Z rozšíření a polohy sídlišť lze pro všechny úseky paleolitu rekonstruovat typ obývané krajiny, který se liší hlavně podle požadavků hospodářského a společenského života. Jednotlivé regiony Moravy se výrazně odlišují přírodním prostředím, výskytem kamenných surovin i vzdáleností od hlavních komunikačních tras. Ta mohla hrát důležitější roli než morfologie terénu. S komunikací souvisí i podíl importovaných surovin. Role variability štípaných industrií je při posuzování teritoriality dvojznačná: výrobky s vysokým sociálním statusem (např. pečlivě opracované hroty) jakož i vzorky zvláštních surovin mohly cirkulovat i mezi nositeli různých kulturních tradic, a tím stírat jedinečnost industrií, kterou opět posilovala snaha o zdůraznění identity skupiny tradiční výrobou artefaktů určitého typu. Srovnání jednotlivých lokalit nasvědčuje daleko větší stabilitě osídlení (z níž mj. vyvěrá i teritoriální chování), než by odpovídalo tradiční představě potulného způsobu života pravěkých lovců-sběračů. and Regional patterns and territoriality of the Upper Palaeolithic Moravia. From the distribution and geography of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. This type differs chiefly in economic and/or social requirements, which may or may not be similar in individual cultures. Sometimes, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials. Less clear is the role of the lithic typology. Here it is not the question of the possible differences in activities but rather the considerably underestimated social role of the chipped industry composition. Tools showing high social status (highly elaborated weapons), bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu. On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way. Even the variability of adornments or even artistic features can operate in this way. On the other hand, it is a fact that the ideological subsystems, reflecting art as well, are common to populations over a large territory. The comparison indicates much greater degree of regional patterns than would correspond to the traditional concept of nomadic hunter-gatherers.
Článek seznamuje s kolekcí forem z Prostějova – Kostelecké ulice. Exempláře jsou významné velmi dobrým stavem dochování, některými unikátně zachovanými stopami výrobně-technologického rázu, ikonografií a v neposlední řadě i různou mírou tvůrčí invence autora. Vedle výtvarně suverénně provedeného, nadstandardně kvalitního portrétního poprsí tvoří kolekci zlidovělý motiv jezdce na koni, k němuž je znám analogický kachel. Třetí exemplář představuje nenáročnou vegetabilní variaci. Výrobně-technologické aspekty a formální podoba naznačují původ všech těchto forem v jedné dílně. Datování exemplářů je možné klást do počátku 2. pol. 16. století. and The article covers the collection of moulds from Kostelecká St. in the city of Prostějov, Central Moravia. The specimens are important in terms of their very good state of preservation, some uniquely preserved traces of manufacturing and technological elements, their iconography and, last but not least, in terms of the ingenuity of the creator of the specimens. Over and above the masterful work and top quality of a portrait bust, the collection comprises a folk-like motif of a rider on a horse, an analogy of which is known from a stove tile. The third specimen features a simple plant variation. Their manufacturing and technological aspects, and formal appearance indicate that all these moulds come from one workshop. Dating of these specimens indicate an origin in the second half of the 16th century.
Článek představuje nález cášského keramického rohu z prostoru zaniklé středověké vsi Rakousky, dnes k. ú. Kralice na Hané, okr. Prostějov, který disponuje spolehlivým nálezovým kontextem. Jedná se o první bezpečně rozpoznaný exemplář tohoto specifického druhu artefaktu z území Moravy a jeden z mála kusů pocházejících z českých zemí vůbec. Jeho publikace rozšiřuje dosud známé spektrum devocionálií (nejen) cášského původu a v rovině obecné ilustruje zbožnost, a především vysokou mobilitu středověkého člověka. and The article presents the find of a ceramic pilgrim horn from the deserted medieval village of Rakousky in the cadastre of Kralice na Hané, Prostějov district, Central Moravia, a site that provides a reliable find context. The artefact is the first positively identified specimen of its kind in Moravia and one of the few from the Czech lands as a whole. The publication of the find expands the known spectrum of devotional (and other) artefacts of Aachen origin and, on a general level, illustrates the piety and, above all, the high mobility of medieval man.
With the end of MIS3, the unity of larger Gravettian settlements based predominantly on mammoth exploitation split into a mosaic of smaller Epigravettian sites with specific behaviors and economies. Based on C14 chronology, the site of Stránská skála IV (together with Grubgraben, Ságvár and Kašov), correlates with a brief warm period after the Last Glacial Maximum around 22 ka calBP. We detected two main accumulations of predominantly horse bones under a rock cliff suggesting that the site was not a regular settlement but rather a specialised hunting site. No features or hearths were recovered. Lithic raw materials were imported from long distances, and the horse hunting strategy profitted from the specific geographic qualitites of the site. Preferential location of Epigravettian sites in secluded valleys is a pattern generally recognized in Moravia and usually explained as a response to the harsh MIS2 climates. and Po skončení relativně příznivější periody MIS3 se původní jednota velkých gravettských sídlišť, převážně závislých na exploataci mamutů, proměňuje v mozaiku menších stanovišť epigravettienu (MIS2), které dokládají specifické chování a loveckou ekonomiku případ od případu. V letech 1985–1987 jsme pod skalním srázem na severním úbočí Stránské skály prozkoumali dvě centrální nálezové kumulace o průměru 5–7 m, tvořené převážně koňskými kostmi, prostoupené vápencovou sutí a nečetnou štípanou industrií epigravettienu (obr. 1–3; předběžně Svoboda 1990; 1991). Nálezy byly uloženy v nejvyšší části pleistocenní spraše, místy postižené následnou pedogenezí (obr. 4). Nebyly odkryty žádné sídelní struktury, tedy objekty ani ohniště, což ukazuje na specializované loviště využívající příhodný terén. Na základě radiokarbonové chronologie periody MIS2 a posledního glaciálního maxima (LGM) koreluje lokalita Stránská skála IV (spolu s lokalitami Grubraben, Ságvár a Kašov) s chladným obdobím GS-2.1c kolem data 22 ka calBP (Clark et al. 2009; Rasmussen et al. 2014; Hughes et al. 2016), ale podle paleobotanických analýz (viz níže) nebyly lokální klimatické podmínky tak drastické, jak bychom v této době očekávali.
The brooch dated to the Late Migration Period found in the cadastre of the flooded Mušov village, at the “Na pískách” site, is a square-headed bow brooch with knob decoration, a type that is rather unique in Moravia and Austria north of the Danube. Its shape and decoration resembles the Herbrechtingen type, which is found mainly in Schwarzwald in south Germany. On the territory of the Czech Republic, its occurrence is mostly linked with the presence of the Lombard tribes and dated to the second third of the 6th century.
Analyses of lithic materials of the Jevišovice culture from five sites of major importance (Brno-Malomˇeˇrice, Brno- Starý Lískovec, Grešlové Mýto, Jevišovice–Starý Zámek, and Vysočany) indicate that – in general terms – they are more similar to Early Aeneolithic assemblages than to the so-called terminal assemblages. This conclusion is based on the presence of regular pre-shaped cores for blades, series of regular blade blanks, and "classic" blade tools, including endscrapers, burins, and truncated blades. However, certain "terminal" elements (frequent utilization of local rocks, high proportion of functional tools, common denticulated retouch) are also evident., Jerzy Kopacz, Lubomír Šebela., and Obsahuje seznam literatury
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.
Among facilities which were built by the Roman army in the wider space of the Burgstall hill in Mušov there is a well situated to the edge of the high terrace next to the former gravel pit on the Mušov-Neurissen site. The discovery of deer antler fragments near the bottom of the shaft was considered a random intrusion, it should have been an object accidentally dragged to the gravel. Discoveries of deer bones and antlers in other places of the barbarian territories and also in the Roman provinces allow us to change the primary conclusions. Some selected examples can be proof that parts of deer carcasses were often used in nonprophane manipulations within ritual acts in the Roman era. The Mušov example enables closer observation of the circumstances around antler handling. They took place after the Romans suddenly interrupted works on deepening the well and decided to leave the site.
The animal osteological material from Přerov –
Horní náměstí 19, 20 comes from the 1990 and 1998 rescue excavations. Throughout the 10th / 11th / 12th centuries, domesticated species predominate over wildlife. Hunting and fishing were only an additional source of
livelihood. Common mammalian domesticated species were represented by: horses, cattle, pig, sheep, goats,
dogs, domesticated chickens and geese. The dominant role was played by cattle, sheep/goats, pigs and chickens. According to the number of bones and individuals, cattle and sheep/goats predominated over pigs during
the reference periods in this locality. The predominance of cattle and ruminants over pigs is rare, in general
cattle and pigs represent the greatest part of osteological collections from early medieval excavations. This
phenomenon could be related only to economic habits (proximity of suitable pastures), or possibly a suitable
grazing climate. The composition of domesticated fauna (predominance of ruminants) is relatively rare in the
monitored periods. Cattle and domesticated pigs dominated in the contemporary central places in Bohemia,
Poland and Germany, but small ruminants were in a minority everywhere. Although we do not have enough
data on the actual share of different domesticated animals concerning bone weight in the available publications, it can be assumed that the dominant food source was mostly domesticated animals. Among the species
of wildlife, the most remains come from carp, deer, followed by roe deer, wild pigs and ducks. For the first
time in this period (until the middle of the 11th century), here is evidence of hunting and eating songbirds.
The height at withers of the domesticated species correspond to dimensions of animals in other localities of
the same period. From the point of view of gender, females dominated. A higher proportion of females may
indicate that these animals were used for the production of chicks, milk, lambs and wool.
Náplní článku je materiálová analýza unikátního souboru mincí z druhé pol. 10. stol. z lokality Kostice – Zadní hrúd. Aplikovány byly dvě hlavní metody EDX a hydrostatické stanovení hustoty kovu. Zjištěné výsledky jsou interpretovány v rámci současného numismatického diskursu. Stranou nezůstala ani diskuse o technických omezeních použitých metod a jejich věrohodnosti. and The article involves a material analysis of a unique assemblage of coins from the second half of the tenth century from the Kostice – Zadní hrúd site in the Czech Republic. The two main methods of EDX and hydrostatic weighing were employed, and the results are interpreted within the contemporary numismatic discourse. The credibility and technical limitations of the employed methods are likewise discussed.