Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Karcinom jícnu je onemocnění s 90% mortalitou, ale část pacientů s lokálně pokročilým onemocněním může dlouhodobě přežívat díky multidisciplinární léčbě. Dokladem je tato kazuistika 40letého muže s dlaždicovým karcinomem středního jícnu prorůstajícím do dýchacích cest ve stadiu T4N1M0. Prvním léčebným zákrokem bylo zavedení Dumon Y-stentu do dýchacích cest jako urgentní zábrana sufokace. V dalším postupu byla použita konkomitantní chemoradioterapie, s dávkou záření 66Gy/33 frakcí/47 dní normofrakcionací. Chemoterapie v kombinaci cisplatina a fluorouracil byla podávána v celkové délce 6 cyklů, s ozářením během 2. a 3. cyklu. Na CT po léčbě byla zjištěna částečná regrese nádoru, endoskopické biopsie z jícnu i průdušek byly negativní. V prvním roce po chemoradioterapii bylo nutno řešit těsnou stenózu jícnu s příznaky až úplné afagie, což se podařilo zvládnout dilatacemi. V dalším období stav nemocného komplikovaly endobronchiální granulace řešené lokálním ošetřením laserem a jejich mechanickým snesením. Opakované biopsie ukazovaly na lokální progresi tumoru endobronchiálně, takže byla indikována paliativní chemoterapie docetaxelem, která byla podávána po dobu 1 roku. Během tohoto období opakované endobronchiální biopsie neprokázaly karcinom, CT hrudníku se normalizovalo, stav pacienta se zlepšil. Posléze byl odstraněn Y-stent 25 měsíců po zavedení a ukončena chemoterapie. Při kontrole 3 roky po diagnóze byl pacient bez známek nádoru., Esophageal cancer is characterized by 90 % mortality. Nevertheless, the part of the patients suffering from locally advanced disease can survive for a long time thanks to the multidisciplinar treatment. This fact can be documenetd by this case report of 40 year old man with squamous cell carcinoma of medial oesophagus intergrowing to respiratory tract, stage T4N1M0. At the start of the treatment Dumon Y stent was introduced into airways to avoid suffocation. Then, the concurrent chemoradiotherapy was used, with the radiation dose of 66Gy/33 fractions/47 days. Chemotherapy using combinationof cisplatin and fluorouracil was administered in the total length of 6 cycles, with the radiation applied during the second and third cycle. After the treatment, CT revealed the partial regression of the tumor, while endoscopic biopsies from oesophagus and bronchial tubes being negative for malignancy. During the first year after the chemoradiotherapy the tight stenosis of the oesophagus with the total aphagia was to be solved using the repeated dilatations. During the following period, the illness course was complicated by endobronchial granulations, treated by the local laser treatment and mechanical ablation, as well. Repeated biopsies shown the local endobronchial progression of the tumor, so that the paliative chemotherapy with the docetaxel was applicated, lasting one-year. During this period, repeated endobronchial biopsies did not proved a malignancy, CT finding was normalized and the patient´s status was improved. Finally, the Y stent was removed 25 months after insertion, and the chemotherapy was ended. Three years after the diagnosis, the patient had no signs of the tumor recurrence., Milada Zemanová, Pavel Vítek, Martina Vašáková, Aleš Novotný, Eva Maisnerová, and Literatura
V uplynulých letech bylo v Evropě registrováno několik nových preparátů pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty – abirateron, enzalutamid a cytostatikum cabazitaxel. Právě díky novým lékům, léčebným postupům a poznatkům v patogenezi choroby jsme schopni nemocným nejen zlepšit kvalitu života, ale dokonce jej i významně prodloužit., There were several new agents for treatment of advanced prostate cancer registered in Europe in past few years such as abiraterone acetate, enzalutamide and cytotoxic agent cabazitaxel. Because of the new drugs, novel approaches and knowledge of disease pathogenesis we are capable not only to improve patient´s quality of life but also prolong it significantly., Hana Študentová, Vladimír Študent jr., Vladimír Študent, Bohuslav Melichar, and Literatura
I přes radikální chirurgické výkony historicky dlouhodobě přežívalo pouze 15–20 % pacientů s primárním kostním sarkomem. Zásadní zlepšení v prognóze onemocnění přineslo zařazení systémové chemoterapie v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se již dařilo dosahovat dlouhodobých remisí u 60–70 % pacientů s lokalizovaným onemocněním. V posledních dvaceti letech se však naděje nemocných na vyléčení příliš nezvýšila. Cílená terapie, event. metronomická léčba, jsou jednou z možných cest, kterou lze dát šanci na přežití pacientům s relapsy nebo rezistentními nádory, anebo snížit toxicitu konvenční léčby. V článku je souhrnně popsán stav výzkumu nových léčebných možností u sarkomů skeletu. Většina léků je ve fázi 1. a 2. klinického zkoušení. Samostatně je pojednáno o léčbě obrovskobuněčného kostního nádoru., At present, therapy success in bone sarcoma is significantly better compared to historical cohorts, with 60–70 % overall survival. Unfortunately, no sufficient progress in better survival of patients with relapsed and refractory bone sarcomas during last twenty years has been observed. Here we review targeted therapeutics in bone sarcomas being under investigation that may bring chance to patients suffering from relapsed and chemoresistant bone sarcomas. A majority of the targeted drugs are given as part of phase 1 or 2 studies. Separately, recent successful findings of efficacy of denosumab in treatment of giant bone cell tumor are described., Peter Múdry, Lucia Kútniková, Danica Zapletalová, and Literatura 2
Autoři popisují případ polékového halucinatorního syndromu u 42leté pacientky s karcinomem prsu po infuzi paklitaxelu v rámci adjuvantní chemoterapie dle protokolu AC-T. Kazuistika poukazuje na potencionální riziko paklitaxelu ve smyslu psychotropního nežádoucího účinku a nutnost mezioborové spolupráce, konkrétně pak s psychiatrem. Časná symptomatická psychofarmakologická léčba umožnila bezproblémové dokončení adjuvantní chemoterapie., The authors report on a case of drug-induced hallucinatory syndrome after paclitaxel infusion in a 42-year-old woman with breast carcinoma treated with adjuvant chemotherapy AC-T. This case report highlights the potential risk of paclitaxel causing hallucinatory syndrome. At the same time it indicates the need to cooperate with the psychiatrist. Early symptomatic psychopharmacological treatment enabled the smooth completion of chemotherapy., Ladislav Slováček, Birgita Slováčková, and Literatura 27
Molekulárne zobrazovacie techniky (PET, SPECT) zohrávajú dôležitú úlohu v nukleárnej medicíne. 64Cu sa javí ako významný rádionuklid, ktorý má potenciál si nájsť svoje uplatnenie v diagnostike ako aj v terapii. Avšak 64Cu musí byť do živého organizmu dopravená vo forme rádiofarmaka s cielenou biodistribúciou a dostatočnou in vivo stabilitou. Preto je často rozhodujúcou súčasťou celého rádiofarmaka polydentátny ligand, ktorý tvorí komplex s rádionuklidom medi. Tento prehľadový článok je venovaný najmä klasifikácii ligandov, ktoré dokážu tvoriť stabilné cheláty s 64Cu., x, Roman Staník, Jan Světlík, and Literatura
According to our research, Uzbek individuals with Parkinson’s disease have high prevalence of 0/0 polymorphisms of GSTT1 and GSTM1 genes, as well as combinations of GSTT1 (0/0)/GSTM1/(0/0) genotypes. These mutations are associated with an earlier debut of the disease, its mixed form, and rapid rate of progression. Determination of mutations in GSTT1 and GSTM1 genes of xenobiotic detoxification in patients with Parkinson’s disease confirms multifactorial nature of this pathology and the role of the influence of various external factors in the modification of clinical signs of disease and its prognosis., Khanifa Khalimova, Malika Raimova, Rustam Matmurodov, Khurshidakhon Rasulova, Amina Burnasheva, Yekaterina Jmirko, Rustam Mukhamedov, and Literatura