Diabetes mellitus 2. typu představuje závažný medicínský, společenský i ekonomický problém, neboť se stal v posledních letech pandemickým onemocněním, postihuje ve stáří až třetinu české populace. Jde o klinicky nejvýznamnější metabolické onemocnění vyššího věku. Farmakoterapeutický přístup je třeba u seniorů přizpůsobit přítomnosti četných komorbidit, schopnosti pacienta spolupracovat na léčbě. Vzhledem k obávané hypoglykemii, která může přispívat ke zvýšené morbiditě, snižuje kvalitu života a limituje v mnoha případě možnosti léčby. Při rozhodování o léčbě je třeba vycházet z doporučení, která dělí diabetiky z geriatrického hlediska na seniory zdatné nebo křehké. Od toho se odvozují cílové hodnoty kompenzace diabetu. Cílem článku je popsat možnosti bezpečné léčby diabetes mellitus 2. typu u seniorů a upozornit na rizika, která může některá léčba seniorům přinášet., Type 2 diabetes mellitus represents a serious medical, social and economic problem, since it has become a pandemic in recent years, affecting up to 1/3 of the Czech population in old age. It is the clinically most significant metabolic disease in older age. A pharmacotherapeutic approach needs to be adjusted to the presence of multiple comorbidities in the elderly and to the patient’s ability to cooperate with treatment, and owing to the feared hypoglycemia which may contribute to increased morbidity, it detracts from the quality of life and limits the possibilities of treatment in many cases. When taking decisions about the treatment, the recommendations categorizing diabetic patients from the geriatric perspective as fit or fragile should be taken into account. The target values of diabetes compensation are derived from them. The purpose of the paper is to describe the possibilities of safe therapy for type 2 diabetes mellitus in older patients and draw attention to the risks that some types of treatment may present for older people., and Jiří Hradec, Eva Račická
Moderní účinná hypolipidemická farmakoterapie obvykle překrývá negativní vliv některých skupin farmak na lipidy. Přesto by určitý negativní účinek některých psychofarmak, antiepileptik, antihypertenziv či hormonální terapie měl být brán v úvahu. V přehledu uvádíme přehled některých lékových skupin vyvolávajících dyslipidemii i přehled farmak, která dyslipidemii ovlivňují pozitivně., Štěpán Svačina, and Lit. 39
Tinnitus je symptom, který se vyskytuje stále častěji kvůli všudypřítomnému hluku a zvyšujícímu se životnímu tempu. Poslední výzkumy poukazují na to, že v adaptaci na tinnitus a v jeho zpracování hrají ústřední roli psychologické a psychofyziologické mechanismy. Cílem této práce bylo popsat subjektivní prožívání tinnitu a způsoby jeho zvládání. Teoretická část se zabývá faktory a procesy ovlivňujícími patogenezi tinnitu jako je např. stres a habituace, autoplastickým obrazem onemocnění, psychosociálními důsledky tinnitu, zvládacími strategiemi a léčebnými metodami. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup. Jedná se o případovou studii skupiny. Celkem 25 pacientů se subjektivním tinnitem se zúčastnilo polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu popisují pasivní, efektivní a maladaptivní copingové strategie, podporují nálezy o významu vlivu stresu jak na příčinu, tak důsledky tinnitu a význam psychických problémů spojených s tinnitem. Výsledky také naznačují rozdíly v prožívání a zvládání tinnitu mezi muži a ženami. Tyto poznatky poukazují na vážnost psychických problémů spojených s tinnitem a potřebu komplexní léčby pro tyto pacienty., Tinnitus is a symptom, which occurs increasingly nowadays, mostly because of omnipresent noise and accelerating pace of live. The latest studies have shown that tinnitus adaptation and treatment depend especially on psychological and psychophysiological mechanisms. The aim of this study was to describe a subjective experience and ways of coping with tinnitus. Its theoretical part is focused on factors and processes influencing the pathogenesis of tinnitus, such as stress and habituation, illness representations, psychosocial consequences of tinnitus, coping strategies and tinnitus treatment. For the research of this study was chosen qualitative approach, a case study of a group. 25 patients with subjective tinnitus participated in semi-structured interview. The results describe passive, effective and maladaptive coping strategies. They confirm an impact of stress on cause and consequences of tinnitus, and the importance of psychological problems in tinnitus patients. The results also describe differences in illness representations and coping with tinnitus between men and women. These findings highlight the severity of psychological problems associated with tinnitus and the need for comprehensive treatment., Karolina Veldová, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Cieľ: V práci sme sa zamerali na vedomosti pacientov s astmou v oblastiach self-manažmentu tohto ochorenia a najmä na vplyv faktoru dĺžky trvania tohto ochorenia na úroveň vedomostí o self-manažmente. Zároveň sme zisťovali vzťah medzi úrovňou vedomostí o self-manažmente ochorenia a kontrolou astmy. Metodika: V tejto prierezovej štúdii bolo do súboru zaradených 297 respondentov. Na testovanie kontroly astmy a úrovne vedomostí pacientov sme použili valídne nástroje a to Dotazník vedomostí o self-manažmente astmy pre dospelých (Measuring asthma self-management knowledge in adults) a Test kontroly astmy (Astma Control Test ACTTM). Na štatistické spracovanie dát boli využité: Pearsonov Chi-kvadrat test nezávislosti a Spearmanov korelačný koeficient. Výsledky: Až 220 z 297 respondentov (74,07 %) preukázalo nedostatočné vedomosti, a to konkrétne v doméne Vedomosti o liečbe astmy. V oblasti Manažment bronchiálnej astmy malo nedostatočné vedomosti 191 respondentov (64,31 %). Početnosť správnych odpovedí zároveň naznačuje, že úroveň vedomostí v doménach self-manažmentu astmy, významných pre kontrolu ochorenia, bola vyššia v skupine pacientov diagnostikovaných v priemere jeden rok ako v skupine, ktorá trpí ochorením dlhšie (6-10 rokov), i keď rozdiel nie je štatisticky významný. Záver: Nedostatky vo vedomostiach astmatikov, vyššia frekvencia chýb v oblastiach self-manažmentu, vrátane self-monitoringu a horšia kontrola astmy pri ochorení diagnostikovanom viac ako 6 rokov naznačujú, že je potrebné v klinickej praxi venovať čas a pozornosť reedukácii, opakovanému posúdeniu vedomostí a praktických zručností (aplikácia metód self-manažmentu, inhalačnej techniky) v skupine už skôr diagnostikovaných astmatikov., Aim: This project is aimed to find out the patient knowledge with asthma in the area of self-management of this disease and particularly the influence of the length of the disease on the knowledge level about self-management. At the same time we tried to find out the relation between the knowledge level of the asthma self-management and control of asthma disease. Methods: The total number of 297 adult asthma patients were included in the cross sectional study. The valid instruments Asthma Control Test and Measuring asthma self management knowledge in adults were used for testing asthma control and the degree of patient knowledge in self management of asthma. The Chi-squared test and the Spearman´s rank correlation coefficient were used for statistical processing of data. Results: A total of 220 out of 279 respondents (74%) showed poor knowledge of selfmanagement of asthma, particularly in “Knowledge of asthma treatment” domain and 191 patients in “Management of bronchial asthma” domain (64%). Patients who had been diagnosed one year ago had better level of knowledge in selfmanagement of asthma than those who had been treated for asthma longer than six years (6-10 years). This difference was not significant, but it was related to those domains which has significant influence on asthma control (domains 2-5). Conclusion: Poor knowledge of asthma patients, higher frequency of errors in self management and worse control of asthma in patients with asthma longer than six years imply the need for better and repeated education, check of patient knowledge and skills for self-management, use of peak flow meter included in this group of patients., Michaela Dingová, Petronela Osacká, and Literatura
The aim of this study is to define the possible effects of vegetable oils used as vitamin E vehicle on the electrical activity of the rat heart. To test the possible effects of vitamin E vehicles we studied the effect of i.p. injected corn oil, hazelnut oil or peanut oil on the action potential parameters recorded in both papillary and left atrial muscle strips. Four experimental groups were used. The control group was injected (i.p.) with distilled water, while the three remaining groups received injections of corn oil, hazelnut oil, or peanut oil for five weeks (in a dose of 0.4 ml/kg/day - minimum amount of oil in which vitamin E could be dissolved). We used borosilicated (15-20 MΩ) capillary electrodes and intracellular action potentials (AP) were recorded in isolated papillary and left atrium muscle strips. While administration of three different types of vegetable oil had no significant effect on AP parameters of papillary muscle, they significantly prolonged the repolarization phase of AP in atrial strips. These results show that vegetable oils used as vitamin E vehicles may alter the electrical activity of the heart in a tissue-dependent manner. The present data indicate that the possible effect of vegetable oil vehicles should be kept in mind while evaluating the possible effects of in vivo vitamin E administration., S. Ozdemir, M. Ayaz, T. Tuncer, M. Ugur, B. Turan., and Obsahuje bibliografii
Příspěvek se zabývá rozsáhlým souborem botanických ekofaktů získaným v letech 1985–1987 v raně středověké lokalitě Olomouc-Povel (Zikova ulice). Sídliště bylo prozkoumáno v 80. letech a vzhledem k výjimečnosti situace bylo interpretováno jako předvelkomoravské správní a mocenské centrum. Součástí exkavace byl i sběr rostlinných ekofaktů a vzorkování zkoumaných sedimentů za účelem získání rostlinných zbytků plavením. Vzorkování bylo prováděno s cílem charakterizovat přírodní prostředí a základní rysy ekonomiky sídelní aglomerace. Trvale zvodnělé sedimenty umožnily získat, kromě běžně nalézaných zuhelnatělých rostlinných zbytků (uhlíky, zuhelnatělé makrozbytky rostlin), velké množství nezuhelnatělých rostlinných makrozbytků (semen, plodů, nezuhelnatělého dřeva), včetně unikátně dochovaného souboru listových čepelí. K zajímavým paleoekologickým zjištěním patří např. nízký vliv raně středověkého osídlení na lesní vegetaci a mezofilní charakter lesních porostů v nivě Povelky a Moravy, důraz na pěstování prosa a vysoký podíl žita mezi pěstovanými obilninami. and This contribution deals with an extensive collection of botanical ecofacts obtained in the years 1985–1987 at the early mediaeval site Olomouc-Povel (Zikova street). The settlement was surveyed in the 1980s, and due to the uniqueness of the situation it was interpreted as a pre-Great Moravian administrative and power centre. The excavation also included the collection of plant ecofacts and the sampling of sediments under study with the purpose of obtaining plant remains by flotation. The sampling was carried out with the aim to characterize the natural environment and basic attributes of the economy of the settlement agglomeration. Continuously waterlogged sediments made it possible to obtain, besides commonly encountered charred plant remains (charcoal pieces, charred plant macroremains), also a large amount of uncharred plant macroremains (seeds, fruits, uncharred wood), including a uniquely preserved set of leaf blades. Notable palaeoecological findings include, for example, a low influence of early mediaeval settlement on woodland vegetation and a mesophilous character of woodland stands in the basins of the rivers Povelka and Morava, an emphasis on the cultivation of proso millet, and a high proportion of rye among cultivated grain crops.
Nutrient-rich terrestric habitats form small areas in the peaty alluvial plain of upper stream of the Vltava river. Their vegetation consists of birch and grey alder alluvial woodland, willow and bridewort scrub and tall grassland of sedges, grasses and forbs. A hypothesis that this vegetation is an Early Holocene relic is presented. The relict origin is supported by recent dynamics of habitats and vegetation, findings of palynology, palaeoecology and history of land use, and by the analogical composition and history of relict vegetation of northernmost Europe. The refugial effect of the habitat is suggested by stable conditions on high temporal and spatial scales, and by permanent reclaiming of open gaps along the stream.
A phytosociological study of the West Carpathian mesic hay meadows and pastures (order Arrhenatheretalia elatioris) was performed and is the first unified investigation into the vegetation diversity in the area, which is situated in three countries (Slovakia, Czech Republic and Poland). Because of the differences in the current classification systems used in different countries it was not possible to make a single selection of the Arrhenatheretalia relevés from the databases, so a data set containing relevés originally assigned to three orders encompassing this vegetation in hay meadows and pastures in the area (Arrhenatheretalia elatioris, Molinietalia and Nardetalia strictae) was established. This data set was classified using cluster analysis. Only the cluster corresponding to the order Arrhenatheretalia elatioris at the level of three clusters was further classified in the same way as the whole data set. The ecological interpretation of the classification was based on altitude, Ellenberg indicator values and geological bedrock. The clusters were also compared with the syntaxonomical assignment of the relevés by their authors. The classification at the level of 12 clusters reflected the most widespread vegetation types of mesicmeadows and pastures recorded in the area. The vegetation of extensive pastures, corresponding to the association Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis, seemed to be more similar in floristic composition to the mesic meadows of Arrhenatherion elatioris than to the intensive pastures of Cynosurion cristati, where it was traditionally classified, which has important conservation consequences because of the different position of these units in conservation systems such as Natura 2000. Higher altitude meadows were divided into four vegetation types including meadows corresponding to the association Gladiolo imbricati-Agrostietum capillaris, which is a frequent community in the Polish Carpathians that does not occur in the other regions. Montane meadows currently classified in Polygono bistortae-Trisetion flavescentis were less clearly distinguished, probably because of their patchy distribution in theWest Carpathians. The differences in vegetation diversity of meadows and pastures between particular countries were confirmed, with Gladiolo imbricati-Agrostietum capillaris occurring predominantly in the northern part of the West Carpathians and Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis virtually absent here. The ecological determinants of variation in montane meadows are discussed.