Článek poskytuje základní přehled o historii, hlavních výsledcích, současném stavu a dalších výhledech pražské (N = 98) a brněnské (N = 83) longitudinální studie celoživotního vývoje člověka, které trvají od r. 1956 (Praha), resp. 1961 (Brno). Obě studie navazují na longitudinální výzkumy psychického vývoje v dětství a adolescenci, které byly v šedesátých a sedmdesátých letech řešeny v Praze ve Státním zdravotním ústavu a v Brně v Psychologickém ústavu ČSAV. Nejprve podáváme informace o původních projektech, o procesu vyhledávání bývalých účastníků dětských studií a o charakteristikách současných výzkumných souborů. Dále uvádíme hlavní závěry z dosud uskutečněných etap výzkumu v dospělosti participantů. Pokud jde o současný status studií, od r. 2010 pražský a brněnský tým postupují koordinovaně a používají společnou metodiku. Na závěr podáváme informaci o výzkumných cílech další etapy studie, která je zaměřena na téma optimálního vývoje. and Studying human development longitudinaly: History, results, and perspectives of Prague and Brno studies on human life-span development
Paper gives an overview of brief history, main results, current status, and further perspectives of the Prague (N = 98) and Brno (N = 83) Longitudinal Studies on Life-span Development running since 1956 (Prague) and 1961 (Brno). These build upon the longitudinal studies of children carried in the National Institute of Public Health at Prague and Institute of Psychology of the Czechoslovak Academy of Sciences at Brno in the sixties and seventies. The paper starts with information about the original project and how we have searched for participants and built on current samples from the original cohorts. Then the main conclusions from the first two stages of the research in adulthood are reported. As to the current status of the studies, from 2010 both research teams act in a coordinated way and share common methodology. Finally, paper presents research plan for the next stage of the study focused on optimal development.
Objective. Although Psychological capital has encountered increasing research interest in recent years, the scale for measuring PsyCap is absent in the Slovak language. In the present pre-registered study, the authors provide the initial results of the adaptation of the Revised Compound Psychological Capital Scale to the Slovak language. Method. A cross-sectional study with N = 262 people has been conducted. CPC-12R and measures of theoretically related constructs have been used.Results. With regards to evidence for factor validity, the authors found that the default higher-order model (PsyCap as a second-order factor & four first-order dimensions – hope, optimism, self-efficacy, and resilience) provided an acceptable fit to the data. With regards to evidence for convergent and divergent validity, the authors found that, as hypothesized, CPC-12R was related to a set of variables covering: A) a more specific work-related domain, B) more general well-being, and also C) more stable personality traits. More specifically, the scale correlated with work satisfaction, staying intentions, and three aspects of engagement (namely vigor, absorption, and dedication). Furthermore, the scale correlated with subjectively perceived stress, life satisfaction, and emotional components of habitual well-being. The scale was also related Submitted: 21. 1. 2022; P. K., Department of Psychology, Faculty of Arts, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Moyzesova 9, 040 01 Košice, Slovakia; e-mail: pavol.kacmar@upjs.skThis work was supported by the Slovak Research and Development Agency, Contract no. APVV-20-0319, by the grant agency of The Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic VEGA Contract no. 1/0853/21, and by the Czech Science Foundation no. GA20-03810S. Open data, analytical code and pre-registration can be found at: osf.io/b4j57/.to Big-five personality domains, such as extra-version, conscientiousness, and negative emotionality, but not to the aesthetic sensitivity facet (considered as evidence for divergent validity). With regard to evidence for concurrent validity, the authors found that CPC-12R was strongly related to PCQ12 and both scales were related to other variables of interest to a similar degree.Limitations. Cross-sectional design and convenience sampling are the main limitations of the present study. and Cieľ. Napriek tomu, že je v posledných rokoch venovanej Psychologickému kapitálu stále viac výskumnej pozornosti, škála, ktorá by tento konštrukt zachycovala v slovenskom jazyku, absentuje. V tejto predregistrovanej štúdii sa autori preto podujali na adaptovanie revidovanej Compound Psychological Capital scale (CPC-12R) do slovenského jazyka a na predstavenie úvodných faktorových, konvergentných, divergentných a súbežných dôkazov validity.Metódy. Výskumný súbor tvorilo 262 účastníkov. Boli využité CPC-12R a ďalšie škály, týkajúce sa rôznych oblastí (sféra práce, duševnej pohody a osobnostných čŕt). Výsledky. Čo sa týka dôkazov validity, týkajúcich sa faktorovej štruktúry, primárny model druhého rádu (PsyCap ako faktor druhého rádu a 4 subfaktory) ukázal predbežne akceptovateľné parametre. Čo sa týka konvergentných a divergentných dôkazov validity, výsledky ukázali, že škála súvisela s premennými z oblasti práce, všeobecnejšie chápanou duševnou pohodou, ako aj stabilnejšimi osobnostnými čŕtami. Presnejšie, škála bola vo vzťahu s pracovnou spokojnosťou (r=.45), úmyslom zotrvať v organizácii (r=.24), ako aj angažovanosťou a jej troma zložkami (r=.52, .36, a .24). Škala sa taktiež ukázala byť vo vzťahu so subjektívne vnímaným stresom (r=-.53), životnou spokojnosťou (r=.56) a viac emočne ladeným aspektom v intenciách pozitívneho (r=.50) a negatívneho (r=-.46) komponentu habituálnej životnej pohody. Okrem toho sa súvis preukázal s črtami modelu veľkej päťky, ako extraverzia (r=.44), svedomitosť (r=.36) a negatívna emocionalita (r=-.59), ale nie s estetickou senzitivitou (r=.02) (dôkaz divergentnej validity). Čo sa týka súbežných dôkazov validity, výsledky poukázali na to, že CPC-12R bolo v tesnom vzťahu s PCQ12 a to aj vtedy, keď autori zobrali do úvahy potenciálnu jazykovú bariéru účastníkov výskumu. Limity. Medzi hlavné limity patria predovšetkým prierezový charakter štúdie a príležitostný výber výskumného súboru. Závery. Štúdia prináša CPC-12R do slovenského jazykového prostredia a ponúka úvodne dôkazy pre viaceré druhy validity.
Objectives. Although various mental health-re-lated consequences of the COVID-19 pandemic have been documented, there has been far less attention given to potential protective factors. Questions and hypotheses. In the present study, authors examined the role of three types of positive expectancies - optimism, hope, and self-efficacy - as predictors of well-being and anxiety. Furthermore, authors examined the role of coping strategies as a potential mediator between expectancies and criterion variables.Sample and settings. The present study was con-ducted during the COVID-19 outbreak in Slo-vakia after a national emergency was declared (N=1011). Additionally, longitudinal follow up was conducted after a national lockdown (N=391). Statistical analysis. Multi-model linear regres-sion (the Bayesian approach) and simple me-diation analysis (the Frequentist approach) were used to answer research questions. Results. In the main study with N=1011 partici-pants sampled after a national emergency was declared, the role of optimism in predicting anx-iety and well-being was corroborated. Moreo-ver, this finding was replicated after a national lockdown and the degree to which Coronavirus was considered dangerous served as a potential mediator. Besides optimism, self-efficacy nega-tively predicted anxiety, and subscales of hope predicted well-being. Additionally, the role of coping strategies as potential mediator was ex-amined. In follow up with N=391 respondents who decided to participate after the national lockdown, authors found an indirect effect of optimism on well-being and anxiety through dysfunctional coping. Limitations. The present study has some limita-tions that should be reflected upon. For exam-ple, convenience sampling was used. Moreover, interpretations related to causality should be avoided and the specificity of the effect in re-lation to pandemic situation should be further examined in future research. and Ciele. V predošlých výskumoch boli dokumen-tované rôzne dopady pandémie COVID-19 na mentálne zdravie. Menej pozornosti však bolo venovanej tomu, ktoré faktory tu môžu zohrávať protektívnu rolu.Otázky a hypotézy. Predkladaná štúdia sa zaobe-rá tým, akú rolu zohrávali tri druhy pozitívnych očakávaní (optimizmus, nádej a sebaúčinnosť) v rámci subjektívnej pohody a prežívanej úz-kosti počas nástupu prvej vlny pandémie CO-VID-19 na Slovensku. Súbor a metódy. Výskum bol realizovaný po tom, ako bol na Slovensku vyhlásený núdzový stav (N = 1011). Autori zisťovali sme subjektív-nu pohodu, aktuálne prežívanú úzkosť, tri druhy očakávaní (nádej, optimizmus a všeobecnú se-baúčinnosť) a to, do akej miery vnímali účastní-ci výskumu koronavírus ako nebezpečný. Druhý zber dát sa konal po celoštátnom lockdowne (N = 391). Tu sa autori zamerali na stratégie zvládania. Analýzy. V rámci analýzy dát boli využité dva postupy. Prvý bol reprezentovaný lineárnou re-gresiou pracujúcou s viacerými modelmi (Bay-esiánsky prístup), druhý mediačnou analýzou (Frekventistický prístup). Výsledky. V hlavnej časti (N = 1011), realizo-vanej krátko po vyhlásení núdzového stavu, sa ako dôležitý prediktor ukázal predovšetkým op-timizmus. Pozitívne predikoval subjektívnu po-hodu a negatívne prežívanú úzkosť. Zmienený vzťah bol sprostredkovaný tým, do akej miery považovali účastníci výskumu koronavírus za nebezpečný. Okrem toho, sebaúčinnosť nega-tívne predikovala prežívanú úzkosť a subškály nádeje predikovali subjektívnu pohodu. V nad-väzujúcom zbere dát (N = 391), uskutočnenom po prvom lockdowne, sa autori zamerali na rolu stratégii zvládania ako potenciálneho mediátora vo vzťahu medzi očakávaniami a kritérialnými premennými. Tu sa ako jeden z potenciálne dô-ležitých mechanizmov ukázali predovšetkým dysfunkčné stratégie zvládania stresu. Limity. Medzi limity možno zaradiť príležitost-ný výber výskumného súboru a to, že otázka, týkajúca sa toho, do akej miery tu šlo o vzťah špecifický pre pandémiu, zostáva aj naďalej otvorená. Okrem toho je nevyhnutné, aby výz-kumníci zostali pri vyjadrovaní sa k otázke kau-zality nanajvýš opatrní.
Předkládaná studie byla provedena v rámci rozsáhlého mezinárodního výzkumu zaměřeného na osobní pohodu vysokoškolských studentů. Výsledky českého souboru (N = 535) přinesly některé zajímavé vztahy osobní pohody k sebeurčujícím potřebám (kompetence, autonomie, vztahovost), ke konformitě, bezpečí a benevolenci Schwartzova hodnotového systému a k nezávislosti sebepojetí na vztazích s druhými osobami ze sebevysvětlující škály. Faktor tvořený položkami zjišťujícími osobní pohodu a související charakteristiky je nezávislý na faktoru tvořeném hodnotami konstituujícími občanské ctnosti i na faktoru, který sytí položky postihující společenskou kariéru.
Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
Dysmenorea (bolestivá menstruace) představuje stále tabuizované, případně bagatelizované téma, ačkoli se týká významného počtu žen. Problém může mít rovněž zásadní psychologické konsekvence. Článek v podobě systematické přehledové studie předkládá přehled dosavadních poznatků o psychologických a psychopatologických aspektech dysmenorey na základě rešerše databáze časopiseckých zdrojů. Tématika je rozdělena do několika oblastí zaměřených na psychologické teorie vzniku dysmenorey, psychopatologii spojenou s dysmenoreou, ovlivnění selfkonceptů (jako je sebepojetí, locus of control, body image, aj.) a psychoterapeutické přístupy řešení dysmenorey. Dysmenorea může mít negativní vliv na sebevědomí a sebedůvěru žen v průběhu menstruace i mimo ni, negativně ovlivňuje kvalitu života, sociální vztahy a vnímání vlastního těla. Řadou výzkumů je potvrzena souvislost s emočními problémy, stresem a psychopatologiemi jako je depresivita, úzkost, neurotické problémy, OCD, poruchy příjmu potravy a dalšími. Léčba dysmenorey pomocí psychoterapie je účinná především v případě behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie, autogenního tréningu a dalších relaxačních technik a technik zaměřených na práci s tělem. and Dysmenorrhea (painful menstruation) is still a taboo or trivialized topic, although it affects a significant number of women. The problem can also have major psychological consequences. The article, in the form of a review study, presents an overview of current findings on dysmenorrhea's psychological and psychopathological aspects based on a search of database journal sources. The topic is divided into several areas focused on psychological theories of the origin of dysmenorrhea, psychopathology associated with dysmenorrhea, the influence of self-concepts (such as self-concept, locus of control, body image, etc.) and psychotherapeutic approaches to solving dysmenorrhea. Dysmenorrhea can negatively affect women's self-confidence during menstruation and beyond, negatively affecting the quality of life, social relationships, and perception of one's body. Several studies have confirmed the connection with emotional problems, stress and psychopathologies such as depression, anxiety, neurotic problems, OCD, eating disorders and others. The treatment of dysmenorrhea using psychotherapy is effective, especially in the case of behavioral and cognitive behavioral therapy, hypnotherapy, autogenic training and other relaxation techniques and techniques focused on working with the body.
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Tato systematická přehledová studie pojednává o psychologických souvislostech sborového zpěvu. Zaměřuje se zejména na přínosy sborového zpěvu, na vztah mezi sborovým zpěvem a osobní pohodou. Tyto cíle jsou mapovány na základě analýzy výzkumných studií. Do systematické přehledové studie bylo zahrnuto 17 výzkumných studií (kvantitativních i kvalitativních), které byly podrobně analyzovány. Výsledky těchto výzkumů poukazují na pozitivní přínosy sborového zpívání u klinické populace, u neklinické populace (přínosy u některých zdravotních problémů ‒ např. duševní poruchy, neurologické poruchy, rakovina), u vězňů. Na základě uvedených výzkumných studií lze sborový zpěv považovat za přínosnou volnočasovou aktivitu. Sborový zpěv má i terapeutický účinek a může napomáhat k resocializaci u některých znevýhodněných skupin obyvatelstva. V systematické přehledové studii jsou také uvedeny doporučení pro další výzkum sborového zpěvu. and This systematic review discusses the psychological context of choral singing. It focuses especially on the benefits of choral singing, on the relation between choral singing and well-being. These targets are mapped based on the analysis of research studies. 17 research studies (quantitative and also qualitative) were included in the systematic review and analyzed in detail. Results of these research studies show positive benefits of choral singing in a non-clinical population, clinical population (benefits for some health problems ‒ e.g. mental disorders, neurological disorders, cancer), for prisoners. On the basis of listed research studies, choral singing may be considered as a beneficial leisure time activity. Choral singing has also a therapeutic effect and may assist in the resocialization of some disadvantaged groups. Recommendations for further research of choral singing are also given in the systematic review.
Osobní pohoda a její vybrané souvislosti u souboru zdravotních sester
Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod. and Objectives. The presented paper is focused on the issue of well-being, which is considered as one of the most important sources of the quality of life. The concept of well-being is understood as the combination of feeling good and functioning effectively, and paper is related to the specific features of the sense of personal well-being and satisfaction with life in a sample of Czech nurses, the largest group in health care that is active in all aspects of the health care system.
Sample and setting. A sample of 337 (mostly) Czech nurses (average age 34 years) has been surveyed with a set of questionnaires (Satisfaction with Life Scale, Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; a list of stressful items and ways of coping with stress).
Research questions and hypotheses. It was supposed that the most important stressors for nurses are overburdening, tiredness and low level of financial compensation. The majority of the sample of nurses will show the high-risk level of life events score. The substance of the influence of stressors on our sample of nurses is connected with the influence of age and life events.
Statistical analysis. Correlation analysis, factor, and regression analysis were employed. Results. Results show a considerably wide scope of stressors that were considered important by our sample of nurses. Stressors from the area of interpersonal relationships, inadequate financial assessment, large work load (or more precisely overburdening) and tiredness connected with it were discovered. As for the results dealing with the sphere of life events, it is obvious that more than one half of the studied sample (55.5 %) show non-risk dynamics of life, filled by life events within the frame of the evaluated period of twelve months and with a resulting score up to 150 points, but 16.2 % nurses fall into the range from 150 – 199 pofints, 19.2 % into the range from 200 – 299 points, which is a very high level, showing the demanding level of lie dynamics of almost one fifth of the studied sample, and 9.1 % of nurses shows the level of this dynamics even in the range over 300 points. The results of further statistical procedures (factor and regression analyses) showed that nurses within our sample are extremely demanding, both from the point of view of the distribution of stressors that are connected with their work, and from the point of view of mutual relations between the influence of stressors, age and life events.
Study limitations. The results of the study are restricted by the scope of the studied sample, its demographic features, but also by the methods used.
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby.
Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní.
Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí. and This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment.
Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive.
There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.