V matematice a fyzice nejsou výjimkou situace, kdy řešení problému, jehož praktický význam se někomu může jevit i sporným, vede ke vzniku rozsáhlé obecné teorie či k rozvoji nové účinné metodiky. Je tomu tak i v případě problému brachistochrony, který sehrál klíčovou roli při vzniku variačního počtu. Lze jej formulovat takto: Jaký tvar má mít hladká skluzavka spojující dva zadané body ležící ve svislé rovině, aby tělísko volně vypuštěné z výše položeného z nich sklouzlo vlivem tíže do druhého bodu v nejkratším možném čase? V první části tohoto článku se věnujeme historickým aspektů problému brachistochrony a komentujeme jednotlivá významnější řešení, která byla v průběhu doby předložena. Druhá část sahá do současnosti. Uvádíme v ní tři téměř elementární a navzájem zcela odlišné způsoby přístupu k nalezení brachistochrony: fyzikální, geometrický a variační. Příspěvek věnujeme k významnému životnímu výročí profesoru RNDr. Martinu Černohorskému, CSc., učiteli několika generací brněnských fyziků, který se ve svém vědeckém díle zabýval na mimořádné fyzikální úrovni mj. i historií Newtonovy mechaniky., Josef Slavíček, Jana Musilová., and Obsahuje seznam odkazů a literatury
Fiber lasers may exhibit instabilities and self-pulsed regimes that can have catastrophic consequences on their components. One of the self-pulsing regimes is the recently observed self-induced laser line sweeping (SLLS). The SLLS is characterized by periodic wavelength drift over broad spectral interval of several nanometers followed by quick bounce backward. The sweeping rate is relatively slow, of the order of nm per second. Thanks to narrow line width and simple construction, the SLLS fiber lasers are attractive sources for testing of photonics components, interrogation of optical fiber sensor arrays and for laser spectroscopy. The SLLS can be explained by creation of a standing wave built up by laser longitudinal mode and consequent spatial-hole burning and refractive-index grating inscription. We review an evaluation of reflection spectra of transient fiber Bragg gratings that are created in SLLS fiber lasers. The evaluation is shown using example of ytterbium fiber laser in Fabry-Perot configuration of the laser cavity. We discuss also the effect of the laser wavelength self-sweeping on the triggering of the self-Q-switched regime and the generation of giant laser pulses. and Vláknové lasery mohou vykazovat nestabilní pulzní režimy. Jedním z režimů se samovolnou generací impulzů je nedávno pozorovaný jev spontánního rozmítání vlnové délky vláknového laseru. Tento jev je doprovázen charakteristickým periodickým posunem vlnové délky laseru v širokém rozsahu vlnových délek několika nanometrů. Rychlost rozmítání je relativně pomalá, řádově nanometry za sekundu. Díky úzké šířce čáry a jednoduché konstrukci jsou tyto lasery atraktivními zdroji záření, mj. pro systémy optických vláknových senzorů, charakterizaci optických komponent a laserovou spektroskopii. Samovolné rozmítání vlnové délky lze vysvětlit vytvořením stojaté vlny určené podélným módem rezonátoru. Vznik stojaté vlny vede k podélné modulaci indexu lomu - zápisu mřížky. V tomto příspěvku podáváme shrnutí dosud prezentovaných prací týkajících se modelování odrazivosti braggovských mřížek ve vláknových laserech se spontánním rozmítáním vlnové délky. Popisujeme experimentální ytterbiový vláknový laser s tímto typem nestability, následovaný teoretickým popisem braggovské mřížky a ukázkou výpočtu odrazivosti pro laser odpovídající experimentu. Je též diskutován význam spontánního rozmítání na spouštění režimu samočinného Q-spínání a generaci gigantických laserových pulzů.
Functional magnetic resonance imaging (fMRI) was used to demonstrate the brain activation during volitional control of breathing in nine healthy human subjects. This type of breathing was induced by acoustic stimuli dictating the respiratory frequency. During the period of dictated breathing not only the frontal and temporal lobes of the brain, but also the parietal lobes were bilaterally activated. The frontal lobe was activated bilaterally in all subjects, with frequent activation of Brodmann areas 4 and 6. In the parietal lobe, activation could mostly be demonstrated in gyrus postcentralis and the same was true for area 22 in the temporal lobe., V. Šmejkal, R. Druga, J. Tintěra., and Obsahuje bibliografii
The purpose of the present study was to investigate whether peripheral brain-derived neurotrophic factor (BDNF) treatment induced metabolic adaptations in mouse skeletal muscle. BDNF (20 mg/kg/day) was injected subcutaneously for successive 14 days. BDNF treatment significantly reduced the total food intake and inhibited the weight gain in comparison to the control group. The glucose transporter 4 (GLUT4) protein expression in the gastrocnemius muscle was significantly increased by BDNF treatment in comparison to the control and pair-fed groups. Neither the oxidative nor the glycolytic enzyme activities in the gastrocnemius muscle changed after the BDNF treatment. These results suggest that the peripheral BDNF treatment promotes the skeletal muscle GLUT4 protein expression as well as hypophagia., M. Suwa ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Branchotenthes octohamatus sp. n. (Monogenea: Hexabothriidae) is described from the gills of the southern fiddler ray, Trygonorrhina fasciata Müller et Henle (Elasmobranchii: Rhinobatidae), off Adelaide, South Australia. It is distinguished from the type species, Branchotenthes robinoverstreeti Bullard et Dippenaar, 2003, by producing eggs that are joined end to end forming a chain, in the morphology of the male copulatory organ that has a pronounced constriction in duct diameter between proximal and distal regions, the possession of a thin muscular layer surrounding the proximal part of the male copulatory organ and distal region of the vaginae, and by the absence of a raised process on the shaft of the hamulus. An amended generic diagnosis is provided and the reliability of sperm duct number as a generic character is discussed. The oncomiracidium of B. octohamatus is also described and is the first monogenean to be described with only eight hooklets in the larval haptor. This discovery of eight hooklets may be important for higher-level monogenean evolutionary hypotheses.
iH026a is a formulation containing a biochemical class of plant growth regulator that modulates glycoconjugation through the plant lectin cycle. While lectins are common to vascular plants, we observed, consistent with reversible binding of sugars from lectins, enhancements of quantities and qualities of various features, including significant enrichment of Brix soluble sugars compared to controls in cherry, grape, and melon in trials conducted in Arizona and California, USA., A. M. Nonomura, A. Pedersen, D. P. Brummel, L. Loveless, A. Lauria, B. Haschemeyer, M. S. McBride, and Obsahuje bibliografické odkazy
Anthropogenic activities and improper uses of phosphate fertilizers have led to an increase in cadmium concentrations in agricultural soils. Brassinosteroids are steroid hormones that are rapidly assimilated and metabolised with beneficial roles in physiological and biochemical processes in plants. Our aim was to ascertain whether exogenous treatment with 24-epibrassinolide (EBR) can mitigate the Cd toxicity, and whether this substance can reduce the Cd accumulation in plant tissues. Furthermore, the dose response to EBR was determined following exposure to Cd in Vigna unguiculata. The experiment was a completely randomised factorial design with two concentrations of Cd (0 and 500 μM) and three concentrations of EBR (0, 50, and 100 nM). Spraying plants exposed to Cd with EBR significantly reduced the concentrations of Cd and increased nutrient contents in all tissues. The EBR treatment caused significant enhancements in leaf, root, and total dry matter. Foliar application of EBR reduced the negative effects of Cd toxicity on chlorophyll fluorescence and gas exchange parameters. Pretreatment with EBR also increased contents of pigments in plants exposed to Cd, compared with the identical treatments without EBR. Cd elevated contents of oxidant compounds, inducing cell damages, while EBR significantly decreased the concentrations of these compounds. We confirmed that EBR mitigated the negative effects related to Cd toxicity, reduced the absorption and transport of Cd, and increased the contents of essential elements. In plants exposed to Cd, the most apparent dose response was found for 100 nM EBR, with beneficial repercussions on growth, gas exchange, primary photosynthetic processes, and photosynthetic pigments, which were intrinsically connected to lower production of oxidant compounds and cell damage., L. R. Santos, B. L. Batista, A. K. S. Lobato., and Obsahuje bibliografii
Ján Čaplovič. (V článku je uveden i propouštěcí dopis Ladislausu Farkasovi od ředitele Fritze Habera ; z němčiny přeložil Josef Bednarčík.) and Obsahuje bibliografii