže byť jednou z možností redukcie negatívneho afektívneho aspektu utrpenia psychického zranenia obete. Príspevok najprv poukazuje na podstatu odpustenia v poradenstve a psychoterapii, následne definuje odpustenie vzhľadom na fázy procesu odpustenia a popisuje proces odpustenia podľa R. D. Enrighta. Prezentuje modely procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii s ohľadom na zdravotný aspekt odpúšťania a neodpúšťania. V závere sú uvedené niektoré výsledky výskumov zaoberajúcich sa intervenč- nými programami modelu procesu odpustenia v rámci kvality života človeka, konkrétne jeho fyzického a duševného zdravia. Okrem toho sa príspevok pokúsil naznačiť silné a slabé stránky procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii na základe troch prístupov k odpusteniu v psychoterapii. Ukazuje sa nádej, že tento jav sa stáva predmetom intenzívneho psychologického štúdia nielen v zahraničí, ale aj v Čechách a na Slovensku., Forgiveness is one of the psychological phenomena, which did not received adequate attention in psychological studies for a long time. The situation is changing due the rise of applied positive psychology and thus the topic is the subject of interdisciplinary studies in the world. This paper points to the considerable potential of the process of forgiveness as one of the intervention techniques in counseling and psychotherapy, which aims to improve the psychological health of the client. Forgiveness can be one of the options how to reduce the negative affective aspect of suffering the psychological injury of a victim. First, it is pointed to the essence of forgiveness in counseling and psychotherapy, then, the forgiveness is defined regarding the phases of forgiveness and the process of forgiveness is described according R. D. Enright. The process models of forgiveness in counseling and psychotherapy are presented regarding the health aspect of forgiveness and non-forgiveness. In the conclusion, some results of studies dealing with intervention programs of process model of forgiveness in the field of quality of life, namely physical and mental health, are mentioned. Besides that, the author tries to outline the strengths and weaknesses of the process of forgiveness in counseling and psychotherapy based on three approaches to forgiveness in psychotherapy. The hope turns out that this phenomenon will become the subject of deeper psychological study not only abroad but also in the Czech and Slovak Republics., Ivana Prešinská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy