Biografická poznámka k doplnění životopisu významného rakouského spisovatele a dramatika Franze Grillparzera, žijícího v letech 1791-1872., Rakouský dramatik Franz Grillparzer byl sice monarchistickým zastáncem, na druhé straně citlivě vnímal některá rozhodnutí habsburského panovnického rodu. Tyto rozpory se odrážely i v jeho díle, především pak v dramatických tragédiích, prokládaných romantickými prvky. Náměty čerpal Grillparzer nejen z rakouských, ale i z českých dějin, nechával se ale inspirovat i antickými motivy i bájeslovími jiných národů. Vedle divadelní tvorby, v níž se autorovi příliš nedařilo v komediálním žánru, psal Grillparzer i básně a epigramy., von Ludwig August Frankl, Autoři:
Hebbel, Friedrich, 1813-1863
Kerner, Justinus, 1812-1843
Förster, Dr.
Wurzbach, Constantin von, 1818-1893
Lenau, Nicolaus, 1802-1850
Ritter Jos. von Catharin
Kaibel, Dominicus
Stadl
Rollet, Anton
Krieger, Joh.
Seidel
Glaßer, and DĚJINY SVĚTOVÉ LITERATURY. NÁRODNÍ LITERATURY. Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie. Osobnosti.
Stať sofijského badatele je prvým pokusem v odborné literatuře o etnografickou charakteristiku jařem v Bulharsku. Autor podává nejprve historický přehled jařmového zápřahu ve své zemi od antiky přes středověk, přes dobu tureckého nadvládí až po naše dny. Druhá část pojednává o terminologii a různých druzích jařem, jichž se používá do vozu i k orbě, přičemž si podrobněji všímá zejména jařem k oradlům; z našeho hlediska třeba zdůraznil skutečnost, že se v Bulharsku do současné doby udrželo orebné nářadí s dlouhým hřídelem - ojí, ke kterému se bezprostředně připojovalo jařmo. V
třetí části popisuje autor názvy jednotlivých součástí probíraných potažních nástrojů a objasňuje jejich funkci. V dalším oddíle se zabývá otázkou výroby jařem, a to i jednotlivými nástroji a příslušným materiálem, kromě toho i výzdobou.
K stati bulharského národopisce jsou přiloženy dvě mapy, z nichž na jedné je naznačeno geografické rozšíření termínů: jarem, chomot a bojundruk, na druhé rozšíření jařem do vozu a do oradel, a variant jařem k orbě na území Bulharska.
V závěru shrnuje autor přehledně probranou látku. and Článek zahrnuje širší poznámkový aparát
Stanovením vzniku a rázu jizby v slovanském domě obírali se nejprve němečtí badatelé z konce 19. stol.; L. Niederle jejich názory o tom podstatě korigoval, ale přesto připouštěl, že vznik dvojohnišťového typu v západoslovanském domě byl podmíněn vlivem starého hornoněmeckého domu franského, a že Slované s věcí převzali i její nový název "jizba", odvozený z německého "stuba". Novější filologické bádání tuto etymologickou rovnici však odmítá a název "jizba" odvozuje z provincionální latiny, odkud také pochodí sám název "stuba". Také moderní poznatky archeologické dospívají k tomu, že vliv franského domu nemohl mit takovou působnost. Rovněž výsledky etnografického studia lidového obydlí v
Československu to potvrzují. Autor v této studii k řešení této
problematiky použil - mimo dosavadních toho se týkajících údajů - ještě dalšího, dosud málo využitého pramene, totiž lidového názvosloví pro obytnou místnost a vstupní síň. Podrobným rozborem jejich vzniku, územního rozšíření, etymologického významu a vztahu k topeništím a též se zřetelem ještě k jiným, obecným kulturním proudům, dospívá k rezultátu, že názor o vlivu starého franského domu na západoslovanský a tím i na český a slovenský - je dnes již neudržitelným, protože jde o kulturní vlivy mnohem pozdější, kdy franský vliv se nemohl u nás již uplatňovat. Týmž námětem se autor obíral již v článku K problematice vzniku jizby a síně v čs. obydlí a jejich vztahů k staroslovanskému a franskému domu (v Českém lidu, roč. 52, 1965), kde svoje vývody dokumentuje podrobněji.
The study is dealing with the question of how hilltop locations in the southern periphery of the Przeworsk culture were colonised at the end of the Roman Period and the beginning of the Migration Period. It is focused in detail on two hilltop sites, which are situated in the region of Osoblaha and Vidnava in the foothills of the Jeseníky Mts. The choice of location and character of finds correspond to some extent to another contemporary situation known from the Polish Jurassic Highland and especially from the area occupied by the Carpathian group of the Przeworsk culture in the Polish Beskids and in North Slovakia. In the first half of the 5th century the southern part of the territory of the Przeworsk culture became an area of interest to the powerful Hunnic Empire, as confirmed by the finds of Hunnic or so-called equestrian nomadic character. and Obsahuje seznam literatury