Souhrou okolností disponujeme ke dvěma sousedícím usedlostem středočeské vsi Trněný Újezd navzájem nezávislými prameny z pozdního středověku a raného novověku. Na základě nálezu v jednom ze statků se autoři zabývají způsobem vytápění na tehdejším českém venkově, zejména účelu keramické roury, k níž nalézají středoevropské analogie z různého sociálního prostředí. Doklady nepřímého způsobu vytápění domu selské usedlosti přitom pokládají za odraz prosperity i ambicí hospodáře, o nichž mnohé vypovídají podrobné záznamy o sousedním statku ze 2. pol. 16. století. and Thanks to fortuitous circumstances, we have nearly synchronous and independent sources from the Late Middle Ages and Early Modern period on two neighbouring farmsteads in the central Bohemian village of Trněný Újezd. On the basis of finds on one of the estates, the authors deal with the method of heating in the Bohemian countryside at the time, especially the function of ceramic pipe, for which analogies exist from various Central European social environments. Evidence of an indirect method of heating in the farmstead home is also a reflection of the farmer’s prosperity and ambitions, about which the detailed records on the neighbouring estate from the second half of the 16th century reveal a great amount.
Památkově mimořádně hodnotný dům čp. 22 ve středočeské vsi Zbečno (okr. Rakovník) prošel v raném novověku složitým stavebním vývojem. Nejstarší dochované konstrukce pocházejí z 16. století, výrazné přestavby proběhly v 18. století. Geneze domu je však podstatně starší. Předmětem článku je komplexní prezentace výsledků archeologického výzkumu realizovaného v dvojici obytných místností a na dvoře usedlosti. V souvrství pod dnešními podlahami se podařilo rozlišit pozůstatky tří po sobě následujících středověký staveb, jejichž vnitřní dispozice korespondovala s dispozicí dnešního domu. Dva z těchto domů shořely. Výstavbu nejstaršího domu lze podle keramiky datovat do 2. poloviny 13. až 1. poloviny 14. století. Třebaže jsou současné stěny mírně půdorysně posunuty oproti středověkým vývojovým fázím, orientace hlavní dispoziční osy se nezměnila. and Extraordinarily valuable house no. 22 in the village of Zbečno (Rakovník district) underwent complex construction development in the Early Modern period. The oldest preserved structures date from the 16th century, and significant reconstruction work took place in the 18th century. However, the origin of the house is substantially older. The article presents the comprehensive results of an archaeological excavation performed in a pair of living rooms and in the courtyard of the homestead. In the stratified layers beneath today’s floors, it was possible to distinguish the remains of three consecutive medieval houses, the internal layout of which corresponded to the floor plan of today’s house. Two of these houses were destroyed by fire. Pottery dates the construction of the earliest house to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century. Although the current walls are slightly shifted in plan from the medieval development stages, the orientation of the main dispositional axes has not changed.
Článek seznamuje s kolekcí forem z Prostějova – Kostelecké ulice. Exempláře jsou významné velmi dobrým stavem dochování, některými unikátně zachovanými stopami výrobně-technologického rázu, ikonografií a v neposlední řadě i různou mírou tvůrčí invence autora. Vedle výtvarně suverénně provedeného, nadstandardně kvalitního portrétního poprsí tvoří kolekci zlidovělý motiv jezdce na koni, k němuž je znám analogický kachel. Třetí exemplář představuje nenáročnou vegetabilní variaci. Výrobně-technologické aspekty a formální podoba naznačují původ všech těchto forem v jedné dílně. Datování exemplářů je možné klást do počátku 2. pol. 16. století. and The article covers the collection of moulds from Kostelecká St. in the city of Prostějov, Central Moravia. The specimens are important in terms of their very good state of preservation, some uniquely preserved traces of manufacturing and technological elements, their iconography and, last but not least, in terms of the ingenuity of the creator of the specimens. Over and above the masterful work and top quality of a portrait bust, the collection comprises a folk-like motif of a rider on a horse, an analogy of which is known from a stove tile. The third specimen features a simple plant variation. Their manufacturing and technological aspects, and formal appearance indicate that all these moulds come from one workshop. Dating of these specimens indicate an origin in the second half of the 16th century.
Článek srovnává problémy soudobého práva na Západě, které je kritizováno pro úpadek právní jistoty i důvěry společnosti v právo, s problémy práva ve společnostech v italských státech mezi vrcholným středověkem a raným novověkem.Toto srovnání ukazuje, že řada problémů nacházených v soudobých právních řádech včetně nejistoty způsobené právním pluralismem nebo pluralitou pramenů práva, nestability práva, proliferace právních předpisů a rozpory mezi nimi nebo pomalého a formalistického soudnictví, které může podléhat i korupčním tlakům a včetně nátlaku lobbistických skupin se na Západě zjevně opakuje, což svádí k závěru, že jde o antropologické konstanty spojené s vládnutím prostřednictvím práva
v západním pojetí. To, zdá se, platí i o reformách práva, po kterých se opakovaně volá a které se provádějí, aniž by byly schopny přinést definitivní řešení. and The present article compares the problems of contemporary Western law, criticized for the demise of legal certainty and social confidence in law, with those in societies in Italian states between High Middle Ages and Early Modern period. This comparison shows that many problems found in
the present legal systems including uncertainty due to legal pluralism and plurality of sources of law, instability of law, proliferation of written law and conflicts between its provisions, slow and formalist judiciary which may be prone to corruption or pressures from lobby groups are repeated in the West
which suggests that these problems may represent anthropological constants linked to rule through law in the Western understanding. It seems that this observation holds true also for legal reforms which are regularly called for and put into practice without being able to bring about the ideal
solution.
V první polovině 90. let 20. stol. byl podroben analýze rostlinných makrozbytků soubor vzorků z raně novověké odpadní jímky. Početné rostlinné diaspory (30 000) potvrdily ve shodě s archeologickými nálezy artefaktů, že jímka byla zaplněna na poč. 17. stol. především odpadem z hradčanského špitálu, na jehož dvoře se nacházela. Z celkového počtu zaznamenaných taxonů (175–185) připadala více než polovina na užitkové rostliny, až sto taxonů vykazuje vlastnosti drogy. Mezi četnými druhy ovoce, kořeninových a léčivých rostlin byly zachyceny mj. druhy z archeologických objektů v ČR neudávané (Nicotiana rustica – semeno, Buxus sempervirens – listy). Nálezy zbytků introdukovaných druhů mají význam především z hlediska historie rostlin v českých zemích. and In the first half of the 1990’s a set of samples from a post-Medieval cesspit was submitted to an analysis of vegetal macroremains. Numerous vegetal diasporas (as much as 30 000) confirmed, in compliance with archaeological finds of artefacts, that the cesspit was filled in the first half of the 17th century mainly with the waste coming from the hospital in whose yard it was situated (Prague-Hradčany). More than a half from the total number of recorded taxa (175–185) was determined as utility plants. As much as one hundred of the taxa show the properties of a drug. Among the numerous species of fruit, spices and medicinal plants also the species not occurring in the archaeological objects within the Czech Republic (Nicotiana rustica – seed, Buxus sempervirens – leaves) were determined. The finds of the remains of introduced species are important especially from the point of view of the history of the plants cultivated within the Czech Lands.
Nově identifikovaná kategorie středověkých artefaktů z českých archeologických fondů představuje jeden z atributů zacházení s drahými kovy. Šest dosud evidovaných předmětů datovatelných do raného středověku pochází z různých kontextů sociálních (hrad, sídelní aglomerace, ves) i archeologických (hrob, sídlištní objekt, hradiště). Autoři zdůrazňují nezbytnost potvrzení přítomnosti stop zkoušeného kovu chemickými mikroanalýzami, a to nejen pro interpretaci artefaktu, ale i pro poznání prostředí, které manipulovalo s drahými kovy i s podvrhy, a v neposlední řadě pro upřesnění názorů na dovednosti středověkých metalurgů. and A newly identified category of medieval artefacts from Czech archaeological inventories represents one indicator of the manner in which precious metals were handled: six objects date from various social (castle, settlement agglomeration, village) and archaeological (grave, settlement feature, hillfort) early medieval contexts. The authors emphasize the necessity of confirming the presence of traces from the tested metal by chemical microanalysis, not only for interpreting the artefacts themselves, but also for understanding the environment in which both precious and spurious metals were handled.
Článek ve své první části seznamuje s ojedinělým výzkumem v Čechách, výzkumem raně novověké šibenice v Bečově nad Teplou. Relikty této šibenice patří mezi jen několik dochovaných památek svého druhu v Čechách a na Moravě. Vzácné jsou stále i v evropském měřítku archeologické výzkumy popravišť, objektů, které úzce souvisely s výkonem hrdelního práva. V článku je věnována pozornost zjištěním, která může archeologický výzkum šibenice přinést, např. o vzhledu šibenice, jejím zániku či způsobu nakládání s pozůstatky popravených osob. Obsahem druhé části je pokus o souhrn dosavadních poznatků z výzkumů šibenic v zahraničí, přičemž nejde vždy jen o výzkumy archeologické, ale i historické či topografické. Tyto poznatky se týkají poloh šibenic, jejich vzhledu, okolností zániku, druhů archeologických nálezů, které výzkumy těchto objektů přinášejí, zejména pak kosterním nálezům (včetně zjištění z výzkumů pohřebišť popravených osob) a jejich zvláštnostem. and In its first part the paper presents a rare excavation of an early postmedieval gallows site at Bečov nad Teplou in the Karlovy Vary region. The relicts of this site belong to one of the few surviving monuments of its kind in Bohemia and Moravia. Although places of execution, being closely connected to exercising the Privilege of dispensing capital punishment, were once common feature in the landscape, the archaeological excavation of such sites are still sporadic both in Bohemia and in Europe. The article describes the potential of such an excavation, which can produce information about the appearance of the gallows, the decay of the site and the manner of handling the remains of the executed persons. In the second part of the paper the author attempts to summarise the present state of knowledge concerning the gallows not only from the archaeological perspective, but also the historical and topographical research abroad. This includes the position of the gallows; their appearance; the circumstances of their decay; the types of finds from archaeological excavations, mainly skeletal remains (including the conclusions drawn from the archaeological excavation of graveyards for the executed), and their specific features.
Tato studie se zabývá zobrazováním alchymie v malbách, knižních ilustracích i v architektuře v období raného novověku. Na jednotlivých příkladech obrazů či ilustrací prezentuje různé aspekty alchymistova života i jeho práce. Nezabývá se symbolickou alchymickou ikonograf í, ale zaměří se především na zobrazování prostředí a vybavení alchymických dílen i osobností samotných alchymistů. Soustředí se zejména na vyobrazení zařízení alchymických laboratorií, s nimiž se lze setkat jak u renesančních malířů, tak v ilustracích alchymických rukopisů a poměrně ojediněle i v české architektuře. Poskytuje také pohled na vyobrazení vzniklá v souvislosti s literární kritikou alchymie. Alchymisté byli zejména v dílech předních evropských humanistů často záměrně zesměšňováni, kritizováni a označováni za blázny a zloděje. V závěru se zabývá vybranými příklady ze žánrového umění, kde byli rovněž alchymisté zobrazováni často satiricky, ale i s určitou úctou, jako vzdělaní učenci. Výtvarné umění raného novověku nám představuje různé aspekty života alchymistů a je v dnešní době jednou z možností, jak se přiblížit porozumění jejich vědeckým aktivitám. Jak však studie ukazuje, k těmto obrazovým materiálům je třeba přistupovat kriticky., This paper deals with the displaying of alchemy in paintings, illustrations and architecture in the Early Modern period. On each of the examples of paintings and illustrations the author presents various aspects of the alchemist’s life and his work. It does not deal with symbolic alchemical iconography, but rather with imaging of alchemical workshops, their equipment and of alchemists themselves. It focuses on depictions of furnishings of laboratories portrayed in renaissance pictures, in illustrated alchemical manuscripts and rarely even in architecture. It also provides an outlook of representations arising from literary criticism of alchemy. European humanists often criticized alchemists and presented them with ridicule as fools and thieves. Finally, it deals with some examples of genre works, where alchemists were of en satirically portrayed, but on the other hand with a certain respect, as educated scholars. Early Modern f ne art represents dif erent aspects of the alchemist’s life and of ers one of the ways to approach an understanding of their scientific activities. However, as the study shows, these visual materials should be approached critically., and Magda Dostálová.