Základními kameny obecně relativistické kosmologie jsou tři články - Einsteinův, de Sitterův a Friedmannův. Zatímco Einstein a částečně i de Sitter setrvali u zažité představy v čase neměnného kosmu, Friedmann jako první upozornil, že Einsteinovy rovnice pro homogenní a izotropní model umožňují i řešení odpovídající rozpínajícímu se vesmíru. Jeho článkem (1922) byly položeny základy obecně relativistické vývojové kosmologie, rozvíjené pak řadou Friedmannových současníků i následovníků. Text zahrnuje základní ideje obsažené v uvedených článcích a naznačuje další změny výzkumu v oblasti vývojové kosmologie, od dobudováních jejích základů uplyne v letošním roce osmdesát let., Jana Jurmanová., and Obsahuje seznam literatury
Středoevropská lesní měkkýší fauna je přirozeně velmi bohatá díky poloze na zoogeografické křižovatce Evropy. Dnes ale padá za oběť nevhodnému lesnímu hospodářství. První velkoplošná devastace přirozených lesních společenstev byla způsobena výsadou borových a především smrkových plantáží během konce 19. století. V takových plantážích dnes žije 3-5 druhů plžů. Tuto devastaci měkkýší i další bezobratlé fauny pak dovršily výsadby akátů na špatně dostupných místech zarostlých bohatou stepní vegetací, především v kaňonech velkých řek. Rekonstrukce složení původní lesní fauny na většině území České republiky je proto dnes velmi komplikovaná a jsme tak závislí na svědectví fosilních měkkýších sukcesí., Regional woodland mollusc fauna is falling victim to unsuitable forest management. The first important large-area devastation of natural forests was caused by pine and mainly spruce plantations (from the end of the 19th century), with 3-5 mollusc species. Locust tree planting in reserved sites with rich steppe vegetation subsequently finished the devastation of invertebrate fauna especially in canyon areas of large rivers. The reconstruction of the composition of native mollusc forest fauna in the majority of areas of the Czech Republic is complicated and depends on the evidence of fossil mollusc successions., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Působení člověka a jeho zemědělské činnosti ovlivnilo přirozený vývoj měkkýších společenstev v průběhu holocénu. Nicméně, prehistorické a historické vlivy na přírodu vedly k vytvoření mozaiky rozmanitých stanovišť s vysokou druhovou diverzitou. Ve smutném kontrastu k tomu stojí moderní snahy o vylepšení přírody, jakými jsou různé rekultivace krajiny., Human influence and agriculture affected the natural development of mollusc communities during the Holocene. Nevertheless, prehistorical and historical impacts on nature have created a mosaic of different habitats with high species diversity, in sad contrast to modern attempts to improve nature, such as various landscape reclamations., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Stať sofijského badatele je prvým pokusem v odborné literatuře o etnografickou charakteristiku jařem v Bulharsku. Autor podává nejprve historický přehled jařmového zápřahu ve své zemi od antiky přes středověk, přes dobu tureckého nadvládí až po naše dny. Druhá část pojednává o terminologii a různých druzích jařem, jichž se používá do vozu i k orbě, přičemž si podrobněji všímá zejména jařem k oradlům; z našeho hlediska třeba zdůraznil skutečnost, že se v Bulharsku do současné doby udrželo orebné nářadí s dlouhým hřídelem - ojí, ke kterému se bezprostředně připojovalo jařmo. V
třetí části popisuje autor názvy jednotlivých součástí probíraných potažních nástrojů a objasňuje jejich funkci. V dalším oddíle se zabývá otázkou výroby jařem, a to i jednotlivými nástroji a příslušným materiálem, kromě toho i výzdobou.
K stati bulharského národopisce jsou přiloženy dvě mapy, z nichž na jedné je naznačeno geografické rozšíření termínů: jarem, chomot a bojundruk, na druhé rozšíření jařem do vozu a do oradel, a variant jařem k orbě na území Bulharska.
V závěru shrnuje autor přehledně probranou látku. and Článek zahrnuje širší poznámkový aparát
Stanovením vzniku a rázu jizby v slovanském domě obírali se nejprve němečtí badatelé z konce 19. stol.; L. Niederle jejich názory o tom podstatě korigoval, ale přesto připouštěl, že vznik dvojohnišťového typu v západoslovanském domě byl podmíněn vlivem starého hornoněmeckého domu franského, a že Slované s věcí převzali i její nový název "jizba", odvozený z německého "stuba". Novější filologické bádání tuto etymologickou rovnici však odmítá a název "jizba" odvozuje z provincionální latiny, odkud také pochodí sám název "stuba". Také moderní poznatky archeologické dospívají k tomu, že vliv franského domu nemohl mit takovou působnost. Rovněž výsledky etnografického studia lidového obydlí v
Československu to potvrzují. Autor v této studii k řešení této
problematiky použil - mimo dosavadních toho se týkajících údajů - ještě dalšího, dosud málo využitého pramene, totiž lidového názvosloví pro obytnou místnost a vstupní síň. Podrobným rozborem jejich vzniku, územního rozšíření, etymologického významu a vztahu k topeništím a též se zřetelem ještě k jiným, obecným kulturním proudům, dospívá k rezultátu, že názor o vlivu starého franského domu na západoslovanský a tím i na český a slovenský - je dnes již neudržitelným, protože jde o kulturní vlivy mnohem pozdější, kdy franský vliv se nemohl u nás již uplatňovat. Týmž námětem se autor obíral již v článku K problematice vzniku jizby a síně v čs. obydlí a jejich vztahů k staroslovanskému a franskému domu (v Českém lidu, roč. 52, 1965), kde svoje vývody dokumentuje podrobněji.
a1_Na území SSSR jako málokde jinde na světě lze sledovat velikou rozmanitost, jak pokud jde o druhy tahounů, tak co se týká forem zápřahu. Ačkoli volský zápřah se během doby hojně rozšířil, přece v bývalém Rusku zaujímal jen určité teritorium a nebyl zdaleka znám všem národům a etnickým skupinám. Studie se soustřeďuje však především na poměry východoevropské, přesněji řečeno východoslovanské, z nich zvláště na ukrajinské. V první části podává autor stručný přehled dějin volského zápřahu na území východoslovanském, cituje zprávy, týkající se v tomto ohledu Skytů a
Antů, a uvádí archeologické doklady. Podle všeho šlo tu o zápřah
volů do párového kohoutkového jařma.
Ve druhé části se autor zabývá otázkou volského zápřahu od 18. do počátku 20. století. Jařma se zpravidla dělila na jařma k orbě a do
vozu; poslední byla masívnější, malovaná a zdobená. Zvláštní místo
zaujímala jařma z Polesí. Zajímavé je sledovat názvosloví jařem, zejména některých termínů. Tak název čašina, užívaný pro jařmo, se
vyskytoval podle autorových studií na ukrajinském území východně
od Dněpru, na severním Kavkazu a na Donu u Rusů i Ukrajinců. V
okolí Kijeva, na západ od Dněpru a v západní Ukrajině existuje název jarmo nebo čačevina. Další rozdíly nejsou již tak podstatné a
většina součástí párového kohoutkového jařma je totožná. Zvláštní
postavení mají jařma z Polesí, která nemají podhrdelnice, ale zvláštní ustrojení pro hlavu zvířete, tzv. kulbaki (vnitřní samorostlé
zahnuté příčky, podle nichž nazval Moszyński tuto formu - jarzmo
kulowe); také terminologie součástí je odlišná od obecně ukrajinské., a2_Tylo závěry potvrzují i sběry a fotografické doklady Státního muzea etnografického v Leningradu z 19. a 20. století. Pro studium jařem z 18. století jsou důležité spisy Ruské svobodné ekonomické
společnosti, která r. 1760 rozeslala dotazník o stavu zemědělství v celém carském Rusku. V tabelách pro Ukrajinu je 11 přesných
vyobrazení jařem, která jsou shodná s recentnimi národopisnými
doklady.
Zvláštní oddíl věnuje autor výrobě jařem. Dělali je specialisté, a to
jak na přímou objednávku, tak pro trh. K výrobě se používalo tesařského náčiní a techniky, kterou autor podrobně popisuje. Ve 20. století se nahrazují některé součásti dřevěné železnými. Poučný
je popis technických detailů.
V dalším oddílu pojednává autor o rozšíření jařem. Typická ukrajinská jařma (s podhrdelnicí) byla v gubernii poltavské, charkovské, černigovské, kijevské, chersonské, podolské, na Kubáni a ve východní Haliči; poleský typ v gubernii volyňské, minské, sedlecké a lublinské. Ukrajinský typ jařem se rozšířil i do
asijské části Ruska s ukrajinskou kolonizací.
Závěrečná poznámka autorova platí kavkazským jařmům. Lze říci, že
původní kavkazská jařma byla kohoutková, primitivní a hrubě
opracovaná. Mladší vykazují již ruský, případně ukrajinský vliv.
Podobná jařma jako na Kavkaze byla známa do dávných dob i u
Uzbeků, Tadžiků a Karakalpaků, byla však ještě prostší a představují pravděpodobně nejslarší středoasijskou formu jařma,
která se udržela v nezměněné podobě až do novověku., and Článek zahrnuje poznámkový aparát
This article discusses the surface adjustment possibilities for X-ray optics manufacturing using galvanic replication method. For manufacturing of this kind of optics, the essential parameter is microroughness. This parameter determines incident rays reflection’s quality and effectivity. We have tested and compared two ways of refinementthe mandrel surface. The first technique was RF sputter etching and the second ion beam surface treatment. The result quality was evaluated using AFM and X-ray reflectometry. and Tento článek se zabývá možnostmi úpravy povrchu mandrelů pro výrobu rentgenové optiky metodou galvanické replikace. Při výrobě této optiky je zcela zásadním parametrem mikrodrsnost, určující kvalitu a efektivitu odrazu dopadajícího záření. Zabývali jsme se testováním a porovnáním dvou způsobů zušlechťování povrchu mandrelů. Byla použita technika čištění vysokofrekvenčním plasmatem a opracování iontovým svazkem. Kvalita výsledných povrchů byla vyhodnocována pomocí měření mikroskopie atomárních sil (AFM) a na RTG reflektometru.
The paper deals with tapered optical fibres, their preparation and applications for sensing. Enhancement of evanescent wave overlap with an analyte is possible to achieve by tapering telecommunication fibres or steering-wheel microstructured optical fibres. It leads to increasing of sensitivity of detection in comparison to untapered fibre structure. Tapered optical fibre with immobilized optical-chemical transducer on the tip was used as a probe for local pH detection. Tapered single-mode or microstructured optical fibres were successfully prepared by a PC-controlled fibre puller of the own construction. and Článek se zabývá zúženými optickými vlákny, jejich přípravou a využitím pro senzorové aplikace. Zúžením telekomunikačních vláken nebo mikrostrukturních vláken s velkými plášťovými otvory lze dosáhnout většího překryvu evanescentní vlny s analytem, čímž se zvýší citlivost detekce ve srovnání s nezúženou strukturou. Zalomené zúžené optické vlákno s imobilizovaným opticko-chemickým převodníkem na špičce bylo využito jako optická vláknová sonda pro měření pH. Příprava navržených zúžených jednovidových nebo mikrostrukturních optických vláken byla realizována na počítačem řízeném zařízení vlastní konstrukce.