After a brief discussion of Creative reasoning modelling significance
for transportation reliability modelling this páper continues by a discussion of-the known applicable techniques of creativity modelling. Because tlie most significant one seems to be analogical and associative reasoning, a unified model of analogical and associative reasoning is presented. Dne to its real-time capabilities, the model enables to model reasoning under the condition of a processing capacity limitation (and concluding the increase of producing mistaking reactions).
a1_Záměry. Cílem studie bylo: (a) analyzovat účinek dvou nezávisle proměnných (profesních orientací založených na modelu RIASEC a pohlaví) na skóry v inventáři NEO-FFI a v sebeposuzovacích dotaznících doménově specifické kreativity (K-DOCS a CAQ); (b) verifikovat šest hypotéz, stanovených na základě dřívějších výzkumů; (c) zjistit vnitřní konzistenci českého překladu Kaufmanovy škály doménově specifické kreativity; d) s pomocí EFA analyzovat faktorovou strukturu českého překladu K-DOCS a srovnat ho s originální verzí. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 950 studentů většinou z Palackého univerzity v Olomouci. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky pomocí webové aplikace, speciálně připravené pro tento výzkum. Statistická analýza. K odhadu vnitřní konzistence české verze K-DOCS autoři použili Cronbachovo alfa. Pětifaktorová struktura K-DOCS byla ověřována pomocí EFA. Účinek profesních zájmů a pohlaví na závisle proměnné autoři zjišťovali pomocí MANOVY, ANOVY a Tukeyho testu. Výsledky. EFA podpořila předpoklad, že český překlad K-DOCS má podobnou pětifaktorovou strukturu jako originální verze dotazníku. Studenti s uměleckými zájmy skórovali signifikantně výše na škále neuroticismu než investigativní, sociální a podnikavé typy. Skupina I-STEM skórovala výše než ostatní typy ve škále mechanické/ vědecké kreativity K-DOCS a níže ve škále každodenní/osobní tvořivosti. Umělecké typy získaly vyšší skóry než investigativní a podnikavé typy ve škálách výkonové kreativity, hudby a tvůrčího psaní CAQ. Studentky skórovaly ve škálách každodenní/osobní a umělecké kreativity K-DOCS výše než studenti. Muži měli vyšší skór než ženy ve škálách mechanické/vědecké a učenecké tvořivosti K-DOCS., a2_Skórovali také výše než ženy ve škálách humoru, vynálezectví a vědy CAQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na moravských univerzitách. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace. Efekt realistických a konvenčních zájmů na závisle proměnné nebyl zkoumán., b1_Objectives. The study was aimed: (a) to analyse the effect of two independent variables (professional orientation grounded in the RIASEC model, and sex) on the NEO-FFI scores and the self-report questionnaires of domain-specific creativity (K-DOCS and CAQ); (b) to verify six hypotheses based on previous research; (c) to find out the internal consistency of Czech translation of the Kaufman Domains of Creativity Scale; (d) to analyse the factor structure of Czech translation of the K-DOCS using EFA, and to compare it with the original version of the questionnaire. Sample and setting. The research sample consisted of 950 students mostly from Palacký University in Olomouc. Women comprised 75% of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Cronbach’s alfa was used as an estimate of the internal consistency of Czech version of the K-DOCS. Its five-factor structure was verified using EFA. The effects of vocational interests and sex on the dependent variables were explored by MANOVA, ANOVA, and Tukey’s test. Results. EFA supported preposition that Czech translation of the K-DOCS has similar five factor structure as its original version. Students with the artistic vocational interests are significantly higher on neuroticism than the innovative, social and enterprising ones. I-STEM types scored higher than other groups on the K-DOCS scale of Mechanical/Science, and lower on the scale of Self/Everyday. The artistic types were higher than other groups on the CAQ domains of Performance, Music and Creative writing. Female students scored higher than male ones on the K-DOCS scales of Self/Everyday and Artistic creativity. Men were higher than women on the K-DOCS scales of Mechanical/Science, and Scholarly. They also scored higher than women on the CAQ scales of Humor, Invention, and Science., b2_Study limitation. The study was realised at Moravian universities. In a research sample, there was greater proportion of women (75%) than men. Data were collected using web application. Effect of the realistic and conventional vocational interests on dependent variables was not examined., Alena Plháková, Daniel Dostál, Tereza Záškodná., and Obsahuje seznam literatury
Článek je zaměřen na teoretické souvislosti vztahu imaginativních schopností a tvořivosti. Existence vztahu byla proklamována mnohými autory, avšak empirické studie nepodaly jednoznačné závěry. Přestože narůstá jak počet odborníků věnujících se systematicky této problematice, tak počet výzkumů zaměřených na toto téma, výsledky nepřinášejí očekávané ucelení informací a získání komplexního přehledu.
Práce uvádí výsledky výzkumů, směřujících k zjištění proměnných, které ovlivňují fenomén imaginace i tvořivosti. Věnujeme se tématu jejich vzájemného vztahu a pokoušíme se ve výzkumech mnoha autorů a různých teorií najít pojítka, která by mohla tento vztah zprostředkovat. Diskutujeme i otázku vztahu imaginace a kreativity k aktivitě hemisfér.
V článku poukazujeme na skutečnost, že v empirickém výzkumu byla přijata dvě stanoviska. První z nich se soustředí na individuální odlišnosti, zaměřuje se na hypotetický vztah mezi výpovědí probanda o mentální imaginaci a měřením divergentního myšlení. Tento přístup má dlouhou historii a ve výzkumu převažuje. Druhý přístup se zaměřuje na proces generování představ a snaží se během tohoto procesu zachytit tvořivý impuls. Analýzy měření jsou tedy založeny v první řadě na předpokladu, že individuální odlišnosti v úrovni mentální imaginace, zjišťované metodou výpovědi probanda o představivosti (self-reported mental imagery), korelují se subtesty divergentního myšlení, a druhým předpokladem je, že těsnější vztah se projeví, vezmeme-li v úvahu intervenující proměnné (inteligenci, kognitivní styl aj.). and The article focuses on theoretical context of the relationship between imaginative abilities and creativity. The existence of such a relationship has been alleged by many authors; however, empirical surveys have not yet arrived at unambiguous conclusions. Despite growing number of both experts and surveys in this field, the findings do not show expected integration of information into a comprehensive overview. The paper brings in results of the surveys aimed at detecting variables which influence phenomena of imagination and creativity. In dealing with the topic of their mutual relationship, the paper attemps to find connecting links which would convey this relationship. The issue of relation of imagination and creativity to hemisphere activity is also discussed.
The author adverts to two standpoints accepted within empirical research. The first one focuses on individual differences and concentrates on hypothetical relation between proband´s statement about mental imagination and measurement of divergent thinking. This approach has a long history and prevails in the study area. Second approach focuses on imagery process and tries to catch the creative impulse. Measurement analyses are based primarily on the premise that individual differences in mental imagery, detected by the method of self-reported mental imagery, correlate with subtests of divergent thinking; the second premise states that closer relations appear when interceding variables (e.g. intelligence, cognitive style) are taken into account.
Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem. and The study was aimed to chart the implicit theories of creativity of mathematicians and psychologists. The research sample consisted of 93 psychology students and 80 applied mathematics and informatics students at Palacký University in Olomouc who were asked to describe typical mental activities and behaviors of highly creative mathematicians and psychologists. From the contents of their replies, a list of these experts’ characteristic features was created. It was found out that the implicit theories of creative mathematicians included a good level of logical and analytical thinking, high natural intelligence, exactness, flexibility, absentmindedness, and specific relation to the world to which belonged insulation from reality, closeness, poor communication skills, and sense of superiority toward non-mathematicians. The major components of the creative psychologist’s implicit theory are positive relationships to people, especially clients, the ability to produce new therapeutic procedures, to publish, and to carry out research. Other typical features are openness to new experience, persistence, nonconformity, flexibility, and broad horizons not only in the field of psychology but also in the area of culture and arts. Mental processes and behaviors ascribed to creative specialists appear to be closely related to the respective domain of science.
Neuropsychiatrické příznaky (NP) ve starším věku (deprese, apatie, poruchy vnímání, poruchy myšlení aj.) mohou být varovným signálem pro rozvoj závažných neurodegenerativních onemocnění. Kromě NP se u neurodegenerativních onemocnění objevují rovněž změny v kreativitě. Nejčastějšími onemocněními asociovanými s rozvojem NP ve starším věku jsou Alzheimerova nemoc, Frontotemporální lobární degenerace, Nemoc s Lewyho tělísky a Parkinsonova nemoc. NP i kreativita jsou významnými nekognitivními aspekty chování, které se mění důsledkem neurodegenerace ve stejné míře, jako dochází k poruchám kognice. V průběhu rozvoje neurodegenerativních onemocnění jsou NP přítomny v preklinické fázi i ve fázích s jasnými klinickými příznaky (mírná kognitivní porucha či demence). V klinické praxi je však jejich přítomnost často přehlížena, nebo jsou pacienti s NP primárně považováni za pacienty s psychiatrickými poruchami, což může negativně ovlivnit jejich léčbu. V současnosti se vědecký výzkum stále více věnuje analýze nekognitivních aspektů provázejících neurodegenerativní onemocnění, výsledkem je nově definovaný koncept mírné poruchy chování (Mild Behavioral Impairment, MBI). V předkládaném článku představujeme přehled nejčastějších poruch NP a změn v kreativitě u nejběžnějších neurodegenerativních onemocnění v dospělosti. and Neuropsychiatric symptoms (NS), such as depression, apathy, hallucinations, etc., as well as changes in creativity in older age, are telltale marks in the development of such neurodegenerative diseases as Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease. Both NS and creativity are important non-cognitive aspects of behavior that changes as a result of neurodegeneration, similar to the development of cognitive deficit. NS can occur in the preclinical stages of neurodegeneration, as well as in the clinical stages (mild cognitive impairment or dementia). However, in clinical routine, their presence is underestimated, or patients with neurodegeneration are often considered to have psychiatric disorders, which may negatively affect their treatment. Scientific research is increasingly devoted to the analysis of the non-cognitive aspects of neurodegenerative diseases, resulting in the newly defined concept of Mild Behavioral Impairment (MBI). In this paper, a review of the most common NS and changes in creativity as a result of neurodegeneration with a special focus on Alzheimer’s disease, frontotemporal lobar degeneration, Lewy body disease, and Parkinson’s disease is presented.
According to possibilism, or non-actualism, fictional characters are possible individuals. Possibilist accounts of fiction do not only assign the intuitively correct truth-conditions to sentences in a fiction, but has the potential to provide powerful explanatory models for a wide range of phenomena associated with fiction (though these two aspects of possibilism are, I argue, crucially distinct). Apart from the classic defense by David Lewis the idea of modeling fiction in terms of possible worlds have been widely criticized. In this article, I provide a defense of a possibilist account against some lines of criticism. To do so, I assume that names for fictional characters are directly referential and a possible-worlds model that accommodates transworld identity. On this background, I argue, it is possible to construct an elegant model of fictional discourse using familiar models of information exchange in ordinary discourse, and I sketch how this model can be used to i) make a natural distinction between fictional and counterfactual discourse, ii) account for creativity, and iii) sustain a natural definition of truth-in-fiction that avoids certain familiar objections to possibilism. Though I set aside questions about the metaphysical commitments of a possible-world interpretation here, there is accordingly reason to think that the battle over possibilist treatments of fiction will have to be fought over metaphysical foundations rather than technical shortcomings., Podle možnosti, nebo non-realismus, smyšlené znaky jsou možné jednotlivci. Potenciální účty beletrie nejenže přiřazují intuitivně správné pravdivostní podmínky věcem ve fikci, ale mají potenciál poskytovat silné vysvětlující modely pro širokou škálu jevů spojených s fikcí (ačkoli tyto dva aspekty possibilismu jsou, jak tvrdí, zásadně odlišné). Kromě klasické obrany Davida Lewise byla myšlenka modelování beletrie z hlediska možných světů široce kritizována. V tomto článku poskytuji obhajobu možného účtu proti některým kritikám. Abych tak učinil, předpokládám, že jména pro smyšlené postavy jsou přímo referenční a možný světový model, který přizpůsobuje transworld identitu. Na tomto pozadí argumentuji, je možné vytvořit elegantní model fiktivního diskursu za použití známých modelů výměny informací v běžném diskursu a načrtám, jak lze tento model využít k tomu, aby i) rozlišoval mezi fiktivním a protikladným diskurzem, ii) odpovídal za kreativitu a iii) udržovat přirozenou definici fikce pravdy, která se vyhýbá některým známým námitkám proti možnosti., Ačkoli jsem odložil otázky týkající se metafyzických závazků interpretace možného světa, je proto důvod domnívat se, že bitva o možnostech léčby beletrie se bude muset bojovat spíše na metafyzických základech než na technických nedostatcích. a načrtám, jak lze tento model využít k tomu, aby i) rozlišoval mezi fiktivním a kontrafaktuálním diskurzem, ii) odpovídal za kreativitu a iii) udržoval přirozenou definici pravdy-fiction, která se vyhýbá některým známým námitkám proti možnosti. Ačkoli jsem odložil otázky týkající se metafyzických závazků interpretace možného světa, je proto důvod domnívat se, že bitva o možnostech léčby beletrie se bude muset bojovat spíše na metafyzických základech než na technických nedostatcích. a načrtám, jak lze tento model využít k tomu, aby i) rozlišoval mezi fiktivním a kontrafaktuálním diskurzem, ii) odpovídal za kreativitu a iii) udržoval přirozenou definici pravdy-fiction, která se vyhýbá některým známým námitkám proti možnosti. Ačkoli jsem odložil otázky týkající se metafyzických závazků interpretace možného světa, je proto důvod domnívat se, že bitva o možnostech léčby beletrie se bude muset bojovat spíše na metafyzických základech než na technických nedostatcích., and Fredrik Haraldsen
Tématem studie je analýza vztahu volnočasových aktivit a tvořivosti u populace českých adolescentů ve věku 13–15 let. Pražští respondenti (N=398, žáci osmých tříd a studenti prvního ročníku šestiletého gymnázia) vyplnili dva testy tvořivosti. Prvním z nich je Torranceho test Neúplných figur, určený k měření neverbální tvořivosti, druhým je originální test Opice, který měří verbální tvořivost na základě respondenty vytvořeného krátkého tematického příběhu. Výsledky verbálního i neverbálního testu tvořivosti byly vyhodnoceny ve vztahu k volnočasovým zájmům respondentů. Pomocí výpočtů explorační faktorové analýzy, analýzy variance (ANOVA) a Pearsonovým korelačním koeficientem byl zjištěn vztah mezi tvořivými volnočasovými aktivitami a figurálními i verbálními faktorovými skóry tvořivosti (r=0.149 a r=0.161; p<0.01). Mezi sociálními volnočasovými aktivitami a verbálním faktorovým skórem tvořivosti u gymnazistů byl nalezen pozitivní vztah (r=0.143). Nalezen byl také negativní vztah mezi pasivními volnočasovými zájmy a faktorem verbální tvořivosti (r=-0.101; p<0.05). Následně bylo zjištěno, že typ navštěvované školy vysvětluje téměř 12 % variance výkonu v neverbálním testu tvořivosti a pohlaví 2 %. Studenti gymnázií dosahovali signifikantně v obou testech tvořivosti vyšších výsledků než žáci základních škol, dívky dosahovaly signifikantně vyšších výsledků než chlapci. and The theme of the study is to analyze the relationship between leisure activities and creativity in the population of Czech adolescents aged 13-15 years. Prague respondents (N = 398, eighth grade pupils and first-year students of a six-year grammar school) completed two tests of creativity. The first one former was the Torrance Test of Incomplete Figures examining nonverbal creativity, the latter was the original Monkey test examining verbal creativity by writing a short story about a picture. The results of the verbal and nonverbal test of creativity were confronted with the leisure time activities of the respondents. In the case of creative activities and creativity tests, a relation was found by explorative factor analysis, analysis of variance (ANOVA), and Pearson´s correlation coefficient. Furthermore, a positive relation was found between creative leisure time activities and the nonverbal factor and even in the case of verbal factor of creativity (r=0.149 and r=0.161; p<0.01). A positive relation was found between social leisure time activities and verbal factor of creativity among students of grammar school (r=0.143). A negative relation was also found between passive leisure time activities and verbal factor of creativity (r=-0.101; p<0.05). The type of school explained almost 12 % variance of measured creativity in the Torrance Test, gender explained 2 %. Students of grammar schools scored in both creativity tests significantly higher than primary school pupils. Further, gender differences were found in both creativity tests while girls scored significantly higher than boys.