People spend a large part of their awake time at work, which can have a huge impact on their life satisfaction. Scholars have found that job satisfaction influences life satisfaction, but the role of work alienation is little studied. While work alienation reportedly diminishes life satisfaction, just how job satisfaction relates with these two constructs has not yet been clarified. Currently, the role of labor union membership is an underestimated aspect of this relationship. Although the relationship between union membership and job satisfaction has been variously studied, its relationship with other variables (e.g., work alienation and life satisfaction) remains less investigated. To fill this gap, the authors examined the influence of work alienation on job and life satisfaction in relation to belonging or not to a public administration workers’ union. Self-report questionnaire responses (N=479) indicated a negative relationship between work alienation and job satisfaction and a negative influence on overall quality of life. The relationship between work alienation and life satisfaction, however, was moderated by union membership. Union memberships mitigated the negative relationship between work alienation and life satisfaction and may be considered a protective factor for workers’ quality of life. and Lidé tráví hodně svého času v práci, což může mít velký dopad na jejich životní spokojenost. Bylo zjištěno, že spokojenost s prací ovlivňuje spokojenost se životem, ale role práce byla málo zkoumána. Zatímco bylo zjištěno, že odcizení snižuje životní spokojenost, musí být ještě zkoumáno, jak spokojenost s prací souvisí s těmito dvěma konstrukty. V současné době je role členství v odborech podceňovaným aspektem tohoto vztahu. Ačkoli byl vztah mezi členstvím v odborech a spokojeností s prací zkoumán mnohokrát, vztah s jinými proměnnými (např. pracovní odcizení a spokojenost se životem) byl studován méně. Proto autoři zkoumali dopad pracovního odcizení na spokojenost s prací a životní spokojenost ve vztahu k členství v odborech pracovníků veřejné správy. Odpovědi na sebehodnotící dotazník (N = 479) naznačily negativní vztah mezi pracovním odcizením a spokojeností s prací a negativní vliv na celkovou kvalitu života. Vztah mezi pracovním odcizením a životní spokojeností byl však zmírněn členstvím v odborech. Členství v odborech zmírnilo negativní vztah mezi mezi pracovním odcizením a životní spokojeností a lze je považovat za ochranný faktor pro kvalitu života zaměstnanců.
Cílem studie bylo zjistit, jaká je kvalita života reprezentativního vzorku českých dětí a porovnat ji ve vztahu k místu bydliště, pohlaví a věku dětí. Metoda: Cílovou populací pro výzkum byly české děti ve věku 11, 13 a 15 let. V sledovaném souboru bylo 4782 dětí. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School- aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Výsledky: Více než 80 % dětí se cítilo šťastných a téměř 90 % dětí hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Téměř pětina dětí ze sledovaného souboru uvedla, že se necítí šťastně. Průměrná hodnota životní spokojenosti zjišťovaná Cantrilovým indexem od roku 2002 klesla, a to zejména u jedenáctiletých dětí a u dívek. Kvalita života závisela na pohlaví a věku dětí a nezávisela na místě bydliště. Horší kvalitu života vykazovaly dívky a starší děti, nebyl rozdíl mezi kvalitou života u dětí žijících na vesnici, malém městě a velkém městě.
Objectives. The study comprehensively analy-zes selected demographic, personality and con-textual factors and their role in relation to the subjective evaluation of feelings of happiness and satisfaction in 1,975 children/adolescents aged 10–18.Methods. The research sample was compiled in primary and secondary schools, facilities for protective and institutional education, diagnos-tic institutes as well as children’s homes and asylum shelters in the Czech Republic. Happi-ness and overall life satisfaction were assessed using the Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky & Lepper, 1999) along with the Student’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Hueb-ner, 1991). Data collection was carried out by the completion of online questionnaires in 2020 before the onset of the covid-19 pandemic.Results.Multiple linear regression analysis showed that happiness and satisfaction tended to decline in middle and late adolescence. Lower levels of happiness and satisfaction were also found among those who had experienced grow-ing up at home in a single-parent family or in an institutional setting, who considered the en-vironment in which they grew up to be danger-ous and dull, who did not feel accepted by the caregiver and who self-evaluated as “choleric” and “melancholy.”Conclusions.The respondents’ subjective evalu-ation of their own temperament along with the feeling of acceptance by the caring person con-tributed most to the prediction of happiness and satisfaction. Very weak effects were found with respect to gender and spirituality. The adaptation and psychometric analysis of the SHS and SLSS carried out in this study showed that the Czech versions of both instruments can be considered valid and reliable to identify happiness and sat-isfaction in a given population of adolescents.Study limitations.The limitations relate to the cross-sectional design of the research as well as the fact that the sample was not representative. The psychosocial data, i.e. assessments of tem-perament, spirituality and the feeling of accep-tance by the caregiver, were obtained from the young people’s subjective statements through single-item scales. and Cíl. Studie komplexně analyzuje vybrané demo-grafické, osobnostní a kontextuální faktory a je-jich roli ve vztahu k subjektivnímu hodnocení pocitů štěstí a spokojenosti u 1975 dětí/dospíva-jících ve věku 10–18 let.Metody. Výzkumný vzorek byl sestaven oslove-ním základních a středních škol, zařízení pro vý-kon ochranné a ústavní výchovy, diagnostických ústavů, dětských a azylových domovů v Česku. Míra štěstí a celková životní spokojenost byla zjišťována pomocí Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky a Lepper, 1999) a Studen-t’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Huebner, 1991). Sběr dat byl uskutečněn vyplněním on--line dotazníků v roce 2020 před vypuknutím pandemie covid-19.Výsledky. Mnohonásobnou lineární regresní ana-lýzou bylo zjištěno, že míra štěstí a spokojenos-ti má tendenci klesat v období střední a pozdní adolescence. Nižší míra štěstí a spokojenosti byla zjištěna u respondentů, kteří prožívali dospívání doma v neúplné rodině, v institucionálním za-řízení, považovali prostředí, v němž vyrůstali, za nebezpečné a nepodnětné, nepociťovali přijetí ze strany pečující osoby a sami sebe považovali za „choleriky“ a „melancholiky“.Závěry. K predikci štěstí a spokojenosti nejví-ce přispívalo subjektivní hodnocení vlastního temperamentu a pocitu přijetí pečující osobou. Velmi slabé efekty byly nalezeny s ohledem na pohlaví a spiritualitu. V této studii realizovaná adaptace a psychometrická analýza SHS a SLSS poukázala, že obě české verze nástrojů lze pova-žovat za validní a spolehlivé k identifikaci štěstí a spokojenosti u dané populace dospívajících.Limity studie. Omezení se vztahují k průřezo-vému charakteru výzkumu a ke skutečnosti, že vzorek nebyl reprezentativní. Psychosociální data, jako hodnocení pocitu přijetí pečující oso-bou, temperament či spiritualita, byla získána ze subjektivních vypovědí dospívajících prostřed-nictvím jednopoložkových škál.
Cílem výzkumu bylo zjistit, které osobnostní dimenze jsou spojeny s životní spokojeností a sebehodnocením u adolescentů na základě Cloningerova psychobiologického modelu temperamentu a charakteru. Výsledky jsou intepretovány v kontextu rodových rozdílů a ve vztahu k pětifaktorovému modelu osobnosti. Životní spokojenost i sebehodnocení jsou u celého souboru záporně spojeny s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně asociovány s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Diskriminační hodnotu má charakterová dimenze spolupráce (CO), jež kladně koreluje se životní spokojeností, ale ne se sebehodnocením. Sebehodnocení je průkazně vyšší u chlapců, u životní spokojenosti nebyly nalezeny mezi chlapci a dívkami průkazné rozdíly. Vztahy životní spokojenosti k osobnostním dimenzím dle Cloningera jsou odlišné. Životní spokojenost je u chlapců spojena pouze s charakterovou dimenzí spolupráce (CO), kdežto u dívek s touto dimenzí nekoreluje. U dívek je životní spokojenost negativně asociována s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně spojena s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Vztahy sebehodnocení a osobnostních dimenzí TCI jsou pro obě skupiny stejné. Sebehodnocení je u chlapců i u dívek negativně asociováno s tendencí vyhýbat se poškození (HA) a v kladném vztahu k dimenzi sebeřízení (SD). and Adolescent personality correlates of life satisfaction and self-esteem gender differences
The goal of the study was to assess which personality dimensions are connected to life satisfaction and self-esteem in adolescents on the basis of Cloninger‘s psychobiological model of temperament and character. The results are interpreted in the context of gender differences and in the relation to the five factors personality model. Life satisfaction and self-esteem are negatively connected to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively to the self-directedness (SD) character dimension in the whole sample. The cooperativeness (CO) character dimension correlating positively with life satisfaction but not with the self-esteem has a discriminative value. The self-esteem is evidentially higher in boys, in life satisfaction no convincing differences between boys and girls were found. The relations of life satisfaction to personality dimensions according to Cloninger are different. Life satisfaction in boys is connected to the cooperativeness (CO) character dimension only while it is not correlated to this dimension in girls. Life satisfaction is negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension in girls. The relations of self-esteem and personality dimensions of TCI are equal in both the groups. Self-esteem is both in boys and girls negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension.
Článek vychází ze širšího výzkumného projektu „Práce a rodina“. Hlavním cílem prezentované fáze výzkumu bylo zjistit rozdíly mezi otci a matkami v hodnocení rodinného fungování, v jejich životní spokojenosti a zvládání pracovních a rodinných nároků. Výzkumný soubor tvoří 127 manželských párů z různých regionů České republiky (254 respondentů). Oba rodiče jsou pracující, vychovávají spolu vlastní děti a nemají děti z předchozích vztahů. Hypotézy nebyly vzhledem k explorativní povaze výzkumu stanoveny. Byly použity dvě metody rodinné diagnostiky (Škála rodinného prostředí, Family Hardiness Index), dvě metody na mapování styčných bodů mezi prací a rodinou (Škála konfliktu práce-rodina a konfliktu rodina-práce, Škála rovnováhy životních oblastí) a Dotazník životní spokojenosti. Při statistickém zpracování získaných dat byl použit Studentův dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Výsledky ukázaly signifikantní rozdíly mezi otci a matkami v subjektivně vnímané rodinné nezdolnosti (hardiness), v přijímání výzev a aktivitě, ve zvládání pracovního stresu zasahujícího do výkonu rodičovské role, v rovnováze mezi oblastí práce a rodiny a ve spokojenosti s vlastní osobou. Dále poukazujeme na některé zajímavé odlišnosti mezi muži a ženami, které vzešly z korelační analýzy. Nakonec jsou uvedeny a analyzovány statisticky významné rozdíly v rámci jednoho pohlaví podle počtu dětí. Omezení výzkumu vyplývá z kvantitativní metodologie, z použití sebehodnotících metod a z malého zastoupení rodin s jedním dítětem. and Differences between fathers and mothers in the view of family functioning, in life satisfaction and balance between work and family
Objectives. The article starts from a larger research project “Work and family”. The main aim of the presented research phase was to identify differences between fathers and mothers in the assessment of family functioning, in their life satisfaction, and managing work and family demands.
Subjects and setting. The research group consists of 127 couples from different regions of the Czech Republic (254 respondents). Both parents are working, raising their children together and have no children from previous relationships. Two methods of family diagnostics were used (Family Environment Scale, Family Hardiness Index), two methods for mapping the interface between work and family (Work-family conflict and family-work conflict scale, Work-life balance scale), and the Life satisfaction questionnaire.
Hypotheses. Hypotheses have not been formulated due to the exploratory nature of this research.
Statistical analysis. Student’s t-test and correlation analysis were used in the statistical processing of data.
Results. The results showed significant differences between fathers and mothers in the subjective perception of family hardiness, in accepting challenges and activity, in managing work stress which affects the performance of parental roles, in the balance between work and family areas, and in satisfaction with their own personality. Further, some interesting diversities between men and women which emerged from the correlation analysis are pointed out. Finally, statistically significant differences within one sex by the number of children are listed and analyzed.
Study limitation. Limitations of this study imply from the quantitative methodology, usage of self-report measures, and small representation of families with one child.
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury
Osobní pohoda a její vybrané souvislosti u souboru zdravotních sester
Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod. and Objectives. The presented paper is focused on the issue of well-being, which is considered as one of the most important sources of the quality of life. The concept of well-being is understood as the combination of feeling good and functioning effectively, and paper is related to the specific features of the sense of personal well-being and satisfaction with life in a sample of Czech nurses, the largest group in health care that is active in all aspects of the health care system.
Sample and setting. A sample of 337 (mostly) Czech nurses (average age 34 years) has been surveyed with a set of questionnaires (Satisfaction with Life Scale, Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; a list of stressful items and ways of coping with stress).
Research questions and hypotheses. It was supposed that the most important stressors for nurses are overburdening, tiredness and low level of financial compensation. The majority of the sample of nurses will show the high-risk level of life events score. The substance of the influence of stressors on our sample of nurses is connected with the influence of age and life events.
Statistical analysis. Correlation analysis, factor, and regression analysis were employed. Results. Results show a considerably wide scope of stressors that were considered important by our sample of nurses. Stressors from the area of interpersonal relationships, inadequate financial assessment, large work load (or more precisely overburdening) and tiredness connected with it were discovered. As for the results dealing with the sphere of life events, it is obvious that more than one half of the studied sample (55.5 %) show non-risk dynamics of life, filled by life events within the frame of the evaluated period of twelve months and with a resulting score up to 150 points, but 16.2 % nurses fall into the range from 150 – 199 pofints, 19.2 % into the range from 200 – 299 points, which is a very high level, showing the demanding level of lie dynamics of almost one fifth of the studied sample, and 9.1 % of nurses shows the level of this dynamics even in the range over 300 points. The results of further statistical procedures (factor and regression analyses) showed that nurses within our sample are extremely demanding, both from the point of view of the distribution of stressors that are connected with their work, and from the point of view of mutual relations between the influence of stressors, age and life events.
Study limitations. The results of the study are restricted by the scope of the studied sample, its demographic features, but also by the methods used.
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby.
Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní.
Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí. and This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment.
Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive.
There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.