Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury
Když benevolence zraňuje ženy a favorizuje muže: účinky ambivalentního sexismu na aspirace na vůdcovství Literatura o ambivalentním sexismu ukázala, že benevolence vůči ženám může být dokonce škodlivější než otevřené nepřátelství, protože není jasně rozpoznatelná jako druh předsudku, a tak je obtížnější s ní bojovat. Podobně benevolence vůči mužům predikuje vnímanou oprávněnost genderové hierarchie. Účinek sexismu na mužské a ženské aspirace na vůdcovství však ještě nebyl zkoumán. Účastníci studie (N = 101) byli poučeni o sexismu (hostilním vs. benevolentním) vůči vlastnímu pohlaví. Výsledky ukázaly, že benevolence podporuje možnost udržení vůdcovské role u mužů, ale odrazuje ženy od vůdcovských pozic. Ženy dokonce považují benevolentní a hostilní postoje vůči ženám za podobné předsudky. Muži naopak vymezují hostilní sexismus vůči mužům jako více předsudečný než benevolentní postoje., Literature on ambivalent sexism has shown that benevolence toward women can be even more pernicious than explicit hostility because it is not clearly recognizable as a form of prejudice and thus it is more difficult to combat. Similarly, benevolence toward men predicts the perceived legitimacy of gender hierarchy. However, the effects of sexism on men’s and women’s leadership aspiration have not been studied yet. In the present study participants (N = 101) were primed with sexism (Hostile vs. Benevolent) toward their own gender. Results showed that benevolence fosters the possibility of holding a leadership role for men, but harms women from leader positions. Moreover, women consider benevolent and hostile attitudes toward women as similarly prejudiced. On the contrary, men define hostile sexism toward men as more prejudiced than benevolent attitudes., Chiara Rollero, Angela Fed., and Obsahuje seznam literatury
Úzkost ze smrti je chápána jako multidimenzionální poznávací koncept, který vychází z postojů ke smrti. Zahrnuje myšlenky, strachy a emoce související s umíráním a smrtí, které jedinec prožívá za normálních podmínek života. Úzkost ze smrti a její prožívání ovlivňuje řada faktorů, a to jak negativně, tak pozitivně. Jednotlivé faktory se mohou překrývat nebo být ve vzájemné interakci. Patří mezi ně život ohrožující nemoc, spiritualita, životní zkušenost, kulturní normy, sociální opora, prostředí, věk a gender. Uvědomění si těchto faktorů pomáhá zdravotnickým pracovníkům lépe pochopit reakci pacienta na realitu smrti v současné technologicky vyspělé, sekularizované a multikulturní společnosti., Death anxiety is understood as a multidimensional cognitive concept arising from attitudes to the death. It includes thoughts, fears, and emotions connected with dying and death experienced by an individual under the normal life conditions. Death anxiety and its experiencing are influenced by many factors, both negatively and positively. The particular factors can overlap or can be in mutual interaction. They cover life threatening disease, spirituality, life experience, cultural norms, social support, environment, age, and gender. Realization of these factors helps medical workers to understand better the patient´s response to the reality of death in contemporary technologically developed. secularizationed and multicultural society., and Helena Kisvetrová, Jaroslava Králová.
a1_Cíle. Lokální souběžná kriteriální validizace šesti škál Hoganova osobnostního inventáře (HPI), které měří ty osobnostní charakteristiky, které jsou u lidí spojeny s vyšší, nebo naopak nižší pravděpodobností výskytu kontraproduktivního pracovního chování (KPCH). Výzkumný soubor. Kombinace příležitostného a náhodného výběru n = 74 zaměstnanců, tzv. retailerů ze soukromé bankovní instituce na Slovensku; 37 těchto zaměstnanců podle hodnocení zaměstnavatele vykazovalo prvky KPCH a 37 zaměstnanců tento typ chování nevykazovalo. Hypotéza. Skupiny zaměstnanců vykazujících a nevykazujících prvky KPCH se budou systematicky lišit v testových skórech na škálách HPI měřících ty osobnostní charakteristiky, které souvisí s mírou výskytu KPCH. Statistická analýza. K analýze dat byl primárně použit bayesovský odhad rozdílu mezi skupinami (BEST) a bayesovská jednoduchá logistická regrese. Provedeny byly rovněž klasické varianty těchto testů spolu s bodově-biseriální korelační analýzou. Výsledky. U pěti ze šesti sledovaných škál existují v testových skórech v očekávaném směru věrohodné nenulové rozdíly mezi osobami vykazujícími a nevykazujícími prvky KPCH. Napříč těmito škálami se absolutní hodnota síly efektu d v rámci 95% HDI pohybuje od 0,012 do 1,22. Při nárůstu testového skóru na sledovaných škálách o jednu směrodatnou odchylku se snížení, resp. zvýšení šance na výskyt KPCH v rámci 95% HDI pohybuje od -72 % do -3 %, resp. od 11 % do 189 %. Pět ze šesti škál statisticky významně (p < 0,05) koreluje s výskytem KPCH v rozmezí absolutních hodnot rpb od 0,241do 0,360. Omezení studie. Vzhledem k menší velikosti výzkumného souboru je odhad pozorovaných efektů relativně nepřesný., a2_Způsob zjišťování kritéria KPCH mohl snížit míru jeho spolehlivosti. Kritérium KPCH je navíc poměrně široce vymezeno. Způsob výběru výzkumného souboru spolu s nedostupností některých základních demografických údajů o probandech účastnících se výzkumu snižují možnost generalizace výsledků studie i na jiné populace osob., b1_Objectives. Local concurrent criterion validity study of six selected Hogan Personality Inventory’s (HPI) scales that measure those personality characteristics which are associated with higher or lower probability of counterproductive work behavior (CWB). Sample and setting. Combination of convenience and random sample of n = 74 employees (retailers) from one private banking company in Slovakia. 37 employees showed and 37 employees did not show CWB according to evidence available to employer. Hypotheses. Groups of employees showing/notshowing CWB will systematically differ in their test scores on HPI scales measuring personality characteristics associated with the incidence of CWB. Statistical analysis. Bayesian estimation of differences between groups (BEST) and Bayesian simple logistic regression were used as primary statistical tools for data analysis. More traditional NHST alternatives to Bayesian methods were also conducted together with point-biserial correlation analysis. Results.In the case of five out of six selected HPI scales there are credible non-zero differences in test scores between employees not/showing CWB and these differences are in expected direction. Across these scales the absolute value of effect size d within 95% HDI is in the range from .012 to 1.22. With test scores increased by one standard deviation the odds of showing CWB decrease by -72% to -3% or increase by 11% to 189 % within 95% HDI across six selected scales. In the case of five out of six scales there is statistically significant (p < .05) correlation with incidence of CWB with absolute values of point-biserial correlation coefficient ranging from .241 to .360. Study limitation. Given the smaller sample of subjects the estimation of observed effects is relatively imprecise. Method of CWB detection could reduce reliability of CWB criterion., b2_CWB criterion is also fairly widely defined. Used sampling procedure together with inaccessibility of information about some basic demographic characteristics of tested subjects reduces the possibility to generalize findings from the study to other populations., Luděk Stehlík., and Obsahuje seznam literatury
Výzkum se zabývá obsahem strachů u dětí v období mezi předškolním a středním školním věkem. V rámci longitudinální studie zjišťuje intenzitu strachů z předem určených objektů, jejich proměnu v čase a rozdíly v závislosti na pohlaví. Výzkum je rozdělen na dvě fáze. V první fázi byly zjišťovány intenzity strachů u 40 dětí z mateřských škol a 39 dětí z druhých tříd základní školy. V druhé fázi bylo šetření replikováno u stejných skupin po dvouletém odstupu. Studie prezentuje základní informace o podobách strachu ve výše uvedeném období, předkládá data o proměnách reprezentací strachů v dětských představách, uvádí přímé intenzity strachů z jednotlivých objektů a zasazuje je do vztahů se současnou tuzemskou i zahraniční literaturou., The research is dealing with content of children‘s fear in the period between pre-school and middle school age. In the scope of a longitudinal study it focuses on the intensity of fears from predetermined objects, their change in time and differences according to the gender. The research is divided in two phases. In the first phase, the intensity of fears was investigated within 40 children from nursery schools and 39 children from second classes of primary school. In the second phase, the investigation was replicated in the same groups after two years. The study presents basic information about the forms of fear in the above-mentioned period, presents data about changes in the representation of fears in the child's mind, mentions direct intensities of fears from the individual objects and sets them into relations between current domestic and foreign literature., Martin Brummer, Hana Valentová., and Obsahuje bibliografické odkazy