Výskumná štúdia nadväzuje na výskum zaoberajúci sa identifikáciou signifikantných prediktorov neetického správania uskutočneného za účelom dosiahnutia cieľa (Čopková, Matyiová, & Bartko, 2017). Cieľom prezentovanej štúdie bola analýza komplexných vzťahov pravdepodobnosti sformovania zámeru porušiť normu v akademickej oblasti za účelom dosiahnutia cieľa a premenných predstavujúcich jeho potenciálne predpoklady. Analyzované boli dáta od vzorky 154 vysokoškolských študentov vo veku od 18 do 25 rokov (Mvek = 21,57, SD = 1,76), 80,5 % tvorili ženy; 19,5 % muži. Analýzou komplexných vzťahov prostred-níctvom modelovania štrukturálnymi rovnicami bol preukázaný priamy pozitívny efekt personálneho normatívneho presvedčenia, nepriamy negatívny efekt svedomitosti a nepriame pozitívne efekty machiavelizmu, morálnych výpadkov pri akademickom podvádzaní a sebaoprávňovania v dosahovaní cieľa na pravdepodobnosť sformovania zámeru porušiť normu za účelom dosiahnutia cieľa. and The research study follows the study focused on the identification of significant predictors of non-ethical behavior in a goal directed behavior (Čopková, Matyiová, & Bartko, 2017). The aim of the current study was the analysis and significance verification of wider connections and relations of probability of behavioral intention´s to violate norm in order to attain academic goal. 154 Slovak university students have participated in the study (80,5 % women; Mage = 21,57; SD = 1,76). Using structural equations, the direct positive effect of personal normative belief, indirect negative effect of conscientiousness, indirect positive effect of Machiavellianism, moral disengagement about cheating and self-licensing in goal attainment on a probability of behavioral intention´s to violate norm in order to attain academic goal formation were identified.
This article deals with the issue of competence of so-called vulnerable persons and the possibility of making valid informed consent. The theory of competence is here perceived as a task oriented competence. Subsequently, the capacity of the patient to give informed consent is analyzed. Here, the difference between the so-called general competence and specific competence is analyzed, as well as the difference between degree conception of competence and threshold conception of competence. The relation between competence and consequences of performed medical procedure is also specified. Finally, the article describes how these theoretical approaches are reflected in medical as well as legal practice. and Tento článek se zabývá problematikou kompetence tzv. vulnerabilních osob a možnosti učinit validní informovaný souhlas. V článku je řešena nejprve teorie kompetence, která je vnímaná jako kompetence k plnění určitého úkolu (task oriented competence). Následně je rozebírána přímo kompetence pacienta k udělení informovanému souhlasu. Rozebrán je rozdíl mezi tzv. obecnou kompetencí a specifickou kompetencí, dále rozdíl mezi stupňovitou kompetencí a kompetencí hraniční. Specifikován je i poměr mezi kompetencí a následky provedeného zdravotního výkonu. Konečně je pak popsáno, jak se tyto teoretické přístupy odrážejí do medicínské, ale i právní praxe.
Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny. Zkoumána je jeho etymologie, jeho ontologický status, jeho normativní síla a konečně i jeho charakteru jako komunikačního aktu. Text má prokázat tezi, že informovaný souhlas je komunikačním aktem - nikoliv pouhým mentálním stavem - který má za určitých podmínek normativní sílu. Tato normativní síla se plně projeví pouze v případě splnění základních podmínek: dostatečného poučení, dostatečného porozumění, svobodné a vážné vůle a kompetence pacienta., This article deals with the institute of informed consent, a fundamental legal and ethical institute in the field of medicine. Its etymology, ontological status, its normative power and, finally, its character as a communication act are studied. The text shows that informed consent is a communicative act - not just an inner mental state and that it has significant normative power. This normative power is manifesting itself only when certain conditions are met: sufficient disclosure, sufficient understanding, voluntariness and competence of the patient., and Adam Doležal.
Článek se zaměřuje na analýzu přístupu vybraných zahraničních právních řádů (Německo, Spojené státy americké), českého právního řádu a projektu DCFR k problematice rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou. Článek se rovněž snaží zodpovědět otázku, zda je vůbec možné a vhodné rozsah rizik, o nichž je třeba pacienta informovat, konkrétně vymezit, a pokud ano, jakým způsobem., The article is focused on the analysis of the approach of particular foreign legal orders (Germany, USA) as well as the Czech legal order and the DCFR project to the issue of the extent of disclosure of risk information. The article also seeks to answer the question whether or not it is possible and appropriate to define the extent of disclosure of risk information specifically and if so, how., and Ivo Smrž.
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času., The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time., Adéla Woznicová, Renata Hlavová, Petra Daňsová, Lenka Lacinová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Tato studie je pilotáží nové metody pro měření náchylnosti k prožívání viny a hanby, Inventáře tendence k vině a hanbě (ITVAH). ITVAH je metoda založená na použití scénářů, která rozlišuje afektivní a behaviorální složky těchto dispozic a zároveň zohledňuje soukromé, resp. veřejné prožívání viny a hanby. Pro každý z 16 scénářů byly vytvořeny dvě položky – afektivní a behaviorální reakce, čímž vzniklo celkem 32 položek. Byl předpokládán čtyřfaktorový model měření – Negativní hodnocení chování (NHCh), Náprava, Negativní hodnocení self (NHS) a Únik. Dále byla předpokládána negativní souvislost NHS a Úniku se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění a pozitivní souvislost NHCh a Nápravy s tendencí k sebeodpuštění. Pilotní studie proběhla na vzorku 249 česky mluvících dospělých (67 % žen, věk 18–75, Md = 22). Na základě ordinální konfirmační faktorové analýzy se zohledněním reziduálních kovariancí mezi položkami vztahujících se ke stejnému scénáři jsme zjistili akceptovatelnou shodu předpokládaného modelu s daty. Pro předpokládané souvislosti se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění jsme však získali pouze částečnou oporu, v rozporu s teoretickým očekáváním jsme zjistili středně silný negativní vztah mezi tendencí k sebeodpuštění a afektivní složkou viny. Pro širší používání této metody v československém prostředí je důležité dále ověřit konstruktovou validitu metody společně s ověřením souběžné validity s The Test Of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3). and This paper constitutes a pilot study of a novel measure for assessing proneness to guilt and proneness to shame, Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH, Inventory of Proneness to Guilt and Shame). ITVAH is a scenario-based method distinguishing affective and behavioural components of guilt and shame and also considering the private or public experience of guilt and shame, respectively. Two items (affective and behavioural reaction) were created for each of the 16 scenarios, resulting in total of 32 items. A four-factor measurement model was assumed – Negative behaviour evaluation (NBE), Reparation, Negative self-evaluation (NSE), Withdrawal. Next, we assumed negative correlations of NSE and Withdrawal with self-esteem and self-forgiveness and positive correlations of NBE and Reparation with self-forgiveness. The pilot study was carried out on 249 Czech-speaking adults (67 % women, aged 18–75, Md = 22). An ordinal confirmatory factor analysis with residual covariances between items connected to the same scenarios was conducted. The hypothesized four-factor model was found acceptable. However, we found limited evidence for the hypothesized relationships with self-esteem and self-forgiveness – in contrast to theoretical expectations we found a medium-strong negative relationship between self-forgiveness and affective component of guilt. For further use of the measure in the Czech and Slovak environment it is necessary to assess additional evidence of construct validity and concurrent validity with The Test of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).