Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
Práce se zabývá rondelem z lokality Vchynice (severozáp. Čechy), který je datovaný do mladšího neolitu. Cílem je prozkoumat vztah mezi nálezy ve výplni příkopu, dobou jeho zaplňování, funkcí a původní podobou mladoneolitických kruhových areálů. Byla provedena kvalitativní, kvantitativní a prostorová analýza nálezů z výplně příkopu rondelu. Sledovány byly zejména ty vlastnosti různých kategorií nálezů, které by mohly postihnout významné tendence spojené s formativními procesy. Výsledky jednotlivých analýz byly srovnány s jinými soubory z období neolitu. Na základě sumarizace dílčích výsledků byla pak formulována interpretace vzniku výplně příkopu. Pouze malý zlomek nálezů lze spojit s obdobím funkce rondelu. Výplň příkopu obsahovala některé nálezy, které dovolují diskutovat původní podobu objektu, nicméně samotnou funkci rondelu nelze z nálezů dešifrovat. Aplikovaný metodologický postup lze využít také na jiných objektech, které byly v minulosti zkoumány po tzv. mechanických vrstvách. and The text deals with the rondel (circle enclosure, Kreisgrabenanlage) from the Vchynice site, distr. Litoměřice (Northern Bohemia), dated to Late Neolithic. The aim is to study the relationship between the finds from the ditch infill, the duration of infilling, and the purpose and original form of Late Neolithic rondels. Qualitative, quantitative and spatial analysis of the finds from the rondel ditch was accomplished. Parameters of the different find categories that could reflect important tendencies related to formative processes were studied. The results of the particular analyses were compared with other Neolithic assemblages. On the basis of summarization of the intermediate results, interpretation hypothesis of the ditch infill formation was formulated. Only small part of the finds can be connected with the time when the rondel was in use. The ditch infill contained some finds that allow discussion of the original form of the feature, but the rondel’s function as such cannot be deduced from the finds. The methodological procedure applied may be used for other features that were excavated in the so-called mechanical (artificial) layers in the past.
Práce zabývající se lokalitou Vchynice (severozápadní Čechy) je rozdělena do dvou částí. V první části je provedena datace objektů a jsou vybrány jasně datované a dostatečně nálezově bohaté objekty z období kultury s vypíchanou keramikou pro archeozoologickou analýzu. Ve druhé části je pozornost věnována stavu zachování zvířecích kosterních pozůstatků, dále druhovému určení zvířat, jejich úmrtnímu věku a některým tafonomickým ukazatelům. Do zpracování jsou zahrnuty informace o dalších chronologicky současných lokalitách z ČR. Výsledky jednotlivých částí analýzy jsou konfrontovány na základě chronologického a tvarově-funkčního třídění objektů v rámci lokality. Součástí práce je srovnávací analýza nálezů z objektů chronologicky současných s mladoneolitickým rondelem. and This work on the Vchynice site in northwestern Bohemia (Litoměřice district) is divided into two parts. In the first part, features are dated and clearly dated features with a sufficient number of finds from the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) are chosen for archaeozoological analysis. The second part addresses the condition of the animal skeletal remains, including an identification of the animal species, their age of death and certain taphonomic indicators. Information regarding other chronologically contemporary sites in the Czech Republic is included in the analysis. The results of the individual parts of the analysis are then compared based on the chronological and formal-functional classification of features at the site. The work also includes a comparative analysis of finds from features that were contemporary with the Late Neolithic rondel.
V l. 1979–1980 proběhl v Chrudimi záchranný výzkum, při němž se na ploše ca 3 ha podařilo prozkoumat 50 sídlištních objektů a 7 hrobů z období keramiky lineární a vypíchané. V objektu č. 3 se nalezly dvě nádoby v českém prostředí cizí: malovaný pohárek – import z oblasti kultury s moravskou malovanou keramikou – a nádoba s vydutým límcem na hrdle, typická pro vpichy zdobenou mladoneolitickou skupinu Samborzec-Opatów. Obě nádoby představují důležité datovací prvky pro synchronizaci vývoje mezi třemi sousedními oblastmi – Čechami, Moravou a Malopolskem. Podrobným rozborem keramiky jsme soubor z Chrudimi zařadili na přelom fází IVa2 a IVb1 české vypíchané keramiky. Skupina Samborzec-Opatów, typologicky blízká konci staršího stupně moravské a české vypíchané keramiky (fázi III), chronologicky odpovídá až staršímu úseku mladšího stupně (fázi IVa–b1), následná skupina Malice pak mladšímu úseku tohoto stupně (fázi IVb2–V). Sledován je výrazný rozdíl mezi rychlým procesem změny lineárního výzdobného stylu ve styl vypíchaný na území střední Evropy a naopak dlouhodobým procesem postupných přeměn způsobených pronikáním lengyelské kultury v době mladší keramiky vypíchané. and Chrudim. The relationship between the Stroked Pottery culture of Bohemia and the Samborzec-Opatów group of Little Poland (Malopolska). Between 1979–1980 rescue excavations at Chrudim (East Bohemia) uncovered an area of approximately 3 ha, yielding 50 settlement features and 7 burials dated to the Linear and Stroked Pottery culture. Feature 3 yielded two vessels foreign to Bohemia: a small painted beaker imported from the Moravian Painted Pottery culture (MMK) and a vessel bearing a hollow rim on the neck, characteristic of the Late Neolithic Samborzec-Opatów group of Little Poland. Both vessels represent important datable finds permitting the synchronization of developments between the three neighboring regions of Bohemia, Moravia and Little Poland. Following detailed analysis of the ceramics from Chrudim, we conclude the pottery dates to the transition between phases IVa2 and IVb1 of the Bohemian Stroked Pottery culture. The Samborzec-Opatów group, although typologically similar to ceramics dated to the end of the early Moravian and Bohemian Stroked Pottery culture (phase III), instead corresponds chronologically with the beginning of the late phase (phase IVa–b1), with the ensuing Malice group corresponding with the end of the late phase (phase IVb2–V). A marked difference was observed between the rapid changes in decoration style from linear to stroked, as opposed to gradual long term changes influenced by the encroaching Lengyel culture.
This investigation closely examines the so-called animal burials from the Late Neolithic period. The Kujawy site (central Poland), occupied by the globular Amphora culture people, is used here as an example. The information we have on the animal burials from this site suggests important differences from other known animal burial sites. One example is the tendency to place animals in pits within the settlement. In this way, the dead (probably killed) and intentionally buried animals became part of the space used by living people. Another important observation concerns preferences in selecting animals for use in different spheres of human activity including ritual., Marzena Szmyt., and Obsahuje seznam literatury
Site Wilczyce is situated on Sandomierz Upland in the south of Poland. It was discovered in 1994 during a systematic archaeological survey within the project Archaeological Picture of Poland. The flint material constituting the source database for the analysis of the production of rectangular-sectioned axes was excavated during the exploration of feature No. 11. The collection of flint artifacts consists of 271 items. In course of laboratory works refitted were 13 blocks, each counting from 2 to 26 elements. and Lokalita Wilczyce leží na Sandoměřské vrchovině na jihu Polska. Byla objevena v roce 1994 během systematického průzkumu v rámci projektu "Archeologiczne Zdjęcie Polski". Pazourkový materiál, který představuje zdrojovou databázi pro studium výroby seker s obdélníkovým průřezem, byl získán výzkumem struktury č. 11. Soubor zahrnuje 271 pazourkových artefaktů. V průběhu laboratorního zpracání bylo složeno 11 bloků, které sestávaly ze 2 až 26 elementů.
Práce je zaměřena na štípanou industrii z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000–4500/4400 cal. BC). V souboru byly sledovány technologické kategorie štípané industrie, morfologicko-funkční skupiny nástrojů a spektrum využívaných surovin v rámci STK. Soubor artefaktů z obj. 37 umožnil detailnější studium postupu výroby při zpracování silicitů z glacigenních sedimentů. Na základě dílčích výsledků u jednotlivých kategorií a skupin artefaktů proběhlo srovnání nálezů z výplní sídlištních objektů a příkopu rondelu. Soubor byl dále konfrontován s jinými publikovanými lokalitami STK se závěrem, že množství a charakter nálezů ze sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích odpovídá dosavadním poznatkům o regionálním zastoupení surovin, o způsobu výroby štípané industrie a o výskytu a typech retušovaných nástrojů. and The article focuses on chipped stone industry of the Stroke Pottery culture (STK, 5100/5000–4500/4400 cal. BC) from the Late Neolithic settlement area with rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) at Vchynice (Litoměřice distr.). The assemblage was examined in terms of technological categories of chipped stone industry, morphologic-functional tool groups, and the spectrum of raw materials used in the STK period. The set of artefacts from feature no. 37 allowed a more detailed study of erratic silicites production sequence. Based on the intermediate results of analysis of the individual categories and artefact groups, comparison of finds from the fill of settlement features and the rondel ditch was undertaken. The assemblage was also compared with material from other published STK sites; the conclusion is that the quantity and nature of the finds from the settlement area with rondel at Vchynice corresponds with the existing knowledge of raw material regional occurence, chipped stone industry production technology, and incidence and types of retouched tools.
Cílem práce je diskutovat význam her v předliterárních společnostech. Této společenské aktivitě je dosud věnována nedostatečná pozornost především, co se období evropské prehistorie týká. Článek je založen na hypotetické interpretaci rondelů jakožto ohraničeného místa pro provozování her. Na důležitost fenoménu her z hlediska jejich společenské funkce poukazuje úvodní teoretická pasáž. Faktografický základ textu tvoří formální a metrické srovnání rondelů několika archeologických kultur studovaného období. Interpretační rámec doplňují etnohistorické informace z oblasti Mezoameriky o významu institucionalizované míčové hry pro fungování tamní stratifikované společnosti. and The aim of this contribution is to discuss the significance of games in preliterate societies. To date, not much attention has been paid to this social activity, primarily concerning the period of European prehistory. This article is based on a hypothetical interpretation of rondels as an enclosed area for playing games. The introductory theoretical passage refers to the importance of the phenomenon of games in terms of their social function. The factual basis of the text comprises a formal and metric comparison of rondels of several archaeological cultures in the studied period. The interpretational framework is supplemented by ethnohistorical information, from Mesoamerica, on the significance of an institutionalised ball game for the functioning of the stratified society there.