Objectives. The study focuses on the emotional intelligence (hereafter „EI“) of members of the Police of the Czech Republic and on its differences according to the selected demographic characteristics (gender, age, and education). The outcomes are subsequently compared with the results of the general population. Sample and setting. The research sample comprised 531 adult respondents (222 police officers and 309 members of the general population). SEIS self-description questionnaire and anamnestic questionnaire were used to measure selected variables. Hypotheses. The authors assumed that the police officers would show a higher level of overall EI and particular EI factors than the general population. A higher level of overall EI would occur in female, higher age, and higher education groups – for both police members and the general population. Statistical analysis. The analysis of the data was focused on the determination of the factors forming EI by exploratory factor analysis, non-parametric tests were used to verify the hypotheses. Results. There was no statistically significant difference found between the police officers and the common population in total EI, only in particular EI factors. While no difference between gender, age, or education groups and overall EI was indicated among the police officers, significant differences between all variables were revealed among the general population. When dividing the sample according to gender and type, statistically significant differences were found with the men from the general population scoring the lowest compared to the highest score of policewomen. Study limitation. Given the sampling method, caution must be exercised to generalise the findings. A self-description method was used to measure EI. and Cíle. Studie se zabývá emoční inteligencí (EI) příslušníků Policie České republiky a jejími rozdíly dle vybraných demografických charak-teristik (pohlaví, věk, vzdělání). Výsledky jsou srovnávány s hodnotami zjištěnými u běžné po-pulace. Výzkumný soubor a procedura. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 dospělými respon-denty, z toho bylo 222 policistů a 309 proban-dů z běžné populace. Zvolené proměnné byly měřeny pomocí sebepopisného dotazníku SEIS a anamnestického dotazníku.Hypotézy. Autorky předpokládaly, že příslušníci Policie ČR budou vykazovat vyšší úroveň cel-kové EI a vyšší hodnoty u všech faktorů EI než běžná populace. Dále předpokládaly, že vyšší úroveň celkové EI se bude u policistů i běžné populace vyskytovat u skupin s ženským pohla-vím, vyšším věkem a vyšším vzděláním. Statistická analýza. Analýza dat byla zaměřena na stanovení faktorů tvořících EI pomocí explo-rační faktorové analýzy, pro ověřování hypotéz byly využity neparametrické testy.Výsledky. Výsledky výzkumu neprokázaly exis-tenci statisticky signifikantního rozdílu mezi policisty a běžnou populací v celkové EI, byly však nalezeny rozdíly v jednotlivých faktorech. Zatímco nebyly objeveny rozdíly v celkové EI u skupin policistů dle pohlaví, věku a vzdělá-ní, v souboru běžné populace se tyto rozdíly projevily. Při rozčlenění hodnot celkové EI dle příslušnosti ke vzorku a pohlaví byly shledány statisticky signifikantní rozdíly, kdy muži z běž-né populace skórovali níže oproti ženám – po-licistkám.Omezení studie. Vzhledem k metodě výběru vzorku je zobecnitelnost výsledků limitována. K měření EI byla využita sebepopisná metoda.
Cílem této studie je představit překlad a adaptaci Škály pracovní dedikace (Job Dedication Scale) do češtiny. Výzkumný soubor tvořilo 142 pracovníků v sociálních službách domovů pro seniory napříč Českou republikou, kteří byli hodnoceni svými přímými nadřízenými Škálou pracovní dedikace. Překlad proběhl formou zpětných translací s využitím tří na sobě nezávislých překladatelů. Popisná statistika přinesla zjištění o negativní šikmosti udělených hodnocení a snížené variabilitě odpovědí u některých položek. Konfirmační faktorová analýza plné verze škály nepotvrdila i přes vysokou hodnotu vnitřní konzistence shodu modelu se získanými daty. V návaznosti na výsledky faktorových analýz a modifikačních indexů byly povoleny reziduální korelace mezi vybranými položkami, což zvýšilo kvalitu testovaného modelu. Výpočty vnitřní konzistence ukázaly excelentní hodnoty, přičemž vyřazení jakékoliv položky by tuto hodnotu snížilo. Limity studie spatřujeme v malém a specifickém výzkumném souboru, a také v přístupu k posuzování pracovní dedikace zaměstnance s využitím pouze jednoho hodnotitele. and This study aims to present the translation and adaptation of the Job Dedication Scale into Czech. The final sample consisted of 142 workers in the social services of retirement homes across the Czech Republic, evaluated by their direct superiors on the Job Dedication Scale. The translation took the form of back translations using three independent translators. Descriptive statistics showed the negative skewness of the given ratings and the reduced variability of responses for some items. Despite the high value of internal consistency, the confirmatory factor analysis of the full version of the scale did not demonstrate agreement with the obtained data. Following the results of factor analyses and modification indices, residual correlations between selected items were allowed, which increased the quality of the tested model. The modified model showed a good match with the data. Values of the internal consistency of the scale were excellent. Eliminating any item would reduce this value. The small and specific sample is one of the limits of the study. Another limit is an approach to assessing the job dedication of the employee using only one evaluator.