The object of the paper is to update the current concept of the chronology of the Neolithic (c. 5400–3300 BC) of the Czech Republic and northern Lower Austria by comparing the typo-chronological development of been perceived in Central Europe as “basic indicators” of archaeological cultures or pottery traditions, which are then further divided into chronological stages and phases. And yet, an analysis of the relation-ships of all three levels of these entities in the context of four types of models of radiocarbon dates indicates that changes in the original material culture do not necessarily occur on a time axis. While it is true that archaeological cultures have proven to be the robust materialisation of primarily chronological trends valid in larger geographic areas, at the level of general and more detailed pottery groups, development can be manifested in other ways (regionally, socially or in a way that is difficult to interpret). and Cílem práce je revidovat současnou koncepci chronologie neolitu v České republice a na severu Dolního Rakouska (ca 5400–3300 BC), a to na základě konfrontace typo-chronologického vývoje keramiky a modelace odpovídajících radiokarbonových dat. Ve střední Evropě jsou dosud keramika a její styl často vnímány jako základní indikátory archeologických kultur, které jsou dále členěny na chronologické stupně a fáze. Analýzou vztahů všech tří úrovní těchto entit v kontextu čtyř druhů modelů 14C dat však vychází najevo, že proměny původní hmotné kultury neprobíhají nutně jen na časové ose. Je pravdou, že archeologické kultury se ukazují být robustní materializací primárně chronologických trendů platných v širokém geografickém prostoru. Avšak v rovině obecných, a tím spíše detailních keramických stupňů a fází se vývoj může projevovat i jinak (regionálně, sociálně či způsobem, který je obtížné interpretovat).
Cílem práce je diskutovat význam her v předliterárních společnostech. Této společenské aktivitě je dosud věnována nedostatečná pozornost především, co se období evropské prehistorie týká. Článek je založen na hypotetické interpretaci rondelů jakožto ohraničeného místa pro provozování her. Na důležitost fenoménu her z hlediska jejich společenské funkce poukazuje úvodní teoretická pasáž. Faktografický základ textu tvoří formální a metrické srovnání rondelů několika archeologických kultur studovaného období. Interpretační rámec doplňují etnohistorické informace z oblasti Mezoameriky o významu institucionalizované míčové hry pro fungování tamní stratifikované společnosti. and The aim of this contribution is to discuss the significance of games in preliterate societies. To date, not much attention has been paid to this social activity, primarily concerning the period of European prehistory. This article is based on a hypothetical interpretation of rondels as an enclosed area for playing games. The introductory theoretical passage refers to the importance of the phenomenon of games in terms of their social function. The factual basis of the text comprises a formal and metric comparison of rondels of several archaeological cultures in the studied period. The interpretational framework is supplemented by ethnohistorical information, from Mesoamerica, on the significance of an institutionalised ball game for the functioning of the stratified society there.