Cíl: Cílem práce bylo validizovat diagnostické prvky ošetřovatelské diagnózy Úzkost 00146 vybraným souborem porodních asistentek-expertek a zjistit, které diagnostické prvky porodní asistentky považují za hlavní, a které za vedlejší. Metody a soubor: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 34 porodních asistentek-expertek. Za expertky byly považovány porodní asistentky, které získaly minimálně 4 body podle modifi kovaných Fehringových kritérií. Porodní asistentky-expertky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělání v oboru porodní asistence nebo s minimální délkou praxe na porodním sále 5 let. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj (záznamový arch) obsahující 79 položek – diagnostických prvků uvedených v klasifi kačním systému NANDA-International. Výsledky: Za hlavní určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,75) považovaly porodní asistentky-expertky vnitřní nepokoj (vážené skóre 0,76), zvýšení tlaku krve (0,75), tachykardie (0,75), tachypnoe (0,75) a hlavní související faktor ohrožení v postavení role ve zdravotním stavu (0,76). Závěr: Z výsledků výzkumu vyplývá, že porodní asistentky-expertky považují (z celkového nabízeného počtu 79 diagnostických prvků) pro celkové posouzení stavu klientky-rodičky přicházející na porodní sál k porodu pouze 5 z nich za hlavní., Aim: The aim of the work was to validate diagnostic elements of the nursing diagnosis Anxiety 00146 by a selected sample of experts-midwives in the Czech Republic, and see which diagnostic elements they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. A set of experts included 34 midwives from the Czech Republic who received at least 4 points according to the modified Fehring criteria. Experts had bachelor’s degree in midwifery or minimal fi ve years of clinical practice. For accessing the significance of diagnostic elements we built a measurement instrument containing 79 items – the diagnostic elements listed in the classification system of NANDA-International. Results: Out of the 79 defining characteristics considered by experts-midwives five characteristics were described as major (score ≥ 0,75): internal restlessness (0,76), increased blood pressure (0,75), tachycardia (0,75), tachypnea (0,75), threats to the status of role in health (0,76). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider only five defining characteristics as major for assesing anxiety of mothers coming to the delivery room for delivery., Štěpánka Bubeníková, Věra Vránová, and Literatura
Cieľ: V práci sme sa zamerali na vedomosti pacientov s astmou v oblastiach self-manažmentu tohto ochorenia a najmä na vplyv faktoru dĺžky trvania tohto ochorenia na úroveň vedomostí o self-manažmente. Zároveň sme zisťovali vzťah medzi úrovňou vedomostí o self-manažmente ochorenia a kontrolou astmy. Metodika: V tejto prierezovej štúdii bolo do súboru zaradených 297 respondentov. Na testovanie kontroly astmy a úrovne vedomostí pacientov sme použili valídne nástroje a to Dotazník vedomostí o self-manažmente astmy pre dospelých (Measuring asthma self-management knowledge in adults) a Test kontroly astmy (Astma Control Test ACTTM). Na štatistické spracovanie dát boli využité: Pearsonov Chi-kvadrat test nezávislosti a Spearmanov korelačný koeficient. Výsledky: Až 220 z 297 respondentov (74,07 %) preukázalo nedostatočné vedomosti, a to konkrétne v doméne Vedomosti o liečbe astmy. V oblasti Manažment bronchiálnej astmy malo nedostatočné vedomosti 191 respondentov (64,31 %). Početnosť správnych odpovedí zároveň naznačuje, že úroveň vedomostí v doménach self-manažmentu astmy, významných pre kontrolu ochorenia, bola vyššia v skupine pacientov diagnostikovaných v priemere jeden rok ako v skupine, ktorá trpí ochorením dlhšie (6-10 rokov), i keď rozdiel nie je štatisticky významný. Záver: Nedostatky vo vedomostiach astmatikov, vyššia frekvencia chýb v oblastiach self-manažmentu, vrátane self-monitoringu a horšia kontrola astmy pri ochorení diagnostikovanom viac ako 6 rokov naznačujú, že je potrebné v klinickej praxi venovať čas a pozornosť reedukácii, opakovanému posúdeniu vedomostí a praktických zručností (aplikácia metód self-manažmentu, inhalačnej techniky) v skupine už skôr diagnostikovaných astmatikov., Aim: This project is aimed to find out the patient knowledge with asthma in the area of self-management of this disease and particularly the influence of the length of the disease on the knowledge level about self-management. At the same time we tried to find out the relation between the knowledge level of the asthma self-management and control of asthma disease. Methods: The total number of 297 adult asthma patients were included in the cross sectional study. The valid instruments Asthma Control Test and Measuring asthma self management knowledge in adults were used for testing asthma control and the degree of patient knowledge in self management of asthma. The Chi-squared test and the Spearman´s rank correlation coefficient were used for statistical processing of data. Results: A total of 220 out of 279 respondents (74%) showed poor knowledge of selfmanagement of asthma, particularly in “Knowledge of asthma treatment” domain and 191 patients in “Management of bronchial asthma” domain (64%). Patients who had been diagnosed one year ago had better level of knowledge in selfmanagement of asthma than those who had been treated for asthma longer than six years (6-10 years). This difference was not significant, but it was related to those domains which has significant influence on asthma control (domains 2-5). Conclusion: Poor knowledge of asthma patients, higher frequency of errors in self management and worse control of asthma in patients with asthma longer than six years imply the need for better and repeated education, check of patient knowledge and skills for self-management, use of peak flow meter included in this group of patients., Michaela Dingová, Petronela Osacká, and Literatura
Určení prahu viability je výchozím bodem pro zvažování léčebného postupu. Kromě stupně zralosti plodu a jeho zdravotního stavu závisí viabilita na vývoji medicínské technologie. Je podmíněna také sociálně-ekonomickými a kulturními faktory. Hranice viability z hlediska možnosti narodit se živě a přežít leží mezi 22.-24. týdnem. Dohoda odborné komunity o poskytování aktivní péče vychází z pravděpodobnosti přežití a přežití bez závažného postižení. Ve vyspělých zemích je resuscitace a intenzivní péče od 26. gestačního týdne většinou povinná, protože děti narozené v tomto týdnu mají vysoké šance na přežití bez závažného postižení a dobrou kvalitu života. Období 22.-25. gestačního týdne je označováno jako šedá zóna, kdy výsledky péče jsou nejisté a předem nepredikovatelné. Závisí nejen na gestačním stáří, ale i na hmotnosti, pohlaví, četnosti těhotenství, místu porodu a indukci zralosti plic plodu kortikoidy. Jsou ovlivněny přístupem k péči, postoji lékařů i rodičů. Předpověď signifikantně mění přežití prvního týdne. Při rozhodování o způsobu péče je třeba vycházet z komplexního pojetí viability. Vytvoření standardů založených pouze na gestačním stáří, které často nejsme schopni přesně stanovit, by neodpovídalo medicínské i etické složitosti situace a bránilo v individuálním rozhodování., Determining the threshold of viability is the initial point in considering medical treatment. Viability depends - aside from the level of maturity of the fetus and its health condition – on the advancement of medical technology. Its quality is also based upon given socio-economical and cultural factors. The threshold of viability in regard of the possibility to be born alive and survive lies between the 22-24 weeks. An expert agreement on providing active care is based upon the probability of survival and survival without serious disability. Resuscitation and intensive care from the 26 weeks of gestation is usually mandatory in developed countries because infants born at this week have a very high chance of survival without severe disabilities and with good quality of life. The 22-25 week of gestation is known as the grey zone, during which the results of care are uncertain and unpredictable in advance. However, they depend not only on gestational age but on birth weight, sex, multiple gestation, place of delivery, and induction of lung maturity with corticosteroids. They are influenced by the caregivers approach and attitude. Surviving the first week changes the prediction significantly. It is essential to precede our decision-making according to a comprehensive concept of viability. Creating standards based entirely on gestational age which we cannot determine accurately would not meet the medical and ethical complexity of the situation and would prevent us from individual deliberation., Blanka Zlatohlávková, and Literatura 31
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit vliv kognitivní výkonnosti seniorů s demencí na jejich soběstačnost. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven ze 106 seniorů (30 mužů a 76 žen, průměrný věk 83,25), u kterých byla potvrzena diagnóza demence. Statistická analýza byla provedena softwarem SPSS verze 10.0. Testování měřících nástrojů Mini Mental State Examination (MMSE) a Dotazníku soběstačnosti (DAD-CZ) probíhalo u seniorů žijících ve třech sociálních zařízeních. Pro testování vztahů a závislosti byl použit ANOVA test a Spearmanův korelační koeficient. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Naše studie potvrdila signifikantní vztahy mezi dotazníky MMSE a DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) a současně byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnocení soběstačnosti v závislosti na věku seniorů. Věk, vzdělání a pohlaví neměly vliv na výsledné hodnoty testu MMSE. Závěr: Výskyt kognitivních poruch je u starších osob poměrně častý. Problematika hodnocení soběstačnosti a kognitivních funkcí proto nesmí být opomíjenou oblastí v péči o seniory ani v zařízeních dlouhodobé péče. Pozdní detekce kognitivních poruch zhoršuje soběstačnost seniorů, která velmi často vede k rostoucí izolaci a větší závislosti a v konečném důsledku může vést k snížení kvality života., Aim: The aim of the investigation was to determine the influence of cognitive efficiency of the elderly with dementia on their self-sufficiency. Methods: The sample consisted of 106 elderly (30 men and 76 women, average age 83,25), with confirmed dementia. Statistical analysis was performed by software SPSS version 10.0. Testing of measuring tools Mini Mental State Examination (MMSE) and Self-sufficiency questionnaire (DAD-CZ) took place in the elderly living in three social settings. To test the relationship and dependencies the ANOVA test and Spearman correlation coefficient were used. Statistical tests were evaluated at a significance level α = 0,05. Results: Our study confirmed the significant relationship between MMSE and DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) and also were found statistically significant differences in self-evaluation depending on the age of elderly. Age, education and gender had no impact on the resulting value of the MMSE test. Conclusion: The incidence of cognitive impairment in the elderly is relatively common. The problematics with self-sufficiency and cognitive functions should not therefore be neglected area in caring for the elderly even in the long-term-care facilities. Late detection of cognitive impairment worsens self-sufficiency of elderly, which very often leads to increased isolation and increased dependency and ultimately can lead to reduced quality of life., Radka Kozáková, Lucie Bártová, and Literatura 17
Obezita a nadváha se stávají velkým medicínským problémem současnosti. Komplikují a zhoršují prognózu mnoha situací včetně těhotenství. Tuková tkáň není jen pasivní zásobárna energie, ale produkuje též hormony a cytokiny, kterými ovlivňuje činnost celého organizmu. Obezita negativně působí nejen přímo na matku a její reprodukční zdraví, ale působí i na zdravotní stav a vývoj dítěte. Kromě dobře známých komplikací se začínají diskutovat i další otázky jako například neuropsychický vývoj dítěte nebo vliv na vyšší riziko rozvoje astma, Obesity and overweight are becoming a major problem in medicine. Obesity impairs the prognosis of many conditions, including pregnancy. Adipose tissue is not only a passive reservoir of energy but also produces hormones and cytokines, which interfere with the regulation of the whole organism. Obesity adversely affects not only the mother and her reproductive health but also the health and the development of the child. In addition to well-known complication issues such as neuropsychological development of the child or a higher risk of astma are now discussed. Many of these negative effects are attributed to inflammation associated with obesity., Tereza Ulmannová, Ivana Špálová, Kateřina Štechová, and Literatura
Cíl: Zmapovat vliv preventivních strategií na vznik infekce močového traktu v souvislosti se zavedeným močovým katétrem. Metodika: Metodou praxe založené na důkazu bylo v elektronických databázích (PubMed, American Journal of Medicine, Virginie Henderson Library, Google Scholar, PubMed Central, Best Evidence for Nursing, Cochrane Collaboration) nalezeno 25 relevantních studií (meta-analýzy, systematické přehledy, randomizované kontrolované studie, prospektivní kohortové studie, průřezové studie, retrospektivní studie, studie případů a kontrol). Výsledky: Nebyly nalezeny silné důkazy, které by jednoznačně potvrdily nebo vyvrátily vliv používaných preventivních strategií (močový katétr potažený stříbrem, zvýšená hygiena rukou, stanovení optimální délky zavedení močového katétru) na snížení výskytu infekce močových cest u pacientů se zavedeným močovým katétrem. Závěr: Silné důkazy potvrzující vliv preventivních strategií nalezeny nebyly, avšak validní a relevantní výstupy a doporučení zahraničních studií mohou být přínosné v péči o katetrizované nemocné v podmínkách českého ošetřovatelství., Objective: To find out the influence of preventive strategies on the occurrence of catheter-associated urinary tract infection. Methods: Using the method of evidence based practice were found in electronic databases (PubMed, American Journal of Medicine, Virginie Henderson Library, Google Scholar, PubMed Central, Best Evidence for Nursing, Cochrane Collaboration) 25 relevant studies (meta-analysis, systematic reviews, randomized controlled trials, prospective cohort studies, cross-sectional studies, retrospective studies, case-control studies). Results: We did not found any strong evidence, which could clearly validate or refute the influence of prevention strategies used (silver-impregnated urinary catheter, intensive hand hygiene practices, determination of the optimal length of the inserted urinary catheter) on reducing the incidence of catheter-associated urinary tract infection. Conclusion: Strong evidence confirming the influence of preventive strategies were not found, however valid and relevant outcomes and recommendations of international studies may be useful in the care of catheterised patients in conditions of Czech nursing., Jana Bizoňová, Darja Jarošová, and Literatura
Cieľ: Zásadná zmena životnej situácie, akú predstavuje onkologické ochorenie, môže výrazným spôsobom ovplyvniť subjektívne vnímanie kvality života pacienta. Onkologickí pacienti prežívajú závažné problémy a majú špecifické potreby vzťahujúce sa k otázkam zdravia, ktoré môžu pretrvávať aj po ukončení liečby. Cieľom nášho výskumu bolo preskúmať úroveň kvality života a funkčného stavu u pacientok s diagnostikovaným onkologicko-gynekologickým ochorením. Metódy: Do výskumu bolo zahrnutých 73 respondentov: pacientok s verifikovaným onkologicko-gynekologickým ochorením cervixu a endometria (priemerný vek 57 rokov, smerodajná odchýlka SD = 11,25). Na zisťovanie úrovne kvality života a funkčného stavu bol použitý základný dotazník EORTC QOL spolu so špecifickým dotazníkom CX24 vytvorený Európskou organizáciou pre výskum a liečbu rakoviny (EORTC) pre pacientky s onkologickým ochorením endometria a cervixu. Výsledky: Najväčšiu mieru negatívneho dopadu onkologického ochorenia sme zaznamenali v oblasti sociálnych funkcií (priemer = 68,04, SD = 30,14) a v emocionálnej oblasti (priemer = 71,23, SD = 23,24). Menej výrazný vplyv ochorenia môžeme pozorovať pri hodnotení kognitívnych funkcií (priemer = 86,76, SD = 16,48). Záver: Lepšie uvedomenie si významu dlhodobej kvality života môže pomôcť poskytovateľom zdravotnej starostlivosti pri informovaní pacientok o možných limitáciách a ťažkostiach pretrvávajúcich aj po ukončení liečby rakoviny., Aim: A major life change, such as cancer, can significantly influence the subjective perception of quality of life. Cancer patients experience severe problems and have specific needs related to health issues, which may persist even after treatment. The aim of our research was to examine the level of quality of life and functional status in patients diagnosed with gynecological cancer. Methods: The research included 73 respondents: patients with confirmed cervical and endometrial cancer (mean age 57 years, standard deviation SD = 11.25). To identify the level of quality of life and functional status, the basic EORTC QOL and specific CX24 questionnaires were used. The questionnaires were created by the European Organisation for Research and Treatment of Cancer (EORTC) to be used in patients with endometrial and cervical cancer. Results: The greatest degree of negative impact of cancer was found in social (mean = 68.04, SD = 30.14) and emotional (mean = 71.23, SD = 23.24) scales. Less pronounced effects of the disease were observed in a cognitive scale (mean = 86.76, SD = 16.48). Conclusion: Better awareness of the significance of long-term quality of life can help health care providers inform patients about possible limitations and difficulties persisting even after completion of cancer treatment., Ľubica Bánovčinová, Katarína Bačiaková, Lucia Kováčová, and Literatura 26
Cieľ: Cieľom výskumu bolo monitorovať a zhodnotiť rozdiely v hodnotení sledovaných indikátorov kvality ţivota pacientov s proliferatívnou a neproliferatívnou diabetickou retinopatiou. Metodika: Výskumnú vzorku tvorili pacienti s diabetickou retinopatiou (DR) v celkovom počte 80. Prvú skupinu tvorilo 27 pacientov s proliferatívnou diabetickou retinopatiou (PDR) a druhú 53 pacientov s neproliferatívnou diabetickou retinopatiou (NPDR). Komparácia prebiehala v závislosti od typu DR. Zber údajov bol realizovaný štandardizovaným dotazníkom NIE VFQ-25 (National Eye Institute – Visual Function Questionnaire) na Očnom oddelení vo Fakultnej nemocnici s poliklinikou (FNsP) J. A. Reimana v Prešove. Výsledky: T-testom boli u oboch komparovaných skupín pacientov zistené významné rozdiely vo všetkých sledovaných ukazovateľoch kvality ţivota: všeobecný zdravotný stav a zrak, problémy s videním do blízka a do diaľky, vplyv ochorenia na dosahovanie ţivotných cieľov, menšia kontrola nad svojím konaním, obmedzenie dĺţky aktivít, obmedzenie zotrvania iba na domáce prostredie, spoliehanie sa na poskytnuté informácie inými ľuďmi, potreba pomoci od iných ľudí. Záver: Čiastočná alebo úplná strata schopnosti vidieť v súvislosti s diabetom má na kvalitu ţivota diabetika s proliferatívnou diabetickou retinopatiou v holistickom poňatí, teda v biologickej, psychickej a sociálnej dimenzii negatívny dopad. Je preto nevyhnutné dostupnými spôsobmi predchádzať tejto chronickej komplikácii., Aim: To monitor and evaluate the differences in the evaluation of monitored indicators of quality of life of patients with proliferative and non-proliferative diabetic retinopathy (DR). Methods: The research sample comprised a total of 80 patients with DR. The first group consisted of 27 patients with proliferative diabetic retinopathy and the second group of 53 patients with non-proliferative diabetic retinopathy. The comparison was carried out according to the degree of DR. The data were collected using the standardized National Eye Institute Visual Function Questionnaire (NEI VFQ-25) at the Ophthalmic Department of J. A. Reiman Hospital in Prešov. Results: In both compared patient groups, T-tests showed significant differences in all studied quality of life parameters: general health and vision, difficulty seeing far away and up close, the impact of the disease on achieving life goals, being limited in control over and in length of their activities, being limited to their homes, relying on the information provided by other people and needing help from others. Conclusion: In a holistic concept, i.e. biological, psychological and social dimensions, partial or complete loss of the ability to see due to diabetes has a negative impact on the quality of life of patients with proliferative DR. Therefore, this chronic complication must be prevented by any available means., Mária Kaščáková, Ľudmila Majerníková, Janka Slaninková, and Literatura
A. Čunderlík, M. Holáň, A. Gottschallová, P. Kleskeň, I. Rusňák, K. Plank, J. Mlynarčíková, M. Jezberová, J. Andrisová, J. Čajková, M. Uherková, V. Cigel