Search

Start Over Subject armour

112. Vranov nad Dyjí, zámek, Aeneas vynáší Anchísa z hořící Tróje

Creator:
Mattinelli, Lorenzo
Subject:
armour, helmet, Aeneas, and Anchises
Description:
Kolosální sousoší. Dvojice mužů, mladý muž, zbroj a přlba, nese na ramenou starého vousatého muže., Samek 2003#, 66-68., and Tradičně je sousoší připisováno L. Mattiellimu, jako dar císaře Karla VI. hraběnce Althann-Pignatelli. Ingeborg-Schemper-Sparholz však tuto atribuci spochybňuje (Samek 2003, 68).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

113. Vranov nad Dyjí, zámek, Osvobození Andromédy

Creator:
Rottmayr, Johann Michael
Publisher:
Althan, Michal Jan II
Subject:
armour, gorgoneon, helmet, heart with a flame, manaces, lance, sceptre, shield, allegoria, Amor, Andromeda, Pegasus, and Perseus
Description:
Nástěnná malba. Scéna na mořském břehu. Ke skále je připoutány postava nahé ženy, Andromeda, v moři mořská obluda, v oblacích Perseus na Pegasovi. Na oblaku sedí ženská figura, v levé ruce drží hořící srdce a v pravici žezlo (Láska nebo Fortuna). and Samek 2003#, 104-105.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

114. Vranov nad Dyjí, zámek, Theseus s Minotaurem v Labyrintu

Creator:
Rottmayr, Johann Michael
Publisher:
Althann, Michal Jan II.
Subject:
armour, branch with leaves, helmet, club, diadem, file, sword, Minotaurus, and Theseus
Description:
Freska. Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má kčelenku, diadém, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem. and Samek 2003#, 78-80.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

115. Wien, KM, Herkules na rozcestí (medaile)

Creator:
Abondio, Antonio
Publisher:
Khevenhüller, Johann von,
Subject:
armour, club, lion skin, shield, spear, Hercules, Minerva, and Vitium
Description:
Rub stříbrné medaile (průměr 5, 4 cm): Herkules (lví kůže, kyj) mezi Minervou (zbroj, kopí, štít s Medúzou) a Neřestí (šaty s odhaleným ramenem), nahoře na kopci kruhový chrám s portikem., Prag um 1600#, II, č. 815 s. 300., and Na lici je portrét Johanna von Khevenhüller, komorníka Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

116. Wien, KM, Mars a Venuše ve Vulkánově dílně

Creator:
Spranger, Bartholomeus
Publisher:
Rudolf II., sbírka
Type:
malba (olej na plátně)
Subject:
armour, arrow, file, grindstone, forge, helmet, spear head, Amor, Cyclopes, Mars, and Venus
Description:
Olej na plátně (140 x 95 cm): nahý Mars (vousy) sedí u ponku a pilníkem, obrušuje hrot kopí upnutý do svěráku a dívá se vzhůru, na Venuši, která stojí za ním. Nahá Venuše (perly ve vlasech) má okolo levé ruky omotaný červený plášť, levicí objímá Marta okolo krku. Před Martem stojí Amor, dívá se na pracucjícího boha války a ukazuje mu šíp, který drží v pravé ruce. Levici má položenou na kliku brusného kola, na jehož bednění Mars sedí. Na stole leží kovářské nářadí a přilba, nad ním je pověčený plátový pancíř. V průhledu vlevo nahoře Vulkánova kovářská dílna s výhní a dva Kyklopové pracují u kovadliny., Fučíková 1997#, I/99, and Sprangerova lompozice nemá předchůdce v antickém umění, i když tam najdeme všechny prvky (objímající se Mars s Venuší s putti hrajícími si se zbraněmi, Amor ostřící si šíp na brusu, atd.). O tajných setkáních Marta s Venuší v domě jejího manžela se zpívalo v nedochované epické básni, kterou zmiňuje Homér v Odysseii (8, 766-768). V jednom anakreontském fragmentu, který byl v renesanci znám, se píše o Martově konfliktu s Amorem, jehož důsledkem bylo to, že bůh války vzplanul milostnou vášní k Afrodítě. V tomto sporu šlo o to, čí zbraně jsou lepší, což je patrně téma Sprangerova obrazu. Amor vypadá, jakoby Martovi zlomyslně ukazoval svůj šíp, ten ho však nevnímá, protože má oči jenom pro Venuši. Martova práce s pilníkem tím dostává ironický nádech, protože jeho oštěp nic nezmůže proti Amorově střele, byť by byl sebeostřejší. Na toto čtení ukazuje i to, že na obraze je mohutná špice Martova kopí překřížena a tedy doslovně přeškrtnuta útlým ostřím střely Amorovy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

117. Wien, KM, Tableau s alegorickými výjevy

Creator:
Sustris, Friedrich (návrh),
Publisher:
Vilém V. (?),
Subject:
abricultural instruments, anvil, armour, arrow, bow, caduceus, cannon, cannon ball, chariot, cock, fountain, glass-blower's pipe, globe, hammer, musical instruments, palm leaf, pavilion, peacocks, Pegasus, rotunda, scepter, spear, shell, shield, soap bubble, sword, torch, trident, winged cap, wreath, Aer, allegoria, Amor, Amphitrite, Aqua, Helios, Homo Bulla, Ignis, Iuno, Mars, Mercurius, Neptunus, Pax, Terra, Triton, and Vulcanus
Description:
Tableau z ebenového dřeva s rytinami na slonovině (48, 5 x 62, 7): uprostřed dole znak habsburského císaře, nahoře říšské jablko a zkřížený meč se žezlem. Uprostřed desky je oválný výjev z Helikónu. Pod kašnou s Pégasem na vrcholu skupina Múz hrajících na hudební nástroje, ke kašně přistupuje Minerva (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty) a Juno (žezlo, dlouhé šaty). Napravo pavilon, v němž Múzy s globem, v pozadí průhled do krajiny s horami v pozadí. Nalevo deska s Martem (zbroj, meč. štít, u nohou kohout), napravo Mír (věnec na hlavě, v pozdviženépravici palmová ratolest, v pravizi pochodeň, zapaluje na zemi ležící zbraně a zbroj). V rozích desky s alegoriem živlů. Vlevo nahoře je Oheň: nahý Vulkán sedí na kovadlině s kladivem v ruce, obklopený děly a dělovými koulemi, před ním letí Amor (luk, šíp, toulec), na obloze Hélios na voze. Napravo nahoře Vzduch: nahý Merkur (okřídlená čapka, caduceus), troubí na trumpetu, okolo dechové nástroje, před Merkurem "Hommo Bulla", putto sedí na kouli a fouká mýdlové bubliny, v pozadí jeskyně, v níž ženy foukají sklo, nahoře nahá Juno (žezlo) na voze taženém pávy. Vlevo dole Voda: nahý Neptun (vousy, trojzubec) sedí na břehu moře, před ním ve vodě Amfitrité Tritón troubící na mušli. Vpravo dole: Země. Nahá žena sedí na hromadě plodů, před ní zemědělské náčiní, v pozadí pole, nad ním kopec s rotundou., Prag um 1600#, II, č. 739 s. 255-257., and Desku patrně objednal bavorský vévoda Vilém V. jako dárek pro císaře Rudolfa, z jehož sbírky dílo patrně pochází. Ikonografie desky navržená Sustrisem, dvorním malířem vévody Viléma V., byla inspirována úvodními verši Hésiodovy básně Zrození bohů (Theogoniá), kde jsou představeny Múzy tančící a zpívající na Helikónu. Deska píseň Múz ilustruje: z božstev, o kterých Múzy zpívají, jsou jako první zmíněni Jupiter, Juno a Minerva. Právě Juno a Minerva jsou zobrazeny uprostřed ústředního výjevu s muzicírujícími Múzami, ačkoliv se jinak společně neobjevují a Juno nebyla, na rozdíl od Minervy, s Helikónem nijak spojována. Minerva Juno k pramenu vede, což by mohla být narážka na Ovidiovo líčení o Minervině návštěvě Helikónu v Proměnách (5, 254-268). Jupiter na desce není zobrazen, ale jsou zde odkazy na císaře Rudolfa II. (dole císařský znak a nahoře insignie), čímž mohlo být naznačeno, že Múzy císaře opěvují jako druhého Jupitera. Výjevy v rozích jsou alegoriemi živlů, ale jejich uspořádání se zčásti kryje s pořadím božstev, o nichž podle Hesiodova textu Múzy zpívaly. Na desce je dole Neptun a Země a Hésiodův výčet témat, o nichž Múzy zpívaly, končí Oceánem a Zemí. Z neobvyklých motivů je třeba zmínit "Homo Bulla" (srov. Exemplum: Homo bulla est).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

118. Wien, KM, Vulkán a Maia

Creator:
Spranger, Bartholomeus
Publisher:
Ruodlf II., sbírka,
Subject:
armour, cornucopia, fruits, hammer, vegitables, wreath of corn, Amor, Maia, and Vulcanus
Description:
Olejomalba na mědi (23 x 18 cm): nahý Vulkán (vousy) objímá zezadu nahou Maiu (věnec z klasů) stojící u rozestlané postele. Nad postelí závěs, který odhrnuje Amor. V pravém dolním rohu truhla, na níž brnění, vedle stolička, o níž je opřený roh hojnosti, na stoličce přilba a kladivo. Pod postelí nočník., Prag um 1600#, II, č. 583 s. 112., and Výjev byl vykládán také jako Jupiter a Ceres. O Maie, bohyni Země ztotožňované také s Proserpinou, se píše v Macrobiových Saturnaliích (1, 12, 18-23), které byly v renesanci jedním hlavních pramenů poznání antické mytologie. Maiu identifikuje věnec z klasů na hlavě a roh hojnosti se zeleninou a ovocem, Vulkána součásti výzbroje a kladivo vedle postele. Spranger se po formální stránce inspiroval rytinou (Gian Jacopo Caraglio podle Perino del Vaga) z roku 1527 zobrazující Vulkána a Ceres.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

119. Wien, Trionfi-lavabo, mísa: Triumf Amora.

Creator:
Jamnitzer, Christoph
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
eagle, armour, arrow, bow, chariot, crown, eyes, eyes band, flag, heart, heart with a flame, heart with wings, lion's head, lion's skin, moon crescent, obelisk, quiver, round temple, myrtle, shield, sphinx, spear, SPQR, sword, veil, wreath of laurel, Alexander Magnus, Amor, Augustus, Caesar, Gaius Iulius, Constantinus I, Hadrianus ?, Hercules, Iuppiter, Marcus Aurelius, Nero, Pan, Triumphus Cupidinis, and Ver
Description:
Reliéf na dně mísy: v popředí je řada trojrozměrně pojatých zajatců Amora z řad římských císařů (všichni ruce svázané za zády). První tři jdou doleva, všichni jsou v antikizující zbroji s mečem u pasu. Průvod vede Caesar (vavřínový věnec na hlavě, na pancíři orel), dále Augustus (vavřínový věnec) a Nero (lví hlava na nárameníku, licousy), jejich hlavy fyziognomické portréty podle dochovaných antických zobrazení. Uprostřed řady je Karel Veliký (vousy, koruna, antikizující zbroj, na nohou středověké brnění) a Konstantin Veliký (knír, přilba s chocholem, antikizující zbroj). Napravo je polonahý španělský král Filip II. jako Samson, který se sklání k sedícímu nahému císař Rudolfovi II., který je zobrazen jako Herkules (lví kůže na klíně). Ve druhé řadě Amorových zajatců jsou tři postavy, Hadrian (nebo Marcus Aurelius), Šalamoun a Alexandr Veliký. Za zajatci je čtyřspřežím tažený vůz, na němž sedí vepředu Pán s opratěmi v jedné a bičem ve druhé ruce. Za Pánem je spoutaný nahý Jupiter s rysy Rudolfa II., na konci vozu trůn ve tvaru Sfingy, na kterém sedí Amor (pásku na čele, toulec) s lukem v levici a šípem a palmovým listem ve zdvižené pravici. Za Amorem jde muž v brnění s praporem, na němž jsou oči a srdce. V zadním plánu jde v čele, za koňským spřežením, okřídlená Hora jara (Ver) v průsvitných šatech a se závojem, jedné ruce kytice, ve druhé větev (myrta). Vedle Ver kráčí na jedné straně žena v brnění se zapálenou pochodní na tyči, na druhé straně je postava s kopím, na němž nabodnuté srdce a girlanda. Za touto skupinou je žena s mečem, na němž jsou tři srdce, je oblečená podle pozdně středověké módy, patrně francouzská královna Isabela Bavorská. Je obrácená do protisměru, k ženě s měsíčním srpkem na čele, která patrně představuje Dianu z Poitiers, milenku francouzského krále Jindřicha II. Za nimi další standarty s nabodnutými srdci, Amorovým lukem a šípy, hořícím probodnutým srdcem, za Jupiterem je líbající se pár, za Amorem Merkur se standartou s okřídleným srdcem, kterému brání ve vzletu kruhové závaží. V pozadí postavy ve středověkých brněních, mezi nimi standarta s nabodnutým srdcem a praporem s nápisem SPQR, za mužem s praporem s očima a srdcem je v profilu bavorský vévoda Albrecht V. (vousy). Na pravé straně průvodu vousatý muž v přilbě krytý oválným štítem. Za průvodem krajina, nad spřežením na obzoru kruhový chrám Venuše s obeliskem, cíl procesí., Irmscher 1999#, 89-116, and Literární inspirací byly Jamnitzerovi "I trionfi" Francesca Petrarcy z let 1356-1374. Sedm zajatců Amora v popředí představuje čtvrtou světovou říši, kterou založil Caesar a která vyvrcholila Rudolfem II. Jako literární i výtvarná předloha Jamnitzerovi posloužil německý překlad Petrarcových Trionfi doplněný dřevoryty (Federmann 1578), z nichž převzal kompozici triumfu i jednotlivé postavy (Augustus). Jména připojená k postavám na dřevorytu identifikují antické římské císaře v čele Jamnitzerova průvodu. Postavy s tyčemi s pochodní a kořistí (v tomto případě ukořistěná srdce) byly inspirovány Mantegnovým antickým triumfem, z něhož Jamnitzer převzal i postoje mužů v popředí. Amor s páskou zakrývající oči nemá v antice obdobu, tato představa koření ve středověku, na Jamnitzerově reliéfu si Amor si sundal pásku z očí a dívá se na stranu, na Rudolfa II.- Herkula. Ten se právě snaží osvobodit ze zajetí profánní lásky, aby mohl dosáhnout svého cíle prostřednictvím nebeské lásky, na kterou odkazuje prapor s očima a srdcem.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

120. Wien, Trionfi-lavabo, spodek těla konvice: Triumf Nesmrtelnosti.

Creator:
Jamnitzer, Christoph
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
armour, arrow, bident, bolt of lightning, caduceus, cap, child, crown, cup, eagle, eye band, hammer, horns, lyra, mural crown, moon crescent, palm leaves, quiver, radiating light, syrinx, trident, vessels, winged cap, wreath of grapevine, Amor, Apollo, Bacchus, Cybele, Diana, fata Homerica, Gratiae, Hercules, Iuppiter, Mars, Mercurius, Neptunus, Pan, Pluto, Psyche, Saturnus, Venus, and Vulcanus
Description:
Reliéf ze zlaceného stříbra na spodku těla konvice, shromáždění olympských bohů s palmovými listy (při uchu konvice směřujícím doprava, proti směru hodinových ručiček): Jupiter (koruna, blesk) na orlu, u jeho nohou dvě nádoby, Neptun (trojzubec), Pán (rohy, syrinx), Kybele (koruna z hradeb), Pluto (dvojzubec), tři Grácie, Mars (zbroj), nahá Venuše, Amor (toulec, šíp, páska na čele), Merkur (okřídlená čapka, caduceus) nese nahou Psýché, Bakchus (věnec z vinné révy, číše), Herkules (lví kůže, palmová ratolest), Saturn (nahý, polyká dítě), Diana (měsíční srpek), Apollón (záře okolo hlavy, lyra), Vulkán (čepice, kladivo) a neidentifikované božstvo., Irmscher 1999#, 212-226., and Shromáždění bohů evokuje svatbu Amora a Psýché. Postavy olympských božstev se vztahují k triumfům nad nimi: Jupiter je pod Triumfem Cudnosti, tři Grácie pod Triumfem Smrti, Merkur a Psýché pod Triumfem Slávy. Herkules, Saturn a Apollón, božstva související bezprostředně s Rudolfem II. a jeho obnovou Zlatého věku, jsou pod Triumfem Času. Předlohou pro Jupitera byl Jupiter z rytiny Herkules na rozcestí (Johann I Sadeler, návrh Friedrich Sustris), dvě nádoby u Jupiterových nohou jsou nádoby s dobrým a špatným osudem, o nichž se zmiňuje Homér (Ilias 24, 527-528). V rámci vladařské ideologie se téma objevuje na fresce Rossa Fiorentina ve Fontainebleau, kde do Jupiterova chrámu vstupuje František I. s mečem a knihou v ruce. Po straně vchodu jsou velké dádoby s dobrem a zlem. Do chrámu nemají přístup personifikace sedmi smrtelných hříchů s páskami na očích. K rozšíření Rossovy malby přispěla rytina z téhož roku (nápis "OSTIUM IOVIS" nad vchodem, na váze nalevo "MALI", napravo "BONI". Vzorem pro tři Grácie byla známá rytina Marcantonia Raimondiho ze začátku 16. století, jejich význam souvisel patrně s Ficinovým novoplatónským výkladem, současně byly pravděpodobně symbolem svornosti, což bylo v habsburské říši aktuální politické téma. Vzorem pro skupinu Merkura a Psýché byla rytina ze školy Marcantonia Raimondi. Merkur unášející Psyche na nebesa v kontextu Trionfi-lavabo odkazuje na poslední stupeň novoplatónské pouti k bohu, remeatio. Psyché symbolizuje lidskou duši, která dosahuje nesmrtelnosti láskou k věčné kráse, kterou představuje dcera Amora a Psyché, Voluptas.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz