Th e paper aims at identifying, explaining and illustrating the aff ordances of “creative nonfi ction” as a style of writing social science. Th e fi rst part introduces creative nonfi ction as a method of writing which brings together empirical material and fi ction. In the second part, based on illustrations from my ethnographic research of European “crisis reporters,” written in the form of a novel about a fi ctional journalist, but also based on a review of existing social science research that employs a creative method of writing, I identify several main aff ordances of creative nonfi ction in socialscientifi c research. In particular, I argue that creative nonfi ction allows scientists to illustrate their fi ndings, to express them in an allegorical way, to organize data into a narrative, to let their pieces of research act in the social world, and to permeate research accounts with self-refl exive moments. I also discuss some apparent negative aff ordances: challenges that creative nonfi ction poses to readers and to the institutionalized academic discourse. Finally, I suggest that writing about sociological problems in the style of creative nonfi ction can help to produce more engaging and engaged texts, and I discuss the ethical implications of the approach. and Článek identifi kuje, vysvětluje a ilustruje afordance „kreativní nonfi kce“ jako stylu psaní o sociální vědě. V první části představuji kreativní nonfi kci jako metodu psaní, která kombinuje empirický materiál a imaginaci. Ve druhé části na základě ukázek z vlastního etnografi ckého výzkumu evropských “krizových reportérů”, psaného formou románu o fi ktivním novináři, a také na základě jiných sociálněvědných výzkumů, které používají kreativní metody psaní, identifi kuji několik hlavních afordancí kreativní nonfi kce v sociálněvědním výzkumu. Kreativní nonfi kce zejména umožňuje vědkyním a vědcům jinak a někdy lépe ilustrovat jejich zjištění, vyjádřit tato zjištění alegoricky, organizovat data a vytvářet narativ, podpořit efektivitu výzkumů v sociálním světě nebo také proložit výzkumný narativ seberefl exivními prvky. Text ale diskutuje i zjevné negativní afordance, tedy výzvy, které potenciálně plynou ze setkání kreativní nonfi kce se čtenářstvem a s institucionalizovaným akademickým diskurzem. Nakonec diskutuji některé etické implikace představeného přístupu a tvrdím, že psát o sociologických problémech ve stylu kreativní nonfi kce může pomoct vytvářet texty, které budou angažované i poutavé.
Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept "realistického“ výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd., This study reviews the book: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. It concentrates mainly on one part of Fleck’s account: on the analysis of the ways foundations and philanthropic organizations profiled and shaped the research agenda and the politics of knowledge in the social sciences. It is demonstrated how the definition of science promoted in the 1920’s by major American philanthropic foundations fundamentally changed the very idea of research and produced many institutional innovations. The relation of philanthropy and social scientific research is pursued both in a general sense, in terms of formative ideas in, uencing the development of social sciences and the actual scientific practice, and in relation to various national research traditions, the role of individual foundations and the activities of foundations aiming to promote their conception of scientific research. A special attention is paid to the Rockefeller Foundation, as its concept of “realistic” research significantly in, uenced the institutional history of the social sciences. This study also focuses on the style of writing, which is employed in contemporary texts on the history of foundations, especially in comparison with the still prevailing accent on the study of social science’s intellectual history., and Jan Balon.
This text provides a detailed examination of realism as a philosophy of natural science and its implications for the practice of social science. It also summarises some of the central themes of realism and its relations with other philosophical traditions. Realism is seen as essentially an ontological doctrine which means that it shares with neo-pragmatism a critique of the predominantly epistemological stress - most evident in rationalism - of much recent philosophy. It is argued that on the relation between science and philosophy, realism adopts intermediate position between the anti-philosophical philosophy of the pragmatists and the rationalist conception as the judge of science. In conclusion, new realist philosophy of science - newly defined against earlier versions of realism - is offered as a sufficient tool with which the endemic problems of the social sciences might be addressed., William Outhwaite, z angličtiny přeložil Jan Balon., Tento text je překladem vybrané kapitoly z knihy New Philophies of Social Science: Realism, Hermaneutics and Critical Theory, and Obsahuje bibliografii
Firstly, this article outlines the main points made by Peter Winch in his breakthrough book The Idea of a Social Science. Its Fundamentals thesis, inspired by Wittgenstein and his accounts on the relation between language and reality, is the assumption that social sciences engage in philosophical endeavor, because the problems they deal with are not empirical, but conceptual. Following Wittgensteinian line of thought he comes up with the idea that all social action can be explained as rule following and therefore it should be approached by conceptual means other than those used by natural sciences. Secondly, this article explores the impact that The Idea of a Social Science had on the discussion about the nature of social sciences. It outlines it‘s main critiques which deal with (1) Winch’s conception of philosophy (2) the notion of rule following and (3) descriptive nature of Winch‘s approach. Finally, Winch‘s critique of positivism in social sciences is identified as his main and lasting contribution to social thought., Tomáš Dvořák., and Obsahuje bibliografii
Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu "formální epistemologie“. Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených – především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních., The aim of the article is to provide a critical analysis of predictions that concern the future of social sciences suggested by Ladislav Kvasz as a part of his project “formal epistemology”. In relation to the issue of paradigm change Kvasz’s model of dynamics in the scientific field offers an alternative to Kuhn’s theory of scientific revolutions. The article inquires the nature of the mechanism of changes in the field and what can therefore be predicted from such model – especially concerning social sciences. This is achieved with the help of Michel Foucault’s historical method, which emphasizes the need to avoid false continuities in explaining the development of a scientific discipline, which is going through deep discontinuities on its epistemic level. Special attention is given to the connection between predictions and the possibility of distinguishing epistemologically and sociologically graspable features of science. The adequacy of working with social sciences using tools Kvasz had developed focusing on formal disciplines is therefore identified as a decisive point., and Markéta Patáková.