Autor reaguje na publikaci archeologického výzkumu na tabulové hoře Úhošť z pera Zdeňka Smrže. Diskusí procházejí přírodní parametry, otázka opevnění a umělého pahorku. Příspěvek zařazuje Úhošť do kontextu dalších tabulových hor ve střední Evropě, které vydaly doklady svého využití od doby bronzové do středověku. and The author responds to the publication of an archaeological excavation conducted at the Úhošť mesa by Zdeněk Smrž. The article addresses the site’s natural parameters, the issue of fortifications and the man-made hilltop, and also places Úhošť in the context of other mesas in Central Europe that have produced evidence of their use from the Bronze Age to the Middle Ages.
Práce vychází ze soupisu nálezů badenské a z ní vyrůstající řivnáčské kultury na území severozápadních Čech. Podává přehled stavu výzkumu, nálezové základny a přírodního prostředí sídelních regionů – dolního Poohří a Podřipska, Podkrušnohorského úvalu a středního Poohří, sleduje strukturu osídlení obou kultur a jeho datování. Badenská kultura je zde zastoupena podstatně slaběji než ve středočeských regionech, přičemž spolehlivě doložené je až osídlení z doby mladší fáze středního (klasického) stupně. Datovatelné soubory řivnáčské kultury zase všechny spadají pouze do jejího staršího stupně, což naznačuje, že tato kultura zde existovala kratší dobu než ve středních Čechách, nejspíše z důvodu příchodu kultury kulovitých amfor. Snad ze stejného důvodu zde, na rozdíl od středních Čech, nedošlo k rozvoji výšinných sídlišť. Rozdíly mezi situací v severozáp. a středních Čechách skýtají možnost sledovat na regionální úrovni proměny, k nimž zde v průběhu šesti fází středního eneolitu docházelo. and Baden and Řivnáč culture in northwest Bohemia. The work is based on a list of Baden culture finds and those from the ensuing Řivnáč culture in the territory of northwest Bohemia. It provides an overview of the status of research, the base for finds and the natural environment of the settlement regions – the lower and central Ohře River regions, Říp Hill surrounding and region under Krušné hory/Mts.: the work follows the settlement structure of both cultures and the dating of this settlement. Baden culture is represented here to a significantly weaker extent than in central Bohemian regions and settlement is not reliably documented until the later phase of the middle (classic) stage. On the other hand, the datable Řivnáč culture assemblages fall exclusively into its earlier stage, indicating that this culture existed here for a shorter period than in central Bohemia, most likely due to the arrival of the Globular Amphora culture. Perhaps this is the same reason there was no development of hillforts here as in central Bohemia. The differences between the situations in northwest and central Bohemia offer an opportunity to follow the transformations on the regional level that occurred here during the course of the six phases of the middle Eneolithic period.
Detektorem kovů byly na vrcholu hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří objeveny dva srpy, datované do Ha B2–3. Střepů či bronzů a depotů pochází z kopců magické krajiny sopečných vyvřelin tohoto třetihorního komplexu značné množství, nejasné nálezové okolnosti a pochybnosti o přesné lokalizaci však komplikovaly votivní interpretaci, nálezem z Kletečné nyní rehabilitovanou. Poloha naleziště při dálkových cestách vedoucích přes České středohoří je činí ještě zajímavějším. V článku je věnována pozornost okolnostem získání nálezu, jeho datování, místu a významu v kontextu krajiny sz. Čech a výšinných lokalit knovízské kultury Br D – Ha B3, paměti krajiny a interpretaci v rámci širšího kontextu, přičemž se zabýváme hlavně nálezy z vrcholků kopců a hor. and Two sickles datable to the Ha B2–3 were found by a metal detectorist on the peak of Kletečná Hill (706 m a.s.l.) in the České středohoří Mts. The find has rehabilitated the sherds or bronzes and hoards known in considerable numbers from the hills in this magical landscape, a Tertiary complex formed by volcanic action, the uncertain finds contexts and doubts as to the precise localisation of which have complicated their votive interpretation. The location of the site, on the long–distance trade route which leads along the range, makes it even more interesting. This contribution considers the circumstances surrounding the discovery of the finds, their dating, their place and importance in the context of the landscape of North–West Bohemia and highland localities in the Br D – Ha B3, landscape memory and interpretation in the wider context, including hills and mountains.
11. srpna 1813 vyhlásilo Rakousko po složitém politickém manévrování Francii válku a připojilo se k již existující britsko-rusko-prusko-švédské protinapoleonské koalici. Z obav před vpádem Napoleonových vojsk do Čech v případě porážky při plánovaném tažení do Saska byla během července a srpna vybudována na pravém břehu řeky Ohře mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří opevněná linie dlouhá zhruba 35 km. Baterie tvořící její páteř byly soustředěny hlavně na obou křídlech tak, aby zabránily postupu nepřítele do vnitrozemí blokováním silnic a příp. poskytly ochranu ustoupivší či poražené tzv. České (Hlavní) armádě, včetně možnosti protiútoku. Po porážce Napoleonových vojsk u Lipska ztratila opevnění, kterých se válka nikdy nedotkla, své opodstatnění a byla zplanýrována. O okolnostech výstavby vypovídají regionální historické prameny, zjistit přesnou polohu a typy baterií se podařilo komparací s leteckou prospekcí. Z 35 písemnými prameny doložených polních opevnění se podařilo lokalizovat 29 a objevit 21: z nich 16 leteckou prospekcí, 2 pozemním průzkumem, ve 3 případech šlo o opevnění dodnes existujících budov a kostelů s hřbitovy. Článek pojednává nejen o opevněních, ale i o dalších pramenech, událostech a souvislostech. and On 11th of August 1813 and after complicated political manoeuvring, Austria declared war on France and joined the exiting Anglo-Russian-Prussian-Swedish anti-Napoleon coalition. Due to fears of an invasion of Bohemia by Napoleon’s armies in the event of a defeat during the planned campaign in Saxony, a fortified line, approximately 35 km long, was built on the right bank of the Ohře River between Postoloprty and Budyní nad Ohří in July and August. The batteries forming its spine were mostly concentrated on both wings, to prevent the enemy advancing into the interior by blocking roads and, if appropriate, to provide protection to the withdrawing or defeated Bohemian (Main) Army, including the possibility of a counterattack. After the defeat of Napoleon’s armies at Leipzig, the fortifications, which were never touched by war, lost their meaning and were levelled. Regional historical sources tell us something about the construction circumstances, and the precise position and types of the batteries could be ascertained by comparisons with aerial prospecting. Of the 35 field fortifications documented by written sources, 29 could be localised and 21 discovered: 16 through aerial prospecting, 2 by ground research, and in 3 cases they served as fortifications for currently existing buildings and churches with cemeteries. The article discusses not only the field fortifications, but also all the sources, events and context indicated here.
Problém závěrečné fáze mladšího (salzmündského) stupně kultury nálevkovitých pohárů (KNP) v Čechách je zde řešen na podkladě typově i kvantitativně dostatečně reprezentativního nálezového souboru z výzkumu sídelního areálu u Brozan nad Ohří. Formy keramiky plně odpovídají tvarům diskutovaného stupně, od souborů, které toto období reprezentují, se ale ve třech znacích, jež zároveň umožňují zařazení až na samý závěr české skupiny KNP, liší: prvním je faktická absence typické „salzmündské“ vhloubené výzdoby, druhým přítomnost nových tvarů, příbuzných tvarům badenizovaných skupin KNP severně od Čech, třetím výskyt keramiky klasického stupně badenské kultury. Publikovaný soubor zároveň svědčí o dvojkolejnosti kulturního vývoje v Čechách v období středního eneolitu, dané paralelní existencí mladší KNP a badenské kultury od jejího staršího, bolerázského stupně až do nástupu klasického stupně. and The text deals with the topic of the final phase of the late (Salzmünder) phase of the Funnel Beaker culture in Bohemia, studied on the basis of the assemblage from the Brozany nad Ohří site, representative both in terms of type and quantity. The acquired material included pottery that may on one hand be unambiguously connected with the phase in question, but on the other hand, however, differs in some attributes from the existing assemblages representative of the phase. The presence of shapes typical for the classic phase of the Baden culture, new pottery types and actual absence of the typical “Salzmünder” incised decoration enable its classification into the very end of the Funnel Beaker culture in Bohemia. The published assemblage also attests to the continued double-track nature of the cultural evolution at the outset of the Bohemian middle Eneolithic, characteristic by the simultaneous existence of the incoming Baden culture and the outgoing Funnel Beaker culture also during the classic phase of the Baden culture.
Tabulová hora Úhošť o rozloze 85 ha, ležící na severovýchodním okraji Doupovských hor, je známa jako archeologické naleziště od roku 1836. Přes značné převýšení vrcholové planiny (80–140 m) a nadm. výšku (495–563 m) jde díky čedičovému substrátu o úrodné místo se stálým zdrojem vody, osídlené (s přestávkami) od neolitu do roku 1954, kdy zanikla ves doložená poprvé k roku 1401. Výzkum na pahorku s kótou 562,3 m prokázal, že původní terén se sklonem 12° byl vrstvami hlíny a kamenů srovnán v plošinu o rozměrech 65 × 55 metrů, ovládající pohledově planinu Úhoště i okolní krajinu, včetně vizuálního kontaktu s dvěma současnými hradišti. Spodní čtyři vrstvy byly navršeny lidem knovízské kultury v Ha A, horní dvě v novověku. and Covering an area of 85 ha, the Mt. Úhošť tableland (cadastral territory of
Úhošťany, Chomutov district) situated at the northeast edge of the Doupov Mountains has been known as an archaeological site since 1836. Despite the considerable height (80–140 m) of the top plateau above the surrounding terrain and an overall elevation of 495–563 m, the location is fertile thanks to the basalt base and a permanent source of water. The site was occupied intermittently from the Neolithic until the year 1954, when a village first documented in 1401 was abandoned. An excavation on the hilltop of Mt. Úhošť at an elevation of 562.3 revealed that the original terrain with a gradient of 12° was levelled with layers of soil and stone to form an area 65 × 55 m in size, offering a commanding view of the Úhošť plateau and the surrounding territory, including visual contact with two contemporary hillforts. The lower four layers were formed by bearers of the Knovíz culture in Ha A, the upper two in the Early Modern period.