Animals have always represented an important part of life and thus they can evoke a wide range of emotions. This work has focused on the positive emotions evoked by animals in humans, specifically beauty as seen by human eyes. Since there is a multitude of species in the world that belong to various taxonomic groups, it is important to examine, how humans cognitively categorize them and what characteristics influence the perception of beauty in individual groups. The question was whether the size and shape of the animals’ bodies or their colour and markings influence their beauty. Previous research has successfully employed the testing method of presenting stimuli in form of photographed animals, which were then rated by respondents according to perceived beauty. Numerous works based on this method originated, studying both positive and negative attitude towards animals, which enabled further research to be carried out in other countries. Crosscultural comparison of the perception of beauty is an important part of the research of animal beauty, because it allows a comparison of opinions on animals of people from different cultural backgrounds, including native groups still living in hunter-gatherer hierarchy to this day. Identical features of what is seen as beautiful across cultures would imply that the positive perception of animals evolved before the humans settled the whole world and is thus independent of the current environment. The perception of animal beauty is an interesting subject not merely from an evolutionary standpoint, but also since it opens a possibility to use the findings in campaigns targeted to help endangered species. This work is a summary of results of studies focused on positive perception of animals on different levels and in different contexts, and it offers a concise overview of the perception of beauty by humans. and Zvířata vždy představovala důležitou součást života člověka, a proto v něm mohou vyvolávat nejrůznější emoce. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní emoce, které v nás zvířata vzbuzují, a to zejména na krásu viděnou lidskýma očima. Jelikož na světě existuje velké množství druhů patřících do různých taxonomických skupin, je důležité se podívat, jak lidé zvířata kognitivně kategorizují a jaké charakteristiky ovlivňují hodnocení krásy v každé skupině zvířat zvlášť. Zajímalo nás, zda krásu ovlivňuje velikost a tvar těla nebo barevnost či vzor jednotlivých druhů. V předchozích pracích byla úspěšně využita testovací metoda předkládání stimulů v podobě fotografií zvířat, které respondenti hodnotí podle vnímané krásy. Na základě této metody vzniklo mnoho prací zkoumající vztah ke zvířatům (jak pozitivní, tak negativní) a umožnilo provádět výzkumy i v jiných zemích. Mezikulturní srovnání vnímání krásy je důležitou součástí výzkumu krásy zvířat, neboť umožňuje porovnat názory lidí na zvířata z odlišných kulturních prostředí, včetně domorodých obyvatel žijících dodnes v lovecko-sběračském uspořádání. Pokud by totiž byly znaky určující, co je na zvířatech krásné, mezikulturně shodné, dá se předpokládat, že pozitivní vnímání zvířat se vyvinulo v evoluci dříve, než lidé osídlili celý svět, a tudíž není závislé na současném prostředí. Vnímání krásy zvířat není zajímavé jen z hlediska evoluce, ale dává nám možnost využít tyto poznatky v cílených kampaních na pomoc ohroženým druhům zvířat. Tato práce je shrnutím výsledků studií zabývajících se pozitivním vnímáním zvířat na různé úrovni a v různých souvislostech a přináší ucelený pohled na vnímání krásy zvířat u lidí.
Zvířata představují pro člověka prioritizované stimuly, je jim věnována větší pozornost než neživým objektům a tento zájem je doprovázen nejen pozitivními, ale také negativními emocemi, jako je strach a odpor. Obě emoce mají významnou adaptivní roli v situacích, které mohou být pro člověka potenciálně nebezpečné. Strach reaguje na přítomnost predátora či jiného strachového stimulu, který jej bezprostředně ohrožuje, zatímco odpor se vyvinul jako ochrana před chorobami a infekcemi. Tyto emoce však byly důležité nejen v evoluční minulosti člověka, do značné míry nás ovlivňují i dnes, přestože se se zvířaty ve volné přírodě setkáváme stále méně. Strach a odpor hrají zásadní roli také ve fobiích ze zvířat.
Tato práce tedy shrnuje naše dosavadní poznatky o negativních emocích, které v lidech vzbuzují zvířata. Zabývá se rozdíly mezi fungováním strachu a odporu, jejich vzájemným vztahem a také psychopatologiemi. V neposlední řadě se pak věnuje tomu, které konkrétní znaky zvířat ovlivňují nejen jejich přednostní vnímání, ale také pociťování specifických emocí, strachu a odporu, u různých skupin zvířat. and Animals represent prioritised stimuli for humans, they are given more attention than inanimate objects, and this attention is accompanied by not only positive emotions, but also negative ones, such as fear and disgust. Both of these emotions play an important adaptive role in potentially dangerous situations. Fear represents human reaction to the presence of a predator or another fear-inducing stimulus posing an immediate threat, while disgust has evolved as a protection against diseases and infections. These emotions were significant during human evolutionary history, but they continue to influence us to this day, despite humans coming into contact with animals in the wild with increasing rarity. Fear and disgust are also a substantial part of animal phobias. This work summarises our findings so far regarding negative emotions caused by animals. It deals with differences between the function of fear and disgust, their relation to each other, and their psychopathologies. Last but not least, it also discusses which specific features of animals influence their prioritized perception and experiencing of fear and disgust evoked by distinct animal groups.
Objectives. The study focuses on the emotional intelligence (hereafter „EI“) of members of the Police of the Czech Republic and on its differences according to the selected demographic characteristics (gender, age, and education). The outcomes are subsequently compared with the results of the general population. Sample and setting. The research sample comprised 531 adult respondents (222 police officers and 309 members of the general population). SEIS self-description questionnaire and anamnestic questionnaire were used to measure selected variables. Hypotheses. The authors assumed that the police officers would show a higher level of overall EI and particular EI factors than the general population. A higher level of overall EI would occur in female, higher age, and higher education groups – for both police members and the general population. Statistical analysis. The analysis of the data was focused on the determination of the factors forming EI by exploratory factor analysis, non-parametric tests were used to verify the hypotheses. Results. There was no statistically significant difference found between the police officers and the common population in total EI, only in particular EI factors. While no difference between gender, age, or education groups and overall EI was indicated among the police officers, significant differences between all variables were revealed among the general population. When dividing the sample according to gender and type, statistically significant differences were found with the men from the general population scoring the lowest compared to the highest score of policewomen. Study limitation. Given the sampling method, caution must be exercised to generalise the findings. A self-description method was used to measure EI. and Cíle. Studie se zabývá emoční inteligencí (EI) příslušníků Policie České republiky a jejími rozdíly dle vybraných demografických charak-teristik (pohlaví, věk, vzdělání). Výsledky jsou srovnávány s hodnotami zjištěnými u běžné po-pulace. Výzkumný soubor a procedura. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 dospělými respon-denty, z toho bylo 222 policistů a 309 proban-dů z běžné populace. Zvolené proměnné byly měřeny pomocí sebepopisného dotazníku SEIS a anamnestického dotazníku.Hypotézy. Autorky předpokládaly, že příslušníci Policie ČR budou vykazovat vyšší úroveň cel-kové EI a vyšší hodnoty u všech faktorů EI než běžná populace. Dále předpokládaly, že vyšší úroveň celkové EI se bude u policistů i běžné populace vyskytovat u skupin s ženským pohla-vím, vyšším věkem a vyšším vzděláním. Statistická analýza. Analýza dat byla zaměřena na stanovení faktorů tvořících EI pomocí explo-rační faktorové analýzy, pro ověřování hypotéz byly využity neparametrické testy.Výsledky. Výsledky výzkumu neprokázaly exis-tenci statisticky signifikantního rozdílu mezi policisty a běžnou populací v celkové EI, byly však nalezeny rozdíly v jednotlivých faktorech. Zatímco nebyly objeveny rozdíly v celkové EI u skupin policistů dle pohlaví, věku a vzdělá-ní, v souboru běžné populace se tyto rozdíly projevily. Při rozčlenění hodnot celkové EI dle příslušnosti ke vzorku a pohlaví byly shledány statisticky signifikantní rozdíly, kdy muži z běž-né populace skórovali níže oproti ženám – po-licistkám.Omezení studie. Vzhledem k metodě výběru vzorku je zobecnitelnost výsledků limitována. K měření EI byla využita sebepopisná metoda.
Problem. A lack of empathy toward victimized students belongs to the key factors that fuel longterm bullying cases. The absence of cognitive empathy toward victims is characterized by inability or unwillingness of classmates to understand the emotions and the situation of victimized students. It relates to moral disengagement processes, including dehumanizing disregard to the harm of the victims. Sample and methods. The study examined the association between victimization by bullying (assessed using self-reports) and cognitive empathy received from classmates (measured by peer nominations for students who do not feel well among others or others treat them unfairly) in seventh graders (n=190). Binary logistic regression was used to analyze the association when controlling for effects of peer status, gender, and sympathy of victimized students.Results. Students feel cognitive empathy for approximately half of the victims in their classrooms and cognitive empathy had a weak positive correlation with victimization frequency. Binary logistic regression showed that above-average cognitive empathy received from classmates is more likely in victims, students with low peer status, and male students. Because victimized students whose harm and difficult plight is overlooked by classmates have been considered victims most susceptible to psychological and social maladjustment, intervention efforts could benefit from tracing not only the established diagnostic criteria, but also cognitive empathy received from the side of classmates.Limitations. The findings may be limited by using a cross-sectional design and working with a convenience and relatively small sample (with a limited number of victims). and Problém. Jedním z klíčových prvků přispívajících k dlouhodobému trvání případů šikany je absence empatie k šikanovaným spolužákům. Absence kognitivní složky empatie se vyznačuje neschopností či neochotou spolužáků porozumět emocím a situaci šikanovaných žáků. Pojí se s procesy morálního vyvazování, včetně dehumanizace, při níž přestávají být spolužáci vnímaví k utrpení oběti. Důležitou otázkou je, jak velká část šikanovaných žáků získává empatii od svých spolužáků a zda tato empatie souvisí s charakteristikami šikanovaných žáků. Soubor a metoda. Studie zkoumala u žáků sedmých ročníků (n = 190) vztah mezi viktimizací (na základě sebeposouzení) a kognitivní empatií získanou od spolužáků (vrstevnickou nominací žáků, kteří se mezi ostatními necítí dobře či se k nim ostatní chovají nespravedlivě). Pomocí binární logistické regrese sledovala tento vztah při kontrole skupinového statusu, pohlaví a soucitu šikanovaného žáka. Výsledky. Spolužáci empatizují přibližně s polovinou obětí ve svých třídách. Frekvence viktimizace slabě pozitivně koreluje s mírou získané empatie od spolužáků. Podle výsledků binární logistické regrese predikuje nadprůměrnou míru empatie od spolužáků zkušenost s viktimizací a nízký skupinový status. Nadprůměrnou empatii spolužáků také častěji získávají chlapci. Vzhledem k tomu, že šikanované žáky, jejichž utrpení a obtížnou pozici spolužáci přehlížejí, lze považovat za nejohroženější oběti s potenciálními psychickými a sociálními následky, z intervenčního hlediska se jeví jako užitečné sledovat vedle existujících diagnostických kritérií i empatii spolužáků vůči konkrétním šikanovaným žákům. Limity. Výsledky studie mohou být omezeny příležitostným výběrem, nízkým počtem častěji šikanovaných žáků a průřezovým výzkumným designem.
Considering the advantage of Empirical Mode Decomposition (EMD) for extracting the geophysical signals and filtering out the noise, this paper will first apply the EMD approach to post-process the Gravity Recovery and Climate Experiment (GRACE) monthly gravity field models. A 14-year time-series of Release 06 (RL06) monthly gravity field models from the Center for Space Research (CSR) truncated to degree and order 60 from the period April 2002 to August 2016 are analyzed using the EMD approach compared with traditional Gaussian smoothing filtering. Almost all fitting errors of GRACE spherical harmonic coefficients by the EMD approach are smaller than those by Gaussian smoothing, indicating that EMD can retain more information of the original spherical harmonic coefficients. The ratios of latitude-weighted RMS over the land and ocean signals are adopted to evaluate the efficiency of eliminating noise. The results show that almost all ratios of RMS for the EMD approach are higher than those of Gaussian smoothing, with the mean ratio of RMS of 3.61 for EMD and 3.41 for Gaussian smoothing, respectively. Therefore, we can conclude that the EMD method can filter noise more effectively than Gaussian smoothing, especially for the high-degree coefficients, and retain more geophysical signals with less leakage effects.
The age and growth of weatherfish (Misgurnus fossilis), an endangered and protected freshwater fish with a poorly known life history, was studied in two watercourses (the River Ner and the Nowy Rów canal, Poland). The weight, length and sagittal otoliths of 166 specimens collected in April 2015 were measured for weight-length relationships, ageing and back-calculation of length at age. At both sites sex ratio did not differ from 1:1. Weatherfish otoliths were small, elliptic (1.85 mm longer axes of the largest otolith) and the annuli were clearly visible. Female lifespan was six years but the oldest males were four and five years. In both sites populations were dominated by 2+ (the River Ner) and 3+ (the Nowy Rów canal) specimens. In general, weatherfish grows isometrically (b = 3) and the intercept of the weight-length relationship differ between study sites but not between sexes. Its total length (TL) was predicted by an interaction between sex and age, as well as capture site and age. Back-calculated estimates of TL fitted a von Bertalanffy growth function, though Taylor’s criterion showed that the asymptotic length were overestimated. Multiple comparisons of the von Bertalanffy growth function parameter revealed difference between sexes and sites.
Anthropogenic environmental pollutants affect many physiological, biochemical, and endocrine actions as reproduction, metabolism, immunity, behavior and as such can interfere with any aspect of hormone action. Microbiota and their genes, microbiome, a large body of microorganisms, first of all bacteria and co-existing in the host´s gut, are now believed to be autonomous endocrine organ, participating at overall endocrine, neuroendocrine and immunoendocrine regulations. While an extensive literature is available on the physiological and pathological aspects of both players, information about their mutual relationships is scarce. In the review we attempted to show various examples where both, endocrine disruptors and microbiota are meeting and can act cooperatively or in opposition and to show the mechanism, if known, staying behind these actions., Richard Hampl, Luboslav Stárka., and Obsahuje bibliografii
As environmental and genetic components contribute to the PCOS expression, we compared levels of endocrine disruptors, steroid hormones, cytokines, and metabolic parameters in twenty healthy, nine normal-weight PCOS women, and ten obese PCOS women. Steroid hormones, bisphenols (BPA, BPS, BPF, BPAF) and parabens (methyl-, ethyl-, propyl-, butyl-, benzyl-parabens) were measured by liquid chromatography-tandem mass spectrometry. Differences between the groups were assessed using the Mann-Whitney U test. Spearman correlation coefficients were calculated for the individual parameters relationship. Significantly higher levels of BPA, anti-Müllerain hormone, lutropine, lutropine/folitropine ratio, testosterone, androstenedione, 7β-OH-epiandrosterone, and cytokines (IL-6, VEGF, PDGF-bb), were found in normal-weight PCOS women compared to controls. Between normal-weight and obese PCOS women, there were no differences in hormonal, but in metabolic parameters. Obese PCOS women had significantly higher insulin resistance, fattyliver index, triglycerides, cytokines (IL-2, IL-13, IFN-γ). In healthy, but not in PCOS, women, there was a positive correlation of BPA with testosterone, SHBG with lutropine, and folitropine, while testosterone negatively correlated with SHBG. In obese women with PCOS, insulin resistance negatively correlated with SHBG and estradiol. No differences were observed in the paraben exposure. Levels of BPA were higher in PCOS women, indicating its role in the etiology. Obesity significantly worsens the symptoms., Markéta Šimková, Jana Vítků, Lucie Kolátorová, Jana Vrbíková, Michala Vosátková, Josef Včelák, Michaela Dušková., and Obsahuje bibliografii
Aged people are the most susceptible group to COVID-19 infection. Immunosenescence characterized by impairment of immune function with inflamm-aging contributes to pathophysiological alterations, among which endocrine and metabolic diseases are not exception. Diabetes, obesity along with impairment of disorders of thyroid functions are the most frequent ones, the common feature of which is failure of immune system including autoimmune processes. In the minireview we discussed how COVID-19 and aging impact innate and adaptive immunity, diabetes and selected neuroendocrine processes. Mentioned is also beneficial effect of vitamin D for attenuation of these diseases and related epigenetic issues. Particular attention is devoted to the role of ACE2 protein in the light of its intimate link with renin-angiotensin regulating system.
Cats are important hosts for different zoonotic parasites that can be hazardous to human health. To date, few studies have attempted to identify the factors affecting parasitic infections in shelter animals. This study aims to analyse the presence of endoparasites in shelter cats in Tartu, Estonia, and identify factors affecting endoparasite prevalence and intensity. The risk factors considered were age, location (urban vs rural cats) and time spent in shelter. In total, 290 faecal samples were collected from cats at an animal shelter in 2015-2016 and investigated for endoparasites using the concentration flotation technique. In total, 138 shelter cats (47.6%) were infected with endoparasites and their overall prevalence was: Toxocara cati (36.6%), Cystoisospora spp. (12.4%), Taeniidae gen. sp. (4.1%), Toxoplasma gondii/Hammondia hammondi (3.4%), Eucoleus aerophilus (2.1%), Cryptosporidium spp. (2.1%), Ancylostoma sp. (0.7%) and Giardia sp. (0.7%). Coinfections occurred in 38 cats (13.1%) most frequently of T. cati and Cystoisospora spp. (4.5%), Cystoisospora spp. and T. gondii/H. hammondi (2.1%). Where species identification of cestode and nematode samples was not possible according to morphology, genetic analysis of the mitochondrial cox1 gene was carried out. DNA was successfully analysed for 6 out of 13 samples that required genetic identification, revealing Ancylostoma tubaeforme in one nematode sample and Hydatigera taeniaeformis in five cestode samples. Cats from rural areas had significantly higher endoparasite prevalence than cats from urban areas. Helminth prevalence decreased to some extent due to anthelmintic treatment in cats available for adoption (held ≥15 days in the shelter), whereas the prevalence of infection with protists increased significantly in these animals. It is important to note that the analysis revealed lower infection intensity for quarantine cats (held 1-14 days in the shelter) compared with cats available for adoption. The relatively high prevalence of endoparasites (including zoonotic) in shelter cats ready for adoption suggests that current anthelminthic procedures require improvements.